Jméno větru I.

Povedená fantazy s originálním zapojením hudby do magie celého příběhu. Kvothe je sympatická postava. S chutí si přečtu druhý díl.

12.08.2013

Tak trochu "Potterovská" fantasy i když úplně jiná a vlastně ani ne tak moc podobná.... :) Kniha je hodně poetická a občas i zdlouhavá. Ale čte se dobře. Kvothe sympaťák. Vytknul bych občasná sprostá slova, to se mi k této knize moc nehodilo (ale pravda, není jich tam zase tak moc). Dávám přednost spíše fantasy ala Erikson, Abercrombie, ale i setkání s Rothfussem beru jako velmi příjemné....

12.05.2013

Tahle knížka mě neskutečně okouzlila, je to přesně můj šálek čaje. Miluju tu poetičnost, s jakou je Jméno větru napsané. Nádherná fantasy kniha, která dokáže čtenáře přenést z reality úplně někam jinam. Také se mi velmi líbí ty krásné a pravdivé myšlenky, kterých je příběh plný. Ideální počtení pro dlouhé zimní večery při svíčce, když za oknem padá sníh - to tomu všemu dodá dokonalou atmosféru. Já jsem si knížku velmi užila a v zimně se vrhnu i na druhý díl :)

Zajímavě napsaná a nepochopitelně (já vím, ty peníze...) rozdělená kniha zapadající tématicky mezi tradiční "kluk-sirotek-hrdina". Na tahle klišé začínám být alergický, ale v tomto konkrétním případě dostává čtenář něco navíc - je to zajímavě psané, postavy (ač opět nepříliš originální) poměrně plastické. Asi nejzajímavější je prostředí, ve kterém hlavní postava vypráví svou minulost. Je to patos, ale čte se dobře.

Velmi slibný začátek, zajímavé pověsti a povídání, ale jakmile Kvothe začal vyprávět, bylo to nudné... Škoda... Nicméně čtivost se tomu upřít nedá, uvidíme, co druhý díl.

01.08.2012

Knihy jsem si koupila před rokem a doteď nechápu, proč jsem tak dlouho čekala na to, abych si je přečetla. V poslední době na mě všude kouká YA fantasy, takže jsem byla ráda za změnu a s radostí se ponořila do klasické hrdinské fantasy. Kvothe hned na začátku vypadal slibně, čekala jsem úžasného hrdinu a vida, on z něho byl nakonec obyčejný kluk, která má jen o něco lepší hlavu než ostatní. Také způsob vyprávění na mě zapůsobil celkem originálně, jelikož začátek sliboval něco jiného.
Také jsem byla překvapená některými vtipnými scénami. Pokus Kvotheho dostat Mistra Elodina se zrvrtl v něco nečekaného. :D A naprosto jsem si oblíbila jeho přítele Sima. Ten se mi dostal pod kůži při Kvotheho vystoupení v Eolianu.
Autor se zdá se nechal inspirovat bohatým studentským životem a také je jasné, že k hudbě bude mít vřelý vztah.
Přesto mám pocit, že to pravé začne až s dalším pokračováním v knize Strach moudrého muže... a že se na to dost těším.