Květy zla

15.05.2020

Ten, jehož myšlenky se odevzdaly v stín
a křikem běsů rostly ve zla květ
kdo spadl pod žití a nebyl s to rozumět
sám proklet byl básní, krásy sklidil splín...

18.04.2020

Byť jsem měla o Baudelairově poezii nějaké povědomí již z doby gymnaziálních let, tak až letos jsem se dostala k přečtení celé této sbírky. Některé jeho verše mne zaujaly více, některé méně - proto dávám průměrné hodnocení.
Přiznám se, že u některých veršů jsem si nebyla 100% jistá, co chtěl básník říci. Pravdou je, že poezie není mojí silnou stránkou a stále si k ní hledám cestu. Ale jsem ráda, že se mi Květy zla dostaly do rukou. Bylo to pro mne rozšíření mých literárních obzorů.
Baudelaire je rozhodně velmi svérázným básníkem a z řady básní je jasně patrné, proč ve své době budil takové kontroverze. Je hodně temný, morbidní a někdy by mohl říct, že i tak trochu nechutný.
Nicméně pro mne to byla rozhodně zajímavá čtenářská zkušenost.

08.03.2020

Tyto básně mě příliš neoslovily.
Bylo však zajímavé srovnávat, jak se s překladem téže básně vyrovnali dva různí čeští básníci.

31.01.2020

Já, kterýž má vůči symbolismu lehkou averzi, si při čtení vcelku lebedil, což jsem vážně neočekával. Množství básnických prostředků je doopravdy opulentní. Tklivý text nasytí kdekoho.

30.01.2020

Tak Baudelaire je jako vždy skvělý. A taky dekadentní a depresivní. Prostě úžasné básnické dílo prokletého básníka :) Sice je Hrubínův překlad známější, takže to poučeného čtenáře občas zaráží (hlavně u známých věcí jako Albatros nebo Zdechlina/Mršina), ale Nezvalův překlad rozhodně špatný není. Příjemné, leč místy depresivní počtení.

10.01.2020

Poezii jsem nikdy asi nepřišla správně na kloub, ale tohle se mi celkem líbilo. I když nedoporučuji číst Mršinu, když zrovna snídáte.
Značně pochmurné až deprimující, ale to už sám název napovídá.

20.08.2019

Jak mám ve zvyku, vypsala bych sem nějakou ultraboží pasáž. Jenže to bych musela přepsat celou sbírku. ♥

18.07.2019

Čtení před spaním na dobrou noc to zrovna není, ale svět taky není růžová zahrada :)

06.06.2019

Taková sbírka básní pro Gothiky. To se mi moc líbí. :-)

28.05.2019

"18. února 1866, půldruhého roku před svou smrtí, napsal Baudelaire notáři Ancellovi... : 'Mám vám vykládat, vám, který jste to neuhodl o nic více než druzí, že jsem do té hrozné knihy vložil celého svého ducha, celé své srdce, celé své náboženství (v travestované podobě), celou svou nenávist? Jistě, budu tvrdit pravý opak, budu přísahat na bibli, že je to kniha čistého umění, pouhé opičení a kejklířství; a budu lhát, jako když tiskne.'" cituje básníka v úvodu (skvělého) doslovu Jiří Pelán. Květy zla nejsou sbírka básniček, které by se četly hezky, libě a "samy". Jsou to básně mnohdy nepříjemné, plné svíravých obrazů a motivů, jež v rámci zachování (zbytků) zdravého rozumu raději běžně odsouváme na/za okraj zorného pole. Nesmírně zajímavý je pak Pelánův rozbor českých překladů - až bude mít (zase) někdo (vydavatelé!!) pocit, že překládat může vlastně každý, prosím, aby si vzal do ruky tento útlý svazek a věnoval pár minut četbě doslovu...

"Albatros

Často těm z posádky postačí k taškařici
křídlatý albatros, pták, který brázdí vzduch
za lodí, po hořkých propastech klouzající,
té pouti lhostejný a vytrvalý druh.

Na prkna paluby ho složí a té chvíle
je z krále azuru jen neohrabanec,
jenž s hanbou nechává perutě, velké, bílé,
svěšeny po boku jako cizí těžkou věc.

Ten poutník s křídly je teď hříčkou lidské zloby!
On, krásný nedávno, je k smíchu, šeredný!
Ten lulkou dráždí ho a onen napodobí
kulhání mrzáka, jenž létal celé dny!

Básník má stejný los jak tento kníže mračen,
jenž smích má pro střelce a v bouřích umí plout;
vyhnanec na zemi a k zemi luzou tlačen,
pro křídla obrovská nemůže se tu hnout."

(s. 89 v překladu Františka Hrubína)

06.04.2019

Výjimečná sbírka. Hned několik básní mě skutečně chytilo za srdce. Fascinující propojení toho temnějšího na světě a v nás s kouzlem jazyka a umění. I v ošklivosti je neskonalá krása.

11.03.2019

Kdo by tuhle knihu nemilovaů... Kdo by dodnes neuměl zdechlinu... Jedna z neoblíbenějších knih, když se člověk učil na maturitu, jedna z neoblíbenějších knih v dospělosti, pro svojí jedinečnost a "odpornost"

Četla jsem novější verzi.
Mám ráda poezii a toto je zatím nejkrásnější sbírka básní, jakou jsem kdy dosud četla. Podobně jako nefernefer jsem si po přečtení řekla, že tuto knihu chci mít v domácí knihovně (a to si neříkám moc často).

02.01.2019

Tahle povinná četba byla... zajímavá. Nějaké části zábavnější než ty další, ale protiklady v snad úplně všech básních jsou tak krásně vystupující, že všechno hned nabývá na barvě. Pravděpodobně bych knihu nikdy nedočetl, kdybych jí neměl v seznamu četby, ale v žádném případě nelituji, že jsem tohle literární dílo přečetl. Vřele doporučuji všem, kteří uvažují o přečtení.

15.11.2018

Takéto kvety teda naozaj môžem! Nechutné a pritom lahodné. Neokukané, a predsa podvedome známe. Netradičné, a predsa je to klasika. Baudelaire v sebe ukrýva nespočetne veľa protikladov. Každý, resp. takmer každý, v ňom nájde to svoje. Občas mi však vadila prílišná poživačnosť a hašišáctvo. Inak odporúčam.

19.10.2018

Květy zla mě neoslovily. Při čtení jsem měl pocit, jako by to bylo pořád jen to samé dokola.

04.10.2018

Miluju tuhle sbírku, vlastním ji ve třech variantách překladu i v originále. Nejraději mám překlad Svatopluka Kadlece, ten mi přijde nejsyrovější, není tak učesaný jako Nezval. V pubertě jsem tu knihu měla pořád po ruce a Baudelaire byl pro mne jako rocková hvězda.

25.09.2018

Netradiční úhly pohledu, nacházení krásy ve všedních i v ošklivých věcech, splíny a láska. Jeden z prokletých básníků.

16.09.2018

Melancholicnost versu a atmosfericka deprese teto sbirky je fascinujici, stejne jako samotny preklad do cestiny vsech jejich basni. Nejen samotny Baudelaire, ale prave i panove, kteri se na prekladu podileli, maji muj velky obdiv!