Medicejští: Dynastie u moci

05.08.2022

Celé to bylo takové nijaké. Absolutně ploché a černobílé postavy, které se autor ani nesnažil propracovat. A ten překlad to absolutně zabil. Nejsem si jistá, že si přečtu další díl.

05.07.2022

Já z této knihy nejsem tak nadšená... Průměrné čtení, ke kterému vlastně nemám ani moc co říct...

05.09.2021

Neobvyklý způsob psaní. Kniha se mi líbila, takový pohodový historický román. Chystám se na další 2 knihy ...

16.03.2021

Takto bych se chtěla učit dějepis. Četba sice nebyla strhující,ale příjemná, postavená na pevných základech historických faktů.

14.11.2020

Kniha mě hodně zklamala. Chtěla jsem se něco dozvědět o rodině Medici a zákulisí jejich úspěchu. Ačkoli autor v doslovu uvádí, kolik pramenů nastudoval, knížka je spíš milostny román na pozadí bitev v renesančním Toskánsku. Postavy nemají hloubku. Muži jsou silní, vojáci stateční, architekti blázniví, ženy krásné, prostitutky prodejné a kat má černou kamizolu s cvočky. Nejlépe psychologicky propracovanou postavou je žoldnéř. Za mě palec dolů. Spíš dva palce.

19.07.2020

Po přečtení níže uvedených komentářů, které poukazovaly na nekvalitní český překlad, jsem si všechny tři díly koupila ve slovenčině od Slovartu. Kniha i styl psaní se mi velmi líbila. První díl pojednává o Cosimovi a Lorenzovi, stavbě katedrály ve Florencii i o politické situaci ve Florencii a v celé Itálii 15.století. Koho zajímá historie Itálie a neslavnějšího florentského rodu Medici, určitě se mu bude kniha také líbit. Slovenský překlad byl kvalitní a velmi příjemně se četl, i když sem tam se našly chybičky jako např.zapomenuté písmeno ve slově. Stran italského autora je to svěží vítr do plachet v italské literatuře, která v posledních letech nezažívá zrovna nejlepší časy. Je známo, že Italové jsou jedním z národů, kteří téměř nečtou. A italských spisovatelů je také pomálu. A tento autor si opravdu dal hodně práce se studiem zdrojů, viz poznámka autora na konci knihy.

01.04.2020

Kniha mě trochu zklamala. Autor se podle mě nedokázal rozhodnout, jestli píše román, nebo kroniku. Sice to avizoval na začátku, ale knize to hodně ubralo. Poslední třetinu knihy jsem přečetl jedním hltem, to se vše zlepšilo a začalo být poutavé

16.03.2020

Mediciovci sa bezpochyby radí medzi najvplyvnejšie a najznámejšie rody stredovekého Talianska. Boli to nielen mecenáši umenia, ale aj významná bankárska rodina, ktorá sa vďaka svojim financiám stala tŕňom v oku iným rodom. Dej prvej časti sa motá hlavne okolo Cosima, ktorý sa po smrti svojho otca stála hlavným predstaviteľom klanu. Musí riešiť mnohé spiknutia, intrigy a po prvých momentoch svojej "vlády" sa musel vyrovnať s vyhnanstvom.
Aj vďaka svojmu bratovi Lorenzovi sa však všetko vzal späť vojenským spôsobom, na ktorý vôbec nemal žalúdok.
Všetky historické reálie sú úžasne opísané, taktiež intrigy medzi bohatými rodmi. Istý priestor sa dáva staviteľovi Filippovi Brunelleschimu a stavbe asi najkrajšej katedrály Santa Maria del Fiore. Renesančná pochúťka.

11.10.2019

Jak bych to shrnula...úplně špatné to nebylo; ale příběh ani charaktery postav mě nepřesvědčily, nestrhly, celé vyprávění působilo šablonovitě, ploše, trochu jako průměrný romantický film obohacený o historické pozadí. Co mě naopak velmi potěšilo byly popisy stavby florenského dómů a města obecně. Lituji, že jsem knihu četla? Ne, ale to já málokdy (ale celou trilogii číst nebudu:).

25.07.2019

Moc ráda bych dala lepší hodnocení, Itálie a Medicejští jsou skvělý námět a forma "scén" je u tohoto žánru neobvyklá. Bohužel, kromě již zmíněného mizerného překladu mi velmi vadilo černo-bílé vykreslení postav. Záporné postavy měly kruté úšklebky a kladné byly nemastné a neslané.

19.05.2019

O Medicejských jsem před touto knihou moc nevěděl, ale tato kniha mi osvětlila aspoň začátek tohoto slavného rodu. Pro mě určitě nejzajímavější byl konec knihy, kdy se autor zaobíral Sforzou v Milánské vévodství a ekumenickým koncilem v r. 1439.
Jediné, co se mi leckdy na knize nelíbilo, byla dějová linka s Laurou.

Tato kniha se jednoduše řečeno nedá číst. Všem potenciálním čtenářům, kteří by si ji chtěli koupit, proto radím: nedělejte to! Já to udělala a ještě ten den hořce zaplakala.

Příběh by nejspíš stál za to, kdyby ovšem nebylo – s prominutím – naprosto zfušované práce překladatelky (Petra Najmanová), korektora (Karel Štech), editora a vůbec celého týmu edice Knihy Omega. Smekám tudíž přede všemi, kteří se na rozdíl ode mě dostali dál než na stranu 55 a celou dobu se při tom nepopadali smíchy za břicho.

Co se editorské práce týče, stojí určitě za zmínku časté přechody z jednoho typu písma na jiný, uprostřed kapitoly, prostě jen tak.
Kromě toho na čtenáře na každé straně knihy čeká vícero překvapení v podobě formulací, které jsou buďto vpravdě krkolomné, přespříliš komplikované, naprosto nečeské nebo rovnou dokonale nepochopitelné. Samozřejmě není nouze ani o zkřížení vazeb, špatný slovosled, kumulace stejných slov apod. A tak, i vzhledem ke svým opakujícím se špatným zkušenostem s edicí Omega, knize dávám bez výčitek a bez milosti hodnocení odpad!

Pro ilustraci (a pobavení) na závěr přikládám několik citací, které doufám postihnou vykutálenost všech ostatních klopotných obratů:

* Ad výroky přespříliš komplikované:
„,Myslím si, že je důležité mít prostřední pozici, ve které, i když zůstane blízko lidu, který byl odjakživa naším spojencem, se rozvíjí cesta politických funkcí a veřejných pozic, která může zhodnotit požadavky lidu a odpovědět na obavy urozených občanů tak, že bude udržovat podporu těch nejmocnějších rodin.‘“

* Ze škatule „vpravdě krkolomné“:
„Důvod navíc nenechat proniknout ven žádné podezření.“

* Co se týče formulací naprosto nepochopitelných:
„Zdálo se, že se nebe nechce zbavit své temné barvy tůně.“

* Z rodiny sousloví dokonale nečeských:
„Rinaldo se nad tím zamyslel. Myšlenka nebyla špatná, ale Palla byl příliš slabý s těmi svými výplody ducha.“

Inu, já mám zase příliš slabého ducha na to, abych rozdýchala takovou přemíru koncentrované koumáckosti.

P.S. I po tom všem jsem poctivě zvažovala, že knize dám ještě šanci a budu číst dál. Pak na mě ovšem při zběžném prolistování ze strany 338 vykoukla další perla: „Ale nyní nenávist a bolest, kterou vůči nim pociťovala, ten odlesk lživého ticha, se zbarvoval v té noci pravdy.“, a já byla přinucena k definitivní kapitulaci.

P.P.S. Velice výživné pro mne bylo rozkliknout si další díla přeložená zmíněnou paní Najmanovou a pokochat se komentáři pod nimi. To na rozdíl od této knihy všem ze srdce doporučuji!

22.06.2018

Kniha Medicejští: Dynastie u moci je stručně řečeno dobře napsaná, i když nemusí ´sednout´ každému. Kapitolky jsou dvou až tří stránkové, takže se čte hodně rychle a děj svižně ubíhá. Medicejští by sice měli být hlavními protagonisty knihy, ale můj osobní dojem je, že děj se vine kolem lehce zvrácené dvojice Laura - Schwarz. Jejich charaktery jsou prokresleny ve srovnání s Medicejskými hezky plasticky a hluboko. Kromě akce a intrik kniha obsahuje taky poměrně dost násilných a sexuálních nebo až perverzních scén. Zhruba po dvou set stranách jsem tím byl přesycen či snad až znechucen a musel jsem si dát od knížky chvíli pauzu. Závěr byl však dobrý a rád si přečtu druhý díl.