Mlhovina v Andromedě

Mlhovina v Andromedě https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/44530/bmid_mlhovina-v-andromede-LZ0-44530.jpg 4 78 78

Děj je situován do vzdálené budoucnosti, kdy na Zemi již dlouho existuje komunistická společnost. Jefremov se snažil popsat formy lidských vztahů v beztřídní společnosti i nově vzniklé etické, právní a estetické normy jejich života. Jde o román utopický, anticipační, filosofický, sociálně-psychologický i SF zároveň, který znamenal ve vývoji sovětské SF kvalitativní skok.... celý text

Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: , Mladá fronta
Originální název:

Tumannosť Andromedy , 1956


více info...

Přidat komentář

vpadysak
16.10.2023 3 z 5

Pre mňa je táto kniha, akoby zložená z dvoch častí. Vesmírna dejová línia je prekvapivo svieža, pútavá a môže sa porovnávať s modernejšími dielami žánru. Na druhej strane línia odohrávajúca sa na Zemi bola pre mňa menej záživná a ospevovanie dokonalého človeka budúcnosti, ako produktu dlhého vývoja a slúžiaceho vede a rozumu mi prišlo protivné. Skoro som knihu odložil. Vzhľadom na rok a prostredie vzniku teda aspoň za opisy skúmania okolia Železnej hviezdy tri hviezdy, ale bolo to tesné.

PeterRainhard
30.11.2022 4 z 5

Jestliže ruská literatura je skutečně vyjimečným jevem a vskutku celým (samostatným) literárním světem čili vesmírem (ves´ mir), tak se zajisté neobejde bez své fantastiky. Ta nicméně vždy byla poněkud ve stínu klasických děl ruské a ruské-sovětské krásné prózy. Zda tomu tak je zaslouženě, či ne, to nechci soudit. Přeci jen, vědecko-fantastická literatura se vyvíjela typicky spíše v anglofonní oblasti. Pro mě byl každopádně velkým autorem právě Ivan Antonovič Jefremov (1908-1972), z jehož díla kladu vůbec nejvýše dvojici románů o kosmické budoucnosti lidstva. Prvním z nich je Mlhovina v Andromedě (1958), kterým tento autor založil celý nový směr v tehdejší sovětské vědeckofantastické literatuře. Po vydání tato kniha zapůsobila prý na sovětské literární scéně jako zjevení svým rozmachem, smělým pohledem do daleké budoucnosti, panoramatem děje, spojujícím dramatický popis putování hvězdoletu "Tantra" s fantastickým obrazem nádherné budoucnosti Země, kypící životem a touhou po poznání. Co při čtení jeho románu bije do očí, je svérázné uchopení role techniky. Technické vymoženosti, "supertechnologie" jsou pro Jefremova vlastně nedůležité, neboť hlavní pozornost (a naděje) upírá na antropogenezi. Přitom nic není duchu románu vzdálenější, než představy současných extropiánů o kyborgizaci lidského organismu. Jefremov ve své vizi vidí lidské bytosti veliké rozumově, eticky, ale i fysicky. Krásné duše a nádherná těla, plná přirozené vnitřní síly a mystického ohně života (ne nadarmo v jeho knihovně prý byly spisy Agni jogy); lidé zrození pro plný, smysluplný život naplněný tvůrčí prací a poznáváním - to je podle Jefremova cíl vesmírné evoluce. Technika je opravdu pouze nástrojem, nikoli samoúčelem, natož fetišem V druhém vědeckofantastickém románu Hodina Býka (1968), se pak Jefremov specificky vyrovnal i s antiutopiemi, když popsal mimozemskou civilisaci, ocitnuvší se ve slepé uličce technického i mravního vývoje.
Stojí za to vrátit se k jeho dílu už jen pro srovnání s fantastikou současnou, takřka bez vyjimky popisující budoucnost lidstva jen a jen v podobě děsivých diktatur a ukazující lidstvo zubožené - samozřejmě obvykle s výjimkou několika vyvolených de facto mutantů, či kyborgů.
Ne, kniha to není dokonalá. Jak už to bývá právě u sci-fi, spousta popisů nesmírně zastaralo (střediskový počítač Tantry působí takřka úsměvně archaicky, stejně jako kabelem ovládaný robot). I styl má nedostatky, děj náhle skončí tam, kde by mohl být nejnapínavější...

Ale přes to vše nemohu hodnotit níže, než činím - kdyby pro nic jiného, tak pro optimismus, oheň a lásku k budoucnosti lidstva, kterou ze sebe tento starý román vyzařuje.


Inutihar
20.11.2020 3 z 5

Absolutní utopie. Nejvíc mě fascinovala ta nebetyčná epičnost jednotlivých postav, kdy každé jejich slovo, každý čin působily, jako by se v nich rozhodovalo o budoucnosti lidské civilizace a celého vesmíru. Chvílemi to bavilo, chvílemi to nudilo, chvílemi to bylo absurdní. Bohužel to ale zbavovalo postavy jakékoliv lidskosti a uvěřitelnosti.

Pablo70
21.10.2020 3 z 5

Ve scifinách bývají utopické prvky. Podoba utopie je pak dána dobou a společností, v které autor žil. Asimov psal první díly Nadace v 50.letech a Mlhovina vyšla roku 1957 v dobách tvrdého komunismu. Slyšel jsem ji také v rozhlase a pak si ji přečetl na studiích. Na str. 256 jsem si zatrhl: "...podívejme se na čin Muena Mase a Rena Boze z hlediska štěstí lidstva. Dříve lidé často nedovedli zvážit reálnou hodnotu svých skutků a konfrontovat ji se stinnou stránkou, kterou má bezesporu každý čin, každé opatření. Od toho jsme se už dávno oprostili a dokážeme mluvit jen o skutečném významu činů."
Pochopit skutečný význam našich činů - to by byla opravdu jedna z nejpokrokovějších věcí v dějinách lidstva. Stále na ni čekáme, že?

penthyn4419
01.03.2020 2 z 5

Tahle knížka bylo jedno velké zklamání.
Na začátku autor čtenáře nadchl příběhem posádky lodi, jež se vrací z daleké pouti a kvůli docházející zásobě paliva to musí vzít zkratkou, která je nakonec málem stála život. I přes fakt, že jsem už tady narazil na spoustu logických nesmyslů, bral jsem je vzhledem ke stáří knížky a tehdejšímu komunistickému režimu s rezervou. Jenže pak se děj začal promíchávat s jinou dějovou linkou, která mi přišla nudná už od začátku, natož pak uprostřed, kdy se stala srdcem knížky. Je to škoda, protože kdyby byla knížkou pouze ta kratší linka, tedy ta ve vesmíru, knížce bych dal určitě plný počet bodů, ale takhle mě to stálo příliš mnoho úsilí se skrz ni prokousat.

sarka0168
22.05.2019 4 z 5

Proste nostalgicky návrat do doby, kdy sci-fi ještě bylo opravdové sci- fi a ne nějaké podivné fantasy...

ufak
23.11.2017

Mlhovina v Andromedě a Hodina býka jsou pro mě i po letech super knížky. Samozřejmě je znát období a kontext, kdy jsou psané. Jediné, co se mi nelíbilo, že děti žijou v internátě. Líbila se mi vážnost učitelského povolání - dneska .... (radši nebudu psát).

medvedice3
22.06.2017 3 z 5

Nejen hloubka vesmíru, i hloubka času od napsání knihy a současné reálie a poznatky...

Janadvorackova
12.02.2017 4 z 5

Asi nejstarší kniha, kterou mám. Zrovna jsem ji našla při úklidu knihovny. Před asi dvaceti lety, kdy jsem ji koupila od kamarádky, která neměla na cigára a prodávala knihy svého otce - a mě to bylo jedno, protože to bylo sci-fi - jsem ji četla s nadšením. Teď nevím, budu muset vyzkoušet :). Pamatuji, že působila "trochu divně," ale to ruští autoři asi působí většinou, tedy aniž bych tím myslela něco špatného :).

hanak_v_exilu
26.12.2016 4 z 5

Teorie krajní meze zakazovala sovětským spisovatelům rozvíjet příliš futuristická témata, ale Ivan Antonovič Jefremov měl proti ní zřejmě imunitu. Psal o dobrodružstvích mnohokrát propíraných v americké sci-fi zlatého věku, jen v reáliích mu vlastních. Proto je Mlhovina v Andromedě tak unikátní. Snoubí dobrodružnou space operu a naivní idealistickou vizi komunistické utopie, rozšířenou po celé Mléčné dráze. Kniha je bohužel trochu nevyvážená, protože pasáže odehrávající se ve vesmíru jsou mnohem zajímavější a napínavější, než cokoliv co se stalo na Zemi. Atmosféra a jedinečnost ovšem všechny nedostatky přebíjí.

Palorizek85
16.04.2016 2 z 5

Tato kniha mě moc nezaujala. Oproti klasickým sci-fi to bylo celkem slabé.

qwill
21.01.2016 5 z 5

kniha také tak stará jako já....
a také tak .... taková ......

z knihy jenom kousíček:

Dar Veter šest let konal svou nesmírně vysilující práci, pro niž se vybírali jen mimořádně schopní lidé, kteří vynikali skvělou pamětí a obsáhlými znalostmi ze všech oborů. Když se u něho opakovaly úporné záchvaty lhostejnosti k životu i k práci, jedno z nejtěžších onemocnění člověka, vyšetřila ho znamenitá psychiatrička Evda Nal. Léčila ho po starém, osvědčeném způsobu tesknými hudebními akordy v pokoji modrých snů, kde probíhalo uklidňující vlnění. Ale nepomohlo to. Nezbývalo, než změnit způsob činnosti a léčit se fyzickou prací. Jeho dobrá přítelkyně Veda Kong mu včera nabídla, aby u ní pracoval jako kopáč. Při archeologických vykopávkách nemohly stroje vykonávat všechny práce, závěrečná etapa čekala na lidské ruce. Dobrovolníků bylo dost, ale Veda mu slibovala dlouhou cestu do oblastí dávných stepí, kde bude mít blízko k přírodě.

jiri2737
03.01.2016 5 z 5

Poklad v mé knihovně. Jedna z mých nejoblíbenějších knih.

Ivan F
10.12.2015 3 z 5

Dlho som odkladal dobu na prečítanie knihy, o ktorej som počul toľko dobrého. A ono by to aj dobré bolo, keby to nebolo utopené v balaste utopistických a trúfam si napísať, vysoko nereálnych vízií o lepšej spoločnosti budúcnosti, ktorá bude žiť v jednote a mieri.

Zaujímalo by ma, či George Lucas (autor Hviezdnych vojen) túto knihu čítal, pretože paralel
je tu niekoľko, napríklad meno jednej z hlavných postáv je Dar Veter, v Hviezdnych vojnách je to Darth Vader, tu je Železná hviezda, v Lucasových filmoch je Hviezda smrti atď.

Ale jedna myšlienka sa mi naozaj páčila, dovolím si zacitovať: "V každém člověku jsou dvě poloviny, z nichž jedna se dere k novému, druhá zase opatruje minulost a ráda se k ní vrací. Návrat nikdy nevede k cíli." S týmto úplne súhlasím.

Nibiru
03.06.2013 5 z 5

Knihu jsem četla jako jak by se řeklo dneska teenager, ale vím, že mě úplně uchvátila, a to jsem tehdy přelouskala kdejakou sci-fi,co byla k mání. Četla se jedním dechem a do dnešního dne mi utkvěla v paměti, a to je co říct, vždyť už mi dávno není sladkých sedmnáct.:-))

frigo
29.04.2012 5 z 5

Krásná kniha.Mám její první vydání.Před tím ji četli v rozhlase na pokračování.Nemohl sem se vždycky dočkat.Nevím co je na ní komunistického.Asi jen to že je nadčasová.Nulový prostor,mezigalaktické vysílání, hvězdolet Tantra a další.Když si jí ted vezmu občas do rukou tak mi připadá jako by byla napsána včera.Skvělá scifi.

Štítky knihy

ruská literatura sci-fi

Autorovy další knížky

Ivan Antonovič Jefremov
ruská, 1908 - 1972
1987  81%Hodina Býka
1960  75%Mlhovina v Andromedě
1982  88%Athéňanka Tháis
1956  82%7 podivuhodných příběhů
1959  75%Setkání nad Tuscarorou