Máme to v rodině
Michael Ondaatje
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/15340/bmid_mame-to-v-rodine-QS8-15340.jpg
4
18
3
Kanadský básník a romanopisec je dnes světoznámým autorem díky oceněnému románu Anglický pacient, jehož filmová verze získala největší počet Oscarů v r. 1997. Autor byl do té doby známý spíše jako vynalézavý experimentátor, rozbíjející běžné románové postupy, spojující poezii a prózu, ale také normální děje se značně fantastickými, až surrealistickými jevy. Do této skupiny jeho děl patří i fiktivní memoár Máme to v rodině z roku 1982. V barvité a exotické mozaice poskládané z příběhů, anekdot, básní a faktografických pasáží Ondaatje oživuje svoji minulost a mapuje svůj rodokmen: pochází ze Srí Lanky, kde žil až do svých devatenácti let.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1999 , ArgoOriginální název:
Running in the Family , 1982
více info...
Přidat komentář
Na knížce je poznat, že ji autor psal hlavně pro sebe a já jsem se občas sama sebe ptala, proč bych jí měla dočíst. A trochu se obávám, že nečíst jí přímo na Srí Lance, možná bych ani nedočetla. A nebýt toho, že jsem ji četla přímo na místě, dala bych jen 60%.
Touto knihou se podle me autor chtel vyrovnat s laskou k otci, kterou mu nemohl nikdy poradne projevit. Je to podle me takova psychoterapie autora a me se nakonec celkem libila.
Štítky knihy
kanadská literatura Srí Lanka, Cejlon
Autorovy další knížky
| 2003 |  Anglický pacient |
| 2019 | Nouzové osvětlení |
| 2012 | Stůl v koutě |
| 1999 | Máme to v rodině |
| 2001 | Anilin duch |
Kniha Máme to v rodině je v
| Přečtených | 24x |
| Čtenářské výzvě | 3x |
| Knihotéce | 38x |
| Chystám se číst | 7x |
| Chci si koupit | 1x |
Mě ty krátké poznámky, povídky, historky a vzpomínky bavily, už když jsem je četl poprvé. Jsou to vpodstatě takové anekdoty ze života, psané v podivně snové, vlhkostí tamního počasí zamlžené atmosféře. Po návratu ze Šrí Lanky jsem si je dal znovu a furt to tam bylo. Každá kapitola má jen pár odstavců, maximálně pár stránek. Knihu slupnete rychle. Nijak na sebe nenavazují. Jsou to zkrátka střípky z dávno rozbitého zrcadla dětství.