Loď
Vladislav Vlček
Konec světa předpovězený mayským kalendářem nenastal. Země se dál otáčí kolem své hvězdy a lety do vesmíru jsou stále extrémně nákladné a technologicky náročné. V časech, kdy se rakety s potížemi dostanou tak akorát na oběžnou dráhu, nabídne jistá entita lidstvu mezihvězdnou loď. Řídicí systém lodi, autonomní software ženského pohlaví, svéhlavý a velice lidský, si ze všech možných kandidátů na pilota zvolí jednoho poněkud… No, na první dobrou byste si ho nevybrali. Společně nabídnou své služby planetě Zemi. Chaos z toho vyplývající se dal čekat. To, co ve vesmíru objevili, však rozhodně ne…... celý text
Přidat komentář
taková blbina, která se hodí když se člověk nudí.
Nápad to nebyl úplně špatný, ale prostě se nedotáhl. Je to takové povrchní, pokusy o humor relativně slabé.
Ale jako taková rychlovka když člověk nemá do čeho píchnout tak se to dá.
K čemu je můj život, quo vadis,
jaký to má všechno smysl, proč tu jsem?
Chodit do nějaké práce, abych měl co jíst,
kde bydlet, do čeho se obléknout,
občas si třeba koupit nějakou hračku – a k čemu?
Tak kvalita předpovězená Mayským kalendářem se nedostavila. Možná odletěla někam do budoucnosti. A už vůbec zmíňku o Mayském kalendáři o konci světa, v anotaci nechápu.
Vlastně jsem se od začátku nudil a nechápavě pokrucoval hlavou nad jednoduchým výčtem kvalit a schopností mimozemských civilizací. Jednoduchost, bez nějakých velkých myšlenek....vlastně je tu použita jen jedna myšlenka a to myšlenka telepatické domluvy. Jakoby to uměl celý vesmír jen né lidé, virus planety.
Malá ochutnávka:
Onehdy jsem četl něčí názor, že planet typu Země je ve Vesmíru určitě spousta – když už se bohům povedlo tak přenádherné dílo, proč by ho párkrát nezkopírovali – ideálně bez všeničících a všepožírajících parazitů typu lidstvo......
A přeci, Vesmíre div se, si nás tyto civilizace vyberou, protože jsme prý dobrý. Sex, krutost, pocity a city jsou prý skvělé a my, telepatičtí mimozemšťané to obdivujeme a chceme! Jsou to idioti, říkám já. Vlastně celý ten koncept příběhu pracuje jen s minimem prozíravosti a snahy. Sexuální nesmyslné scény, mnohdy vložené do absurdních situací a spousta zbytečných vulgárně sprostých slov mě totálně odrazovala.
Citát: Život stojí za hovno, už abych to zlomil.
Výrazy jako „prdelko“, lásko“ nebo „miláčku“ absolutně nedokážou nahradit slova „pikosekunda“, „Kulhánek“ nebo „Pilsner“. Jsou jen výsměchem a snahou napodobit ostatní kvalitní spisovatele. Žamboch by zabrečel. Tahleta parodovaná snaha kopírovat a přiživovat se na kvalitních spisovatelích na mě rozhodně nezabrala. Navíc červená knihovna z toho úplně sálá. Tohle se nepovedlo, prdelko.
Citát: Makej, nebo chcípni hlady.
Co mě strašně rozesmálo byl vztah hlavního hrdiny s hlasem z lodi. To mi připomíná vztah Bendra se světluškou. Znáte to ne? Cígo, pivko a hupsky dupsky na světlušku a on to byl vajgl. Zklamání, a tak pěkný přebal kniha má, i ta anotace je skvělá, jen samotný obsah nevypovídá reklamě. Nečetl jsem spisovatelovu prvotinu, na kterou si zde udělal celkem krutou reklamu, ale jedno vím, prvotinu si nekoupím ani jí nikdy nebudu číst. Vůbec mě to neláká.
Citát: Fakt, že mám dietu, mi neznemožňuje si občas přečíst jídelní lístek.
První půlka knihy docela nuda druhá o malinko lepší. Jednohubka do vlaku nebo na zabití odpoledne. Napad nebyl špatnej ale jeho zpracování se úplně nepovedlo což je škoda potenciál by tam byl. Třeba příště.
Moje prvotina a musím říct, že jsem teda fest zklamán. Humor je dost povrchní. Přitom mám rád Kulhanka či Kotletu. Většina knihy je spíš jako exkurze do duše jednoho debila. Slovo miluji tě je v knize snad 100x. Občas to připomíná červenou knihovnu. Kdo čeka promyšlené sci-fi, tak ať se této knize vyhne. Kdo chce zamilovaný román s nádechem sci-fi, tak tohle je kniha pro něj.
Zábavná a čtivá knížka, která na pár místech odkazuje na autorovu prvotinu. Na Inkvizitora se teď v blízké době chystám, snad mě bude bavit podobně, jako právě Loď. P. S.: Docela bych si dal líbit i sequel, tenhle svět mě baví.
Česká space-opera, která cílí spíše na pány. Hlavní hrdina si totiž nic nenechá líbit a s každým zlounem si to dokáže hezky vyřídit pěstmi... tedy zbraněmi, kterých je v knize opravdu hezký počet. Navíc mezi hlavním hrdinou a ženským lodním systémem probíhají hašteřice, kdy mu milá Deirdre (tedy mozek lodi) připomíná, že on je tu kvůli svalům a ona je ta chytrá na přemýšlení.
Příjemný svižný titul o prozkoumávání vesmíru, když Země už je lidem těsná. Oddechovka, která vás nenutí nad ničím přemýšlet. Možná škoda plošších charakterů a vztahů, ale je to potřeba, když tu hlavy padají každý okamžik?
....někde jsem přečetl, že dotyčný vzal do ruk tuhle knihu, protože ho zaujala obálka ....tak u mne to byl asi stejný důvod ....obálka knihy někdy dokáže hodně ovlivnit co zkusit číst.
V.Vlčka neznám - jeho Inkvizitora jsem nečetl ....a tak jsem se ponořil do této blbůstky, která se mimochodem velmi dobře čte ...proč se pěkně čte?...zjeví se krásná žena, objeví se "neskutečná" loď ....objeví se mužský buchar /kterému Bond nesahá ani k podešvám ...
Než jsem se stačil zamyslet, že jsem "proletěl" velký kus vesmíru......byl konec.
Za "výmysl" bych dal tak 50%, ale že se to tak parádně četlo, tak se smiluji a dám nehorázných 100%.....
LoďKniha Loď je v
| Přečtených | 29x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 47x |
| Chystám se číst | 11x |
| Chci si koupit | 5x |
| dalších seznamech | 1x |
Ten hajsel píše o mě, odkud mě zná? (Plus teda jsem slušnej ajťák a mám určo větší plat než on.)
Citát: Jsem slušný střelec, ve zbraních a technice se vyznám, jsem obstojný amatérský pilot a létání miluji, ale to je asi tak všechno čtyřicítka je tady a můj armádní výcvik, ač důkladný, leží hluboko v minulosti a nikdy jsem se tím neživil. Mám astma, bolavé klouby, kondici kompromisní a znovu běhat po kopcích v plynové masce s osmnáctiletými kluky
Jsem si celkem jistej, že autor píše o sobě. Nebo o tom co si myslí, že je o něm. Touží po uznání, lásce, romantice a dobrodružství. Touží bejt velkej drsnej a férovej badass. Inu, kdo ne, že. Akorát Vlček měl tu odvahu a šel s tím na trh. Přečetl jsem si vlhký sny jednoho patetickýho chlápka s tukovou obručí. Hm... A co jako?
Ale nebuďme tak nekompromisní, to anekdotické pomrkávání na všechny neukojený čtyřicátníky jejichž tuková obruč determinuje jejich život, bylo občas i celkem vtipný. Dejme tomu že za tři a půl.