Marťan
Andy Weir
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/217983/bmid_martan-m79-217983.jpg
5
4259
4259
Pred šiestimi dňami sa astronaut Mark Watney stal jedným z prvých ľudí, ktorí pristáli na Marse. Dnes nepochybuje, že bude prvý, kto na ňom aj zomrie. Spočiatku úspešná misia na povrchu Marsu sa musí predčasne ukončiť pre piesočnú búrku, ktorá ohrozuje život posádky. Mark pri nej takmer zahynie, a keď sa preberie, nachádza sa v úplne novej životnej situácii. Ostal celkom sám na planéte, ktorá akoby sa ho zo všetkých síl pokúšala zabiť. Nemá ako oznámiť Zemi, že je nažive, a aj keby sa mu to podarilo, jeho zásoby ani zďaleka nepostačujú, aby prežil do príletu ďalšej kozmickej lode. Na druhej strane aj tak asi nebude mať dosť času, aby zomrel hladom. Poškodené vybavenie, kruté marťanské prostredie a starý známy „ľudský faktor“ so svojimi prešľapmi a chybami ho môžu zabiť oveľa skôr. Mark však nie je ochotný len tak to vzdať. Vďaka svojej vynaliezavosti, technickým schopnostiam a zarytému odhodlaniu vytrvalo bojuje s jednou neprekonateľnou prekážkou po druhej. Vystačí mu silná vôľa a hlboké znalosti na to, aby prekonal neprekonateľné?... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2014 , Ikar (SK)Originální název:
The Martian , 2014
více info...
Přidat komentář
Takhle kniha byla ve finále celkem dobrá, jen mi vadilo, že konec byl takový na můj vkus hodně uspěchaný.. ale jinak nápad a příběh velmi dobrý, kniha byla celkem čtivá. Ale úplný wow efekt se u mě nekonal.
Najprv som si prečítal ARTEMIS, lebo mal horšie hodnotenie, ako MARŤAN. Teraz som dočítal MARŤANA a musím konštatovať, že naozaj je lepší. MARŤAN je úplne iná liga! Doporučujem!
Jedna z nejlepších sci-fi, které jsem četl. Knížka se velmi dobře čte a celý příběh mi přijde (když pominu, že se jedná o sci-fi) uvěřitelný. Líbil se mi sarkastický humor hlavního hrdiny, kterým komentuje své strasti. Další věc, která mě zaujala, byla ta, že autor se nebál pouštět do technických detailů a popisů složitějších řešení problémů, takže se vyvaroval typickým knižním zkratkám. Někdy to má dopad na spád příběhu, ale mě to naopak potěšilo.
Po dočítaní mám rozporuplné pocity. Váham medzi 3 a 4 hviezdičkami, tak ostanem niekde na pol ceste - 3,5*. Po toľkých kladných recenziách som čakala asi trochu viac. Ono to
vôbec nebolo zlé, ale niečo tomu chýbalo. Tak nejak som tušila, že to skončí klasicky americky. Kniha bola napísaná pútavo, hlavný hrdina bol sympaticky sarkastický a vtipný, technické pasáže mi až tak nevadili. Najviac sa mi páčilo, že som si vedela predstaviť, že by sa toto mohlo stať aj v skutočnosti, vzhľadom na to, akou pokročilou civilizáciou sa stávame. Že by celá planéta sledovala toho jedného astronauta na Marse a všemožné vesmírne agentúry by sa ho snažili zachrániť. Z toho mi mráz behal po chrbte.
Audiokniha v podání Jana Zadražila a Vondráčka je skvělá.
Příběh je velmi napínavý a vyloženě vtáhne do děje.
(SPOILER) Je až neuvěřitelné, jak mě knížka vtáhla do děje, i přes všechny ty technické popisy. Místy jsem se vžívala do kůže “marťana” a uvažovala, jak bych žila stovky dní na 10 vařených bramborách a čisté vodě. Bylo to velmi čtivé a napínavé! Teď už se těším, až mrknu na film :)
Kniha, která oslavuje lidský důvtip , nezdolnost, optimismus, hodnotu pomoci a přátelství...a to potřebujeme slyšet, proto doporučuji.
Kniha je spíše "technická", o tom jak hlavní hrdina vyřešil technický problém, jakymi udelatky si pomohl...coz vyzaduje par znalosti gymplacke chemie a fyziky..na me uz to bylo moc složité. Obsahuje 5% emoci, jak to Martan vlastne prožívá a to zas bylo pro mě málo. Kniha je urcite dobrá, záleží jaky jste typ a ja zas tak technický typ nejsem,takze sem ráda, ze sem to dala do konce.
Marťana jsem včera zvládla přečíst za jediný den, chytil si mě a nepustil. Výborně napsaná fikce, zajímavý námět a propracované detaily. Knížka je ve většině napsaná formou deníkových záznamů astronauta Marka Watneyho. Mark je veskrze kladný hrdina, kterému prostě musíte držet palce. Tak trochu MacGyver nebo Ferda Mravenec, práce všeho druhu, myšleno v dobrém :) I přes velké množství technických popisů, fyzikálních i chemických reakcí, kterým jsem ne vždy rozuměla, jsem si knížku moc užívala a nemohla se od ní odtrhnout.
Kniha není špatná, psána stylově na pohodu a Weir mi připadá, že psát vcelku umí. Děj knihy je poměrně jasný už od začátku, takže po ničem nepátráte. Weirův humor je příjemný, ale pokud se někdo domnívá, že je ho tu tolik, aby to utáhlo knihu je na omylu. Hlášky jsou jen občasné a vykouzlí úsměv na tváři, nikoli bujarý smích. V podstatě kniha připomíná spíše vesmírný manuál, než napínavý příběh. Pro některé, kteří by radši akčnější děj to bude asi delší čtení. Objektivně dobře napsáno, dobré zpracování fyziky a astrofyziky v knize a dobrá dějová linie, ovšem nic co by se dostalo nad lepší průměr. 5starsů co tu dávají uživatelé naprosto nechápu, existují bravurnější autoři i knihy. No nechť každý jak chce.
Jako bomba! :D Z fyziky jsem na gymplu pravidelně osciloval mezi 4 a 5, takže jsem kolikrát netušil, o čem je řeč, ale to vůbec nevadilo. Mark Watney a jeho hlášky a glosování jeho pobytu na Marsu a popisování obyčejnejch i neobyčejnejch situací, co přinese každej další den (nebo zde spíš sol - aspoň něco novýho jsem se naučil) se postaraly o velkou porci zábavy. A taky že cukr a kyslík v uzavřenej baňce je docela výbušná směs :D Samozřejmě nesmělo chybět hrdinství a napínavý momenty, ale bez toho by to byla nuda a nebylo by to dost americký. Raketa osekaná na kost pobavila. A nejenom ta, bylo toho samozřejmě daleko víc. Jsem zvědav na film, tak snad to nezprasili.
Příběh má neuvěřitelný námět, je psán vtipně, ale mě se nepodařilo vžít do děje a přečtení mi trvalo neskutečně dlouho.
Vynikajúca kniha, mala som pocit, že je to realistický príbeh a nie sci-fi. Bolo to napínavé a zároveň zábavné.
Skvělá kniha, která je úžasně napsaná. Velmi mi sedl Andyho styl a docela se nasmála. Příběh bych přirovnala k budoucímu Robinsonu Crusoe. Inteligentní hlavní hrdina zůstane sám na Marsu. Ještě že je botanik a mechanik ... Napínavé, problémové a jedinečné.
Rozhodně je kniha lepší jak film.
Tak tohle mě opravdu hodně bavilo! Mark Watney je úžasně vtipný sympaťák, optimista a šikula, se kterým byla kolonizace Marsu radost. Při čtení jsem se často smála nebo aspoň usmívala a ani na chvilku se nenudila. Často vyzdvihuju u knížek uvěřitelnost příběhu, ale tady jsem ji vůbec neřešila a jen se skvěle bavila.
"Jak se to může podepsat na lidské psychice?... Zajímalo by mě, co se mu právě teď honí hlavou.
Denikový záznam sol 61: Jak může Aquaman ovládat velryby? Jsou to přece savci! Nedává to smysl." :)))
Když jsem se dnes po několika letech od přečtení knihy dostal k napsání recenze, vyvolalo mi to úsměv na tváři. Pamatuju si, že jsem se u knihy nasmál, žasnul jsem nad výmysly hlavního hrdiny a zapotil se, když mu šlo o život.
Kniha patří mezi 20 vyvolených, které fyzicky vlastním ve své knihovně.
Zajímavá kniha, ale jen díky filmu bylo představování si prostředí a situací jednodušší.
Skvělá kniha. I film podle ní je velice podařený.
Vtipná a plná zajímavých, nejenom technických, informací. Občas se mi stávalo, že jsem se musela kousek vracet, abych se zorientovala. Každopádně si myslím, že je kniha napsaná dobře pochopitelně i pro laiky - sama se v probíraných tématech nevyznám.
Vřele doporučuji i audioknihu - načtená je prvotřídně. :)
Moderní Robinson Crusoe ve vesmíru. Autor mu v pravidelných intervalech posílá do cesty překážky, ke konci knihy už dost nevěrohodné. Jednoduchý, americky optimistický styl vyprávění.
Ač bylo v knize tolik odborně technických a vědeckých detailů, vůbec se to neposlouchalo špatně. Jelikož jsem film neviděla a popis si nepřečetla, byla jsem až do konce napnutá. Děkuji za šťastný konec.
Štítky knihy
deníky humor boj o přežití zfilmováno trosečníci Mars (planeta) hard sci-fi optimismus kosmonauti, astronauti NASA
Robinsonáda na Marsu. Celý ten příběh je vesměs dopředu jasný a k jeho převyprávění by stačilo tak deset vět, což je trochu málo na knihu, takže to tu máme doplněné trochou humoru a mnoha a mnoha technickými popisy. Zaznamenal jsem tu v komentářích dost názorú, že pokud nejste technický typ a vědecký fanda, knihu proto nedokážete dost dobře docenit. Myslím, že v tom to není. Když vám někdo v knize bude popisovat jak dvě hodiny zatloukal hřebíky nebude to zábava i kdybyste byl odborník na zatloukání hřebíkú par excellence, naopak si spíš všimnete chyb a těch tu není zrovna málo. Nechci kazit někomu příliš dojem ze čtení a taky nechci aby mě někdo nařknul, že dostal bojlerem do hlavy, takže jen dvě a jen z naprostého začátku knihy. Atmosféra Marsu je velmi řídká (oproti té na Zemi) a proto i ty největší bouře, které na Marsu probíhají nejsou žádné drámo, trocha zvířeného prachu a sotva postřehnutelný prúvan, rozhodně nemají sílu trhat nějaké antény. Hned z kraje se náš hrdina pokouší pěstovat v hubu brambory. Pěstoval jsem ve skříni...ehm, chci říct že kamarád pěstoval ve skříni ...rajčata (podivín jeden) a múžu říct, že je potřeba světlo, buď hodně výkonné nebo speciální, pod běžným umělým osvětlením nic neporoste i kdyby jste "hnojili" od rána do večera, rozhodně ne zemědělská plodina jakou jsou brambory. Ale takovéto "drobnosti" najdete v každém druhém sci-fi a nijak to nezabránilo tomu aby mě kniha z počátku docela bavila, humor mi občas vyčaroval na tváři úsměv a fandil jsem Markovi aby to celé přežil. Jenže postupem čtení se to změnilo. Nekonečné technické popisy mě unavovali, řešením všech těch krizových situací (celá kniha je v podstatě řešení krizové situace) ve mně narústal pocit, že je jedno s jakou nepřízní osudu se náš hrdina potká, protože při nejhorším zadrží dech, na chvíli si sundá helmu, ze slin a písku postaví raketu, naplní jí vlastními prdy a odletí na oběžnou dráhu, kde obal od svačiny použije k zachytávání slunečního větru a když sebou trochu hodí stihne to domú ještě do díkuvzdání. Ten příběh má potenciál rozvíjet myšlenky, pocity, emoce a podobný intelektuální balast, ale trestuhodně toho nevyužívá. Hlavní hrdina má vyjma fyzických potřeb asi tolik emocí a pocitú jako mandelinka bramborová a všechno odbývá humorem, který mě ze začátku bavil, později nudil a ke konci už mi při každém vtípku naskakovaly osypky a protáčely se mi panenky. Autor používá hodně sarkasmus a ironii, ale tu nejjednodušší, nejpřímočařejší, americkou a předvídatelnou. Dočetl jsem to, a zamýšlím se nad tím, co kdybych tam ztroskotal s ním? Kolik solú by muselo uběhnout, než bych Marka udusil bramborou?