Maryša

7 11. dubna

Klasický příběh s trošku netradičním koncem. Jak se říká - v jednoduchosti je krása.:)

1 05. března

Kvalitní jasná klasická divadelní hra. Problém může dělat jazyk. Na dobové diváky působila určitě silněji než na mě.

5 04. března

Taková krásná klasika. A ten jazyk! Na hromech líháme, na hromech vstáváme je toho potřeba? Musí to bét? Alespoň jednou za život doporučuji přečíst

03. března

Na to, že je to povinná četba, mě kniha příjemně překvapila. Asi nebude patřit k mým oblíbeným, ale je to kvalitní čtení.

6 22. února

Výklad z hodiny češtiny mě od čtení tohoto dramatu naprosto odradil, leč nakonec jsem Maryšu kvůli karanténě a nedostatku knih z povinné četby k blížící se maturitě přečetla. A překvapivě se mi to líbilo. Na české prostředí originální téma, postava Maryši je krásně hrdá a nezlomná, a moravské nářečí, kterého jsem se bála, bylo nakonec jednou z nejlepších věcí na celém dramatu. Jen ty příšerně podrobné scénické poznámky mě napřed neskutečně rušily. Vzhledem k použitému jazyku a době vzniku překvapivě čtivé, poutavě napsané - 4* s přehledem.

26 17. ledna

Zoufalý osud Maryšy, tragický příběh se smutným koncem - klasika, ke které není víc co dodávat.

2 17. ledna

(+ SPOILER) Komentář obsahuje SPOILER.
Hra Maryša je zajímavá především svahou autorů co nejvěrněji v ní zachytit pristředí tehdejší moravské vesnic: od jejích typických občanů (jejichž charakteristika sklouzávala skoro k archetypům takových vesničanů) přes pedantsky předepsané prostředí, včetně mnoha nevyžádaných rad režii, až po moravské nářečí, kterým postavy mluví. Právě toto nářečí by myslím mohlo některé potenciální čtenáře/diváky odradit. Já sám jsem z něj měl strach, ale zbytečně. Mluva postav byla zcela srozumitelná, a také zábavná - je málo jiných literárních děl, kde by jste se setkali s podobným slovníkem (ovšem já měl tu výhodu, že s většinou specifických výrazů které se ve hře objevují jsem se ve svém kraji už setkal).
O Maryše se říká, že se nachází někde mezi realismem a naturalismem. Já v ní spatřuji určité znaky onoho fatalismu, pro který nemám naturalismus tolik v oblibě: snad každá postava Maryši je podřízena nějákému svému předurčení. Nikdo se nesnaží překazit před-zjednaný sňatek Maryši s Vávrou, dokonce i Maryša podlehne, a tuším, že je od začátku smířena s tím, že jednou Vávru otráví.