Všechno, co jsme ztratili
Jennifer Bright (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/513619/bmid_vsechno-co-jsme-ztratili-vtA-513619.jpeg
4
73
17
Láska a důvěra série
< 2. díl
JSI DOBRÁ. LEPŠÍ, NEŽ SI MYSLÍŠ. Sebevědomá, silná, vždy s úsměvem na tváři – taková se zdá být studentka Hope. A to jenom proto, že věnovala obrovské úsilí, aby vypilovala, jak působit navenek. Aby se vyhnula otravným otázkám na svůj rodinný život, drží si už dlouho odstup od lidí. Při své práci v londýnské kavárně ale Hope narazí na stále veselého Yeonjuna a spřátelí se s ním. Víc by si nikdy nedovolila. Neodváží se pustit si ho blíž k tělu, i když k němu chová silné city a ani on to zjevně nemá jinak. Hope má zkrátka příliš velký strach, že by mladý muž mohl odhalit její tajemství. V tuto chvíli ovšem ještě netuší, že i on se pere se svým osudem, který mohou oba navždy změnit...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2023
,
Red
Originální název:
Everything We Lost
více info...
Přidat komentář
Hope i Yeonjun mi byli oba sympatičtí. Hope to po smrti její sestry neměla doma jednoduché. A Yeonjun zase nevěděl, jak bude jeho život vypadat za pár let. Společně však našli tolik potřebnou oporu jeden v druhém.
Krásná kniha, úžasně napsaná... musím uznat, že autorka píše tak neuvěřitelně vnímavě, detailně, že opravdu cítíte to co se v knize právě děje. Kniha se četla krásně, ač mi zpočátku přišla jako malá, relativně úzká knížka, tak jsem měla kolikrát pocit, že už čtu dlouho, ale přitom stránky neubývají, což ale nebylo vůbec špatně, protože ač, jak tu někdo uvádí, se možná v příběhu zase až tolik nedělo, tak se to nedá říct o tom co se dělo v hlavě oběma hlavním postavám, ty pocity, stavy, myšlenky a hlavně také vzpomínky, které měli a cítili... opravdu perfektně popsáno, naprosto uvěřitelně. Bylo mi s nimi smutno, veselo, byla cítit ta zamilovanost, touha po blízkosti toho druhého... kdo byl zamilovaný tak ví o čem se to tam píše :-)))
Jak se dá trochu čekat, tak po sblížení nastane zase trochu "odloučení" a jsem ráda, že to netrvalo dlouho, dávalo to svůj smysl aby to tak bylo a dopadlo to jak to dopadlo. Ráda se ke knize zase někdy vrátím.
První díl byl pro mě lepší. Příběh nebyl špatný, ale nechytil mě tak moc jak jsem čekala. Spíš oddechové čtení u kterého budete snít s otevřenýma očima a fandit mladé lásce, aby se naplnila.
Za mě mnohem lepší než předchozí kniha! Popravdě se mi moc do druhého dílu po značném zklamání z toho prvního nechtělo, ale jsem moc ráda, že jsem se začetla a hned si knížku oblíbila. Pokud taky váháte, můžu doporučit. Bylo to příjemné a moc milé čtení.
Tak byla jsem mile překvapena jak byla kniha čtivá a zajímavá. Téma bylo víc než zajímavé a podívat se na to z úhlu obou hrdinů bylo super. Knihu jsem si vyloženě užívala a nikam jsem nespěchala. Takové knihy mám nejradši a těším se na pokračování. S klidem v duši můžu doporučit ke čtení.
,,Co mi však není jedno, je naše přátelství. Pocit pevného propojení. Pocit, že s ním můžu být sama sebou. Pocit, že mu to dělá stejně dobře jako mně. To, co mezi námi je, by nemělo nikdy skončit. Protože tohoto muže, který vedle mě sedí a nekonečně obohacuje můj život, nechci ztratit. Nikdy. Zůstaneme přátelé do mého posledního výdechu. Jinak tenhle bláznivý svět nepřežiju."
Krásný příběh nejen o přátelství, ale i lasce a hlubokem smutku po milovane osobě...
IG: books_by_dee
První díl série Láska a důvěra Všechno, co jsme měli patřila k mým TOP knížkám loňského roku a zřejmě jsem měla velká očekávaní pro díl 2, ale bohužel se nenaplnila. Příběh to byl krásný, v podstatě není vůbec nutné číst první díl předem, klidně by knížka mohla být brána jako stand-alonka, jen občas se nám tam objeví postavy z prvního dílu, ale nemají moc velkou roli.
Je to hodně pomalý děj a nic moc se dlouho neděje. Hlavní postavy jsou líbivé nebo mě se teda alespoň líbily, ale je to taková knížka, na kterou po pár měsících zapomenete. Recenzi píši skoro po týdnu od přečtení a musím se přiznat, že mi chvilku trvalo, než jsem si vzpomněla, o co vlastně šlo.
Hope, studentku a houslistku, zasáhla rodinná tragédie, zemřela ji starší sestra a její rodina, hlavně její matka se s touhle ranou nemůže smířit. Hope pracuje brigádně v kavárně, kde potkává Yeonjuna a stávají se z nich přátelé. Přátelé, opravdu si věří, že to u tohohle skončí. Čtenáři je ale jasné, že přátelstvím to nikdy nekončí, obzvlášť pokud spolu máte sdílet romantický apartmán v Brightonu.
Yeonjun, o pár let starší grafik (a hraje na klavír), je skvělý kamarád a velký romantik, ale je trochu tajemný, celou dobu cítíte, že něco tají, že neříká Hope celou pravdu. A taky že jo. Ani Yeonjun nemůže být tak dokonalý, jak se na první dobrou zdá. Má své tajemství, kterého se bojí jak čert kříže a je pouze a jen na něm, zda svému strachu dovolí, aby ohrozil své přátelství s Hope.
Knížka je skvělá, ale pokud chcete sáhnout po autorce, tak doporučím spíše 1 díl. Tenhle díl byl taky fajn, ale rozhodně nedosahoval kvality prvního. Byl to takový lepší průměr, ale na 4 to u mě taky úplně nebylo.
(SPOILER)
Druhý díl série Láska a Důvěra nás opět zavedla do krás Londýna. Tentokrát se kniha věnuje příběhu Hope a Yeonjuna, oba se potkávají v kavárně Cosy Corner, která měla hlavní roli v prvním díle.
Jejich vztah začíná spíše jako přátelství, co se postupně vyvíjí v něco vážnějšího, co si ani jeden z nich nedokáže připustit.
Druhý díl se mi líbil o něco méně než ten první, ale přesto jsem se snadno začetla a nemohla se odtrhnout. Oba hlavní hrdinové mají svá temná tajemství a jsou to jak jinak než vážná témata, jakými jsou alkoholismus, dědičná nemoc, rozpadající se rodina. Líbila se mi psychologie všech postav, máma Hope byla opravdu popsána naprosto věrohodně. Taky pozitivně hodnotím záliby hlavních postav, ať už je to hudba nebo malování.
Ale nejsem na to připravená. Na lásku. Na vztah a na nemilosrdnou upřímnost. Jak mohu nechat vzniknout něco nového, když se něco starého rozpadá: má rodina a tím i můj život. Strach, že ztratím ještě naše přátelství , je prostě moc velký.
Musím se přiznat, že tento díl mi přišel rozhodně lépe zpracovaný a uchopený než díl první. Postavy mi více sedly, téma mě více bavilo. Ano, má to - jak já tomu říkám - takové to německé zpracování, kdy se příběh chvílemi táhne, nebo se postavy vyjadřují až moc roboticky, ale celkově tato kniha nabídla svým čtenářům opravdu krásný a dojemný příběh. Myslím, že příběh hodně oživil samotný Yeonjun a jeho domovina. Moc se mi líbilo, že jsem poznala nová místa, zvyky a pokrmy. Navíc hlavní dvojice podnikala zajímavé výlety, takže jsem si to užila s nimi. Jen mi prostě hrozně vrtá hlavou, že Yeonjun je Korejec, a přitom měřil snad 190 cm. Také ten konec bych si představila malinko jinak, ale chápu, proč to takto autorka pojala. Každopádně kniha se mi líbila. V rámci dalších knih to není žádné velké terno, ale v rámci německé literatury hodnotím poměrně dost pozitivně.
Osobně mi zde byli hlavní postavy o dost bližší než Kate a Aidan z prvního dílu. I to, co milovali mi bylo bližší. Přeci jen jsem taky milovník rostlinek atd. Nechci tu hned na začátek vše vyzradit.
Hope byla takové milé, usměvavé sluníčko, ačkoliv přišla o někoho blízkého. Takovou osobu byste rádi měli za kamarádku. To samé platí pro Yeonjuna. Tihle dva mi jednoduše rychle přirostli k srdci.
Docela mě zamrzelo chování matky Hope. Ano, prošla si taky ztrátou a to nikdy není lehké, jenže způsob, kterým svoji bolest řešila Ačkoliv její táta mohl taky něco podniknout.
Plus děj, který se odehrával v Londýně, Brightonu (kde jsem sama byla a miluju to tam). Hned mi bylo bylo smutno, že se tam nemůžu zatím vrátit. Ale alespoň jsem si zavzpomínala na moře apod.
V tomto příběhu hraje velkou roli i hudba a přátelství. Takže pro hudebně nadané knihomoly tu máme jedno příjemné čtení. A pokud máte taky občas rádi změnu romantické linky, pak se zde můžete setkat právě s friends to lovers. Což já můžu. Postupné seznamování hlavních postav, kdy bylo poznat jak se ty city mění, rostou Bylo mezi nimi opravdu cítit pouto.
Kniha Všechno co jsme ztratili měla minimálně pro mě velký potenciál, který ale bohužel autorka nevyužila. Stejně jako ostatním mi tu chyběla nějaká akce, která by děj okořenila. Takhle se to místy už vcelku táhlo a pokazilo to hodnocení, protože na plný počet to není. I tak jsem si ji však ráda přečetla. Plus nevím zda jsem ráda, že na konci zůstala jedna věc otevřená, či nikoliv. Já jsem fanda úplně uzavřených konců, pokud možno.
Všechno, co jsme ztratili je druhým dielom série Láska a důvěra. Bola to príjemná romantická oddychovka, no chýbalo mi v nej niečo, vďaka čomu by som si povedala "wow" (od nemeckých autoriek som už jednoducho čítala aj lepšie príbehy). Prvý diel Všechno, co jsme měli sa mi páčil o niečo viac.
Hope sa v posledných dvoch rokoch prevrátil celý život hore nohami - prišla o milovaného človeka a začala sa jej rozpadať rodina. Hádky rodičov sa stále viac stupňovali, no ona bola ochotná urobiť aj nemožné, aby ochránila svoju malú sestru. Mali medzi sebou krásny vzťah, Daisy bola slniečko a vniesla do príbehu viacero rozkošných momentov. Hope to nemala jednoduché, miestami mi jej bolo ľúto, najmä kvôli tomu, ako sa k nej správala mama, žiadne dieťa si nezaslúži počuť od rodičov takéto veci. Našťastie, vďaka hudbe mohla aspoň na chvíľu zabudnúť na svoje trápenia. Hudba sa pre ňu tiež stala prostriedkom, ako vyjadriť to, čo nedokázala povedať slovami.
Yeonjun bol tiež sympaťák, má môj obdiv, že dokázal odísť tak ďaleko od rodného mesta, do cudziny, kde nikoho nepoznal a bojovať za svoj sen. Páčil sa mi predovšetkým jeho blízky vzťah s mamou a bratom, hoci ich delili tisícky kilometrov. Aj jeho život zasiahla tragédia a démoni z minulosti ho prenasledovali doteraz. Jeho vášňou bola grafika a tvorba komiksov, vďaka čomu si dokázal rozbehnúť pomerne úspešný biznis.
Romantická linka bola v štýle od priateľstva a k láske. Hope a Yeonjun mali veľa spoločného (napríklad záľubu v pestovaní rôznych rastlín), obaja prišli o blízkeho, takže sa dokázali vcítiť jeden do druhého. V priebehu niekoľkých mesiacov sa takmer z neznámych ľudí stali najlepší kamaráti, ktorí sa navzájom zdôverovali so svojimi trápeniami, pomáhali si, boli si oporou. Vzťah medzi nimi bol taký milý, krehký, čistý, až som neraz mala na tvári úsmev. Ich city postupne prerástli v niečo viac, ale keďže ani jeden nechcel vážny vzťah, čakalo na nich dôležité rozhodnutie...
Sice se to trochu táhlo, a chvílemi to bylo o ničem, ale i tak se mi tento díl líbil mnohem víc než ten předchozí. Už jen díky Hope, byla mi daleko sympatičtější než Kate. No a když se potom rozjel i vztah- kamarádství Hope a Yeonjuna,tak to už byla paráda. Sice ne na plný počet, ale za 4* příběh stál.
Kniha je čtivá a líbila se mi. Nicméně mám ale pár výhrad, kvůli kterým nemůžu dát plný počet. Tou hlavní je, že se toho v knize málo děje, strašně moc stránek zabralo neustále vyměňování sms, ve kterých se řešilo pořád to stejné. Některé věci byly neopak nedotažené, jako například Yeonjunovo vegetariánství. Čekala bych, že když už to tam autorka dala, bude to mít nějaký důvod nebo alespoň vysvětlení, proč se tak rozhodl (jestli životní postoj, zdravotní důvody apod.), takto to tam prostě je jen tak. Jinak ale kniha rozhodně stojí za přečtení, postavy jsou opravdu sympatické a uvěřitelné. První díl se mi ovšem líbil víc.
Kniha, ktera mne chytila za srdce.
Jsem tak hrozne moc rada, ze jsem ji přečetla. Mela jsem pocit ze citim to jejich jiskření, lasku, přátelství. Smála jsem se a taky brecela. Doporucuji
Po prvej knihe série, ktorá sa mi neskutočne páčila, som sa nevedela dočkať tejto druhej knihy. Očakávania boli vysoké, no bohužiaľ sa nenaplnili.
Kniha nám prináša hlavných hrdinov, ktorí svojim spôsobom nesú podobnú bolesť zo straty blízkej osoby. Hope, navonok sebavedomá študentka, ktorej sa úsmev z tváre nikdy nestratí. Pracuje v kaviarni (krásne prepojenie na prvú knihu), kde spozná častého zákazníka Yeonjuna, ktorému padla do oka a navrhne jej kamarátstvo.
Dejová linka je veľmi pomalá, na čo som pri podobných dielach zvyknutá, no toto bolo tak pomalé, že ma to už častokrát začalo nudiť a musela som si popri tom rozčítavať aj iné knihy, pretože som strácala záujem.
Nevravím, kniha je písaná skvelo, určite si viacerí prídu na svoje, pretože ani podľa mňa nebola až taká zlá. Hlavní hrdinovia sú sympatickí, čitateľ si ich hneď zamiluje. Mne tam ale chýbalo trochu akcie, pretože čítať 300 strán sms typu dobré ráno a pod. by si žiadalo trochu obzvláštnenia.
Na záver dodám, že prvá kniha je za mňa oveľa lepšia, no dajte šancu aj tejto, možno Vám sadne.
Crying, screaming