Les mytág

kniha od:


KoupitKoupit eknihuAudiokniha

Vstupte do lesa, jenž dokáže zhmotnit postavy z vašich snů, ale i z drsné, dávno zapomenuté minulosti. Do lesa, který je tím větší, čím hlouběji se do něho ponoříte, a z něhož nemusí být návratu… Když se Steven Huxley po válce vrátí do rodného domu na okraji zdánlivě nevelkého lesa uprostřed anglického venkova, zjišťuje, že už nic nebude jako dřív. Otec, který se snažil neprostupný hvozd zkoumat a často do něj odcházel na několikatýdenní výpravy, za podivných okolností zemřel. A bratr Christian, druh z dětských her, jako by jeho posedlost zdědil. Kdo jsou tajemné postavy, které z lesa vystupují, a jsou vůbec z masa a kostí, nebo spíše z hlíny a větví? Čím víc se les brání Stephena pustit dovnitř, tím víc ho svými tajemstvími přitahuje. Osudově. Jeden z nejpodmanivějších, nejoriginálnějších románů britské fantastické literatury se po více než dvaceti letech vrací v revidovaném, nově ilustrovaném vydání doplněn předmluvou Neila Gaimana....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/260203/les-mytag-les-mytag-yhO-260203.jpg 4.2540
Série

Les mytág 1.

Žánr
Literatura světová, Romány, Fantasy
Vydáno, Argo
Orig. název

Mythago Wood, 1984

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (118)

Kniha Les mytág

Přidat komentář
LucinkaPevensi
17. září

Velmi originální kniha s uvěřitelným příběhem, ale pro mě byly některé pasáže zkrátka příliš dlouhé. Skutečně napínavé to začalo být až na zhruba posledních 70 stranách. Další díly pravděpodobně také přečtu, ale teď se Dubového srubu a hlavně lesa za ním asi hned nepodívám.

Alma-Nacida
16. září

Možná ta to částečně může mě velké očekávání, ale jsem docela zklamaná. Zahlcená velkým počtem mýtů, více jmény pro jednu postavu, a hlavně po celkem pomalém tempu plném popisu, na které jsem si zvykla, najednou v závěru na doslova několika stranách se vyjeví, že je asi všechno jinak, ale (po)citově se mě to už vůbec nedotklo. Celkově vnímám lítost nad prošvihnutym skvělým nápadem. Mám ještě druhý díl, zato ale moc nemám chuť se do něj teď pustit.


terimila
13. září

Dočetla jsem a připadám si jako ve snu. Ve snu neskutečně závažným, rozsáhlým, komplikovaným a logickým... a tak uceleným, že to už vlastně není jenom sen, ale celej jinej svět.
A přesně to je Ryhopskej les, kterej mě touto knihou definitivně vtáhl. Les - svět, kterým můžete postupovat jen nesmírně pomalu a soustředěně... stejně jako tou knihou. Nedá se číst rychle, ztratíte se v ní a připravíte se o 90% toho, co je v ní krásné. Holdstock dokázal neskutečně živě a barvitě líčit prostředí... a děj knihy vás díky tomu dokáže naprosto vtáhnout. A k tomu ty nádherný obálky novýho vydání od Arga, to je slast pro oko! Já Les mytág otevírala večer co večer s tím, že jdu na chvíli na návštěvu, později na výpravu do těch tajemnejch končin.
I když je kniha kompletně prodchnutá atmosférou beznaděje, opuštěnosti, hledání, nemoci, smrti a rozkladu (podobně jako ten hlubokej prastarej les)... tak je zároveň snovou ódou na to nejlepší, co v lidech je a co přetrvává staletí a nese se to v písních a mýtech: odvaha, vytrvalost, přátelství, láska, prozření, nekonečná touha po poznání, hledání štěstí a klidu.
Hodně mě oslovila myšlenka, že to, že jsme to vlastně možná my sami, kdo v některých situacích odcházíme kamsi do bezčasí a díky nám tam vznikají ty nejstarší příběhy a pověsti, které pak prodchnou celou historií lidstva... Asi jsem se zamilovala do svého mytága. Steve měl svou Guiwenneth a já mám Keetona, mytického Kittena, který kdysi létal nad zemí a pak věrně provázel Rodného, a pak šel hledat svoje vysněné místo vykoupení a uzdravení. Chci věřit, že to vše našel, a že se s ním ještě v dalších dílech setkám. Ach, hloubavý a věrný letec, takoví mi vypínají rozum a spínají city. Holdstock na mě nastražil past, z níž už neuniknu. :)))
Nesmírně originální, překrásná, promyšlená a moudrá nádhera, kterou nelze hodnotit jinak než plným počtem.

OUTbrain
22. srpna

Nezaujal mě svět, nezaujal mě příběh a knihu mě nebavilo číst. Bohužel

alexLytton
20. srpna

První knihu z Ryhopského cyklu jsem celou přečetl až jako poslední. Začátek knihy, ve kterém se Steven vrací z války zpět domů, do zpustlého Dubového srubu, k šílenému bratrovi a neveselým vzpomínkám na dětství, je skutečně mistrovsky odvedeným kusem řemesla. Holdstockův popis úpadku a postupné sociální izolace hlavního hrdiny je v rámci hororu nepřekonaný; i Lovecraft by se od něj měl co naučit. Ten smutek, ta bolest, to chátrání... nikdo, kdo nežil ve vězení vlastní lebky by to nezvládl popsat. Potud báječné - ovšem s příchodem Guiwenneth ztrácí kniha říz. Holdstockova love story je tak nějak pubertální, Stevenovi emoce jsou moc žhavé a nebavilo mne o nich číst, vždy jsem se na nich zasekl a musel knihu odložit. Třetí část, putování samotným lesem je konečně o něčem jiném, je to fantasy, báje, mýtus. Pokud budete číst pozorně, bude vás mrazit v zádech.
Obecně ale musím připustit, že knihy o rodině Huxleyových mne neberou tolik, jako Lavondyss s Tallis Keetonovou a Hloubení s Richardem Bradleyem.

Lessana
15. června

Z fantastiky toho veľa nepoznám. Možno teda nebolo najšťastnejšie, že som Les mytág pri čítaní podvedome porovnávala so Stredozemou a Narniou... V každom prípade sú to pre mňa pomyselné fantasy latky a s ľútosťou konštatujem, že pán Holdstock sa k nim ani zďaleka nepriblížil. Nechcem mu krivdiť - už totiž aj preklad sám o sebe bol pomerne ťažkopádny, miestami až nezrozumiteľný. No z textu bolo až priveľmi cítiť, že šlo pôvodne o (rozsahovo kratšiu) novelu, ktorú autor krvopotne natiahol do románovej dĺžky. Často akoby nevedel čím, a tak spomenul nejaké známe mená/bytosti z mytológie či sa snažil vyvolať pocit tajuplnosti zo zhmotnených zrúcanín v lese... Avšak les ním vytvorený na mňa pôsobil príliš racionálne, vykonštruovane a tiesnivo. Nie magicky, radostne a tvorivo, čo je škoda. Chýbala tomu, a to je kľúčové, filozofia, poznanie. Okresať to na pár legiend, z ktorých jedna sa síce odohráva priamo pred očami (čo je zaujímavý nápad), je, žiaľ, málo. V konečnom dôsledku sa príbeh scvrkol na sledovanie brata bratom (obaja s nevysporiadaným vzťahom s otcom i mamou a aj skrz toho so svojráznou sexualitou) pre ženu... hoci v, na prvý pohľad, netypickom (originálnom?) lesnom prostredí, kde sa vedia "materializovať archetypálni hrdinovia ľudského nevedomia".
Akoby sa autor nevedel vymaniť z písania "nepříliš zajímavé komerční tvorby" v mladosti (za ktorú sa sám hanbil, ako sa dozvedáme z úvodného slova) pod pseudonymom a len pre peniaze, nie pre radosť z tvorby.
A teda neviem, či niekedy siahnem po pokračovaniach, resp. po knihách s rozvinutím témy Ryhop. Skôr nie.

kralika
27. května

Může být četba vizuálním zážitkem? Ano, může. Vlastně tuto knihu nevnímám jako příběh – ten ani není kdovíjak dobře podaný, ale jako soubor fascinujících výjevů, které ke mně promlouvají… I po dočtení…

„Hned nato se přihrnula hejna přízraků, které jako by vyrůstaly přímo ze země a teď mi balancovaly nad hlavou, strkaly se a vydávaly podivné zvuky připomínající smích. Točil jsem se kolem dokola a hledal mezi těmi rozevlátými bytostmi nějaký známý tvar a chvílemi se mi opravdu podařilo zahlédnout tvář, ruku nebo dlouhý zahnutý prst, lesknoucí se pařát, který se proti mně vymrštil, ale než mohlo dojít ke kontaktu, stáhl se zpátky. Nacházel jsem i ženské tvary, pružné a smyslné. Ale většinou to byly rozšklebené tváře, spíš elfí než lidské, rozevláté vlasy, jiskřící oči, široká ústa roztažená v němých výkřicích. Byla to mytága? Neměl jsem čas hledat odpověď. Přízraky mi sahaly na vlasy, hladily mě. Neviditelné prsty mne dloubaly do zad a lechtaly za ušima. Ticho šedivého soumraku přerušovaly prudké a krátké výbuchy větrem neseného smíchu a zlověstný křik nočních ptáků, kteří nade mnou poletovali, měli široká křídla a lidské tváře.“

annes
24. května

Za mě určitě velmi hezký 3-4 hvězdičky. Moc se mi líbí lesy/hvozdy obestřené tajemstvím a tahle kniha mě utvrdila v mé zálibě. Líbí se mi představa univerzálních předloh bájných hrdinů a míst. Rozhodně se s touto myšlenkou dá hezky pracovat a ráda si přečtu nějaký další díl, nejlépe navazující na hrdiny z této povídky.
Ve vydání Arga je moc pěkná předmluva od Gaimana a na konci medailonek o autorově tvorbě, která mě vskutku mile překvapila.
Část textu je psaná zápisky z deníku, kde jsou převážně "prelegendy", což jistě stojí za zmínku.

1

Doporučujeme

Lovec
Lovec
Anansiho chlapci
Anansiho chlapci
Strach moudrého muže
Strach moudrého muže
Jiný svět
Jiný svět