Mlýn
Michal Vaněček
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/391225/bmid_mlyn-5BW-391225.jpg
5
961
322
Fascinující příběh podle skutečné události. Dva bratři. Jeden mlýn. A jeden slib… Strhující příběh dvou bratrů, kteří dali slib umírajícímu otci, že uchrání jejich mlýn a majetek proti všem. Lze takový slib dodržet za všech okolností? Může oddanost takovému závazku odolat i mašinériím totalitních režimů? Bratři svůj závazek splnili. Ale za jakou cenu…... celý text
Přidat komentář
Zajímavý a hezky napsaný příběh dvou bratrů a dvou sester.Četlo se to dobře, kapitoly byli krátké, takže čtení rychle utíkalo. Musím říct, že v této knize se dočtete jací byli komunisté prevíti a jen doufám, že už nikdy nebudou u moci.Za mě 100%.
Příběh jedné rodiny a jedné usedlosti. Začíná v roce 1900 a končí v roce 2010. Další zajímavý příběh. Použít zde přídavné jméno „ krásný “ mi nějak připadá nepatřičné. Příběh jasně ukazuje jedno. Doba a svět se mění, ale lidé se ve své podstatě nezmění nikdy.
Ke knížkám se nevracím, ale k této se určitě časem vrátím. Mně se právě líbil i styl psaní, bylo to stručné, ale všeříkající a člověk si uvědomoval zlo té doby. Bratři nebojovali proti komunistům, ale chránili svůj rodový majetek o který je režim komunistů chtěl připravit, tak jako o něj připravil mnoho jiných rodin. Oni dali slib svému otci a ten boj vydrželi. Ta doba byla zlá a o to to bylo horší, že to byli zfanatizovaný Češi proti Čechům. Snad se už nikdy podobní lidé nedostanou moci. Knížku bych brala i jako námět na filmové zpracování.
Příběh velký a silný, hoslovický mlýn znám, ale literární zpracování nepovedené, prázdné dialogy, stále dokola opakovaná fakta (slib, averze k doktorům). Dočetla jsem s vypětím všech sil. V první polovině knihy několik silných kapitol bylo. Druhá polovina opravdu nezaujala.
Tak tohle je moje TOPka (myslím si) letošního roku a úplně mě mrzí, že jsem ji nečetla dřív! Četla jsem moc chvály a rozhodně né bezdůvodně.. :) Jelikož mám letos v plánu navštívit Šumavu a sháněla jsem nějakou tématickou knihu, tak tohle byla trefa do "černobyle" :). Tam musím!
Bratři Hadrbolcovi dali otci slib. Slíbili, že se postarají o mlýn a jejich pozemky. Otec měl před smrtí jisté tušení, že se blíží zlé časy, a nemýlil se. Přišla druhá světová a následoval komunismus. A bratři se snažili dodržet slib. Nikdo to nechápal. Nechtěli to pochopit. Bratry měli za blázny a oni trpěli.. a ne jen oni. Celej náš stát trpěl. Z některých kapitol mi bylo tak ouzko.. tak zle.. jak to mohlo fungovat, a jak to ti lidé mohli vydržet? Tolik let! Strašný.. zatajování, lhaní, zabíjení, týrání.. bonzáctví, zabírání majetku.. Teď už vím, že se tohle skutečně dělo. Bratrů mi bylo neskutečně líto. Dělali, co mohli. Na posledních stránkách mi vůbec nepřišli jako ty dědulové, o kterých se psalo. Stále jsem si představovala ty mladý, silný, práceschopný, sjednocený a vtipný mlynáře, co se snaží dodržet jeden slib, který dali otci..
A lidi řeknu Vám, mladý člověk jako já, nemá ani páru o tom, jak to v té době fungovalo.. co nás na škole učili? Myslím, že tahle doba se ve školách neprobírá! A to je veliká škoda.. tolik věcí, o kterých jsem se dozvěděla jen díky této knize.. rozhodně na to nezapomenu. A jsem moc ráda za dobu, ve které žiju.
Díky.
Doporučuji všem.
,,... a co uděláme s těma sviněma? Vždyť tu budou žít s náma dál. Změníš možná režim, ale lidi ne... Svobodu si musíš vybojovat a mít ji v sobě.”
Kronika jedné rodiny. Dva bratři, kteří jen chtějí splnit slib daný otci. Okamžitě bych ji zavedla jako povinnou četbu pro každého! Pro všechny, kterým není hanba říct, že za komunistů bylo líp, pro všechny mladý, kterým už ta doba nic neříká. Nesmíme na to zapomínat, na to kolik lidských životů bylo zmařených, na to, jaká svinstva se děla. Četba to není jednoduchá, život bratrů taky nebyl jednoduchý, ale rozhodně potřebná. Asi je teď z hlavy jen tak nevyženu..
,,Vzali jste nám pole, strávili jsme s Františkem nehezká léta. Teď říkáš, že nám to všechno vrátíte. Ale víte, co nám nikdy nevrátíte? Čas. Vzali jste nám čas. Čas svobody. Je mi dvaasedmdesát. Co si počnu s polema, s lesem? Nemůžou nám vrátit nic.”
Slib. Prostě jenom jeden slib.
Takhle kniha mě dostala. Absolutně a moc. Srazila mě do kolen. Jak někdo může dát slib a vydržet to všechno? Vojnu, vězení, léčebnu... komunisty. Málokdy čtu knihu vícekrát a vím, že tuhle budu číst ještě hodněkrát. To že je to podle skutečnosti. Neuvěřitelné.
Za posledních x let je to kniha, která mě opravdu dostala. A ještě jsem to nenapsala u žádné knihy, kterou jsem četla, ale tady lituji, že nemůžu dát více než 5*. Opravdu je to kniha, že kdyby mi někdo řekl, že můžu doporučit jenom jednu knihu byla by to tahle. Ano někomu se může zdát trochu nepřehledný styl psaní, protože je děj prokládán novinovými výstřižky, ale mi to jenom dokládalo tu dobu.
Velice pekna kniha, čte se úplně sama. Byla to pro mě taková oddechovka, ačkoli to tema je silné.
Přišlo mi smutné, když člověk četl, jak po revoluci, kdy by všechno mělo být v pořádku, komunisti už byli od valu, stejně Karlovi vyhrožovali a bylo to vlastně téměř totožné, jak za totality.
Snad opravdu národ nezapomene, co vše se tu za ta léta totality udalo....
Úžasná, skvělá a nejlepší kniha, kterou jsem měla možnost tento rok přečíst. I přes ty nepříjemné zážitky, které bratry provázely, jsem narazila i na několik úsměvných pasáží. Kniha se čte výborně a příběh je velice silný. Doufám, že autor bude v psaní podobných knih pokračovat, povedlo se mu něco neuvěřitelně dokonalého.
Knížka se velice dobře čte. Mám na mysli formu nebo způsob, jakým je příběh vyprávěný. Obsah knihy je naopak hodně nelehký. Dvacáté století a především pak hrůzy komunismu zachycené v příběhu dvou bratrů, kteří nechtěli nic víc a nic míň, než dodržet daný slib. Navzdory tomu, že jde o velmi bolestný příběh, jsem se místy opravdu srdečně zasmála. Jenže byl to smích trpký a především dnešní, kdy se rozum spíše pozastavoval nad absurditou tehdejší doby. Ovšem situací, kdy mi při čtení bylo do pláče, těch je v knize daleko víc.
Skvěle napsaný silný příběh, kniha měla spád, díky krátkým kapitolám se nedala odložit, protože přece stihnu přečíst ještě jednu, ne? Trošku mě mrzelo, že první polovina století utekla tak rychle, ale je mi jasné, že jádro mělo být po roce 1948. Jako učitelka dějepisu bych tuto knihu nejraději viděla jako běžnou součást výuky, na příbězích, jako byl tento, člověk nejlépe pochopí danou dobu a co ty velké historické události z učebnice vlastně znamenaly pro obyčejného člověka, který má své přednosti i neduhy.
Knížku jsem si půjčila v knihovně poté, co jsem na ni náhodou narazila při hledání literatury k poválečné době. Ze začátku jsem se nebyla schopná začíst - krátké faktické odstavce mi nesedly.
Někdy kolem roku 1940 se to začalo lámat. A od roku 1971 jsem knížku dočetla na jeden zátah.
Téma mi hodně rezonuje - s tím, jak je spoustě lidí jedno, co se děje kolem nich, hlavně když oni sami mají pokoj. Bratři takoví také byli - ale vlastně nebyli, protože to, co se kolem nich dělo, jim pokoj nedalo. Je neskutečné, co všechno můžou lidé vydržet. Co všechno se dělo nejen v 50. letech, ale i v letech pozdějších.
A za přečtení rozhodně stojí záznam z kroniky obce Hoslovice z roku 1955: https://digi.ceskearchivy.cz/90006/281/1032/780/58/0
Docela to ušlo, ale já tuhle tématiku moc nemusím. Zase jeden ublížený..... Navzdory tomu měla kniha docela spád, byla i čtivá. Sice až potom, co jsem si zvykla na její uspořádání, ale ano, šlo to. Jen za výběr tématu nedávám pátou hvězdičku.
Štítky knihy
komunismus socialismus politická perzekuce bratři zločiny komunismu podle skutečných událostí znárodnění
Autorovy další knížky
| 2018 |  Mlýn |
| 2019 |  Iluze pravdy |
| 2017 | Co má vědět správný Čech : 111 velkých vyprávění o malé zemi |
| 2010 | Chceš-li pobavit Boha, seznam jej se svými plány |
| 2016 | Staré pověsti české pro děti |
Kniha Mlýn je v
| Právě čtených | 11x |
| Přečtených | 1 250x |
| Čtenářské výzvě | 224x |
| Doporučených | 130x |
| Knihotéce | 313x |
| Chystám se číst | 640x |
| Chci si koupit | 137x |
| dalších seznamech | 10x |
Hodně mi pomohlo, když autor hned na začátku oznámil, že se jedná o smyšlený příběh, který byl pouze volně inspirovaný skutečnou událostí. Odpadla mi tak starost zabývat se myšlenkou jestli jsou bratři tak čestní, nebo až na tolik podivínští. Myslím si, že pravda bude někde uprostřed. Pan Vaněček má svůj osobitý styl vyprávění, který není pro romanopisce vůbec běžný. Neplýtvá totiž zbytečně slovem. Nesnaží se nám dlouhým popisem přiblížit okolní krajinu. Ani neřeší, kdo chodí jak oblékaný. Jde rovnou na dřeň jednotlivým problémům. V knize je tolik pravdy. Nejsilněji mě to zasáhlo ke konci příběhu. Když je po revoluci a ono se vlastně vůbec nic nezměnilo. Nejlépe to obsáhne citát od Karla Čapka, který je v knize hned dvakrát připomínán. A mně se nesmírně líbí.
Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstali stejní; jenomže teď víme líp, kdo je kdo. Kdo je slušný, byl slušný vždycky; kdo byl věrný, byl věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív. Kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslí vždycky jenom na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky. Kdo mění víru, neměl žádnou. Člověka nepředěláš, jenom se Ti vybarví.
Audiokniha snese jenom ta nejpřísnější měřítka. Knihu nám přečte pan Pavel Soukup a to je pro vyprávění románů a příběhů ze života ten nejkrásnější hlas. Navíc dobová hudba, oznámení, znělky. Prostě absolutní TOP.