Nekonečný krok

Nekonečný krok začína presne tam, kde skončila predchádzajúca kniha, zdanlivo beznádejným útekom z Posledného prístavu. Kerin, Erik, Lili, Deva, Teodor, Solomon sa opäť vydávajú na cesty, Bretonovci ťahajú nitkami a Lovci sa stávajú poslednou, krehkou prekážkou proti temným silám. Pribúdajú nové postavy a dejových línií je naozaj dosť.

Jedným z najvýraznejších prvkov knihy je jej worldbuilding. Najmä na začiatku je časť, kde autor opisuje jednotlivé vojvodstvá. Bavilo ma robiť si poznámky, prepájať, ktoré vojvodstvo je s kým „kamarát“ a s ktorým „nepriateľ“. A to je možno to, čo niekomu môže vadiť. Musíte tomu venovať plnú pozornosť. Takto prepracovaných príbehov na trhu už veľa nie je a o to viac ma teší, že v tomto prípade ide o domáceho autora. Ja som si túto časť, ako niekto, kto študoval geografiu, užívala, ale myslím si, že pre tempo príbehu by viac prospelo rozhádzať tieto informácie po celej knihe. Rovnako aj pri striedaní perspektív, som mala pocit, že autor niekedy ostáva pri jednej dejovej línii príliš dlho. Naopak, scény, ktoré by viac pasovali spolu, boli rozdelené.

Je jasné, že autor miluje fantasy, tajomno a rôzne náznaky. Ja tento prístup v knihách zbožňujem, no tu som mala pocit, že v určitých momentoch by som ocenila jasnejšie popostrčenie, občas som sa totiž strácala.

Lenže všetky tieto chyby miznú nielen pri skvelých akčných scénach, ale najmä v okamihu, keď sa dostanete k posledným asi 150 stranám. Famózny záver, kde akcia strieda akciu, dejové linky sa na krátko prepoja, aby sa zas rozdelili, jeden zvrat za druhým a ja som si len hovorila… čo sa to tu deje? A čerešničkou na torte je pomyselné odhalenie toho, čo vlastne názov Nekonečný krok znamená. Milujem takéto maličkosti a pri tejto sérii sú názvy fakt skvelé.

Aj keď začiatok vyžaduje trpezlivosť postupne vás príbeh vtiahne do svojho prepracovaného sveta a v závere sa vám odmení silným finále, na ktoré len tak nezabudnete A ja už sa teším na pokračovanie.

Jsem výjimka potvrzující pravidlo, ale hned v úvodu musím říct, že mně se dvojka líbila opravdu víc. A hned se podíváme na to, proč tomu tak je.

Autor totiž "konec" jedničky dal na začátek dvojky. Takže jak mi chyběla gradace a emoce, tak tady hned na začátku ukápla slzička, takže spokojenost.

Potom přišla část, za kterou jsem sebrala půl hvězdičky, a to dvě kapitoly/pasáže o cca 60 str. každá. Jedna byla s jednou z hlavních postav a druhá byla popis světa. Oboje mělo být rozděleno. Ač jsem postavu měla ráda, tak 60 stran vkuse jí věnováno být nemuselo. A v tom druhém případě jsme si přišla jak na hodině zeměpisu a bohužel mi vše splynulo.

Ale pak jak když do autora střelí a už to lítalo! Jedna postava střídá druhou, akce, intriky, napětí, nečekané zvraty. No prostě přesně to, co miluju a co jsem od knihy chtěla. wow!

Doporučuji si před touto sérií přečíst autorovu povídku Začátky a konce, protože v tomto díle vám to tam krásně klikne a je to o to větší zážitek.

Závěr knihy byl rozhodně víc uspokojivý, než v prvním díle a já se třesu na další díl. Pokud autor pojede v tomhle tempu, tak se máme na co těšit.

Suma sumárum - kniha určitě nesedne všem, je to náročnější čtivo a budete muset dávat velký pozor, aby vám došlo, kam tím autor míří, ale pokud milujete epické fantasy plné intrik a rádi si ty indicie hledáte - jděte do toho. Tohle stojí za to!

,,Hodujte a pijte. Užívejte této chvíle, která nás spojuje a pomáhá nám zůstat lidmi. Připomeňte si věci zlé, protože ty se připomínat musí, aby nebyly zapomenuty. Připíjejte na věci dobré, protože ty jsou důvodem, proč kráčet životem dál. Zvedněte sklenici, a až se budete v budoucnosti rozhodovat, jestli před něčím zavřít oči, nebo udělat malý kousek dobra, rozhodněte se správně. Protože kdyby na světě neexistovali lidé, co udělali malý kousek dobra pro ostatní, pro nás, nejspíš bychom tu nebyli ani my sami."

Druhý díl série Koruna snů nám jen dokazuje, že autor má vše neskutečně promyšlené a vymyšlené. A já musím konstatovat, že druhý díl, je za mne ještě lepší než ten první.

Hned na začátku nás autor překvapí neskutečným zvratem. A ano, ihned jsem plakala. Emoce se mi u čtení střídaly rychlostí blesku. Žal, bol, překvapení ale i smích, který mi většinou na tváři vykouzlila postava Malá noha.

Tempo se krásně střídalo. Napětí a akce se perfektně snoubila s popisnými částmi. Temnota a bezmoc prosakovaly každou stránkou a filosofie s poetickými popisy jim s pýchou sekundovaly.

Co mne ale vážně dostalo bylo perfektní zakomponování autorovi povídky do celého příběhu. Jelikož jsem povídku četla, tak jsem se do jejího děje hned vrátila a mohla opět naplno prožít to velké dobrodružství jedné z postav.

Pokud máte rádi přímočaré příběhy, kde vám autor naservíruje vše na stříbrném podnose, zbystřete, protože to zde rozhodně nenajdete.
Tady musíte přemýšlet, dedukovat a hledat mezi řádky. Autor vám totiž nedá nic zadarmo. A přesně to já miluji. Takže moje teorie byly a jsou hodně rozmanité. Jsem zvědavá, zda se aspoň z části trefím.

I přesto, že jsem z knihy nadšená, jednu výhradu mám. Jedná se o část, kde se autor věnuje popisnému zeměpisu celého království. Tahle pasáž mi přišla vážně hodně zdlouhavá. Myslím, že kdyby informace nebyly podány takto, ale rozdělené do více částí v rámci příběhu, zapamatovala bych si z nich mnohem víc.

Dostala jsem sice více Solomona i Doriana s Vladem, ale pirátů a života na moři bylo i přesto, jako v prvním díle, pomálu. Rozhodně bych knihy nepropagovala jako pirátské fantasy.

Nekonečný krok je druhý diel českej fantasy série Koruna snov. Musím povedať, že mi dal poriadne zabrať, knihu som s prestávkami čítal takmer tri týždne. Autor dokázal vytvoriť originálny, obrovský a živý svet. Obdivujem jeho profesionálny štýl písania, zmysel pre detail a je vidieť, že má talent. Postavy sú prepracované a majú hĺbku. Už v prvom diele som niektoré pasáže považoval za zdĺhavé, no v tejto knihe je problém s tempom ešte výraznejší. Deja tu totiž nie je až tak veľa a väčšinu knihy tvoria informácie o budovaní sveta. Samo o sebe by to bolo skvelé, no tých informácií je naozaj veľa a čitateľovi sú servírované tak nahusto za sebou, že kniha stráca dynamiku. Text je veľmi hutný a hoci patrím medzi skúsenejších fantasy čitateľov, v množstve informácií som sa miestami strácal a mnohé som si ani nezapamätal. Napriek tomu sa mi kniha dostala pod kožu. Záver je epický a nesmierne ma bavil. Som veľmi zvedavý na ďalšie pokračovanie.

Skryté hrozby, budovanie aliancií, vrstvenie konfliktov

V Nekonečnom kroku sa opäť vraciame do rozsiahleho a precízne vystavaného sveta série Koruny snů, kde sledujeme viacero dejových línií odohrávajúcich sa naprieč rôznymi krajinami, kultúrami a mocenskými centrami. Príbeh sa odvíja najmä okolo politických intríg, presunov postáv medzi vzdialenými územiami a postupného odhaľovania hlbších súvislostí, ktoré majú zásadný vplyv na osud celého sveta.

A práve tu pre mňa nastal problém. Strašne som si túto knihu chcela užiť, ale čítanie bolo pre mňa miestami náročné. Dej je extrémne rozvetvený do množstva línií až do bodu, kde som sa úplne stratila. V momente, keď som sa konečne zorientovala, kde sa v deji nachádzam, a príbeh začal odsýpať, prišla zmena kapitoly – a zrazu sme boli inde. Znova a znova.

Kým sa všetky linky prepojili, bola som zahltená obrovským množstvom detailov, opisov prostredia a worldbuildingu, až mám pocit, že si z obsahu v konečnom dôsledku veľa neodnesiem. Autor má mimoriadne prepracovaný štýl a jazyk, ktorý je po remeselnej stránke bezpochyby obdivuhodný, ale pre mňa prílišné zameranie na detail ubližuje deju aj dynamike čítania. Som si istá, že je mnoho takých, kto presne tento štýl vyhľadáva.

V porovnaní s prvou časťou sa mi Nekonečný krok čítal podstatne ťažšie. Určite odporúčam pred touto knihou siahnuť po doplnkovej novele, ktorá mi pomohla lepšie sa zorientovať v postavách, svete aj súvislostiach. Som úprimne hodne zvedavá, aké finále si pre nás autor pripraví na zakončenie série.

Je to naprosto zbytečně roztáhnuté a popisné, odhadem asi tak třetina textu by se dala odstranit, aniž by to a příběhem cokoliv udělalo. Takto to nemá dynamiku, chvílemi jsem se opravdu nudil a celkový dojem je takový, jako kdyby chtěl vytvořit vlastní "knižní sérii", ale nápad nemá takový potenciál, aby se to obešlo bez vycpávkových dílů. Nezachrání to bohužel ani uvěřitelné motivace postav. Divím se, že nakladatelství jako Host má zapotřebí vydávat takovéto věci.

Autor prináša vo svojej knihe originálny svet plný fantázie a nečakaných myšlienok. Najväčšou silou diela sú prepracované postavy, ktoré pôsobia živo, majú svoj vývoj a vnútorný svet.

Plusy: originálny svet, hĺbka postáv, nápaditý štýl

Mínusy: miestami pomalšia dynamika a zbytočné naťahovanie deja, ktoré uberá z napätia

Aj napriek tomu ide o knihu, ktorá zanechá dojem – najmä u čitateľov, ktorí majú radi príbehy s hĺbkou a vlastnou atmosférou.

Na pokračovanie knihy Když padaly hvězdy som bola veľmi zvedavá, keďže po prečítaní som mala v hlave mnoho otázok.

Čakala som, že úvod knihy bude dynamickejší, avšak obsahoval viac opisov krajiny, rôznych miest, postáv, bohov, mágie, legendy a báje minulosti, vďaka čomu sme tento svet viac spoznávali.

Čo sa týka mágie, tá sa stále ešte naplno nenavrátila, Eric, Deva, Kerin, Lili ale aj Solomon na druhom konci sveta sa snažia zistiť, čo vlastne robiť, ako s mágiou žiť, keďže s ňou sa vráti aj temnota a zlé bytosti.

Z celej druhej knihy ma najviac bavilo čítať o Solomonovi, jeho putovaniu s Gur-gurom a s jeho zvieratkom :)

Nakoľko je tu opäť otvorený koniec, tak sa teším na ďalšiu časť. :)

Tato kniha je pokračování knihy: Když padaly hvězdy. Jelikož jsem knihy četla hned po sobě, měla jsem děj i postavy čerstvě v hlavě. Nevím, jestli by se mi kniha tak líbila, kdybych knihy četla s delší časovou pauzou. Tak jsem věděla co od knihy očekávat. Opět byla kniha velmi detailně popisována. Někomu to může vadit. Jelikož jsem četla první díl hned před tímto, tak jsem si na to zvykla. Druhý díl už měl podle mě větší grády. Dala bych 4*, protože tu jednu si schovávám pro další díl:-)

Pět hvězdiček si schovávám pro trojku :)

Pokračování knihy Když padaly hvězdy.
Opět se setkáváme s postavami z prvního dílu ke kterým se připojují další jména. To už jsem trochu tápala kdo je kdo.
Líbí se mi šedé stránky takové vysvětlivky k následujícímu ději.
Popisy krajiny, bojů a intrik byly hodně podrobné. Mně to pomáhalo si vše představit,ale ne všem to vyhovuje

Druhý díl fantasy série Koruna snů má své klady i zápory. Autor nám dále servíruje ohromný příběh a obrovský svět. Bude pro něho velmi těžké udržet čtenáře a dávkovat nám příběh tak, abychom se v tom neztratili. Osobně jsem na další díl velmi zvědavý, jelikož zůstává příběh otevřený a tento díl je spíše takové blíží seznámení se světem a dalšími postavami. Děj se moc nepohnul a svět stále čeká na plnohodnotný návrat magie.

Rozjezd druhé knihy byl neskutečně pomalý. Neustále se probíraly popisy různých míst, měst a života jejich obyvatel. Kultura a zvyky. To mi přišlo zbytečně detailní až otravné, protože mě především zajímal osud hlavních postav z jedničky, jejich charaktery a vývoj, pokračování toho, co už jsem znala a především magie. Navíc se s každou kapitolou do toho chumlu přidávaly nové postavy, takže toho bylo moc.

Úvod byl tudíž absolutní vycpávkou informací, které si čtenář v takovém množství a najednou stejně nemá šanci pamatovat. Těžko si představit, že si někdo ihned uloží do hlavy rozdíly mezi místy, lidmi a polohami na mapě, detaily o tom kde a jak žijí. Ocenila bych postupné dávkování v průběhu celé knihy nebo spíš vsuvku na úvod s popisem jednotlivých oblastí mimo hlavní dějovou linku.

Jak jsem postupovala dál, neměla jsem pocit, že bych objevila nějaké zásadní momenty děje. Stálé putování a k němu se vždy přidala nějaká nová neznámá příšera, kterou bylo nutné zabít. Ale bohužel jsem nechápala, jaký význam to vlastně má. Prokousávala jsem se dál, abych pochopila, o co vlastně jde, kromě faktu, že se probouzí magie a spolu s ní i zlo, nebezpečné bytosti a jakási temnota. Ale zůstávalo příliš mnoho otázek. Do konce jsem však nedorazila.

Přestože je jazyk dobrý, autorova představivost velká a dokáže moc hezky psát, tak je kniha spíš přehršel popisů, myšlenek a informací, než aby se pořádně něco dělo. Tento pozvolný styl vyprávění mi moc nevyhovuje. Bylo to pro mě jen takové tlachání a momentů, které by mě bavily a lákaly ke čtení mnoho nebylo. Pokud bych měla přemýšlet nad tím, co se tam doposud stalo, dalo by se to shrnout pár stranami. Což mě vážně mrzí, protože jsem se na to vážně těšila. Kdyby celá série plynula v duchu první poloviny prvního dílu (ať už dějem, čtivostí, akčností či zaměřením na určité postavy), rozhodně by to bylo o něčem jiném a dokázalo by mě to oslovit mnohem víc. Ale ty zbytečné popisy, u kterých šlo asi o zkrášlení, byly spíš na škodu. Někdy je méně více a tady to platilo obzvlášť. Mám ráda dlouhé a vleklé fantasy, nevadí mi podrobné pitvání, ale vážně potřebuji zajímavé postavy a spoustu akce, abych tu pozornost udržela.

Na druhý díl jsem se moc těšila. Erik a Solomon a Viktor mi hodně přirostli k srdci, a tak jsem se dalšího dílu nemohla dočkat.

Kniha čtenáře vrhne rovnou do víru děje, který se v prvním díle teprve začal roztáčet. A s odstupem mi to přijde jako by dítko v první díle zlehka ťuklo do drobné vázičky, která ale po dopadu rozpoutala hotové peklo (a přitom to na začátku vypadalo tak prostě). Svět se stává větším, než jsem si na začátku dokázala představit (poušť, která má svá tajemství a záhadné obyvatele; jeskyně s opravdu nebezpečným titánem; prastarý mág, který má své obrovské plány...). Je to jako nahlédnout pod pokličku hrnce, kde to vře, aniž víte kdo s kým a proti komu.

Bavil mě příběh Solomona a jeho domorodého průvodce pouští. A drobné kamenné zvířátko, které tam najdou a které vlastně ani nemluví, ale jeho mimika je popsaná tak, že si ji živě dokážete představit.
Do toho se přidala velkolepá bitva s lovci. Jejich schopnosti a podivný způsob magie, byl v zpočátku velmi dobře vysvětlen, i když mi to málem zavařilo mozek. Ale během bitvy to bylo na mě trochu moc abstraktní. Autor se soustředí spíš na niterné prožitky lovců, kteří svými schopnostmi bojují, než na fyzický děj okolo.
Ke konci knihy se děj opět vrací do města, odkud vyrazil Erik, a opět to má tu stejnou skvělou šťávu jako první díl. Možná ještě lepší, protože teď už se všechno děje a hrdinové si ani nestihnou oddychnout a už jsou zase v průšvihu až po uši.

Jak jsem v prvním díle prskala na autora Jana Hamouze, že zabíjí postavy, a chválila Jana Kucina, že mě nenechal trpět. Tak tady se role obrací. Honza Hamouz ve svém druhém díle kupodivu nechal hrdiny žít, zato Honza Kucin jim pořádně naložil (a mě jako čtenáři taky). Ale děkuji za tuhle jízdu a těším se na další díl, protože tahle česká fantastika je naprosto skvělá.

Druhý díl navázal na první v úžasném tempu. I Nekonečný krok byl plný akce, vtipu a překvapení. Moc se mi líbily popisy okolního světa. Lili, Erik, Deva a Kerin mne bavili a těším se má další díl. Knihu rozhodně doporučuji, stojí za přečtení.

Musím říct, že celkově velmi hezká série Koruna snů. V prvním díle se příběh odvíjel pomaleji, v druhém díle nabral grády.
Velmi hezký způsob psaní, čtivý a nakonec ani nevíte, jak přelouskáte 600 stran.
Já osobně nemám moc ráda piráty a tuto tématiku, tak mně to ubíralo na atraktivitě. Když se od toho oprostím, tak příběh byl moc hezký. I jednotlivé postavy.
Velmi se mi líbili „šedé stránky“ – vstuvky ze starých spisů, legend – kouzelně popsané, poutavé, opravdu velmi zdařilé.
Druhý díl byl pro mne o poznání lepší než první. Věřím, že další díl bude ještě zdařilejší. Skvělá práce @Jan Kucin.

Nekonečný krok od Jana Kucina je důstojným druhým dílem, který příjemně zvedá laťku v rámci série a nechává fanoušky hladovět po dalších osudech hrdinů, které prokreslil tak bravurně, že si je lze oblíbit a pak se o ně opravdově bát.

Jsem rychločtenář, ale tahle kniha mě nutila zpomalit a soustředit se a díky tomu mi byla dobrou společnicí po několik dlouhých večerů.
Úžasný široký svět. Některé linky mě bavily víc a přála bych si, aby dostaly větší prostor, ale jako celek je příběh stále velmi poutavý a vzbuzuje zvědavost.