Máš mě vůbec rád?
Fausto Brizzi
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/291725/bmid_mas-me-vubec-rad-ZHC-291725.jpg
4
104
37
Je dost velký rozdíl mezi “Mít někoho rád” a “rád někomu pomoci” . To si rozvedený pětačtyřicátník Diego Anastasi, který si vybudoval pověst úspěšného advokáta a taky hlubokou depresi, bohužel uvědomí poměrně pozdě. Při té příležitosti zjistí, že všichni, které má rád, nemají čas na něj a na jeho potíže. A následně si uvědomí, že vlastně ani on pro ně nikdy nic neudělal, nepomohl jim, když to potřebovali. Pokusí se to změnit: rozhodne se, že musí pro své nejbližší udělat něco dobrého. Výsledek? Ničí jejich životy včetně jejich přání a snů. Nebo možná ne...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , Fortuna Libri (ČR)Originální název:
Se mi vuoi benejovann , 2015
více info...
Přidat komentář
Na knihu jsem se moc těšila, ale velmi mě zklamala. Do více než poloviny knihy jsem nemohla najít žádný děj. Pořád se tu mluvilo o depresi a o sebevraždě a nic víc. Až od poslední třetiny se v knize začalo nemco dít. Kniha 100 dní štěstí bylo o mnoho lepší.
Skvělá kniha, podle mne dost užitečná těm, kteří trpí depresí i těm co mají ,,depkaře" v okolí. V knize je spousta krásných okamžiků a i navzdory tématu se člověk dost nasměje, určitě doporučuji!!!
Styl, kterým autor píše mi absolutně vyhovuje, stejně jako u předchozí 100 dní štěstí jsem knihu nedala téměř z ruku až do konce příběhu. Na obchůdek KLÁBOSENÍ budu ještě hodně dlouho vzpomínat.
Dávám této knize čtyři hvězdy. Stejně jako předchozí 100 dnů štěstí. Musím říct, že předchozí knihu pocitově hodnotím trochu výš. Přišla mi uvěřitelnější. V knize Máš mě vůbec rád? je všechno co od autora očekáváme... jistá melancholie, popis života s prarodiči, geniální obchůdek Klábosení, silné emoce a v určité chvíli jistá bezvýchodnost. Potěšilo mě setkání se starými známými, protože teď víme, jak dopadli. Na druhou stanu mě zklamal celkový boj s depresí, protože to nepůsobilo skutečně. Nemůžete ji mít a najednou být v pohodě. V reálu je to o hodně složitější, těžší a zoufalejší.
Další dílo italského autora, napsané s humorným nadhledem, i když téma je vážné. Dostanete-li se do deprese, co dál?
Vzpomeňte si na: lásku vašich prarodičů - bývá méně kritická než láska rodičů
bezvýhradnou lásku čtyřnohého přítele
na vůně, které pořád cítíte.
A nezapomeňte, že stůně-li tělo, stůně i duše. Člověk je jedna nádoba. A kdo umí dávat, ten i dostává.
A závěrem motto: Říká se, že svět patří ranním ptáčatům.Není to pravda.
Svět patří tomu, kdo je šťastný, že vstal.
Pro případné budoucí čtenáře:
1. Ano, kniha je hodně podobná knize 100 dní štěstí.
2. Pokud se Vám 100 dní štěstí nelíbilo, nebude se Vám líbit zaručeně ani toto.
Mně se velice líbí autorův způsob psaní. Je to opět kniha, kdy v jedné chvíli skoro brečíte, pak vážně rozjímáte nad svým životem a potom se usmíváte nad nějakou hezkou situací nebo myšlenkou. Jako nenáročná oddechovka na cestu kamkoliv ideální! :))
„Život je slohovka, která se píše rovnou načisto.“
Příběh vás donutí přemýšlet nad tím, co je v životě důležité, jak vzácné je mít přátele a milující rodinu, jak snadno lze o všechno přijít, o zásahu smrti do života a o tom, že někdy až po smrti blízkého člověka můžeme zjistit, kolika lidem zasáhl do života.
Je těžké nesrovnávat s předešlou knihou 100 dní štěstí, která mě úplně dostala, ale i tohle volné pokračování je naprosto skvělé.
I když si nemyslím, že by se skutečná deprese dala tak snadno vyléčit metodou, kterou zvolil hlavní hrdina, kniha mě rozhodně pobavila, rozesmála a líbila se. A na malou depku takový obchůdek ,,Klábosení" by se asi občas hodil každému :-).
Pozitivní, optimistická knížka, k níž se ráda jednou vrátím a doporučuji !
Taková oddechovka i když téma tomu vůbec nenapovídá. Příjemně se čtě, akorát pro člověka, který nemá zkušenost s depresí si myslím, že nebude tak jednoduché se s hlavním hrdinou ztotožnit.
Knížka mi nesedla, děj se rozjížděl pomalu, nezdálo se mi, že by nabral na rychlosti...čekala jsem možná více psychologického vhledu do dané problematiky...
100 dní štěstí se mi líbilo o fousek víc, ale i tato kniha mě rozplakala, a donutila nad spoustou věcí se zamyslet. Určitě stojí za přečtení. Někoho možná dokáže vyléčit i z deprese ;)
Dnes, stejně jako po přečtení 100 dní štěstí, lituji, že mám k dispozici jenom pět hvězdiček. Kniha mě nadchla, autor přesně zahrál na mou strunu. Nestává se mi to často, ale jsem doopravdy smutná, že mám dočteno a tato kniha mi nebude krátit volné chvíle. A mrzí mě, že od tohoto autora už nemám co číst!
Tak toto mi připadalo jako nastavovaná kaše autorovy prvotiny 100 dní štěstí, která se mi tak líbila. Hrdina podobně sympatický (ale s jiným problémem) a mnoho dalších podobností, jenže... Ta myšlenka a celý příběh je nějak podivně poskládaný i vyprávěný. Občas se řekne nějaké to moudro, k tomu hrdinovo prozření a snaha pomáhat (více či méně úspěšně a naštěstí má kromě nápadů i potřebné peníze), k tomu odpuštění, pohřeb, nejspíš i svatba... Nebylo to ono. Dala bych 3, kdybych předtím nečetla tu první, lepší.
Kdo jste si zamilovali 100 dni stesti, musite si ji proste precist :-) Objevuje se zde hodne postav ze 100 dni stesti a dej se trosku prolina, nebo spise ukazuje co bylo pote. Vystupuje zde Umberto, nejlepsi pritel Lucia ze 100 dni, i jeho zena Paula a hlavne obchudek Klaboseni s milym Massimilianem :-) Smala jsem se, plakala stestim, ale i smutkem.... V knize je zase tolik zivotni moudrosti, ze se to neda popsat :-) Kraaasa :-) Více v mojí recenzi zde na databazi....
Štítky knihy
deprese rodinné vztahy mezilidské vztahy
Kniha Máš mě vůbec rád? je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 144x |
| Čtenářské výzvě | 12x |
| Doporučených | 12x |
| Knihotéce | 96x |
| Chystám se číst | 95x |
| Chci si koupit | 26x |
čtivá kniha