Krvavý Bronx

Antologii jsem si přečetla hlavně z důvodu, abych okusila styly autorů, jejichž knihy jsem zatím nečetla. A byl to zajímavý mix spjatý se svébytným a historicky zajímavým prostředím brněnského Cejlu. Líbila se mi forma knihy, především úžasné výtvarné zpracování Jakuba Tomáše. Knihu jsem si dávkovala postupně, nedařilo se mi do ní začíst tak, abych ji zládla najednou (což souvisí s tím, že jde o antologii), ale nelituji, že jsem se nakonec zdárně prokousala až do konce. :-)

Nejsem až tak povídkový typ, ale tento soubor povídek mě jako Brňačku lákal zvoleným prostředím, ve kterém se příběhy odehrávají, jmény autorů i zajímavým pojetím (povídky inspirované články z černé kroniky). Bohužel ne všechny povídky se mi dobře četly. Líbilo se mi například použití typické brněnské mluvy nižších vrstev v některých povídkách. Některé povídky přiblížily i divoký život na Cejlu a jsem ráda, že byly zmíněny i brněnské textilky, kterých bylo na Cejlu ve své době poměrně dost. Povídky jsou také z různých období, ale pravda je, že ty ze starších dob byly pro mě poutavější.

Neměl jsem valné očekávání, k četbě mě dohnala spíše zvědavost. Uvedení do historie Bronxu bylo fajn, koncept povídek mě navnadil a posunul zvědavost k nedočkavosti. Těšil jsem se jak se autoři se zadáním vypořádají. A uspěli velmi dobře, což platí o těch niternějších povídkách i těch bláznivě uhánějících epickým dějem. Asi nejvíce se mi líbily povídky Jeden den Eduarda Pospíšila a Kterak se četnického závodčího Brucha zmocnil běs. Velmi zvláštní je povídka Obolos, ostatní příliš nezaostávají. V psaném textu vypadá velmi mile Brněnský dialekt (prosím neplést s hantecem), hned jsem si vzpomněl na babičku, která tak mluvila.

03.07.2024

Knihu jsem sháněla pro kamarádku, podařilo se v antikvariátu, a tak jsem si ji taky přečetla. Cejl znám, takže kousek historie jsem ráda přečetla. Povídky autorů zvučných jmen byly inspirovány články z černé kroniky dobových novin. Problém je v tom, že já nejsem povídková, přesto jsem dočetla, abych věděla, jak se s tím jednotliví autoři propašovali. Mě osobně nejvíc oslovila Fajnová frajlenka.

Nedočteno. Zaujala mě hned na začátku historie Cejlu, ale jakmile přišly povídky tak jsem to vzdal. Čekal jsem drsné skutečné kriminální příběhy z dnešní doby a ne nějaké četnické humoresky. Má někdo vůbec odvahu napsat co se skutečně na Cejlu děje, aniž by se bál osočování Romey z rasismu? Zajímá -li vás Cejl, tak je lepší číst Brněnskou drbnu a jiné brněnské noviny.

Pokud to budu hodnotit jako celek, neurazí, nenadchne. Na relax dobré, ale lehce zapomenutelné.

Nemám zvládnuté všechny povídky, ale spíš se k této knize vracím jenom, když si chci dát mezi pauzu na další knihu... přečtu si jednu, dvě povídky a příjemně mě pobaví. Každá má svůj osobitý styl - některé autory poznáte i kdyby se pod povídku nepodepsali. Fajn zpříjemnění dne.

Bavila jsem se.

Audiokniha.
Skvělý výběr povídek a velmi dobrý výběr autorů. Asi nejvíce se mi líbily povídky: Turbína a mordýrna, Mladý pošetilec a Elév. Ostatní nebyly špatné, ale některé se mi líbily méně.

Popravdě řečeno mě knížka moc nenadchla, asi jsem si pořádně nepřečetla anotaci. Čekala jsem od detektivních povídek něco jiného. Některé mě samozřejmě moc bavily, hodnocení ale dávám knížce jako celku.

Na knížku jsem se chystala dlouho a očekávání jsem měla asi veliká. Některé povídky jsou super, některýma jsem se prolouskávala horko těžko, ale asi i hodně záleželo na tom, z jakého článku konkrétní věc pochází.
Cejl nebo Bronx je místo, o kterém se tradují legendy a i když nejsem rozený brňák, jeho atmosféra mě prostě baví.
Knížka celkově fajn, ale na Brnox to prostě nemá.

Moje hodnocení: 7/10

Nepobrala jsem asi jen dvě.
Zbytek více méně zaujal.

Směs banálního a bizarního. Oceňuji nápad přinést do okolí Cejlu literární život, historickou předmluvu i inspiraci v podobě dobových článků, na základě kterých jednotliví autoři tvořili své povídky. Výsledek je ale dosti nevyrovnaný. Ke čtenáři se dostane široká paleta textů od klasických příběhů historií inspirovaných přes nějaké to zasazení do současnosti, které mě ve všech případech zklamalo, špetky fantasy (Jan Němec - Obolos) nebo hmyzí kafkárny (Václav Kahuda- Využili zatemnění) po "stančíkoviny" hutného kalibru. A musím přiznat, že čím bizarnější povídka byla, tím víc mě bavila. Když pominu klasického Stančíka (Turbína a Mordýrna), který nijak nezklamal, tak mě potěšili dva jeho "epigonové" v podobě Michala Sýkory (Závodčí Bruch) a Ondřeje Hübla (Elév). Nejvíce mě v celé sbírce zaujal Michal Konečný (Jeden den Eduarda Pospíšila), který jako historik velmi dobře spojil reálné dějiny Brna a jeho postavy s dostatečně nevšedním a zajímavým příběhem.

Zároveň musím velmi pochválit ilustrace knihy. To jsou doslova umělecká díla. Nebyla někde vystavena? Šel bych se na ně teď už se znalostí Krvavého Bronxu podívat... A vlastně celá kniha by se dala rozehrát jako site specific divadlo. Kraťasy jako Mladého pošetilce od Aleny Mornštajnové nebo Krále Cejlu od Martina Reinera bych si dokázal představit jako součást nějakého pouličního festivalu.

Některé příběhy zaujaly, některé vůbec, úplně mě to nevtáhlo, ač nápad to byl zajímavý. Neupoutalo..

Se zájmem jsem si přečetla začátek o historii Cejlu, také původní novinová oznámení, ale u povídek jsem se trochu trápila a některé nedočetla.

Nejsem Brňanka, ale jsem s tímto městen spjatá téměř dvě dekády. Na Cejl jsem zavítala málokdy, slyšela o něm ledacos, takže mě Krvavý bronx lákal k přečtení víc než dost. A jak to tak bývá, něco se mi líbilo více, něco méně. Nezklamaly mne Tučková s Dvořákovou, Stančík opět skvělý bizár, už si od něj musím přečíst nějaký ten románek - toto trio je můj top. Od Mornštajnové to byla má první povídka a je to takový její standard, byť kapku slabší než v románech, stejně tak Soukupová. Nováčci, kteří mě překvapili, byli Bellová se Sýkorou. Její příběh byl plný naléhavosti a smutku, jeho úsměvný se zajímavou pointou. Zbytek mi trochu splýval, anebo bohužel nudil. Nápad byl skvělý, zpracování u některých pokulhávalo, grafická úprava mě moc nezaujala. Co mě ještě potěšilo, bylo použité nářečí a slang v některých povídkách, já tu našu řeč fakt možu. ***1/2

Skvělý nápad a krásně zpracovaná kniha. Kvalita povídek a styl se samozřejmě u jednotlivých autorů liší. Oblíbenci zklamali, neznámí překvapili. Pravděpodobně by se příběhy mohly odehrávat kdekoliv jinde, Cejl jim ale slušel. Povídky samotné bych hodnotila na 3 hvězdy. Doporučuji číst novinové výstřižky až po přečtení dané povídky. Pokud přečtěte předem, jak jsou u povídek uvedeny, příběh ztrácí na zajímavosti. Hvězdu navíc za Úvod, grafiku, ilustrace a medailonky autorů. Krásný soubor po všech stránkách, který Vás nevystřelí do vesmíru, ale nebude ztrátou času. Brňákům bude určitě srdci blíž.

Skvele provedeny napad - vystihnout atmosferu tak specifickeho prostredi jako je brnensky "bronx" serii kratkych povidek. Moc povedene, bavilo me po celou dobu cteni, vrele doporucuji.

Miluji Brno a mám ráda povídky. V této knížce se mi většina líbila moc, pár méně a jen jedna ne. To u povídkových knížek moc často nebývá. Zasazení příběhů do mně známého prostředí a u všech spisovatelů hravé pointy. Jo.