Křest sv. Vladimíra: Legenda z historie ruské

Křest sv. Vladimíra: Legenda z historie ruské
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/431122/bmid_krest-sv-vladimira-a-jeho-rukopisy-dpL-431122.jpg 4 925 925

Rukopis satirické básně, v níž autor pod alegorickou rouškou útočí na despotismus a náboženské tmářství za Bachova absolutismu. Autokratické vydání; reprodukce rukopisu a tisk Česká grafická Unie. Vydání obsahuje též „Havlíčkův Křest sv. Vladimíra a jeho rukopisy“ od Vratislava Čermáka.

Přidat komentář

ZuzanaK.
29.02.2024 4 z 5

Skvělé.
Jen teď trochu nepříjemně zní, že ruský car sedí v Kyjevě.

eliska2669
22.02.2024 5 z 5

(SPOILER) Genialita. Nevěděla jsem, že to není dokončeny, a fakt mě to naštvalo, chtěla jsem vědět, jak to dopadne... :(((


gymplačkaanička
23.11.2023 4 z 5

V rámci povinné četby jsem přečetla celou Brixenskou trilogii – Král Lávra, Tyrolské elegie, Křest svatého Vladimíra – a ráda bych je společně porovnala. Začnu s Křtem svatého Vladimíra, který mě oslovil asi nejméně. Možná to bylo tím, že není dokončený, nicméně se mi zdá nejslabší. Ne snad, že by nebyl dobře napsaný, ale příběh mi přišel trošku zvláštní a zamotaný, chvílemi až zdlouhavý. Nejlepší za mě byly Tyrolské elegie. Krásně popisovaly Havlíčkovo zatčení a odvezení do Brixenu, takže dobře přiblížily i jeho osobní život. Král Lávra byla za mě taková oddechovka, při které se člověk občas i zasměje.

Rilian
22.08.2023 5 z 5

Při četbě tohoto asi nejvíce propracovaného díla Havlíčka Borovského jsem se opět musel sám sebe ptát, proč mi ve škole učitelé nepřečetli alespoň tyto verše: "Pro nic za nic robotovat, nevěděl bych věru, na tu jeho čokoládu, že mu seru." nebo "Vladimír byl ještě k tomu punkto sexu štvanec, jako lev kraloval mužům a ženským co kanec." Knihu bych si bez váhání přečetl. Čím více obrozenecké literatury jsem přečetl, tím více mám pocit, že toto období české literatury prostě neumíme učit. Místo seznámení s fascinující Borovského osobností se učíme o bustách, které můžeme vidět v Národním muzeu. Jenže z busty se naučíme maximálně jméno, datum a vzhled. Borovský byl skvělý novinář a provokatér. V době celonárodního patosu dominujícího v tehdejší literatuře se nebál napsat o Tylově hře (Poslední Čech), že je to patetická břečka, která snižuje umělecké kvality národní literatury. Zároveň neváhal pustit do textu nějaký ten dobře cílený vulgarismus.
Při četbě jsem se mnohokrát upřímně zasmál, a to i jako katolík a latinář při četbě Jezovitského marše.

RonnieSmithx
09.06.2023 4 z 5

kritický vtipálkovismus

LukasB.453
13.04.2023 5 z 5

jedním slovem skvělé! veršíky jednoduše a častuškově odsejpají, a je v nich vtip, šarm i moudrost.
a abych si vomočil - i varování před pitomou slovanskou vzájemností.

a doporučuji též kvasihavlíčkovské pokračování od Pavla Hořanského (vl. jménem Jan Novotný, 1978, Petlice 1988, dostupné online) - jak jsou dopisování klasiků zpravidla blbé, tak tohle je dobré. veršíky odsýpají odrážejíce realitu 70. let 20. století)

MatBla
15.03.2023 5 z 5

Tak to bylo super

Nofar197
12.03.2023 5 z 5

Vzpomínka na první ročník. Všem se nám satirická báseň o ruskem carovi Vladimirovi a pohanskem bohu Perunovi moc líbila . Aby ne.
"Car necar, svátek nesvatek,
je mi všechno rovno,
ne a ne, nebudu hrmit,
neb co z toho mám? Hovno. "

"..... na tu jeho cekuladu,
že mu na ni seru...... "

kacenka6144
15.02.2023 4 z 5

Knížku jsem si přečetla kvůli letošní čtenářské výzvě. Myslím, že myšlenky K. H. Borovského a jeho ironie nesedí jenom na tehdejší dobu. Verše jsou sice jednoduché, ale trefně pojmenovávají všechny neřesti tehdejší doby. A ve své podstatě jsou nadčasové a platí pořád.

666Jitka
14.12.2022 5 z 5

Satirická poema Křest svatého Vladimíra se ve svém základu opírá o historické reálie z Ruska 12.století, které K.H.Borovskému posloužili k ostré kritice tehdejšího systému a společnosti, tak jak je autorovi vlastní. Bere si na mušku zřízení, právo, soudnictví, náboženství a v neposlední řadě Bachovský absolutismus. Absurdita a fraškovitost z nedokončeného díla prýští na všechny strany. Ilustrace Josefa Lady s textem perfektně korespondují.

marti7729
18.08.2022 5 z 5

Měla jsem vždy ke klasice odstup ani nevím proč. K některým autorům a knihám člověk musí zkrátka věkem dozrát. No a ve svých 31 letech se to stalo u mě. Byl to velký muž plný humoru a odhodlání. Neumím si představit, že bych v tomto věku měla za sebou to co on. Byl to zkrátka borec, škoda že neměl možnost být na světě déle. I tak za jeho život zanechal tolik úspěšných děl.

pakoshka
23.07.2022 5 z 5

Můj dávný rest.

Legens
08.06.2022 5 z 5

Karel Havlíček měl ideje, kterým obětoval svůj život, naprostá většina jeho literárních prací jsou četné novinářské články a politické komentáře. Jeho vize se ukázaly hrůzně pravdivé - budeme-li mít samostatnost, tak nemáme šanci se udržet, schlamstne nás buďto Německo nebo Rusko. Naději viděl pouze v Rakousku (důležité pro nás - Evropská unie), které si ovšem představoval jinak uspořádané, v čemž se nesmírně zklamal. Jeho konec života musel být velmi smutný. Jakoby to předznamenal v jednom ze svých čtyřverší, které napsal jistě na základě své opakované trpké zkušenosti a pocitů zmařené práce. Je z páté kapitoly básně Křest svatého Vladimíra:
Ale svět je pořád stejný,
lidé ho nezmění:
plivni si stokrát do moře,
ono se nezpění.

tygřík2
01.06.2022 5 z 5

Pana Havlíčka (pouze tohoto - Karla Borovského!, blahé paměti,) se zvyšujícím se číslem v kolonce věk, shledávám vtipnějším a vtipnějším.

ddkk
01.06.2022 5 z 5

Havlíček byl neuvěřitelně vtipný, obratný a pohotový ve svém veršotepectví, jeho díla mají nápad, příběh a pointu. A Křest svatého Vladimíra, nezapomenutelně ilustrovaný Josefem Ladou, patří k historickým trvalkám naší knihovny, i pro ten jednoduchý verš:

...Jedna hora vysoká je
a druhá je nízká,
kdo nemá své muzikanty,
na hubu si píská.

Když hýřili, stolovali
u carského dvoru,
ten celý den byl bůh Perun
v mrzutém humoru.

„Kdo jaktěživ bohem nebyl,
zkusil ještě málo,
není to tak lehký život,
jakoby se zdálo.

Ráno vstane: do snídaně
musí rosou kropit,
měsíček zavřít do chlívka,
potom v slunci topit...

sgjoli
22.05.2022 5 z 5

Na Havlíčkovi Borovském mne prostě baví ten jeho vtip, který do těch svých veršů vkládá. Jeho texty jsou svižné, hravé a dobře srozumitelné i pro současného čtenáře. A platí to samozřejmě i pro Křest svatého Vladimíra. Jak často v poezii tápu, tak tady jsem se prostě bavila. Jasně, Havlíčkovy verše jsou možná trochu jednodušší, ta jejich stavba není nijak komplikovaná, ale baví mne ta rytmika, melodičnost a trefnost jeho sdělení.

Karoley
04.01.2022 5 z 5

Nejdřív se mi dostalo do rukou cenzurované vydání, kde jsou všechny vulgarity nahrazeny pár tečkami, čímž nejznámější dva verše úplně ztrácí na působivosti. Plná verze nemá chybu, dobře jsem se bavila a občas i smála nahlas ;)

"Hřmi, Perune, na můj svátek
místo kanonády,
pak si přijdi se mnou vypít
šálek čekolády."
...
"Pro nic za nic robotovat
nevěděl bych věru,
na tu jeho čekoládu,
že mu na ni seru!
Cár necár, svátek nesvátek,
že mi všechno rovno,
ne a ne a nebudu hřmít,
co z toho mám? Hovno!"

lubtich
26.11.2021 3 z 5

S tím označením humorný bych byl trochu opatrný, převážná část legrácek působí trochu lacině (ale "poslední pomazání hlínou" schvaluju), nicméně je s podivem, jak se tehdejší problémy v absolutistické monarchii moc neliší od šolichů v naší demokratické republice.
Absolutismus jako dysfunkční totalitní systém, při němž společnost kolabuje kvůli neschopnému (což mu však nebrání v tom být bohatý, mocný a krutý) panovníkovi, který od ostatních požaduje chválu, ale sám není schopen předpokládat následky svých činů.
Další aktuální tematickou vrstvu tvoří pletichy uvnitř státu – ziskuchtivost, prospěchářství, sebestřednost a mocichtivost zabírají místo snahám o progres a vyřešení momentálních problémů. Však i sám Vladimír se svěřuje radši svému sluhovi než shluku ministrů. Důvěra ve stát v těchto dějových kulisách by asi nebyla nejvyšší, čemuž nepomáhá ani upadající význam boha, následná degradace vyššího duchovního do handrků skupiny úředníků.
A samosebou církev – zdravím do Polska – která rovněž ztratila svou podstatu/funkci a hodnotové vlastnosti, místo toho se z ní stává opět jen skupina kariéristů, kteří si chtějí namastit kapsu.
Vadí mi, že sice Havlíček bedlivě zaměřuje své kritické oko na nejvyšší zkažené vrstvy, celkově mi však v skladbě chybí nějaké širší společenské zastoupení. Drobné rozdíly ve společenských vrstvách zobrazeny jsou (třeba ohledně práce – "chudí rukama, bohatí hubou"), ale přijde mi, že se autor nechal zlákat neúnavným tepáním do moci, až zapomněl, že žijí i jiní lidé, kteří by mohli zobrazovat jiné rozpoložení či důsledky mizerné státní moci. Takhle se vše točí kolem mocných.
Ale jako jízlivý kousek dobrý, umělecké hodnota jde trochu na úkor sdělení, ale vzhledem k formě pro to mám pochopení. A jak jsem již zmiňoval, jisté aspekty díla se v současnosti projevují až v děsivé podobě.

mi-380
16.10.2021 4 z 5

1. V rodinné knihovně jsem vyhrabal staré vydání z roku 1946. Rozverné veršování, zaplněné nekonvenčním jazykem, mi připomnělo mé básnické pokusy ze základní školy. Jenže ty měly maximálně deset slok, tady jich KHB vyplodil 85 stran, a to ještě jde o pouhý fragment, úvod do nedokončeného díla. Ladovy ilustrace přenášejí děj do autorova devatenáctého století.
2. Zjistil jsem, že k dispozici je i audionahrávka z roku 1965, hlas Jana Pivce mi Havlíčkovo satirické provokativní šťourání do církve a feudálů povýšil na čtyři hvězdy.
Vtipné a nekompromisní.
80 % (zatím 778 hodnotících s průměrem 80 %).

Hřmi Perune, na můj svátek
místo kanonády,
pak si přijdi se mnou vypít
šálek čekolády.

Vladimír byl ještě k tomu
puncto sexti štvanec,
jako lev kraloval mužům
a ženským co kanec.
Jednu ženu měl Normanku
a jednu Řekyni
dvě měl Češky, že jsou hezky,
jednu Bulharyni.

kykiryki28
05.07.2021 4 z 5

Havlíčka jsem si velmi oblíbila. Především jeho Tyrolské elegie! Křest svatého Vladimíra je vtipná, satirická báseň, která kritizuje náboženství a místní politiku. A za to ho obdivuji! Že se nebál ukázat, co si myslí...