Mezi krásou a ošklivostí
Bryn Greenwood
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/369395/mid_mezi-krasou-a-osklivosti-326-369395.jpg
4
307
103
Osmiletá Wavy je neviditelná. Její matku plně zaměstnává braní drog a otce jejich výroba a prodej. Motorkář Kellen, který se vybourá nedaleko jejich domu, je tak od chvíle, kdy jí umřela babička, prvním člověkem, který si Wavy všímá. Možná je to o patnáct let starší vazoun s bohatým trestním rejstříkem, ale aspoň ji vidí. Muž, jehož si Wavyin otec najímá na špinavou práci, rozhodně není ten typ člověka, který má sklony zachraňovat jiné, dívčina nesmělá nabídka přátelství ovšem vyplní prázdnotu v jeho životě. Během dospívání je Wavyin vztah s Kellenem jediným světlým místem v brutálním světě feťáků a zhýralosti, v němž je nucena se pohybovat. Když ale její rodinu rozdělí tragédie, vstoupí jí do života teta, která se ji pokouší ochraňovat – a to, co Wavy připadalo krásné, se náhle pod drobnohledem vnějšího světa jeví jako ošklivé. Kellen možná není žádné neviňátko, představuje ovšem pevný bod ve Wavyině chaotickém životě. Teď už se dívka nemůže držet stranou, naopak musí začít bojovat – za Kellena, svého brášku i za sebe. Na malém městě však bohužel žádná tajemství nezůstanou skryta navěky… Román Mezi krásou a ošklivostí, tematicky blízký knize Bílý oleandr, nutí čtenáře zamyslet se nad tím, co vlastně znamená rodina.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , Mladá frontaOriginální název:
All the Ugly and Wonderful Things , 2016
více info...
Přidat komentář
Rozhodně neobvyklý příběh. Název knihu opravdu vystihuje, jelikož nejen hlavní hrdinka, ale i čtenář se potácí od krásy k ošklivosti. To, co je na jednu stranu krásný a čistý vztah, je na druhou stranu prostě zneužitím nezletilé dívky, která i přesto, že je dospělejší a zodpovědnější něž její rodiče, v otázkách intimity přebírá zhoubné vzory, které vidí u dospělých kolem sebe, což ještě komplikují traumata, která v ní vypěstovala její matka. Další zajímavou myšlenkou, je institucionalizace ochrany obětí i to, že systém si ne vždy uvědomuje, že pracuje s reálnými lidmi, jejichž citové vazby jsou stejně důležité jako u lidí, kteří jsou dle společnosti kvalifikováni jako tzv. normální.
Zajimava kniha.
Spousta z nas to nemá jednoduché, ale jak ukázala Wavy důležité je, se nevzdát.
Co je dobré? Co zlé?
Co krásné? Co ošklivé?
Asi záleží na úhlu pohledu
Takovou čistou lásku jsem jinde neviděla.. z jedné strany krása, z druhé možná "špinavost?"
Malá Wavy rozhodně nemá lehký život. Otec jí nevidí, matka je věčně vyfetovaná a dává jí do hlavy rozumy typu "vše je nečisté, ty jsi špinavá, Liamovi se nedá věřit, s nikým nemluv, nic ti nepatří.." a všechny tyto rozumy v ní narůstají, opravdu jim věří, a tak jediný, s kým může mluvit, je její malý bráška Donal. Jednoho dne se ocitne u nehody, a její život nabírá nový směr. Poznává Kellena a hluboce touží po tom, aby ji miloval a patřil ji. A ona jemu. Wavy roste, vztah zůstává neměnný..
Když se Kellen dostává na deset let do vězení, láska přetrvává. A to, co všechno Wavy mezitím, i potom zvládne, je prostě neuvěřitelné.
Toto je vyjímečná kniha, která mě neustále držela v napětí, v očekávání. Hltala jsem stránku za stránkou a fakt mě to chytlo.
Rozhodně mohu doporučit. :)
Krásná, dojemna, smutná kniha. Přečetla jsem jednim dechem, nemohla jsem se odtrhnout. Nikdo to v životě nemá jednoduché, ale Wavy ukazuje, ze se člověk nesmí vzdávat
Nádherná knížka. Já jsem úplně unesená. Moc nechápu tu četnost negativních komentářů, ale nic proti nikomu. Krásný příběh, dojemný a krutý, já mám hrozně ráda tohle "špinavé" prostředí. Kde jsou pro každého úplně jiné priority, než společenské postavení, kariéra, hromada prachů... Pro mě po dlouhé době knížka, která mě fakt pohltila, přečteno za dvě noci.
Páni, vůbec neví co o knížce napsat. Myslím že název ale dokonale popisuje mé pocity z četby. Celkově se mi ale líbila i když už to chvílemi bylo moc. ..
3,5*
Píši druhý komentář - jenže po druhém čtení, takže už nemůžu dát znovu dalších Five Stars... :-)
Český vymyšlený název (u nás obvyklá klasika, měnit originál za rádoby něco lepšího, protože kniha se ve skutečnosti jmenuje Všechny ošklivé a nádherné věci), mě inspiroval: tuším, že ačkoliv se hodnocení dá různě půlit a třetinovat, kniha je vlastně hodnocena jen ze dvou pohledů, buď jako Krásná, nebo jako Ošklivá...
Analyzovat dílo nebudu. Ačkoliv je to fikce, přijmu ho takové, jaké je. A představím si, co chtěla autorka asi říct. Že když do Ošklivosti, hrůzy a beznaděje vstoupí Krása, a to nic menšího, nežli Krása srdce, ačkoliv se ostatním takovou nejeví, nevidí ji a nevnímají, tak není úniku. Není jiné cesty, nežli té jediné - vzít ji, přimknout se k ní, nepustit.
Svému osudu, tomu našemu jedinečnému Osudu, neujdeme. Šťastný je ten, koho potká takový osud, který je pro něj ideální, dokonalý, stoprocentní. Na světě je osm miliard lidí, tipuju, že možná tak osm, možná osmdesát, jich potkalo skutečnou Krásu... Ostatní to mají namíchané. Krásy víc, ošklivosti špetka, nebo naopak. Nebo vůbec žádná krása... Jo, jo... Takový je život...
Takže aspoň takto dávám znovu 5*, pro mě je tohle naprosto skvělá, hodně silná kniha se spoustou zajímavých postav.
Byla by to čupr dupr romance, kdyby to takhle mohlo ve skutečnosti fungovat.
Zaujalo mne pokřivené vnímání postav v celém příběhu. Čtenář má sklony fandit vztahu 13ti leté Wavy a hromotluckého, trochu " pomalejšího" motorkáře. A Brenda, která jediná bojuje proti pedofilnímu vztahu, se dostává do nemilosti. Představuji si skutečnou dívku, které se nikdo nezastane a vyhlídne si ji "rodinný přítel" jako snadný cíl.
Myslím, že název knihy vystihuje přesně moje pocity...
Přečteno za dvě noci. Poslední částí knihy jsem už jen listovala. Nejde o Lolitu! a nejde o love story a už vůbec ne o čtení pro dívky. Přečetla jsem zdejší komentáře, a jen u dvou mám pocit, že vidí problém stejně jako já.
Prostředí, kde ty děti vyrůstaly, bylo narušené. Rodiče neplnili svoji funkcí vůbec. Drogy, násilí, vulgarita, sex, špína, chudoba. Dvě opuštěné děti, které nikoho nezajímaly. Žádný sociální systém nejevil zájem, škola, lékaři, sousedi, policie, nikdo. Až když došlo ke "znásilnění", všichni byli na koni. Obrovskou varnu, která fungovala roky a dávala vydělat desítkám lidí, opět "objevili" až po smrti hlavního dealera. Dvě ošetřovatelky přímo v domě přihlíželi, jak dospělý chlap ulehá s dívkou a nic se nedělo. Hodili jí na krk mimino, o které se vlastní matka postarat nedokázala, její bratr doslova přežil své první roky jen díky péči své tehdy 6tileté sestry, a na to byla zřejmě stará dost. To mohla plnit funkci dospělé ženy....
Přesně obraz puritánské Ameriky.
Ty děti se řídily instinkty přežití. Sehnat potravu, nevyvolat vztek, utéct. Nevěřit, nemít, nemilovat, neupínat se k ničemu a nikomu. Byly svědky brutality, otevřených sexuálních scén, slyšely jen sprostá slova, lži a nadávky. Byly narušené, a nebylo z toho cesty ven.
Ty děti slyšely jen rvačky, viděly kolem sebe smažky s jehlou v ruce, šlapky, viděly sex na stole úplně běžně, slyšely jen sprostá slova, a případně nějaké "rady do života" - Mlč, zdrhej, lži, nikomu ani muk.
Rodinný přítel nebyl zatížen přílišnou inteligencí. Byl to jednoduchý praktický chlap. Uznával základní hodnoty, měl určitá měřítka, co je a není dobře, ale také neváhal zabít jiného člověka, nebo dva, zmlátit, rozbít, měl potíže se sebeovládáním. Jedl, pil dýchal, pracoval, byl najímám na "nečisté" práce. Také on se řídil instinkty.
Viděl dvě opuštěné duše. Snažil se jim pomoct, tak jak jen toho byl schopen. Díky jemu ty děti alespoň chodily do školy a občas měly i co jíst nebo nové boty.
A že se do sebe ti dva zamilovali? 13 a 30 let? "Začalo" to v 8 letech?! Nikdo z nich nevěděl, co je láska a milovat. Ani on, ani ona. Byli jako dva ztroskotanci na pustém ostrově. Dělali spolu hezké věci, chápali se, procházeli se, povídali si - to, co já a vy děláme běžně, každý den. Ale pro ně to byly vánoce. Nikdo jim neřekl dobré ráno, nikdo jim nechystal snídaně, nikdo jim nežehlil oblečení. Nikdo nebyl rád, že jsou na světě.
Šance na normální život byla ztracená, už když se Wavy narodila. Ten "starej špinavej zpocenej tlustej úchyl" byl to jediný světlý v jejím životě. Tudíž s ním chtěla i spát. Radil jí to instinkt. Nevěděla, co je dobré a co se dělá a nedělá a od kdy se to dělat může. Bylo jí s ním příjemně, a tak si ty chvíle ještě zkrášlila. A co má dělat primitiv, když po něm leze nahatá holka den co den? Ne, děkuji, počkáme, až to zákon dovolí. Až Ti bude 16, tak na to dostaneme razítko. Neschvaluji sex s dětmi, nikdy, nevěřím a nesouhlasím, že si každý může dělat, co chce, pokud je to oběma příjemné a souhlasí s tím, ale chápu zde ten vývoj a vím, proč to dopadlo, jak to dopadlo.
Nejde o happyend, je to smutné do poslední stránky. A bohužel to není smyšlený příběh. Děje se to den co den.
Nádherná kniha, na kterou budu ještě dlouho vzpomínat. Probouzela ve mě tolik emocí. Fandila jsem jejich lásce. Moc se mi líbil sourozenecký vztah Wavy a Donala, bylo mi líto, v čem musejí vyrůstat. Hrůza, že i takové matky jako Val můžou být... Ale nesympatizovala jsem ani s bezcitnou pomstychtivou Brendou. Ten konec mě uplně dostal a padla nejedna slza.
Zde rozhodně platí-Láska hory přenáší a Když se chce, vše jde.
Rozhodně si jí ještě někdy přečtu.
Knížka se mi dostala do rukou náhodou, normálně bych po ní určitě nesáhla a byla by to velká škoda. Moc pěkný, místy smutný příběh, který, ale skončil, tak jak jsem si přála. Moc jsem chtěla,aby Wavy a Kellen byli spolu i přes věkový rozdíl a vše co spolu prožili a museli vydržet, jejich láska byla silnější. Krásná knížka. Rozhodně na ni jen tak nezapomenu.
Krásné čtení, plné emocí a bolesti, ale krásné.
Těch nádherných metafor bylo bezpočtu a pokaždé pohladily moje čtenářské ego , ale samotný příběh to nepřekonalo.
Ten příběh je totiž jedinečný.
Pravdou je, že jsem nejdřív neměla v plánu knihu číst. Ale rozmyslela jsem si to na základě jednoho komentáře. Ten mě přinutil přečíst i další komentáře a tam jsem narazila na hodně podivnou věc. Kniha je přirovnávána k Lolitě. Já sice viděla jenom film, ale už podle anotace je jasný, že tohle s Lolitou bude mít společného jedině ten věkový rozdíl a následky. Jinak mi do toho nic nesedí. Ale nebudu se rozčilovat. Přečtu si nejdřív Mezi krásou a ošklivostí, na to Lolitu (konečně!), a teprve potom se budu případně rozčilovat.
Přečteno. Obsahuje spoilery. Možná...nejspíš.
S knihou jsem se prala a měla problém. Jako velkej. Je to čtivé, o tom žádná. Autorka je hodně popisná a lyrická, jak tvrdí i paní zezadu na knize. Ale jenom první polovina. Ta se mi vlastně taky líbila víc než ta druhá. Ale šlo spíš o to "jak" je napsaná. Strašně dlouho se táhnou ty dvě doby. Od doby, kdy se Wavy Kellenen seznámí a "kdy to přijde". Zajímavé je, že se strašně moc soustředí na ty okamžiky stmelování těch dvou podivýnů, ale když přijde na to, jak se jimi stali, tak autorce dojdou slova. Vždycky je to shrnuté do pár vět. Třeba to, proč Wavy nemluvila. Ale to ve škole to bylo vtipný. Že nebude v třídě s retardama (slova doby a autorky, ne moje vlastní), protože byla pro ostatní divná a jiná a nikdo už nezkoumal proč nemluví. Mě osobně to zajímalo hodně. Ale nedostala jsem víc než jeden odstavec vzpomínky. A takhle to bylo s hodně věcmi. Bohužel.
Číst knihu pro mě bylo těžký. Jsem zastáncem myšlenky: "Když to oba chtějí, můžou si dělat cokoliv, kdekoliv, kdykoliv a nikomu do toho nic není." Chyba lávky. V díře, kde neni co dělat a každý ví, co se děje i v rozích, kam nikdo nedosvítí, to najednou všichni prožívají. Viz způsob vyprávění. Kdo četl, ví jak to myslím. Vyprávění vedlejších postav (menší poměr textu) je tady asi jenom proto, aby mohli popisovat, jak vztah těch dvou působil na ně. A jedno víc ztracenější existence než ta druhá. Jasně, vaříme a potom prodáváme, vobčas i někdo umře, ale viděl jsi, jak se na ní minule koukal? To není normální. A ty ostatní? To byl skoro jako nástřel svědecké výpovědi před porotu (což bylo taky v knize vynechané). Protože jeden vyspěl moc brzo a ten druhý možná vůbec. A nebudem si lhát. Vzhledem k ději, a jak bylo i v knize řečeno, i přes to všechno je tohle vlastně ideální. Protože ta holka vážně nemá šanci na něco normálního a ať je ráda, že neskončí hůř. A kde končí normálno a začíná "normálno"?
Závěrečné drama mi přišlo zbytečné a uměle nafouknuté. Ale chápu, kdyby nešel Kellen do vězení, tak neskočíme časem. Všichni tam jsou v podstatě špatný, ale čtvrtá část byla prostě opruz z úplně jiných důvodů. Já si totiž říkala, že v téhle divné zemi jako je Amerika, jakto že tahle kniha mohla vyjít. Já tam nikdy nebyla, ale z toho jak jsem pochopila, je to země neomezené...hlouposti, plná možností...jak ze sebe dělat pobožnýho debila a hlavně to jejich puritánství je k nezaplacení. Takže chápete, že na mě bylo dost věcí moc. Hlavně ta vtipná scénka: "Dovolíš mi, abych se s tebou pomodlila? Požádala boha, aby tě vyléčil, sňal z tebe tvé neštěstí a učinil tě znovu úplnou?" To pro mě není víra v boha, se kterou nemám jinak problém. To je fanatismus víry jihu a to mi nedělá dobře.
Ale potom se na to kouknu z té druhé stránky. Cítila jsem se autorkou tlačena do pozice, kdy budu fandit téhle lásce? Jo, rozhodně. V knize byly věci "až moc daný" a kdyby to skončilo jinak, čtenáři by to autorce prostě neodpustili. Není tam žádná další cesta. Ani náznak jiné cesty s výsledkem, že to nešlo, tak se vrátilo na původní cestu. Nebyly tam žádné pochybnosti. Hlavně v poslední části.
Čili knihu vážně shrne první odstavec anotace (bacha, v knize je jiná než tady a neskutečně spoilerová!). Jo, je to love story. Není to (za mě až moc velký) drama, není to do hloubky rozebraný sociálno. Je tam od všeho trochu, ale ve výsledku málo. Nebyl to šokující příběh, protože jsem cítila, že sama autorka nezůstala nestranná. Se stylem: "Jasně, byl mezi námi konec, potkáme se po letech a zjistíme, že je tam stále všechno i po jiných vztazích." bych byla spokojená, ale takhle ne, ne a ještě jednou ne. Za mě sám o o sobě dobrý příběh. Pouze špatně uchopený. Autorka naznačila epickou love story, která překoná všechna úskalí, ale zapomněla, že by tím pádem měla udělat epický konec (holt si holka sama na sebe upletla bič), aby to nepůsobilo nevyváženě. Takže to na mě ve výsledku působilo nereálně. Až moc happy. Ale pravdou je, že tohle čtenář vlastně potřebuje. Šeď a depresi v realitě musí ředit knihy. Ale vážně nutně pokaždé?!
PS: slovenský preklad názvu je lepší. Víc se podobá originálu, který mi sedí víc než český překlad k obsahu...
Štítky knihy
drogy rodina rodinné vztahy psychologické romány romantika domácí násilí feťáci, narkomani motorkáři
Mezi krásou a ošklivostíKniha Mezi krásou a ošklivostí je v
| Právě čtených | 6x |
| Přečtených | 388x |
| Čtenářské výzvě | 47x |
| Doporučených | 36x |
| Knihotéce | 280x |
| Chystám se číst | 290x |
| Chci si koupit | 47x |
| dalších seznamech | 2x |
Nezvycajny namet, vyvolava spustu otazok, "drsna" romantika, svizny sposob rozpravania. Americky koniec, ale dobre.