Markéta Lazarová

kniha od:


Koupit

Baladický příběh velkého milostného citu, zasazený do dávné minulosti středověkých výprav loupeživých rytířů, kdy láska, krutost i nenávist, vášně i vznešené ideály, mužná rozhodnost a odhodlanost byly na prvním místě. Mnozí kritici vytýkali Vančurovi, že dílo postrádá jakoukoli ideologii, nic neřeší, neopírá se o dějinné události a neoslavuje českou historii. Možná proto je ale nadčasové. Kouzlo tohoto svérázného díla, je především ve Vančurově úchvatném básnickém stylu a kultivovaném jazyce. (převzato ze zadní části knihy)...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/269420/big_marketa-lazarova-269420.jpg 3.6951
Žánr:
Literatura česká, Historické romány

Vydáno: , Fortuna Libri (ČR)
Originální název:

Marketa Lazarová, 1931


více info...
Nahrávám...

Komentáře (151)

Kniha Markéta Lazarová

RADOST
21. srpna

Vančura se mi vždycky četl těžce a období, ve kterém Markéta žila, mě přímo odpuzuje. Není tedy divu, že se mi kniha nelíbila. Četla jsem jen z musu, povinná četba. Později jsme se školou šli opět povinně na stejnojmenný film, kritiky velmi oceňovaný. U mnohých scén jsem zavírala oči, film byl dlouhý, měla jsem z něj velmi stísněný pocit. Protrpěla jsem knihu i film a jsem ráda, že v dospělosti byl výběr četby nebo filmů ponechán jen na mém úsudku.

andrii24
19. srpna

Kraji kraj věru bratrem není. Pálí líce, rty, dusající stíny. Pálí nicota, p/r/ach morbidity. Valí se mýty, proudy temné atmosféry. Krev spáleništěm lidství, popelem života.


Zuna1990
11. srpna

Uff...miestami som sa strácala a mala som chuť knihu zavrieť a odložiť. No na druhej strane prišli pasáže, ktoré ma vtiahli do deja a úplne dostali. Veľmi oceňujem spôsob, akým autor píše, poetickým, opisným, nadčasovým a pomerne náročným. Naozaj treba čítať veľmi pozorne. Avšak, po druhýkrát po knihe pravdepodobne nesiahnem.

georginaa
06. srpna

Povinná četba ze školních let. Osudu se člověk nevyhne a lásce už teprve ne. Příběh je psán velmi jednoduše, ale za to krásným stylem české mluvy. Díky zfilmování se dílo dostalo do nezapomenutelných děl Vančury.

Vlk.kh
26. července

Velmi krátce, protože bych v podstatě jen rozváděl myšlenky v hodnoceních přede mnou. Příběh je jednoduchý, ale pěkný. Archaická mluva a styl vyprávění jsou za mě osobně velké plus a čtenáře to přiblíží tehdejší době. Ovšem ustavičné rozvláčné tlachání vypravěče, tvořící zbytečnou vatu, to bylo utrpení, nuda a vskutku lotrovské trápení čtenářovo. Za tahle rozvláčná a z mého pohledu hluchá místa, co odvádí pozornost od děje musím hodnocení knihy významně strhnout směrem dolů.

DuncanIdaho
02. července

Kniha je poměrně krátká, její děj ještě kratší. Krátký děj je doplněn nadbytečnými úvahami a jakéhosi filozofování. Bylo by vhodnější dát víc děje místo toho plkání okolo.

Maryčka
30. června

Mé první setkání s Vančurou. Výsledek? Velké zklamání.

Učitelka na gymplu mě navnadila na krásný archaický jazyk. Ano byl tak krásně archaický, že jsem knihu nedočetla, protože jsem vůbec nerozuměla tomu, co se tam děje. Vadilo mi, že autor nic nepoví (lidově řečeno) "na plnou hubu". Pořád jen naznačoval. Říkala jsem si, že mi to vadilo asi proto, že mi bylo 17 a chtěla jsem rozumět naprosto všemu, ale zjišťuju, že mi to vadí i dnes. Učinila jsem druhý pokus o přečtení, tentokrát v audioverzi. Nu a dopadlo to stejně. Opět nedočteno - respektive nedoposloucháno.

Joymg
24. června

(+ SPOILER) Knihu jsem měla roky doma a nějak jsem se na ni necítila. Nic jsem o ní předem nevěděla (ve škole mě Vančura nějak záhadně minul) a film jsem neviděla. Popisek knihy "příběh čisté lásky ze středověku" ve mně vzbudil dojem, že to bude zaměřené na city dvou hrdinů... jó, to jsem se teda spletla. Jedno znásilnění za druhým, brutální násilí, bitva přes půl knihy. Motivace, pohnutky a city se objevovaly jen tak odnikud. Jakákoli náklonnost byla shrnuta jednou větou a zbytek děje se plánovalo, bojovalo, lidi se trýznili bohem a nejistotami...
Jazyk mi nepřišel nijak krkolomný, překvapivě byl docela čtivý, pokud vás kniha naprosto nenudila, dalo se jí rychle projít. Ale sem tam jsem četla některé pasáže třebas i 5x a doteď nevím, co tím básník myslel.
Občasně se ale objevovaly krásné slovní obraty např:
"Jako piják, jemuž zprvopočátku nechutná víno, a jako hráč, jenž šetří svých sil na hru příliš dlouhou, jako býček, jemuž se nechce a jenž se zdráhá, jako káně, jež létá, aniž hnulo železnou perutí, jako divák poodstrkující toho, kdo zaclání, jako učitel kárající žáka, nic hůře a nikoliv násilně dotkl se loupežník strážce brány svým mečem."
Na druhou stranu občas přijdou slova jako: "Rozptylme jednou provždy pochybnosti o její nevině. Je to děvka Mikolášova..."
A takto poeticky mluví autor o bitvách a takto drsně o lásce vesměs celou knihu.
Zážitek to není úplně nejhorší, ale znovu už číst nebudu.

1 ...