Luciferův efekt – Jak se z dobrých lidí stávají lidé zlí

od:


KoupitKoupit eknihu

Opravdu se mohou stát z průměrných, obyčejných lidí symboly zla? Odpověď na tuto otázku hledal po třicet let americký psycholog P. Zimbardo. Název knihy odkazuje na okolnosti schopné vyvolat v člověku změnu od dobra ke zlu podobně, jako když Boží anděl Lucifer změnil svou tvář a přeměnil se v Satana. Kniha podrobně zkoumá často mlhavou hranici mezi dobrem a zlem na mnoha příkladech. Jedním z nejproslulejších je kontroverzní stanfordský vězeňský experiment. Podobně jako tento experiment, předčasně ukončený po šesti dnech, je i kniha fascinujícím pokusem vystopovat povahu dobra a zla, jež nikdy nebude černobílá....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/20_/205001/luciferuv-efekt-jak-se-z-dobrych-li-YQ6-205001.jpg 4.6105
Orig. název:

Lucifer effect (2007)

Žánr:
Literatura naučná, Biografie a memoáry, Psychologie a pedagogika
Vydáno:, Academia
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (26)

Přidat komentář
pindo
11. října

Zimbardo bol prvý, kto sa empiricky zamyslel nad tým, čo spôsobuje, že človek sa vo vzťahu k druhému človeku mení na iracionálnu bytosť s tendenciou ubližovať, ak je do takej príležitosti postrčený. SS, či "kápovia" v koncentračných táboroch, alžírske väznice v 50. rokoch (Henri Alleg), Abú Graib, či dokonalá simulácia v Stanfordskej pivnici ukazujú, že Luciferov efekt je reálny fenomén dekadencie morálnej stránky v človeku. Stačil prostriedok anonymity (okuliare), prostriedok autority (uniforma) a prostriedok trestu (obušok) a "dozorci" prepadli potrebe niečo na väzňoch páchať. Eskaláciu zverstiev zastavila až intervencia Christiny Maslach, pretože Zimbrado sám prepadol zvedavosti, kam to až zájde. Doporučujem taktiež Zimbardove vstupy na TED!

hu_87
06. září

Tak tahle knížka spadá do kategorie královen mezi knížkami. Měl by si jí přečíst každý. Tohle je totiž krutá realita.
Negativum je, že se Stanfordskému experimentu věnuje přespříliš. I tak se mi knížka četla velmi dobře.

Marcela23
21. června

Tohle by měla být povinná četba.

rabor
07. června

Trochu moc Stanfordského experimentu. Přeci jenom to byl malý nízkorozpočtový experiment o dvaceti lidech co trval týden. Přisuzovat mu tak nadhodnocený význam a zmiňovat ho snad úplně v každém odstavci mi od Zimbarda přišlo poněkud egocentrické. A egocentrismus je pravým opakem altruismu, hodnoty která je v knize často skloňována jako dobrá strana síly. A to je druhá věc, co mě poněkud rozladila, ten naivní pohled na "dobro" a "zlo". Přičemž zlo je samozřejmě ponižování, mučení, zlásilňování a zabíjení a dobrem se myslí charita, pomáhání slepcúm přes přechod a dávání si kytiček do vlasú. Dle Zimbarda je dobro a zlo univerzální síla, kterou všichni vnímáme stejně a přestože zdúrazňuje individualitu jedince, se ani jednou nezamyslí nad tím, zda trochu nezáleží na úhlu pohledu a na tom, že většina jedincú, kteří z našeho pohledu páchají "zlo" jsou přesvědčeni o tom, že činí "dobro". Podle mě jsou zlem papírové kapesníky, co mi někdo neustále přidává k prádlu v pračce, aktualizace Windows 10, U s kroužkem a cenzura v japonským pornu. Ne, ani trochu mě netrápí nějaký umučený ručníkář. Ale nepochybuji o tom, že to každý máme trochu jinak. Chcete jeden vážnější příklad za všechny? Co bratři Mašínové, podle knihy nejspíše vrazi, protože zbytečně zabít svázaného bezbranného člověka, otce od rodiny, není tak úplně echt. Podle státu a mnohých z nás to jsou národní hrdinové. Nechci se tu přít o Mašínech, jen jsem chtěl říct, že dobro a zlo NENÍ univerzální. Celá kniha je především o tom, že "zlo" je z velké části zpúsobeno situačními vlivy, do kterých se múže dostat i úplně prúměrný jedinec. Odborně se tomu myslím říká, obrátit na temnou stranu síly. Všichni jsme taknějak vnitřně nastavení a při hledání odpovědi na otázku proč, už Zimbarda bohužel nenapadlo překročit rámec oború a zamyslet se nad tím z hlediska sociologie a evolučního vývoje člověka a společenství. Vyloženě špatná kniha není, ale uděláte líp, když pújdete do kina na Star Wars, vysvětlení pojmú je přibližně stejné, ale zábavnější.
Nechtěla by si nějaká hezká slečna čtenářka vyzkoušet to mučení ze strany 500? Přiznám se ke všemu.

Který jiný žalář je tak tmavý jako naše vlastní srdce!
Který žalářník je tak neúprosný jako naše vlastní já?

Disease
21. května

Škoda, že se to příliš pitvá ve Stanfordském experimentu. Více teorie by neškodilo. Takhle je to v porovnání s Masou a mocí slabší.

Nymphetamine
20.12.2017

Kniha, kterou bych určitě doporučila všem přečíst. Ono se totiž nejedná pouze o vězeňský experiment a Abú Ghrajb, ačkoliv zde zabírájí podstatnou část. Zimbardo naráží na něco širšího, s čím se můžeme setkat i my v běžném životě. Týká se to systému jako takového, autorit, moci, dominance a hraní rolí ve společnosti. Jsou zde obšírně popsány různé experimenty, které ukazují, jak snadno jsme schopni dopustit se něčeho špatného jen díky tomu, že převezme odpovědnost někdo jiný a tak máme "vše dovoleno" či plníme rozkaz autority a tak to prostě uděláme, i když si myslíme, že je to špatné.
Zajímavé i je, že čím více jsme přesvědčeni, že bychom určitě nepodlehli, tím menší si ve skutečnosti dáváme pozor a pak jsme k činu více náchylnější. V experimentech, které Zimbardo předkládal, sice tu a tam byli výjimky, ale jednalo se o mizivé procento...
Což vás dovede k poslední skutečnosti, na kterou Zimbardo naráží a tou je "mlčící většina". A s tím se můžete bohužel setkat opravdu kdekoliv...
...Je to vskutku velmi vyčerpávájící studie o lidském chování. Zimbardo také některé pasáže doslovně opakoval i v jiných částech knihy. Opakování je matka moudrosti, ale bylo to úmorné.
Opravdu doporučuji všem. Nejedná se pouze o experiment z vězení..což, podotýkám pro ty z vás, kdo si třeba říkají, že je problematika vězení nezajímá...

Shindo
05.12.2017

Povinnosť. Oproti premrštenému niekoľkonásobnému filmovému spracovaniu je Philova kniha usadenejšia a vážnejšia. Autor hľadá paralely medzi zneužívaním väzňov v Abú Ghraib a svojim experimentom. Zaujímavé a trocha úsmevné sú dve veci - slečna, ktorá vehementne bojkotovala Zimbardov experiment sa nakoniec stala jeho manželkou a viacerí účastníci výskumu sa neskôr vydali na vedeckú dráhu, kde skúmali práve fenomén psychológie väzňov a to, čoho sú ľudia schopní v extrémnych podmienkach.

Scar564
29.10.2017

Důkaz toho, že zlo je v každém z nás a když se najde vhodná příležitost, úplně nás pohltí a ani si to neuvědomíme. Samotná kniha je sice tlustší, ale čte se jedním dechem s neskutečným mrazením v zádech. Kniha má několik částí, netýká se jen samotného Stand. experimentu, ale Zimbardo ukazuje jak i vycvičení lidé, kteří by měli být příkladem pro druhé dokážou propadnout zlu a stát se pomyslným Luciferem. Knihu bych doporučil každému (raději starším čtenářům) jako výpověď o krutosti, ale i odvaze udělat správnou věc. Zůstane ve vás dlouhou dobu. A menší varování. V průběhu čtení o sobě samotném ztratíte pocit jedinečnosti a tomu, že jste vůči podobnému zlu imunní. Jedině tak je ovšem možné takovéto zlo rozpoznat a odolávat mu.

Elyen
01.08.2017

Mě osobně tahle kniha hlavně vzdělala. V životě jsem už viděla a četla spoustu "šokujícího" lidského chování, ale málokdy jsem se dostala k nějakému vysvětlení. Nejsem mimozemšťanka, mám vystudovanou humanitní školu a přesto začínám taje mezilidského, duchovního, partnerského a "mozkového" života objevovat až cíleným samostudiem. Kolikrát už jsem se ptala, proč mi to nikdo nikdy neřekl, kolikrát už jsem si řekla, čeho všeho jsem mohla sebe (a ostatní) ušetřit, kdybych bývala byla věděla? Zimbardo mi zase trochu pootevřel oči, prozradil mi netušené skutečnosti a souvislosti. Jeho kniha je velmi podrobným a poctivým rozborem temnějších (a trochu i světlejších) zákoutí lidské duše. Bylo pár odstavců, které jsem přeskočila, ale ani ty nebyly zbytečné. Pokud ani po tomhle čtení neobstojím lépe v morálních životních zkouškách, nechť se peru s o to větší kognitivní disonancí.

Drahomirka
25.07.2017

K této knize se ráda vracím

blackholesun32
06.07.2017

Mno! Tak takhle kniha to je pecka! Po dlouhé době jsem si přečetl něco psychologického a vlastně mému základnímu učení (psychoanalýza, analytická psychologie) dost vzdáleného, leč...mám takový pocit, že mě tato kniha dost ovlivní. Pominu-li jednu jedinou kapitolu ( předposlední), který mě příliš nebavila, ale chápu její podstatnou roli, tak jsem knihu dost zhltl. Už to jak je napsaná, velice čtivě, bez nudných, hluchých míst. Především však jde o to, co je psáno. Po přečtení knihy má člověk pocit, že najednou moc dobře chápe, kde se berou všeliké excesy typu: osamocená sestra pozabíjí půlku svých pacientů v nemocnici, chování Němců na dovolené v ČR, či asociální chování feťáků (můj obor - až přemýšlím, že bych o tom napsal přednášku), etc. Síla sociálního kontextu je evidentně dost značná, byť samozřejmě člověk v přílišném nadšení musí se vyvarovat unáhlených soudů: kontext může za vše, voe! Což nicméně, defacto říká kniha sama. Takže P. Zimbardo díky - velice inspirativní čtení!

mauťa28
22.12.2016

Tuto knihu jsem začala číst na základě rozhovoru s P.Zimbardem, kde o ní mluvil. Už tam mě zaujala, ale že mě až takhle dostane, to jsem nečekala. Je skvěle napsaná a velmi zajímavá. Občas me až zamrazilo, co je člověk schopen udělat, dostane-li se do určité situace. Určitě tuto knihu doporučuji k přečtení. Žádná oddechovka, ale je skvělá.

Miliarda
15.11.2016

Kniha mi přišla nadmíru zajímavá a inspirativní, neboť donutí čtenáře se do hloubky zamyslet, co je vlastně zlo a jak mu čelit. Jediné, co bych vytknul je zdlouhavá první část popisující Zimbardův slavný Stanfordský vězeňský experiment, jež obsahuje řadu technických detailů, které v knize nemusely být. Na druhou stranu je druhá část o zvěrstvech páchaných v Abú Ghrajbu a o pojmů hrdinství natolik čtivá, že kniha jako celek zanechá velice pozitivní dojem.

anni0536
02.09.2016

Výborný průvodce temnou stránkou lidských duší. Každý z nás je potenciálně zlý, ale stejně tak je každý z nás "hrdina v očekávání". Povinná literatura k diplomové práci, ale velmi velmi čtivá. Zimbardo je dobrý vypravěč!

Magriva
22.08.2016

Myslím si, že knize by prospělo krácení. Není potřeba hlavní myšlenku soustavně dokládat dalšími a dalšími příklady, navíc takovým tím moderním dokumentárním stylem, kdy něco není dořčeno, ale další část se objeví s dalším příkladem, až se to nakonec celé poskládá. Navíc nemám ráda, když v publikacích, které jsou považovány za odborné, o sobě mluví sám autor, natož o jeho vztahu osobním. Knize nemůžu upřít zajímavé pasáže, odbornost autora, ale mé hodnocení je přesto průměrné.

Najulka
14.08.2016

Asi nejlepší odborná kniha, kterou jsem kdy četla. Klobouk dolů před autorem, že dokázal tak složité téma, jakým vliv situačních sil na chování člověka bezpochyby je, napsat tak úžasně poutavě a srozumitelně, že k tomu nepotřebujete slovník cizích slov a navíc vás to nutí číst pořád a pořád dál, ať jste jakkoliv unavení.. za dobu, co jsem četla tuhle knihu sem v hromadné dopravě nevytáhla sluchátka. Smekám pomyslný klobouk a jsem velice ráda, že byly vyslyšeny mé touhy a dostala jsem vlastní výtisk této knížky do své knihovničky. Každému, koho zajímá psychologie a i tak trochu temná stránka lidské osobnosti tuto knihu doporučuji na 1000% ;)

Mayaku
14.06.2016

Veskrze unikátní publikace zkoumající znepokojující premisu, že se (ač si to nechceme přiznat) prakticky v každém z nás ukrývá potenciální netvor, kterému stačí jen vhodná kombinace sociálních impulsů k tomu, aby vyhřezl na světlo boží.

Myšlenku knihy podle mě pěkně vystihuje tento úryvek z ní (s.318):

"(...) většina lidí věří, že jsou méně náchylní k těmto zkreslením než ostatní lidé, a to i poté, co o nich byli poučeni, To znamená, že když si přečtete o Stanfordském vězeňském experimentu, nebo o mnoha studiích v následujícím textu, můžete učinit závěr, že vy byste nedělali to, co udělala většina lidí, a že právě vy byste samozřejmě byli výjimkou potvrzující pravidlo. Pokud sdílíte tento statisticky neodůvodněný názor (sdílí jej většina z nás), jste vůči situačním silám ještě zranitelnější právě proto, že podceňujete jejich moc a zároveň přeceňujete tu svoji. Jste přesvědčeni, že byste se stali dobrým dozorcem, vzorným vězněm, odpůrcem, disidentem, nonkonformistou a ze všeho nejvíce hrdinou. Kéž by to tak bylo, ale hrdinové jsou vzácné plemeno (...)"

Madlenka24
16.05.2016

Kniha poskytuje nahlédnutí do lidského nitra a zamyšlení nad tím, zda skutečně existují zlí lidé, nebo jsme všichni "obětí" nepříznivých a krutých podmínek, v nichž se nacházíme? Podrobné vylíčení Stanfordského vězeňského experimentu, den za dnem. Oceňuji propojení s nacistickými zločiny i s týráním vězňů v Abú Ghrajb. Ocení psychologové i laici.

LordSnape
31.01.2016

K téhle knize jsem se dostal díky tomu, že Zimbardo vystupoval v pořadu Hyde Park civilizace. O Stanfordským vězeňským experimentu jsem slyšel kdysi na škole a viděl i onen německý film, ale stejně mě to naprosto dostalo. Vůbec první kapitoly hned po úvodu a nutných přípravách experimentu jsou ultimátně nejlepší. Fascinovaně se to čte, přičemž to připomíná spíše nějaký starý film, sklouzávajíc občas k nechtěné grotesce, který se vám odehrává při čtení v hlavě. Vrcholem byla protestní hladovka jednoho vězně, který byl následně strčen na samotku, aby ráno byl opět vysvobozen dozorci, kterým se vysmál tím, že stále držel v rukou dva párky! Samotné shrnutí a následné konkluze jsou zajímavé, ale už se hůře čtou. O týrání v Abú Ghraibu víme z médií a ono pozadí, které Zimbardo následně rozplétá mi už trochu lezlo na mozek, a mluvím tady zvláště o kapitole XV., kterou jsem jako jedinou nakonec musel přeskočit, protože řeší interní věci armády a jejího velení, společně s výpověďmi svědků, kteří na to dohlíželi. Poslední kapitola oslavující hrdinství je nádherný protipól předchozího bádání o změnách chování, plynoucí z dané situace a potlačení naší individuality. Je to jakési světlo na konci tunelu, že stále existují lidé, kteří nejdou s davem a nebojí se potlačit to nutkání, přičemž vystoupí a pomohou. Na dané téma neexistuje zřejmě lepší knihy a jsem rád, že se k tomu profesor Zimbardo po čase vrátil a vše popsal.

bulat
17.01.2016

Posledné dva dni trávim v podzemí Stanfordskej univerzity.

Extrémne pútavé ale i deprimujúce čítanie o tom, ako sa úplne obyčajní a náhodne povyberaní ľudia premenia pod ťarchou prostredia na sadistických bacharov a pasívnych, ponížených väzňov zbavených akejkoľvek ľudskosti. Nikto nemá patent na dobro či zlo, obe stránky sú v nás, často záleží len na okolnostiach, do ktorých nás osud zaveje...

Janek
10.01.2016

Fantastická, otřásající a dost děsivá procházka do lidského nitra.
A obdivuhodný autor Philip Zimbardo, zářný příklad, který ukazuje, jak je důležité přijmout vlastní odpovědnost, přiznat vlastní vinu. Co platilo v době konání vězeňského experimentu ve Stanfordu, to platí i dnes.

Michael15568
26.12.2015

Opravdu velmi zajímavá kniha. Hlavně pro ty kteří se zabývají sociální psychologií, ale poučná i pro laika. K ucelení obrazu, doporučuji přečíst Pána much, který byl Zimbardovou inspirací.

Annicka
01.11.2015

Fascinující a zároveň děsivé...

kessey
27.10.2015

Rozhodně nejde o čtení k bazénu, ale jde o skvělou poutavou knížku, která naprosto změní Váš pohled na svět, historické události, lidi kolem Vás i sebe samého. Všichni máme představy co bychom udělali kdyby... Nevěřícně kroutíme hlavou nad slabostí ostaních a jejich pokřivenými charaktery. Věřte mi, že po přečtení této knihy už to nikdy neuděláte. Zimbardo nám ukazuje, že lidé se nedělí na dobré a zlé, ale stačí...to už si sami přečtěte :-)

memphisz
01.04.2015

Experimenty v 70. letech minulého století byly prostě super. Člověk si na začátku něco myslí (o sobě, o lidech, o situacích) a pak zjistí, že si nemá být tak moc jistý. Zimbardo poskytuje poutavý popis svého experimentu s mladými studenty, kteří se nejvíce chtěli bouřit a velmi opovrhovali bachaři a policisty. Nakonec se ukázalo, že stačí pár cílených podnětů a člověk podlehne své vlastní představě o zlu, kterou se následně i stane.

Sklenička
01.07.2014

Položte si otázku, zda byste byli schopni a ochotni v nepříjemné situaci pomoci člověku, kterému je ubližováno. Přečtěte si knihu. Položte si tu otázku ještě jednou. Porovnejte odpovědi.