Lidé na křižovatce

5 30.11.2022

Mně se líbilo. Ano, kniha obsahuje ideologický balast, na který se dnes můžeme dívat s odstupem, v roce 1937, kdy byla kniha napsána, to ale dost dobře nešlo. Život za první republiky nebyl žádná selanka, zvlášť pro tu chudší část obyvatel, není divu, že na tyto podmínky levicově smýšlející intelektuálové upozorňovaly... Hvězdička dolů za to, že místy je to občas trochu hnáno do krajnosti, a i když to z dnešního pohledu chápu, působí to naivně.

Dlouhé popisy mi na rozdíl od ostatních přispěvatelů nepřišly nikterak dlouhé (Jirásek byl za mě jiná liga!, viz příspěvek od mosem) a nijak mě nerušily.

27 09.04.2022

Je to rozhodně jeden z dokumentů své doby, který asi nemá předpoklad nějak výrazně působit na dnešní čtenáře. Ale autorce nelze upřít, že tehdejší dobu vystihla poměrně mistrně a ideologické zaměření z toho až tak moc nečiší.

5 23.08.2021

Četla jsem v mládí a kniha se mi líbila. Zachycuje období života mých prarodičů a dětství mých rodičů. Dějově mě zaujala. Vzpomněla jsem si na ni po nynější probírce mé knihovny. Z celé trilogie mám jen druhý díl Hra s ohněm, který nyní znovu čtu. Ten se mi zdá i jazykově bohatý, Zřejmě byl stejně kvalitní i tento díl.

1 27.07.2021

Aneb když se čeština stává cizím jazykem... Do upravené verze z r. 1957 jsem se prodíral ztěžka čili originálu ze třicátých let bych asi nerozuměl vůbec. Přitom forma i obsah znásobují účinek vypravování a stojí tedy za trpělivost nechat se vtáhnout do sociálně napínavých osudů všech postav. Tím ovšem moje exkurze do spisovatelsky zručné Pujmanové patrně končí, přestože jsem právě nakousl trilogii. 9/21

kniha se mi četla výborně, jakož i celá série, jazyk paní Pujmanové je větvený , podněcuje představivost

1 16.04.2021

Mám rád detailní a podrobné popisy situací, míst či postav - jako to například dělal Kerouac - avšak paní Pujmanová to posunula na zcela jinou úroveň. Té omáčky a naprosto nepotřebných informací, které neměli na děj vliv bylo tolik, že jsem měl problém se nakonec orientovat v samotné dějové lince a dokonce se mi těžko rozpomínalo proč se co vlastně děje, či událo.
Kniha samotná je napsána na můj vkus velmi zmateně, nečekané přechody mezi jednotlivými postavami - zabalené v hoře omáčky - opravdu kazily dojem z celého příběhu, který by nakonec zas tak špatný nebyl.
Časté ignorování uvádění přímé řeči - tudíž se člověk musí vracet zpátky, kdy že ona postava vlastně začala mluvit a hlavně neskutečně dlouhé odstavce.
Někdy jsem měl pocit, že by vynechání věty, či odstavce pomohlo, v některých pasážích mi však přišly zbytečné celé strany - kupříkladu popis průvodu na prvního máje - snad tři strany, které kdyby nebyly, vůbec bych se nezlobil.
Nevím zda bylo záměrem autorky tak natahovat, ale tady to opravdu škodilo a to, že mi ke konci knihy zhnusila i samotného hlavního hrdinu, ze kterého se stane namyšlený a sebestředný člověk, myslící sice na dělníky, ale už ne na rodinu, přátele, či přítelkyni, to už tomu opravdu dalo jen korunu.

Skvělý román plný napětí, který se na dvacátá léta první republiky, kdy se Lidé na křižovatce odehrávají, nedívá idealistickýma očima. Je to psané v některých pasážích dosti jadrným jazykem, díky čemuž se mi to dobře četlo a úplně jsem se do té doby ponořil. Hodně mi taky pomohlo, že nepatřím k lidem, kteří na první republiku hledí s nábožnou úctou. To bych chápal těsně po sametové revoluce, dnes ani omylem. Levicově smýšlející lidé by si ten román určitě měli přečíst. Už teď se těším na pokračování první dílu, který Marie Pujmanová nazvala Hra s ohněm.