Mengeleho dievča – Skutočný príbeh Slovenky, ktorá prežila štyri koncentračné tábory

Mengeleho dievča – Skutočný príbeh Slovenky, ktorá prežila štyri koncentračné tábory https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/311508/bmid_mengeleho-dievca-skutocny-pribeh-sl-ldI-311508.jpg 5 2562 2562

„Každý večer, keď myslím na svojich drahých, ktorí už nežijú, si hovorím: Ako si to mohla prežiť? Sama neviem. Bolo to naozaj iba o šťastí a náhode.“ To sú slová Violy Fischerovej, ženy, ktorá prežila Mengeleho pokusy, štyri koncentračné tábory a nakoniec nacistom utiekla. Tá hrozná doba stvorila množstvo príbehov. Príbehov o odvahe, statočnosti, láskavosti a obetovaní sa, ale aj o zlobe, podlosti a obludnom ponižovaní iných ľudských bytostí. Príbeh Violy Fischerovej je však výnimočný. Ona totiž okrem toho, že prežila peklo táborov smrti a našla v sebe silu na riskantný útek, dokázala ešte niečo. Vďaka nej chytili brutálnu dozorkyňu z Birkenau. Po vojne sa náhodou stretla so svojou veľkou láskou. Mužom, o ktorom roky nevedela, či ešte žije. Ale nakoniec sa vydala za niekoho iného. Rytiera. Skutočného novodobého rytiera, ktorý získal toto vyznamenanie od francúzskeho prezidenta za statočnosť v boji na strane Spojencov. Viola Fischerová po rokoch zverila svoje spomienky reportérke Veronike Homolovej Tóthovej. Táto kniha zaznamenáva jej osud i osudy iných ľudí, ktoré by nemali upadnúť do zabudnutia.... celý text

Literatura světová Pro ženy
Vydáno: , Ikar (SK)
Originální název:

A Texas-Sized Secret / One Night wit the Texan , 2016


více info...

Přidat komentář

Knižníblázen
18.05.2024 5 z 5

Nejdříve sledujeme mládí hlavní hrdinky Violy,jenže postupně se stupňují nařízení vůči Židům,až nakonec skončí v koncentračním táboře. Violu si v táboře vybere pro své nelidské pokusy Dr. Mengele. Opravdu mrazivý příběh,naštěstí se šťastným koncem.

dasa6360
17.05.2024 4 z 5

Kniha, která vás zasáhne do srdce. Tragické události holocaustu a osudy lidí, kteří se s nimi museli vyrovnávat, jsou zde vykreslené s citlivostí. Příběh má silný emotivní náboj, čtenáře vtáhne do děje a dobře se čte.

Na druhou stranu tu pro mě bylo až moc zvláštních náhod, které jako by měly ještě víc umocnit dramatičnost děje. Ale možná mám jen zkreslené vnímání tím množstvím knih, které jsem na toto téma přečetla a které na toto téma vyšly. V jeden čas mi těch knih s cílem šokovat přišlo až příliš a dodnes se nemohu ubránit pocitu, že nakladatelství našla zlatou žílu viz Plavec z Osvětimi, Porodní báby z Osvětimi, Porodní sestra z Osvětimi, Dcera Osvětimi, Dítě z Osvětimi, Rusovláska z Osvětimi, Švadleny z Osvětimi... Mám pokračovat? Tím samozřejmě nechci toto téma nijak zlehčovat.


Lucie85
06.05.2024 5 z 5

Přečteno jedním dechem se slzami v očích. Velmi detailní a otevřené vyprávění o hrůzách holocaustu. Myslela jsem si, že už mám na tohle téma načteno poměrně dost a že už mě jen tak něco nepřekvapí, ale opak je pravdou.

Tebby
04.05.2024 4 z 5

Tahle kniha je ve svém žánru zvučným jménem. Měla jsem ale poněkud jiná očekávání. Myslím si, že to bylo i dost způsobené názvem knihy a její obálkou - vůbec totiž k obsahu knihy nesedí. Když začínají restrikce, Viole je už 15-16 let, do koncentráku se dostává až jako 22 letá. Ze začátku se hodně rozpovídala o svém mládí a první lásce. Jelikož jsem četla už několik knih na tohle téma, viděla různé dokumenty a filmy, tak většina knihy mě vlastně vůbec nepřekvapila. Nejvíc na mě dolehly dvě kapitoly, kde mluví o Dunaji a kde měla rozhovor se zdravotní sestřičkou, která u Mengeleho sloužila. Ostatní kapitoly se více méně od ostatních knih moc nelišily. Popisovaly prostě ty hrůzy, které se tam děly. Vzhledem k názvu knihy mě ale vlastně nejvíc překvapilo to, že většina těch nejhrůznějších zážitků měla Viola jen zprostředkovaně. Hodně by mě zajímala kniha vyprávěná z pohledu Gizi. Příběh byl čtivý, ale překvapivě ve mě nezanechal takové emoce, jaké jsem čekala, že zanechá. Možná to fakt bylo tím, kolik jsem toho na toto téma už vstřebala. Knihu asi už znovu číst nepotřebuji. 4*

zuzu8480
03.04.2024 5 z 5

Po knize jsem sáhnula v rámci čtenářské výzvy. Přestože ji mám už dlouho doma a číst jsem kdysi začala, odradily mě nejspíš fotografie a zůstala neprečtená. Přešel nějaký čas a fotografie hodnotím jako něco pozitivního navíc. Možná to bude tím,že jsem 2 měsíce zpět porodila, ale chvilkama mi bylo při čtení některých pasáží až fyzicky zle. Přitom mám tuto tématiku moc ráda a nejsem žádná citlivka.

Artim
15.03.2024 5 z 5

Nemohu si pomoci, ale obsah knihy bych sumarizoval jako malebné čtení o drastické době. Obzvláště začátek mi přišel jako z dívčího románu, ve kterém jen čekáte, až přijde to nevyhnutelné.
Obdivuji zachycení až brutálního rozdílu mezi láskyplným životem před a během války a postupné gradování. Četl jsem už hodně knih z tohoto prostředí a doby, ale tato je jednoznačně nejautentičtější!
Poklona!

Terezka17
02.03.2024 5 z 5

Mám přečtených již nespočet knížek s touto tematikou a vždy si říkám, že už mě nedokáže nic překvapit. A jsem znovu v šoku z těch neskutečných zvěrstev, které Viola a mnoho dalších dokázalo přežít.
Navíc jsem se dozvěděla něco z historie maďarských a slovenských židů.

LenkaNovotna32
10.02.2024 5 z 5

Velmi dlho som nemala odvahu začať čítať tuto knihu, emocionálne ale aj duševne vyčerpávajúci pribeh. Chcem týmto vzdať všetku úctu ale aj velky obdiv pani Fischerovej,za jej odvahu, lasku, dobrotu ale aj za vôľu žiť. Knihu som nepustila z rúk a mozem povedat ze som miestami nevidela koly slzám a vzlykom. Je dôležité nezabudnúť na holokaust, ani na ludi ktory prežili strasne casy a utrpenie, strach, videli a zažili veci ktoré by nemaly byt uz nikdy legálne.Poucme sa prosim a drzme sa lasky a dobroty. Odporucam všetkým.

dacek
09.02.2024 4 z 5

Vzpomínky paní Violy na její život až do konce 2. světové války, tak jak si je ona pamatovala. Kniha mi přišla velmi citově zabarvená, neustále se zde opakuje a natahuje. Na holocaust a hrůzy války se ale nesmí zapomínat. Pro mě první kniha přečtená ve slovenštině.

KnihoSny
03.02.2024 5 z 5

Téhle knize jsem se dlouho vy hýbala ale nakonec přečetla a byla jsem hloupá že jsem nepřečetli dřív je to kniha která vám dost dá je tam cítit snat úplně všechno za mě je to kniha čtivá čtenář krásné kolikrát mi ukápla i slza (víc slz) dobové fotky dodávají příběhu mnohé jsem moc ráda za to že jsem knihu četla a možná že to bude i top kniha:)

Arwen329
28.01.2024 5 z 5

Knih o holocaustu jsem přečetla už několik, četla jsem i drastičtější knížky s tímto tématem ale za mě knihu velmi doporučuji. Samotný děj se čte velmi dobře, vyprávění utíká velmi rychle. Člověk se dozvídá stále nové a nové informace. I slza trochu ukápla.

18LenkA12
23.01.2024 5 z 5

Neuvěřitelný strastiplný životní příběh. Je neuvěřitelné jak silnou vůli hlavní hrdinka měla k přežití a odvahu vypovědět vlastní příběh. Knihu můžu jen doporučit

bookwoman
02.12.2023 5 z 5

Velmi silný a smutný příběh, který si myslím, že mi zůstane v hlavě nějakou dobu i přesto, že jsem knih s tematikou holokaustu už pár přečetla.

Luccinda
27.11.2023 5 z 5

Knih s tematikou holokaustu už jsem přečetla nespočet, asi i kvůli tomu jsem Mengeleho děvče dlouho odkládala. Chtěla jsem mít jistotu, že to pro mě nebude jen další příběh z mnoha. Nakonec jsem sáhla po audioknize a bylo to to nejlepší rozhodnutí, jaké jsem mohla udělat. Jitka Ježková byla jako interpretka opět perfektní a i díky jejímu hlasu pro mě bude příběh Violy Sternové jedním z těch, který mi navždycky utkví v paměti.

Poměrně velká část knihy je věnována předválečné době a životu lidí ve slovenském Lučenci, který byl krátce před vypuknutím druhé světové války anektován Maďarskem. Dozvěděla jsem se toho spoustu o situaci maďarských Židů a také o událostech, jako byly například masové popravy Židů z budapešťského ghetta na břehu Dunaje. Knížka také skvěle vykresluje měnící se náladu ve společnosti se začínající perzekucí Židů i všudypřítomný strach mezi obyvateli.

Příběh Violy Sternové byl velmi silný a opět nám dokazuje, jak je důležité nezapomenout na minulost a poučit se z ní. Nezbývá než doufat, že hrůzy, které se děly v koncentračních táborech napříč Evropou už se nebudou nikdy opakovat.

matogeminimato
22.11.2023 5 z 5

Čo k tejto knihe dodať? Holokaust začal nenápadne. Najprv postupné zákazy, potom odobratie majetku, vyhnanie z domovov do táborov a odtiaľ transport do,, koncentrákov", kde zažívali poníženie aké si ani nedokážeme predstaviť....
Príbeh Violy Fisherovej by mal byť,, povinným čítaním " nielen na školách. Pretože všetko zlo začína nenápadne.......

Barbievitko
15.11.2023 5 z 5

(SPOILER) Silné a těžké čtení. Neuvěřitelné, jak se ty zrůdy dokázali odvolávat na “převedenou zodpovědnost MY NIC! TO BYLY ROZKAZY! Nedokážu uvěřit tomu, že v době tak nedávné dokázal jeden člověk pomátnout lidem hlavy a donutit je cítit se, že je v pořádku a chvályhodné nechat utopit batole a nutit matku se dívat.. Takových tragických osudů je v knize spousta. Oplakala jsem to. Nicméně životní příběh a finální dojemný konec mě nakonec i u srdce zahřál. Měl by si to přečíst každý, i když je to pro silné povahy.

marara
21.10.2023 5 z 5

Myslela jsem si, že o holocaustu už jsem si přečetla snad všechno. Ale ne. O situaci maďarských Židů jsem věděla jen to, že jejich transporty začaly "až" roku 1944 a že se jich díky tomu alespoň část zachránila. Zásluhu na tom měl maďarské regent Miklós Horthy, který několik let odolával německým požadavkům na deportace Židů na území okupovaného Polska. V březnu 1944 ale Wehrmacht obsadil Maďarsko a pod taktovkou Eichmanna začaly v květnu odjíždět transporty, které denně odvážely 12 až 15 tisíc lidí. 9. července Horthy transporty na nátlak světové veřejnosti (poté, co byla zveřejněna zpráva dvou vězňů, kteří z Osvětimi utekli, Vrby a Wetzlera) zastavil, ale to už z původního počtu 725 000 prošlo bránou koncentráku 420 000 maďarských Židů.

Viola Sternová mohla žít zajímavý a naplněný život, nebýt mocichtivých šílenců, kteří holocaust vykonstruovali, nelidských krutých bestií, kteří ho provozovali, a sobecké a lhostejné většiny normálních lidí, kteří jej přehlížením krutostí umožnili. Všichni tito lidé měli svůj podíl na tom, že ona i miliony dalších obětí museli projít peklem na zemi a nahlédnout až na samé dno sadismu, který se v lidských bytostech skrývá, který za určitých podmínek může vyjít na povrch a jinak běžného člověka nechá páchat zvěrstva, která si ani nechceme představovat.

V tomto ohledu byla vedle šílence Mengeleho asi nejhorší postava vězeňského kápa Baby. Tato sadistka, která byla schopná usmrtit spoluvězenkyně tím, že po jejich ležících tělech skákala, byla také vězenkyně, jen se pod vidinou lepšího zacházení zaprodala Němcům a umožnila jim provozovat mašinerii koncentráku, což by bez pomoci vězňů sami nemohli v tak velkém měřítku dokázat. Naštěstí Boží mlýny v případě Baby mlely a Viola ji krátce po válce potkala a předala spravedlnosti.

A ještě jedno silné téma chci zmínit. Otázku odpovědnosti většinové společnosti. Paní Fischerová opakovaně zmiňuje chování ostatních obyvatel Lučence, kteří nejdříve tiše přihlíželi prvním známkám utlačování Židů, někteří z pocitu, že to není jejich věc, jiní pod vlivem protižidovské propagandy rychle a ochotně uvěřili, že Židé můžou za všechno zlo světa. Šokující ale je, že tomu uvěřili i jejich dřívější přátelé a sousedé, tedy lidé, kteří je osobně znali jako dobré lidi a spořádané občany.

Na druhou stranu vidí hlavní hrdinka i to, že i Židé mohli udělat víc, aby ochránili sami sebe. Mohli při prvních náznacích utéct a v bezpečnější části světa se přidat k boji proti nacistům, jako to udělal Jura Fischer, nebo se mohli vzbouřit. Když jim brali majetek, když je nahnali do gheta, když je tam terorizovali, když je naháněli do transportů, ale nakonec i v táboře, kde bylo esesáků, byť ozbrojených, mnohonásobně méně. I tam nakonec ke vzpoře došlo. Byla to vzpoura Sonderkommanda roku 1944, při které vězni vyhodili do povětří jedno ze čtyř krematorií. Důvodem, proč se nikdy nevzbouřili a nevzali svůj osud do svých rukou byl strach. Strach z toho, že mají stále ještě co ztratit. Dokonce i v koncentráku.

Příběh nám ukazuje sílu, jakou propaganda působí na lidi. Pár umně šířených hesel typu: Židáci nám chtějí sebrat Bratislavu! Chtějí rozbít celé Slovensko! Pomáhají Maďarům! a nenávist vůči nim se rozlezla všude. A tady nás historie varuje. Vždyť i dnes vidíme podobnou nenávistnou propagandu. Čteme ji na sítích a bohužel ji slyšíme i z úst některých politiků. Jen je slovo Žid nahrazeno slovy jinými: EU, NATO, vláda...

petym
18.10.2023 4 z 5

Strašlivý masakr. Silný příběh Violi co přežila peklo.

Kateřina259
01.10.2023 3 z 5

Velmi silný příběh. Zhruba jsem věděla, co všechno dělali lidem v táboře, ale tato kniha to podala daleko detailněji, že jsem s hrůzou odkládala další kapitoly. Je to až neuvěřitelné, jak se něco takového mohlo dít a právě tato kniha je připomínkou toho, že nemůžeme dopustit, aby se to opakovalo.

koubin007
30.09.2023 3 z 5

Kniha je svým obsahem silná, autentická, avšak po literární stránce se jedná o velice nudné čtení, připomínající spíše deníkovou formu, než nějaké drama. Těch skutečně dramatických momentů je v knize poskrovnu a spíše se jedná o nezáživné vzpomínky na autorčin život před válkou, popis její košaté rodiny, která ale do děje skoro nezasáhne. První třetinu jsem regulérně přeskakoval, to byla fakt nuda. Pro někoho, kdo čeká mimořádnou zpověď to bude zklamání. Je vidět, že dej je poskládaný na základě vyprávění 90ti létě paní a tak nějak slepený k sobě, aby se nerozpadl.

Autoři knihy

Viola Stern Fischerová
slovenská, 1922 - 2017