Lidi od kolotoče
Kamila Hladká
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/520831/bmid_lidi-od-kolotoce-Iue-520831.jpg
5
37
12
Paralelní svět, stát ve státě, Vatikán světských… Koupit si lístek na kolotoč je snadné, získat od světských rozhovor, nebo s nimi dokonce vyjet na štaci naopak téměř nemožné. Kamila Hladká toto prostředí poslední dva roky soustavně sleduje na různých místech po celé republice a přináší autentické příběhy několika generací českých kolotočářů, které zachycují svérázné lidské osudy, osobitou a mnohdy podivnou atmosféru poutí, maringotek, kolotočů, střelnic a strašidelných domů, jež jsou po staletí nedílnou součástí naší tradice a kultury. Touha po svobodě, romantika zašlé minulosti, život na čtyřech kolech… lidi od kolotoče. ***** Publikace vychází s doslovem Markéty Skočovské, která tuto oblast dlouhodobě mapuje, dobovými materiály a fotografiemi Jana Cágy, držitele mnoha ocenění a několika Czech Press Photo.... celý text
Přidat komentář
Knížka mě potěšila, dokonce jsem se díky ní rozhodla, že ač u nás nemá pouť nic společného s poutěmi z mého dětství, musím syna v létě někam vzít. Povozit se, ochutnat nějaký sladký žužu blivajz a prostě jen nasát tu atmosféru. Na konci osmdesátých let byla rodinná výprava na větší pouť opravdová událost, na kterou jsme se nedočkavě těšili, teď je to jiné. Ale moc děkuji za nahlédnutí do světa světských prostřednictvím této knihy. Bylo to bezva.
Pestrobarevnej svět, plný svérázných typů, které spojuje láska k atrakcím, k rodině, ke svobodě. Romance pro křídlovku na několik způsobů, se vší láskou, dřinou, odpovědností, vzájemností, vlastními pravidly i smrtí. A proměny toho světa a jeho různorodost, a nezachytitelnost, samozřejmě... Po Hornických vdovách opět atraktivní téma Kamily Hladké, tentokrát ve spolupráci s Markétou Skočovskou, která o světských dost ví.
Perfektně napsaná kniha rozhovorů se "světskými". Obsah byl opravdu velmi zajímavý a moc se mi líbil fotografický doprovod knihy. Určitě si přečtu další knihy od autorky.
Ano, kolotoče, Matějská, poutě i s těmi adrenalinovými atrakcemi, to bylo mé dětství.
Atmosféra, která byla jedinečná, hudba, všechny ty světýlka večer... sladkosti ála žužu, dudlíky, perníkové srdce, želé. Samozřejmě po velkým řetízáku až k centrifuze a dál.
Dnes už je to pryč. Je to jen o penězích, kouzlo vymizelo.
Kdysi jsem navštívil zábavní park Mirabilandia v Itálií, kde to vše již bylo na jiné úrovni.
Asi jiný kraj, jiný mrav. Ano, atrakce tam byli vymakaný i celý areál a večerní show.
Přesto budu vždy vzpomínat na menší pouti u nás. Mělo to kouzlo pro caparty z vesnic, a hlavně ten sortiment! Já zažil rod a rodiny Dubských. Ti navštěvovali Podorlicko. Vrcholem menších poutí tam u nás, byla velká pouť tzv. Opočenská porcinkule, kde to první srpnový víkend vždy "žilo".
Přesně, jak knížka říká, Matějská v Praze, to už byl jiný level, ale pokud vyšlo počasí a člověk byl v dobrém rozpoložení, a přivřel oči nad cenami, pro nepražáky to vždy byla top událost. Ale to mluvím o době tak již před 30 lety.
Kniha dobře evokuje povinnosti a lásku k tomuto odvětví z pohledů na jejich životy a svázanost, kterou sami preferují. Vše, co to obnáší, než se kolotoč roztočí, stěhování z místa na místo a znovu vše postavit. Skloubit rodinný život se studii dětí, emoce když hrozí špatné počasí i jak to vlastně měly za bývalého režimu.
Já jsem nadšen, docela bych pár dní z té jejich strany kdysi zažil.
Od dětství jsem poutě milovala. Kolotoče, sladkosti, ruch, ale celkově i všechny světské a jejich povahu. Rodiče/prarodiče si s nimi každoročně chodili povídat, co je nového, a já se tak mohla v klidu točit, kolikrát i zadarmo. Setkání s krutou realitou, že všichni je rádi nemají, jsem zažila až v dospělosti, a byl to pro mě hrozný šok. Proto jsem ráda, že tato kniha vznikla a ukazuje ty lidi přesně takové, jaké jsou. Protože si podle mě zaslouží obdiv a úctu. Vždyť to jsou právě oni, kdo dělají děti tak šťastné. A "domácí" by se od nich mohli některé postoje k životu opravdu učit...
"Láska je nejdůležitější věc. Lidi furt něco hledají, furt se rozvádijou, měnijou partnera, furt hledají lásku, je kterou ale nejdřív musejí mít v sobě. I když se Vám nevede, i když nic nemáte, furt Vás ta láska musí naplňovat. To je to nejsilnější co Pán Bůh člověku dal. Když prosíte a hledáte, tak to najdete. A když nebude prosit a hledat, nenajdete nic. Žena je dána darem, muž si ji má vážit, nemá ji mít jako otroka, má ji mít u sebe, aby byl pozvednutej v radosti. Někdy stačí, když ji jenom vidí."
Kdo by nebyl jako dítě alespoň jednou na pouti a neobjevoval krásy kolotočů? Hodiny a hodiny jsem jako dítě jezdila s babičkou na pouť, uprosila ji, aby mi vystřelila růži a svezla se se mnou na Labutích nebo na autodromu, doteď to patří k mým nejmilejším vzpomínkám.
Lidé od kolotoče a cirkusu mají můj velký obdiv za to, jací jsou to dříči a jsou věrní své rodině. Vždyť jsou ve směs lepšími lidmi, alespoň ti opravdu věrní svému řemeslu, než jsme my "domácí". Kolik "domácích" lidí jde raději na pracák, než aby pracovali, zatímco kolotočáři jedou jak fretky od rána do večera? ...
Kniha se mi líbila, byla čtená a já si při jejímž čtení osvěžila vzpomínky z dětství. Těším se, až bude syn větší, abych mu tento "jiný svět" mohla ukázat a sdílet s ním tu radost.
Autorka přichází se svou třetí knihou, a ačkoli se to nezdá, i natolik tematicky rozdílné tituly jako Hornické vdovy, (řeholní) Sestry a Lidi od kolotoče mají leccos společného. Z hlediska autorského přístupu je to mimořádná poctivost, preciznost, schopnost empatie, úcta k člověku; po stránce obsahové pak zmapování prostředí, které je pro většinu z nás zcela neznámé. S tím se zároveň pojí nabourání předsudků a omylů, které s takovým prostředím (právě proto, že ho neznáme) míváme spojené.
Kniha představuje kolotočáře několika generací a rozmanitých životních osudů, každý z nich však vyniká obrovskou vnitřní silou a vírou. Tyhle vlastnosti, v kolotočářských rodech částečně geneticky zakódované, rozhodně však celoživotně udržované a rozvíjené, umožnily lidem od kolotočů překonat úskalí obou totalit dvacátého století, tržní ekonomiky, covidu...
A mohou se stát inspirací pro nás všechny, ať už patříme k milovníkům poutí, anebo díky Kamile Hladké teprve začínáme tento nevšední svět objevovat.
Kdo by nemiloval pouť? Svézt se na kolotoči, vystřelit růži na střelnici, autorka se vypravila do prostředí světských a přináší příběhy několika generací českých kolotočářů. Svérázné lidské osudy, atmosféra poutí, život v maringotkách. Nechte se přenést mezi kolotoče a přečtěte si o životě, který nám může připadat značně vzdálený.
Autorčiny přechozí knihy – Hornické vdovy a Sestry – se mi moc líbily. Navíc pocházím z městečka, kde má pouť opravdu dlouhou tradici a je v okolí vyhlášená. Neváhala jsem tak, a knihu si musela pořídit a ano, jsem nadšená i tentokrát.
Knihy rozhovorů mám moc ráda. Dozvíme se o lidech opravdu zajímavé věci, zvláště pokud mají co říci, a to lidé od kolotočů opravdu mají. Dozvíme se toho spoustu – jak žijí, jaké musí řešit problémy, co je těší, na co jsou hrdí. Podíváme se i do minulosti, neboť si po generacích předávají své zkušenosti. Je tu hodně cítit právě síla rodiny, pospolitost, tradice a úcta k předkům.
Ač je kniha formou rozhovorů, nenajdete tu otázky, ale to, jak jsou odpovědi zpracované, je skvělé. Máte pocit, že sedíte v maringotce a posloucháte vyprávění o životě světských.
Nesmím zapomenout ani na úžasné fotografie, které knihu skvěle doplňují.
Již teď se moc těším, s čím přijde autorka příště.
„Všímám si lidí, které jiní obvykle nevidí nebo nechtějí vidět nebo je hodnotí zkratkovitě a předsudečně. A chci je nechat mluvit. Když člověk poslouchá - naslouchá, často se dozví hodně i o sobě, ačkoliv to vždycky nemusí být lichotivé.
Těžko bych hledala slova, která budou o tvorbě Kamily Hladké vypovídat lépe, než tato její vlastní z doslovu knihy Lidi od kolotoče.
Kamila je pro mě nejen vynikající literární dokumentaristkou, je pro mě rovněž talentovanou psycholožkou. Lidi, o nichž vypráví, totiž dokáže otevřít a jejich prožitky přenést na čtenáře, který je reflektuje.
Lidi od kolotoče jsou emotivní, zpracovávají hluboké příběhy provázané láskou a vírou, dělají to ale nepateticky a s tak inspirativním nábojem, že vás to přiměje hodit starosti všedních dní za hlavu a probrat svou vlastní dřímající sílu.
Pro mě byla ta knížka v posledních dnech opravdu velkou vzpruhou.
Nechte se vtáhnout do vyprávění také a já vám minimálně slibuju, že se budete o příští pouti na „toho člověka“ za pokladnou kolotoče dívat jinak.
Lidi od kolotoče jsou již třetí kniha Kamily Hladké a po těch předchozích dvou jsem se opravdu těšil na to, s čím přijde. Po Hornických vdovách a Sestrách vypráví o lidech, kterým se říká různě: Kolotočáři, komedianti nebo prostě světský.
Dostat se do prostředí světských není jen tak. Kamile Hladké se to povedlo a vznikla opravdu mimořádně zajímavá kniha. Autentické příběhy několika generací kolotočářů hezky ukazují jejich osobitost, svéráz a touhu po svobodě.
Nejsou to ale formálně rozhovory, jen jakoby proud jejich myšlenek, postřehů, názorů a pocitů. Čím déle tu knihu čtu, tím víc se nořím do atmosféry střelnic a řetízkových kolotočů. A je to fakt krásný pocit.
Kamila Hladká napsala svou asi vůbec nejlepší knihu.
Četla jsem i předchozí tvorbu, která se mi moc líbila - Sestry a Hornické vdovy - a tak jsem se rozhodla i pro poslední dílo.
Je to vynikající! Kamila Hladká pronikla do prostředí světských, lidí od kolotočů, kteří se životem pohybují jinak, než my ostatní. Vede nás do světa neonů, parfémovaných růží, střelnic a svobody. Citlivým působem zaznamenává vyprávění jednotlivých aktérů, stejně jako to dělala v předchozích knihách.
Jako jediné minus vnímám formát - v publikaci jsou výborné fotografie Jana Cágy, klidně bych si za knížku připlatila, aby byly ve větším formátu a ne v kolážích.
Štítky knihy
životopisy, biografie paměti, memoáry kolotoče poutě, lunaparky, zábavní parky
Kniha Lidi od kolotoče je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 48x |
| Čtenářské výzvě | 8x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 11x |
| Chystám se číst | 77x |
| Chci si koupit | 26x |
Určitě musím vyzdvihnout fotografie v knize, ty jsou skvělé. Každopádně možnost proniknout do života "světských" byla skvělá a knihy od paní Hladké jsou vždy skvělá volba.