Krkonošští rodáci vzpomínají 5

Krkonošští rodáci vzpomínají 5 https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/517050/bmid_krkonossti-rodaci-vzpominaji-5-64719cda36118.jpg 4 5 2

Dramatické příběhy válečných i poválečných let. Páté pokračování Krkonošských rodáků opět nabízí pestrou mozaiku životních příběhů pamětníků a pamětnic z Krkonoš či blízkého Podkrkonoší. Ke svému rodišti má většina lidí dlouhodobou vazbu, která se s přibývajícími roky zpravidla zintenzivňuje a vytváří velmi hluboký vztah k domovu. Ačkoliv v průběhu dějin dochází ke dramatickým událostem, které přinášejí často ještě dramatičtější změny, pomyslné kořeny v půdě se s jistou nadsázkou zpravidla jeví jako věčné. Má na tom větší podíl příroda, nebo lidé? Nebývá výjimkou, když v pokročilejším věku lidé sepisují své paměti. Zpravidla proto, aby uchovali rodinnou paměť pro své potomky. Libor Dušek se již mnoho let seznamuje s těmito pozoruhodnými lidmi, jejichž životní osudy vám znovu nabízí. První třetina knihy je věnována ústním i písemným vzpomínkám Bohuslava Janouška ze Stromkovic, malé vesničky západních Krkonoš. Jeho podrobné popisování každodenních strastí a slastí krkonošských horáků výtečně zachycuje proměnlivou atmosféru života ve 20.-50. letech 20. století, kterou už dávno odvál čas. Alfred Tippelt zažil poslední fázi skutečného budního hospodářství. Do roku 1944 žil v rodné chalupě na Světlé hoře, pak musel narukovat do wehrmachtu a domů už se natrvalo nevrátil. Marie Lustyková, rozená Finková z Podhůří se narodila do smíšeného česko-německého manželství, a tak ona i její rodina zakusila příkoří z mnoha stran.... celý text

Přidat komentář

harena
předevčírem 5 z 5

I v posledním pátém díle " Krkonošských rodáků" si přečteme konkrétní vzpomínky účastníků 20. století, kteří se narodili ve 20 a 30. letech a doposud v horách žijí nebo donedávna žili. A tak se můžeme dozvědět o každodenních slastech a strastech krkonošských horáků a je určitě příjemné si s nimi zavzpomínat. Příjemné čtení.

Vesmich
21.07.2023 5 z 5

Páté pokračování pro mě bylo přitažlivé od prvního začtení, protože Stromkovice, roztroušená horská osada pod Kobylou, jsou i pro mě velmi osobním místem, neboť naše rodina vlastní už přes padesát let jednu z tamních roubenek. Na knihu jsem narazila v knihovně a do vyprávění Bohuslava Janouška jsem se začetla rovnou na místě. Také jsem tam trávila dětství, takže mi před očima všechny ty obrazy vyskakovaly pěkně naživo.