Na porážku
Komentáře knihy Na porážku
Přidat komentář
Myslím, že pokračování s Maxem bylo ještě mnohem lepší než jednička.
Příběh začíná velmi krutým vyvražděním rodiny a únosem nejmladšího dítěte.
Děj svižně ubíhá, každou stránkou se dozvídáme něco, co nás přibližuje k vyvrcholení a odhalení pachatele.
Vraždy a linka s dětmi, je velmi dobře popsána a propracována, ovšem stále mě udivuje, jak může policejní sbor ve Velké Británii fungovat (neozbrojení policajti wtf ).
Líbí se mi vztah Maxe s dcerkou.
Spoiler:
Jo a ještě poznámka, Max se s tím nese*e a zatím v každém díle,, sbalí,, ženu, která je nějak s vyšetřováním spojená
Výborná detektivka, je první, kterou s Maxem Wolfem čtu. Líbila se mi. Má spád, skvělou zápletku a motiv, který jsem vůbec netušila. Max Wolfe je velký sympaťák a případ brutálního vyvraždění rodiny a únosu jejich nejmladšího čtyřletého chlapečka mu dá pěkně zabrat. Jenom mě překvapuje, že detektivové chodí do terénu neozbrojení, musí čekat na zásahovou jednotku, většinou jdou stejně do akce dřív, protože to spěchá a pak přibývá zraněných. Naštěstí v této knize není nikdo z nich mrtvý.
K přečtení bych knížku doporučila a přečtu si i další díly od autora.
Slabší než první díl, autor docela zklamal. Nevadilo, že jsem pachatele záhy uhodla prostou vylučovací metodou, to mě docela baví. Ale děj se celkem táhl, přestalo na mě fungovat dojemné osamělé otcovství hlavní postavy, nejspíš proto, že tam nedochází k žádnému vztahovému vývoji. A nejen tam - taktéž na poli milostném totéž jako v prvním díle. Dále se autorovi nějak nepodařilo zdůvodnit, proč hlavní postava nebyla zabita natvrdo a nemilosrdně, když vrah neměl žádný důvod nechat ho jít, neměl naspěch, nikdo nevěděl, že má Maxíka ve spárech a autor si dal takovou práci přesvědčit nás, že jde o sakra krutého psychopata, hrajícího va banque. No a podivuhodný Maxův spektakulární únik z hrobníkovy lopaty??? Autor se nějak moc dívá na televizi, akorát Tarantino v tom má na rozdíl od něj vtipnou nadsázku... Tož nevím. Ale ještě jednu šanci dám.
Autor se s tím opravdu nemaže, a tak již od začátku knihy rozjíždí nejen zběsilou akci, ale také je tu poměrně dost krve a nechutností. Ale nebojte se; není to jen krvavý román, jsou zde i laskavé momenty, které vyvažují krutou linku příběhu, ve kterém najdeme i vážná témata, jako je domácí násilí, či zneužívání.
Výborná detektivka,žasla sem jen nad tím co Max všechno vydržel.Jako dyby byl nesmrtelnej.Vyhrabat se z vlastního hrobu. Sílu mu vždycky dodávalo pomyšlení na dceru.Rozuzlení k jakému došlo,nikdo nečekal.
Když to srovnám s prvním dílem, tak je tenhle horší. Přišlo mi, že se zasekli na jednom místě a nic vlastně neřešili. Pachatele Max "odhadl", jinak to nazvat neumím. Uvidím, jestli risknu i další díl...
Spíše jen průměrný příběh, neotráví, nenudí, ale ani mimořádně neupoutá. Prostě šeď a chvílemi i pocit, že příběhu chybí posun kupředu.
Výborná detektivka, která má prostě všechno. Vtáhne do děje, atraktivní zápletka, uvěřitelný příběh, logické vyústění, lidské příběhy policistů, sympatický hlavní detektiv. Doporučuji všem a už teď chci další díl.
Kniha se četla dobře. Ze začátku rozvleklejší popisy skutečností, ale pak dostal děj spád a nešlo přestat číst. Ano, Max toho vydržel opravdu dost .
Dobře se to čte. Jako milovník Británie mám rad londýnské reálie. Dej je samozřejmě překombinovaný jako u skoro každé detektivky .)
Detektivka na jeden, dva večery. Čte se velice dobře, zločin na začátku je strašlivý a celé vyšetřování plné nebezpečí. Hlavní vyšetřovatel, otec malé Scout, je rytíř bez bázně a hany, navíc téměř nesmrtelný. Co všecko ho potkalo a on i přesto zvládá nemožné. I z hrobu se dostal! Tak mám za sebou další podařenou knížku a už se těším na další.
Kniha je napsaná s velkou autorovou rutinou, ale s malou invencí. Použitá zápletka je modifikovanou verzí ze spousty jiných knih. Také postup vyšetřovacího týmu je velice podobný mnoha jiným. Ještě, že se hlavní hrdina nechává vyprovokovat ke střetu s narušiteli zákona a asi to vždy přežije - a já potom očekávám další díl. Průměrná oddechová četba za současné Anglie.
Strašně moc mi v knihách vadí jedna věc. Jména lidí. Když se špatně čtou, nebo je jich moc atp :-)... A tady?
Whitestoneova, Woodová, Wrenova, Gatlingova, Green, Gane, Ginger... A ke všemu ještě od každýho příjmení několik křestních, kolikrát jsem nevěděl kdo je policajt a kdo ne :-).
Pokud ale toto pominete, klidně si jednu hvězdu přidejte, příběh byl dobře napsaný, napínavý, někdy snad i příliš detailní v popisech rozpáraných vnitřností atp :-). Jen mi ještě hlavní hrdina přišel občas jako Terminátor, který je defacto nerozbitný.
Za mne tedy vcelku průměrný kousek, nebýt těch jmen, byl bych spokojen :-)
Za mě dobrý. Výborný příběh. Jo, taky mě trochu iritovalo, jak si počínali policisté... Ale je to zkrátka tak, Anglie není Spojené státy, s pistolí nízko u pasu... :-)
Na Nový rok je v uzavřené rezidenční komunitě nalezena vyvražděná bohatá rodina kromě nejmladšího dítěte, které se pohřešuje. Vrah použil jako zbraň jateční pistoli, která se používá k omráčení dobytka. Stejnou zbraň použil před třiceti lety vrah známý jako Řezník. Svoje činy si odpykal ve vězení a dnes je z něj starý a umírající muž. Mohl by po tolika letech začít opět řádit?
V lednu vydalo nakladatelství MOBA druhý díl s detektivem Maxem Wolfem Na porážku. Předchozí díl #SmrtVšemPrasatům mě přesvědčil o tom, že bych si ráda přečetla pokračování, které se mi nedávno dostalo do rukou. Jak se mi druhý díl líbil, se dočtete v recenzi níže.
Čtenáři se opět mohou setkat se sympatickým detektivem Maxem Wolfem, kterého jsme mohli poznat v předchozím díle. Jak už jsem minule zmiňovala, autor vytvořil vcelku originální hlavní postavu - otce samoživitele, který se stará o svou malou dcerku Scout, pracuje na oddělení vražd, přičemž se obojí snaží skloubit dohromady. Ještě že mu pomáhá a dcerku ochotně hlídá paní Murphyová, díky níž se Max Wolfe může této velmi nebezpečné práci naplno věnovat.
Stejně jako v předchozím díle tak i tentokrát autor čtenáře zavede do tzv. Černého muzea, které se nachází v Londýně a vystavuje původně tajnou sbírku zločinu. Nyní se Černé muzeum využívá jako výuková pomůcka pro policisty a je především památníkem zla. Max totiž pátrá po zbrani, která vyvraždila celou rodinu. Záhy je zjištěno, že jí byla jateční pistole na omračování dobytka. Dozví se, že v minulosti byla tato zbraň k likvidaci lidí již použita, a to vrahem, kterému přezdívali Řezník, po jehož stopách se detektivové po třiceti letech opět vydají.
Celý detektivní tým tlačí čas, neboť je pohřešován malý chlapec Bradley, který byl z nějakého důvodu ušetřen vražednému běsnění. Pátrání je zavede mezi organizovanou skupinu, obchodníky s bílým masem a pedofily. Autor ukazuje ty nejhorší stránky zločinu, navíc nešetří brutálními popisy, které mohou některého čtenáře spíše odradit. Přiznám se, že v jednu chvíli jsem měla chuť knihu zavřít nadobro. Z toho důvodu nedoporučuji tuto knihu slabším povahám. Detektivové se střetnou se světem chudých i bohatých, pátrání je zavede do odlišných společenských vrstev a poukáže na velké sociální rozdíly. Sociopati se však rodí bez ohledu na společenské postavení či výši bankovního konta.
Autor píše čtivě, bez složitých větných spojení. Tentokrát mi však v knize chyběly podrobnější popisy Londýna a jeho zákoutí, často jsem si některé scény neuměla pořádně představit. Další výtku mám k policejním zásahům, které vždy vedly k téměř tragickému konci. Nepřipravenost a naivita zasahujících detektivů byla spíše k smíchu a když se to opakovalo již po několikáté, kroutila jsem nevěřícně hlavou. Z vážných zranění se vždy rychle otřepali, aby mohli dostat znovu "na budku".
Zápletka se dle mého názoru povedla a vedla k šokujícímu rozuzlení, které mohou někteří čtenáři ke konci předvídat, ale okolnosti zločinu jistě ne. Co bylo nakonec důvodem k vyvraždění téměř celé rodiny a najde se chlapeček živ a zdráv? To se dozvíte přečtením této knihy.
Oproti prvnímu dílu se mi tato zápletka líbila mnohem více, ale předchozí díl vynikal v popisech ponurého Londýna. Nejsem schopna říct, který díl byl povedenější. Oba mají něco do sebe a za mě je určitě doporučuji, a to nejen milovníkům krimi románů, kteří se nebojí brutálnějších popisů či trestného násilí páchaného na dětech.
Šmarjájosefe, bylo opravdu nutné dělat z policistů takové amatéry, žabaře a pitomce? Pokud se vám podaří od tohoto odhlédnout, je to sakra dobrý příběh a hlavní postava je sympatická...nicméně detektivní oddělení skutečně působí jako ne/veselá banda z jedno jakého dílu Police academy.
Nový rok v bohaté londýnské čtvrti začal jatky. Když ostatní lidé jásají a vítají každoroční událost, v jiných místech se ke slovu hlásí smrt. Pachatel v překrásném domě popravil členy rodiny jako prasata na porážce.
Jateční pistolí.
Matka, otec a dvě děti jsou po smrti. Všichni ale nezemřeli. Nejmladší člen rodiny Bradley, se pohřešuje. Pro policii svitne alespoň malá naděje, že jeden člen rodiny může být dosud naživu.
Do pátrání se pouští tým kolem Maxe Wolfa, sympaťák, kterého kromě pátrání po vrahovi a malém chlapci čeká ještě další úkol, a to obstát v roli otce samoživitele a kterého známe již z předchozího dílu Smrt všem prasatům. Stopy chladnou a čas pomalu utíká. Chlapec má s každou sekundou čím dál menší šanci na návrat domů. Proč dokonalá rodina zemřela? Byli moc šťastní?
Před třiceti lety se již podobný čin stal. Vrah, přezdívaný řezník tehdy vyvraždil celou rodinu jateční pistolí. Svůj trest si odpykal a nyní je zpět na svobodě. Žije v cikánské osadě stranou společnosti. Nabízí se tedy otázka, zaútočil opět? Nebo má napodobovatele? Spolupracuje s jiným vrahem? Nebo jde jen o shodu náhod?
Tony Parsons píše jednoduchým a čtivým stylem, který musí vyhovovat snad každému čtenáři. Nejenže vytvořil originálního hrdinu, ale i co se týče detektivní zápletky, umí ji servírovat pěkně od předkrmu po hlavní chod a nechat čtenáře na vážkách, co, kdo, jak a proč. Nehledě na to, že dávný vrah, který možná vstal téměř z mrtvých, nebo také ne, je motivem, který táhne.
Max Wolf je zejména lidskou bytostí, otcem v nelehké životní situaci, než nadlidským hrdinou. I tak mu v některých případech dá autor ke zvládnutí situaci, se kterou by si v reálu potykal jen s velkými, dost možná fatálními problémy.
Zápor vidím až v příliš úsporném jazyce, kdy mi přijde, že autor nepoužívá žádná originální slovní spojení, nebo prostředky, kterými by stylisticky zaujal, na druhou stranu tento aspekt může ostatním čtenářům vyhovovat.
Pohodová detektivka a nádechem brutality. Děkuji nakladatelství MOBA za poskytnutí recenzního výtisku.
Ani při poslední noci starého roku se svět neobejde beze ztrát. Životy některých zasáhnout ohromné smutky, které jen tak ze svých srdcí nevypudí. Čím si to zasloužili?
Max Wolf se bude muset svým osobitým přístupem nějak vyrovnat s případem vyvraždění celé rodiny. Nejen jeho prostřednictvím tak zažijeme strach a napětí, které jej přivede k oprášení již skoro zapomenutého případu, kde hlavní roli hrál on – tzv. Řezník. Je možné, že by se vrátil? Nebo jej někdo napodobuje? Proč ukončil s takovou krutostí životy tohoto rodu?
Tony Parsons dokázal nádherně využít své literární schopnosti, aby nám tak mohl prezentovat a vtáhnout nás tam, kam potřebuje. Prostřednictvím barvitých popisů situace i vhledu do některých myšlenkových pochodů tak snadno prožíváme nejen naději, které se snad i dotýkáme, ale vzápětí ji zase tak snadno ztratíme a jsme ponořeni do věčného žalu. Hraje si s námi na výbornou!
Soucítíte s obětmi a toužíte, aby vrah byl dopaden. Jenže co když i ten vrah může být obětí? Co potom? Ano, odpouštím autorovi, že policisté jednají nelogicky a chybí jim tam nějaký ten detektiv s velkým D, který by jim vše osvětil. Vždyť je divné, když jen tak náhodou narazíte na toho, kdo za vše může. Anebo jsem až příliš kritický?
*
Někde v dálce lidé jásali.
Chlapec ležel na zádech a hleděl na půlnoční nebe, které teď bylo jasnější než ve dne a po celé jeho ploše se rozprostíraly barvy: žlutá, červená, bílá a zelená vybuchovaly mezi hvězdami a pak se snášely k zemi. Cítil takový klid, jen tak tam ležel a pozoroval oblohu, dokud jej nedostihla bolest, přesně ta bolest, kvůli které lidé vydáví celý obsah svého žaludku. Ucítil své zničené nohy a to utrpení bylo horší, než dokázal snést.
*
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Vypněte si reklamy na Databázi
Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:
Nebo se staňte členem DK Premium a využijte Databázi naplno - více o DK Premium
Tony Parsons také napsal(a)
| 2018 | # Smrt všem prasatům |
| 2022 | Žena bližního tvého |
| 2019 | Spolek katů |
| 2019 | Třináctá oběť |
| 2021 | Posedlost |
Externí recenze
U této knihy zatím nejsou externí recenze.
Přidejte recenzi

80 %


Pokračování příběhu s M.W. mělo opět náboj a napětí.... půjdu hned na dlasi z dílů, věřím, že se z něho nestane nesmrtelný superhrdina....