Moira
Julien Green
Děj románu se odehrává v univerzitním městečku na americkém jihu. Hrdinou románu je osmnáctiletý student Joseph Day, který touží po čistotě těla a duše. Nakonec však podlehne vášni ke krásné a lehkovážné Moire, která ho dožene až k vraždě.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1990 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Moïra , 1950
více info...
Přidat komentář
Kniha o tom, ako môže človeku preskočiť, keď dlhodobo potláča svoje (duševné i telesné) potreby, keď sa sústavne klame, hoci cíti, že žije v lži a nevyhovuje mu to, nuž a keď sa k tomu pridá náboženský fanatizmus... nemôže to dobre skončiť.
Moira je kniha o tom, ako sa človek po vysiľujúcej a úmornej ceste nakoniec spojí s tým, proti čomu celý čas urputne bojoval.
Knihu radím medzi psychologickú klasiku typu Zola, Cronin, Maupassant, Flaubert, atď.,ktorá nikdy nesklame. Keď otvoríme Greenovu Moiru, vopred nás anotácia upozorní, že vo vzduchu visí tragédia. Celý čas tušíme, že sa k nej schyľuje, očakávame ju, lebo logicky musí byť dôsledkom nezvládnutia situácie, no tak či tak nás možno viac ako samotný tragický prvok fascinuje iná dráma. Osobná. Tá, ktorá sa rozohráva okolo nevyrovnaného, nábožensky sfanatizovaného mladého muža, túžiaceho po absolútnej čistote tela i ducha (seba i ostatných), neschopného preniesť sa cez „špinu a zvrátenosť sveta“ a už vôbec nie vnímať tento rozpor ako osobný problém. Pisateľ nám dovolí preniknúť do jeho chorých myšlienkových tokov, kritických a nenávistných úsudkov a nekompromisných presvedčení. Inými slovami, bez toho, že by autor pomenoval psychiatrickú diagnózu, rieši narušenú osobnosť. No a my sa s naskakujúcou husou kožou stávame svedkami toho, čoho všetkého je schopný jeden chorý mozog, ktorý svoje vlastné presvedčenie povýši na zákon.
Autorovy další knížky
| 2001 |  Bratr František |
| 1976 | Vzdušné zámky |
| 1970 |  Varuna |
| 1970 | Každý ve své noci |
| 1988 | Mont-Cinère |
Kniha Moira je v
| Přečtených | 6x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 5x |
| Chystám se číst | 5x |
Moc bych se divila, kdyby autor nevložil do knihy vlastní prožitky, popis Josephova vnitřního boje zní tak autenticky. Pro mě je to velmi nešťastná směs radikality mládí, vysokých ideálů, nedostatku vedení a nesprávné výchovy. Za ideálních okolností, s ujištěním, že Bůh je větší než naše srdce, vede nevyhnutelné poznání vlastní slabosti k pokoře a k milosrdnému postoji vůči druhým i vůči sobě - aniž bychom snižovali hodnotu ideálu či závažnost nevěrnosti a vzpoury. Pouze si hlouběji uvědujeme svou závislost, potřebu vykoupení. Nezralého či pyšného člověka, který navíc podstatně pochybuje o Boží vůli k záchraně, ale může takové poznání zlomit a trýznit až k tragédii.
Jak jinak by se mohly odvíjet osudy postav, kdyby byl hlavní hrdina stejně obezřetný vůči svému hněvu a pýše, jako je obezřetný vůči pokušením smyslnosti? Možná se dnes jádro příběhu může zdát beznadějně neaktuální, dokonce nepochopitelné. Ale obraťme to: i dnes mnoho lidí, kteří usilují žít dobrý život, omezuje zlo na velmi úzkou oblast. Snad by to bylo ubližování ostatním a pokrytectví. Smyslnost, pohodlnost, marnivost nejsou viděny jako vážný problém, a právě proto jsme vůči nim stejně bezbranní, jako byl Joseph bezbranný vůči své agresivitě.
To je pro mě druhý důležitý apel knihy: je nebezpečné gratulovat si, že uznáváme a usilujeme o ctnost, která je momentálně v kurzu. Spokojit se s tím. Protože vždy existují mnohé, které tolik společensky ceněné nejsou, a přesto jsou stejně potřebné.
V závěru knihy se mi moc líbilo, že autor nedopustil, aby titulní postava zůstala zcela negativní. Sice trochu neorganicky, ale udělal z předmětu lidskou bytost s nadějí na vykoupení.