Mengeleho dievča – Skutočný príbeh Slovenky, ktorá prežila štyri koncentračné tábory

16. března

Ze všech knížek, které jsem o zvěrstvech koncentračních táborů přečetl, je tahle rozhodně nejlepší.

7 15. března

(+ SPOILER) Je mi 30, přečetl jsem spoustu knih na toto téma. Navíc jsem i učitel dějepisu a 2. světová válka mi je hodně blízká. Ale tohle mě rozbrečelo. Některé pasáže pro mě byly tak traumatizující, že jsem si musel dát přestávku. I když si člověk myslí, že ho ty hrůzy, které se nedávno děly, už nepřekvapí, mýlí se.

Zůstane ve mně dlouho zarytá vzpomínka na to, jak v Budapešti u Dunaje svazovali lidi řetězem a poté je shazovali do vody, aby ušetřili na kulkách. Nebo příběh dvouletého klučiny s Mengelem. Naprosto šílený, a tak moc bych si přál, aby tohle vše patřilo do kategorie scifi, nebo šílené fantasy zvráceného autora. Bohužel, o to děsivější, že tohle vše je pravda.

Kniha je napsána nesmírně poutavě, zůstane v mé hlavě ještě hodně dlouho, ačkoliv bych snad rád radši zapomněl. Ne kvůli tomu, co se dělo. To je důležité připomínat! Ale kvůli nočním můrám, které se po přečtení rozhodně nevyhnu.

5 26. února

Kniha je dobře napsaná, první třetina je o běžném šťastném životě za První republiky. Pak přichází hrůzy antisemitismu a holocaustu, které člověk nemůže pochopit...Ale je důležité tyto knihy psát a číst, protože hranice mezi naším světem a peklem na zemi není tak velká, jak si myslíme....

4 22. února

Nevím jak bych to popsala.. Strašný co si museli prožít..

32 18. února

S touto knihou jsem koketovala docela dlouho. Nevím proč. Z tohoto prostředí už jsem jich četla několik, ale této, jako bych se bála. Ale je to za mnou, za námi, za nimi. Paní Viola popisuje svůj život, který by byl úplně obyčejný, nebýt války. Ta změnila osudy milionů lidí a je na nás, abychom nedopustili opakování takových zrůdností.
Jako i jiné knihy z této doby, tak i tuto bych zařadila mezi povinnou četbu v devátých třídách a na středních školách.
(18. 2. 23 - 5 885 - 16)

5 10. února

Kniha, která zasáhne každého. Velmi smutný příběh, knihu jsem poslouchala. Byly pasáže kdy se "dalo" poslouchat a pasáže,kdy jsem jen seděla a plakala. Doporučím přečíst všem! Už jen proto, aby se nikdy, nikdy neopakovalo!!!

7 09. února

Knihy s tématikou druhé světové války čtu vždy s velkou pokorou a vděkem, že jsem nebyla něčeho podobného součástí, a především s neskutečným obdivem ke všem přeživším, kteří i přes hrůzy, které je potkaly a které přežili, dokázali v sobě najít sílu postavit se opět na nohy, jít dál a žít svůj život, který si tvrdě vybojovali.