Mráz
Bernard Minier
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/272976/bmid_mraz-GEI-272976.jpg
4
3015
738
Martin Servaz série
< 1. díl >
Vražedné šílenství uprostřed francouzských Pyrenejí! Saint-Martin-de-Comminges je malé městečko ve francouzských Pyrenejích, kde jsou zimy kruté a kde se nikdy nic moc neděje. Až dokud pracovníci vodní elektrárny nenajdou jednoho zimního dopoledne mrtvolu koně bez hlavy, částečně staženou z kůže, zavěšenou na nosném stožáru lanovky, která je jedinou přístupovou cestou na toto místo. Není to obyčejný kůň – patří totiž místnímu magnátovi Ericu Lombardovi. Martin Servaz, čtyřicetiletý velitel regionální kriminální jednotky v Toulouse, je naštvaný, že byl odvolán z vyšetřování brutální vraždy bezdomovce, aby se ujal tohoto nejpodivnějšího případu své kariéry. Ve stejnou dobu přijíždí do nedalekého Wargnierova institutu, jež se specializuje na mimořádně nebezpečné a duševně choré vrahy, psycholožka Diane Bergová, která postupně zjišťuje, že ředitel ústavu využívá neortodoxní metody. Detektiv Servaz na mrtvole koně brzy identifikuje DNA, která patří jednomu z chovanců Wargnierova institutu. Ústav je ale tak zabezpečen, že není možné, aby se někdo z chovanců mohl dostat ven. A za několik dní je nalezeno první mrtvé lidské tělo. Martin Servaz s kolegyní Irene Zieglerovou musí využít všech svých schoností k vyřeření děsivého tajemství… Vynikající kombinace série skutečně strašidelných zločinů, mrazivé atmosféry a houževnatého policisty dělá z této knihy napínavé čtení, během kterého budete až do konce hádat, kdo je vrah. - vítěz prestižní Crime Novel Prize v Cognac v roce 2012 - nominace na Elle Reader´s Prize - dle hodnocení The Sunday Times jeden z 50 nejlepších thrillerů z celého světa za posledních pět let... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno:
2015
,
XYZ (ČR)
Originální název:
Glacé , 2011
více info...
Přidat komentář
Cože? Ono už je ráno a musím do práce? Šmarjá, to bylo super počtení! Sice jsem se nevyspala, ale stálo mi to za to. Dlouho jsem nečetla tak super detektivku, fakt, dokonce jsem na chvilku zapomněla na mojí oblíbenou spisovatelku Sharon J. Bolton. Jediné, co je mi líto, že tam toho nebylo víc z prostředí ústavu - uvítala bych nějaké děsivé rozhovory s "klientelou" :)). No nic, měla bych pracovat. Jdu otevřít druhý díl. Rozhodně doporučuji.
V prvom rade sa mi nepacia niektore nazory, ze niektore situacie su nerealne.... Kniha je bombasticka a suprová... nevadí mi ani počet strán.. dokonca je mi ľúto, že som knihu dočítala :(
Ze začátku mě odrazoval počet stran a vůbec se mi do ní nechtělo i na úkor kladnému hodnocení..Jsem ráda, že jsem se donutila a knihu otevřela. Hlavního představitele Servaze jsem si hned oblíbila a stránky rychle utíkaly, až byl konec :) Kniha má spád a mrazivé napětí. Po dočtení jsem si musela dokoupit další díly. Doporučuju
Záleží na tom, co od detektivky (obecně) očekáváte. Postupně vygradovaný děj? Pro mě je to důležité - a zde jsem to našla. Sympatické vyšetřovatele, chybující, abyste jim rozuměli, ale zároveň inteligentní, aby to vyřešili? Opět - tady jsou. Je kniha i stylisticky neodbytá, jsou dialogy dobře vystavěné? Většinou ano. Mají charaktery vrahů a děj co nejvíce připomínat realitu? To ne! Právě proto detektivky ráda čtu - ale měly by mít všechny výše uvedené klady a zároveň by měly být záměrně trochu přehnané, nerealistické a neuvěřitelné. Díkybohu.
Sáhla jsem po další sérii knih s novým vyšetřovatelem a musím napsat, že jsem si ho oblíbila. Četla jsem severské autory, četla jsem španělskou autorku, slovenského autora a nyní tedy francouzský spisovatel. Děj se mi četl rychle, bylo to napínavé. Nevadila mi žádná podobnost s jinými příběhy. Plynule asi nyní navážu na další díl.
Byly pasáže,které jsem přečetla, ale kdyby nebyly nezlobila bych se, jejich čtení mi však nevadilo. Někdy jsem měla pocit, že se autor inspiroval v Hanibalovi a Mlčení jehňátek, hodně pasáží mi vždy připomněly určité scény i protagonisty, př. inteligentní vězeň a mladá psycholožka, nebo pasáž, kdy se soudce vetře do přízně policisty, vaří mu - Hanibal byl sice psychiatr, ale mladého policistu také pěkně oblbnul i krmil (ne jen jeho). Líbila se mi ovšem propojenost vyšetřování a popis psychiatrické léčebny. Dobrá kniha i příběh, těším se na druhý díl.
Knížka se mi moc líbila, i když pár zdlouhavých pasáží bych našla. Děsilo mě prostředí, kde se děj odehrává a zvědavá na rozuzlení jsem byla skoro až do konce. Už se těším na další knížku se stejným hlavním hrdinou.
Mno já jsem trochu v rozpacích... Takovej poprask okolo a nic moc... Prvních 200 stran bylo mučení, byla to taková nuda, že jsem text nevnímala a musela číst znova. Pak se kniha tedy rozjela, ale přišlo mi to zbytečně komplikované, překombinované a nedotažené... Chtěla jsem knihu co nejdříve dočíst, abych ji měla už z krku.
Napínavý příběh od začátku do konce. Ikdyž místy zbytečně zdlouhavé. Ale aspoň se nepřečte tak rychle. :)
Dobre sa to číta, je to napínavé, štylisticky zvládnuté, nie je to na nože s logikou. Bohužiaľ po pol roku od prečítania si neviem spomenúť na nič, okrem scény, kedy sa niekto z policajtov stretne zoči-voči vrahovi na lanovke a nemôže nič robiť a na kopce snehu. To sa mi zdá trochu málo u diela, ktoré má 85%.
Ze začátku mi knížka připomínala místy film s Jeanem Reno Purpurové řeky. Hory, zima, uzavřené údolí... Jak zde již zaznělo několikrát neškodilo by méně stran. Místy zdlouhavě opakující se popisy hor, míst atd. Rychle ale zpomalující text opět nabral obrátky. Vyřešení bylo strhující a místy až bondovské. Ale současní čtenáři asi tento styl vyžadují. Stejně jako milovníci filmového Bonda. Každopádně to zas až tak špatné čtení nebylo. I když zhruba ve třetině knížky jsem byla přesvědčená že měsíční termín vrácení knihy fakt nestihnu. Nyní mě čeká rozhodnutí zda zkusit i další díl. I jiných sérií bych neváhala. Tady si nejsem jistá. 600 stran je 600 stran.
Kniha se mi zdála zpočátku být zajímavým oddychovým čtením. Nic extra náročného, prostě krimi s dějem, který má spád. Postupem času jsem však narážela na jednu nelogičnost za druhou. Musím souhlasit s čtenářem [SteveP1] níže, že se jedná o překombinovanou, nepravděpodobnou slátaninu.
Nejdřive jsem se do příběhu nemohla začíst a málem jsem knihu odložila.. ale potom to chytlo skvělý spád a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Pravda, trochu nerealný příběh, ale velmi čtivý. Určitě sáhnu po dalším díle.
Čtivá, výborná krimi, která má spád, mě po dlouhé době zasáhla tak, jak málo co. Po severské vlně je velmi, velmi příjemným překvapením. Postavy a prostředí jsou popsány tak, že člověk má pocit, jako by se sám ocitl uprostřed děje.
Bylo zde pár nelogičností, ale Vám to, pane Miniere, prostě odpouštím :-) :-) :-)
POZOR, OBSAHUJE SPOILERY !
Na tuto knihu jsem již komentář psal, nicméně když vidím, jak přibývá nadšených a veskrze pozitivních komentářů, nedá mi to, abych znovu nezareagoval.
Lidi, proboha, to vám vážně nevadí, že tento příběh je plný, opravdu plný nesmyslů, že by se ve skutečnosti nestal ani náhodou a že z vás pan Minier dělá úplné blbce?
Tak jen namátkou: Už zabití koně majitelem nemá žádnou logiku, protože tohoto muže by si s vraždami vůbec nikdo nespojoval, a už vůbec ne po tolika letech od sebevražd dívek. Proč byl kůň vytažený na lanovce? Kůň mohl být stejně tak dobře zabit ve stáji majitele, nebo ne? Jaký to mělo smysl a jak by to technicky vrah provedl, vždyť kůň váží přes 500 kg ! A proč byl kůň zohavený na těle a měl vyřezané plachty kůže? Když už pominu, že nápad se zabitím koně si autor nepochybně "vypůjčil" z Kmotra, tak průměrně inteligentní čtenář přirozeně očekával, že to vše musí mít nějaký důvod a smysl a bude tedy jistě později vysvětleno. A ono NIC ! Takže je to napsáno jen a jen na efekt, aby to bylo šokující a brutální. A když už jsme u lanovky - její zaměstnanci při práci ve výšce 2000 metrů trpí jakousi horskou nemocí, ve výšce, kde chodí v Tatrách turisté a slovenští důchodci na procházky! Následuje lidská mrtvola zavěšená složitě pod mostem kdesi kilometry nad městem v horách a ještě s vysvětlujícím popisem, proč měla oběť smyčku kolem krku právě takhle a ne jinak - proboha, kdo by se s tím tak páral? A hlavně by vrah na takové divadlo potřeboval rotu vojáků, aby to takhle dokázal provést a naaranžovat. Nebo tam měl jeřáb? Tragédií je i postava vyšetřovatele Servaze. Tento zkušený kriminalista, je na policistu nezvykle přecitlivělý a bojí se tolika věcí, že je až s podivem, že může dělat tuhle náročnou práci. Neumí pořádně střílet, pistole mu padá z ruky, bojí se výšek, má strach z auta co jede za ním, bojí se vlastního stínu, neustále se "otřásá hrůzou", případně mu "přeběhl po zádech mráz", "cítil jak se potí", "začal polykat" nebo má dokonce "závrať".Umí ale zatelefonovat z vybitého mobilu. Jeho služební kolegyně je pro změnu naopak odvážná a hotová catwoman, tak jezdí v noci v mrazu, sněhu a náledí na silné motorce jako závodník. Bravo, to je také asi běžná praxe mezi francouzskými policistkami !
Hlavní ženská postava, inteligentní, mladá psycholožka Diana, přijíždějící na stáž do ústavu plného nebezpečných zločinců, je zase od první chvíle neuvěřitelně vnímavá a zvědavá a tak místo své odborné práce v ústavu se věnuje spíše vlastnímu detektivnímu pátrání, protože okamžitě pozná, že je zde něco v nepořádku. No a aby to neměla tak složité, tak je přirozeně vždy ve správný čas na správném místě. A ten ústav, to je dílo. Je totiž plný extrémně nebezpečných zločinců, svezených z celého světa – tak toto je úplná kravina. Takový ústav nikdy nikde neexistoval, ani neexistuje ústav podobného typu, a ani by ostatně nemohl. Nesehnali byste totiž pro něj personál. Práce v takovém prostředí a vypjaté atmosféře, s extrémně nebezpečnými lidmi, je velmi psychicky náročná a personál se v "podobných" zařízeních musí točit a mění se, protože to nikdo dlouhodobě nevydrží dělat. A že by tam někdo ze zaměstnanců dokonce ještě přespával, to je úplný nesmysl. Ten ústav je hrozný a děsivý, plný krvelačných a ďábelských nestvůr, chladnokrevných vrahů a vyšinutých jedinců, šílenců, sesbíraných všude možně, mezi které by se bál vstoupit i Terminátor s Rambem, jsou tam spousty dveří na dveřích, mříží na mřížích..Tak hrozní a nebezpeční jsou ti vrahové! Klepeme se skoro strachy i my, čtenáři. A přitom se nám tam v noci producíruje Diana a vůbec kdo chce po chodbách jako v dívčím internátu nebo v nějakém penzionu. Že by bylo možné případně uplatit v takovém výjimečném zařízení dozorce, aby něco neviděl, když už by tam snad tedy v noci i byl, to je úplně mimo realitu, pohádka. Navíc v podobných zařízeních je vše pod přísným kamerovým systémem a ten je mnohonásobně jištěný, zabezpečený a objekt je tak nepřetržitě sledovaný, záznamy kontrolované i nezávislými experty "zvenku". Přesto se nakonec dozvíme, že členka personálu, zdravotní sestra s jedním ze zločinců, s tím možná nejhorším, nejnebezpečnějším a najzáludnějším kula pikle, spolupracovali spolu na zločinu a byli to málem kamarádi. Vždyť to je přece úplně nemyslitelné! A když už jsme u vraha Hirtmana, tak vražda milenců el. proudem ve Švýcarsku, ještě s použitím jakési sexuální hračky, je úúplná do nebe volající blbost, to Minier opravdu už zkoušel, co vydržíme.
Co znamená odbíhání vyšetřovatele k případu vraždy jakéhosi bezdomovce? Vždyť to tam nehraje žádnou roli, nemá to žádnou spojitost a souvislost s linií příběhu a z tohoto pohledu je to jen zbytečná "vata" v už tak roztahaném příběhu.
A konečně vrah, bohatý podnikatel a světoběžník má poměr s jakousi bezvýznamnou sestrou v šíleném ústavu kdesi na vystrkově..To je úsměvné, protože takový člověk se ve svém postavení a při svých finančních možnostech jistě pohybuje v úplně jiné společnosti a mezi jinačími kráskami a dámami. Konec příběhu je tak překombinovaný a nepravděpodobný, že vypadá jako vystřižený z Bondovky nebo Fantomase, to už se člověk musí opravdu smát, protože je to slátanina všech akčních filmů co kdy pan Minier viděl a thrillerů co kdy četl, takže tam snad chybí už jen přistání mimozemšťanů. Celé mi to autorovo snažení připomíná pohádku O pejskovi a kočičce, jak pekli ten pověstný dort a dali do něj úplně všechno, co měli po ruce, aby byl co nejlepší. A když ten dort upekli a snědli, bolelo je z toho pak ukrutně bříško.
A mohl bych pokračovat, čím více nad tímto příběhem přemýšlím, tím pitomější mi připadá. Každopádně pán Minier vydělal na takové slátanině miliony a ještě k tomu, povzbuzen pozitivní reakcí čtenářů, píše dál a dál. Dojí krávu, dokud dává mléko, proč ne, chytrý chlapík. Jen je varující, že mu takové nesmysly čtenáři baští a u čtení moc nepřemýšlí.
Inu, jak říkal Jan Werich: "To je blbý, to se bude líbit !"
Napínavé téma, převážně měl děj spád. Ale je pravda, že ke konci jsem pár odstavců přeskočila. Zajímavé a zcela nečekané rozuzlení, které se vyjeví až téměř v závěru knihy.
Kniha mě k sobě připoutala, přečetla jsem ji téměř jedním dechem. Na další krimi od Miniera se těším.
Chytlavé, čtivé. Nejvíc mě bavil ten počet stránek, není to kniha, kterou máte hned přečtenou.
Štítky knihy
prvotina vraždy zfilmováno psychiatrické léčebny Francie vězení, věznice thrillery plánovití, inteligentní vrazi zima Pyreneje (Evropa)
Nejlepší na knize byl podle mě spád, neustálé napětí, to se autorovi opravdu povedlo. Hlavní vyšetřovatel mi byl sympatický, i když chvilkami jsem si říkala, že je dost nešikovný a že se dost často bojí, jak malé dítě, ale pořád tam bylo více sympatií než antipatií. Jak plus určitě hodnotím psychiatrickou léčebnu a sněhem uzavřeného údolí a hory, které dodávali knize pochmurnou náladu. A za co jsem velmi ráda, že jsem se celou knihu snažila přijít s teoriemi, kdo byl vrah, a nepodařilo se mi to. V knize sice bylo pár věcí, které mi neseděli, ale věřím, že autor se vypracuje v dalších sériích. Jediné, co mi opravdu vadilo, a to není chyba autora, je blbý formát knihy. Trošku nechápu.. Proč? Proč jsou stránky tlusté, mezery mezi řádky velké a kniha je tak nepraktická, že se nedá strčit do tašky ani pořádně udržet v rukou?