Kyselina sírová
Amélie Nothomb
https://www.databazeknih.cz/img/books/78_/78926/bmid_kyselina-sirova-gYp-78926.jpg
3
105
28
Význačná belgická spisovatelka zasazuje děj tohoto románu do otřesné televizní reality-show simulující podmínky koncentračního tábora. V kulisách příběhu jedné z obětí, mladé dívky známé pod pořadovým číslem CKZ 114, která vzbuzuje až obsedantní touhu v dozorkyni Zdeně, se Nothombová zamýšlí nad skutečnými významy hodnot, jako je identita, morální čistota, zásadovost. Kontroverzní román vzbudil mezi francouzskou odbornou i laickou veřejností bouřlivou polemiku.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2011 , Mladá frontaOriginální název:
Acide sulfurique , 2005
více info...
Přidat komentář
Klasické současné francouzské umění. Ať je to film nebo kniha, vždy jde o překračování zažitých tabu, konvencí, či hranic vkusu. Autorka až příliš tlačí na pilu, prvoplánově šokuje a pouští se do bojů se všemi kolem sebe. S pokleslou chudinou, zbabělou střední třídou, i falešnými kazateli morálky (rozuměj samozvanými elitami). Otázkou pak je, pro koho je kniha vlastně určena? A co chce autorka vlastně říci?
Proboha... Něco tak nedomyšleného už jsem dlouhou dobu nečetla. A to nejsem zrovna typ člověka, který rýpe do drobných historických nesrovnalostí. Druhá polovina knížky už byla spíš úsměvná. Škoda, skvělý nápad, bohužel hrubě nedotažený.
Našel jsem tuhle útlou knížečku v knihovničce na zastávce a coby nenapravitelný chemik ji čapnul. Světe div se, ono to bylo cvičení z etiky dotažené ad absurdum, ne nepodobné tvorbě Ayn Rand.
Jednohubka s hlubokými kořeny. Určitě si budu chtít přečíst i ostatní tvorbu autorky.
Uf, Amélie je úplně skvělá spisovatelka, Životopis hladu nebo Strach a chvění - obojí mě neskutečně nadchlo. Ale Kyselina, to bylo něco jiného. Příběh velmi zvláštní a zajímavý ale... Jako kdyby to vůbec nepsala Amélie. Chápu, že styl psaní je možná záměr, ale mně osobně vůbec nesedl, a to je i překladatelka stejná. Bohužel trochu zklamání.
Má první kniha od Amelie. Naprosto geniálně vymyšlený příběh, škoda že knížka nebyla tlustší :)
Trochu slabší kniha mé jinak oblíbené autorky. Zajímavě rozvedené téma, které ovšem po čase vyšumí a připomíná již další notoricky známé "antiutopické" knihy.
Upřímně tohle považuji za autorčinu nejslabší knihu. Námět je to správné psycho, postavy správně zvrhlé, ale forma a provedení pokulhává. Svět a všechny reálie jsou v příliš hrubých a neopracovaných obrysech, celé to působí jako nedodělaný koncept mnohem hutnějšího a delšího díla. Améliiny knihy málo kdy přesahují cca 150 stran, což je při čtení mnohdy sympatické, ale tady je ta typická Nothombovská stručnost vyloženě na škodu.
Námět je silný sám o sobě, navazuje na jeden z nejznámějších psychologických experimentů a k tomu kombinuje dnes oblíbené reality show. Autorka popisuje chování a myšlení vězňů a kápů stroze, "novinářsky", což umocňuje stísněnost. Konec je podle mě trochu přitažený za vlasy, ale celkovému dojmu neubližuje.
Udělila bych i čtyři hvězdy, ale jak už tu bylo zmíněno, z této látky se dalo vytěžit mnohem více, než tato útlá novela...Škoda.
Přečteno během dvou dnů, kdy jsem ji nemohla odložit, pokud jsem opravdu nemusela. Zaujalo mě zpracování a hlavně vztah Zděny a Pannoniky. Pannonika pomohla Zděně stát se lepším člověkem, aniž by si toho Zděna všimla.
Chtěla jsem se překonat a dát 2 hvězdičky, ale ne, jsem totiž naštvaná. Nápad s reality show simulující koncentrační tábor mi přijde epický. Téma, z kterého by se dal vytěžit silný příběh! Místo toho celá knížka působí jako prvotní draft. Psychologie tupých postav - naprosto nepropracovaná, existence pořadu nevysvětlena, jazyk TRAGICKÝ. Během dvou jednoduchých vět autorka řekne: jak se postava cítila, proč a jak se to projevilo. Na přebalu se hrdě píše, že autorka vydává knihu ročně. Možná by měla zvolnit, vdechnout svým postavám život a zpracovat své originální nápady kvalitně.
Je to opravdu zvláštní. Příběh je zcela vymyšlený, ale líbí se mi tisíckrát víc, než kdyby zde byly vykresleny pravdivé události. Kniha je neskutečně hlubokomyslná, čte se skvěle. Označila bych ji jako nejlepší knihu tohoto roku.
kniha s pomerne sucasnym nametom, avsak principmi takmer antickej dramy. ocenujem britkost nothombovej jazyka, ktora nepovoluje sklznut do tuctovosti (co by sa vzhladom na temu niekomu istotne s nadsenim ponukalo).
Zajímavý motiv i poselství, ale často mi chybí širší souvislosti a místy na mě kniha bohužel působí teprve jako kostra příběhu připraveného k rozvedení.
Od téhle knížky jsem čekala něco jiného, i když vlastně nedokážu popsat co. Ale jsem trochu zkalamaná. Oceňuju, jak autorka vystihla chování naší konzumní společnosti a popravdě se bojím, že kdyby tahle reality show byla v televizi, tak se na to většina lidí bude s klidem dívat a bude jim to připadat úplně normální.
Premisa koncentráku jako reality show skýtala tolik možností. Mohl tu být Jirka Pomeje jako vůdce odporu. Jirka Krampol jako vrchní dozorce. Kam taky jinam narvat tanky než sem. Nic. Nic z toho tu není. Místo toho Nothombová servíruje hromadu teplého lidského slizu, po kterém její triviální příběh klouže až k přeslazenému finále.
Zajímavý příběh, který mě oslovil, ale něco tomu chybělo. Možná vlastní zpracování - autorka tomu podle mě nedala tolik, kolik jsem očekávala. Proto je i mé hodnocení lehce pod průměrem.
Mám ráda francouzsky psanou belgickou literaturu, není tak přešlechtěná a eklektická jako ta originál francouzská. (Tedy ne proto, že ve frankofonní Belgii mají nějakou anomálii a téměř se tam nevyskytují spisovatelé-muži.) Pero Amélie Nothombové je ale pěkně sžíravé a v tomto případě ještě spíš žíravé. Tenhle román asi nebude pro nikoho jeho oblíbeným, ale věřím, že o to autorka ani neusilovala. Jestli ovšem chtěla šokovat, podařilo se jí to dokonale. A jak jí odsýpají ty dialogy! Až se z té hrůzy otřepu, zase si od ní něco dám.
V překladu se podařila zábavná drobnost: jestliže Francouzům připadají jména obou hrdinek - Pannonique a Zdena - divná, pak by tak měla připadat i nám. S Panonikou není problém, to divné je, ale co se Zdenou? Překladatelka ji překřtila na Zděnu, což mě celou dobu dost rozčilovalo, ale teď vím, že mělo.
Štítky knihy
koncentrační tábory morálka belgická literatura reality show
Autorovy další knížky
| 2004 |  Strach a chvění |
| 2001 | Vrahova hygiena |
| 2012 | Životopis hladu |
| 2011 | Kyselina sírová |
| 2007 | Antikrista |
Kniha Kyselina sírová je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 142x |
| Čtenářské výzvě | 5x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 46x |
| Chystám se číst | 31x |
| Chci si koupit | 2x |
Styl psaní Nothombové mě jednoduše baví, žádný zbytečný kecy okolo a rovnou se jde nekompromisně na věc. Předestírá zde vizi kruté reality-show "Koncentrace", která se inspiruje koncentračními tábory a nastavuje černé zrcadlo společnosti. Ano je to zahnané až ad absurdmum, kdy takováhle show by asi nikdy nemohla vzniknout, ale jako metafora o nás lidech, chování většiny je v některých dílčích věcech více než přesná a často hrůzně komická. Docela dobře by příběh zapadl do tv antologie Black mirror, takže pro fanoušky tohohle seriálu určitě doporučuji.