Kodaňská Píseň písní
Annette Bjergfeldt
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/476586/bmid_kodanska-pisen-pisni-5YE-476586.png
4
193
68
Životem kypící román o hledání lásky století, velkých ztrátách i druhých šancích Rodinná sága, v níž plachá malířka Esther líčí osudy tří generací žijících pod jednou střechou, se odehrává v Kodani, na scéně Pařížské opery a v cirkuse Sovalskaja na předměstí Petrohradu. Když Hannibal v roce 1921 koupí dům v Kodani, představuje si domov naplněný operou, bohémským duchem a láskou, která by byla stejně opojná jako v Šalamounově Písni písní. Jenomže pro jeho nevěstu, ruskou artistku Varinku, skončilo období zázraků už ve chvíli, kdy na vlastní oči viděla, jak její první milý mizí v hroším chřtánu. Zato dcera Hannibala a Varinky, stevardka Eva, milovnice kouzel a patrně i jasnovidka, nalezne mnohem vášnivější vztah, když se zamiluje do švédského krotitele holubů Jana Gustava. Hannibalova touha po lásce a umění se přenese i na jeho vnučky, dvojčata Esther a Olgu, které soupeří o post rodinné umělkyně, zatímco jejich starší sestra Filippa se touží stát první kosmonautkou na světě.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , HostOriginální název:
Højsangen fra Palermovej , 2020
více info...
Přidat komentář
Zvláštní a milý příběh. Hlavní linka se motá od jedné postavy ke druhé, přidává detail, ale není to nesrozumitelné ani přeplácané. Moc poeticky napsané, nedá se odtrhnout.
S Kodaňskou Písní písní to u mě bylo trochu složitější. Kniha mě svým zajímavým začátkem a velmi kreativním jazykem zaujala hned. Byla jsem plna očekávání, co z toho bude...jenže ono se pak nic moc nedělo. Přibývaly další postavy a zápletky, ale nějaká ucelená dějová linka mi chyběla. Kladla jsem si otázku, kam vlastně směřuje. Ale vydržela jsem a cca od 150 strany jsem knihu nemohla odložit a s Varinkou, Esther, Evou, Olgou, Johanem a dalšími jsem se loučila jen velmi nerada. Každý z nich ve mně nechal stopu a čtení jsem si moc užila. Hlavně díky velmi originálnímu zacházení s jazykem (smekám před překladatelem Robertem Novotným).
Kodaňská Píseň písní provede čtenáře celým 20. stoletím, historie zde však pluje jen tak ledabyle na pozadí, občas se vynoří a zase plyne dál. A přitom i tyto drobné zmínky mají silný dopad.
Moc se mi líbila, věřím, že si ji v budoucnu přečtu ještě jednou. Trochu mi připomíná knihu Svět podle Garpa.
Naprostý skvost- mám pro Ty milé seveřany velikou slabost a tenhle román byl jak třešinka na dortu….. musí se číst v jednom zátahu, žádná pauza na uvaření čaje, vyndání prádla z pračky , vyplísnění manžela nebo ještě něco přízemnějšího…zakazuje se!!!…… to jsem tedy koukala, vlastně četla…… náhled do života umění, excentrismu, bohémů a vášně žít na 100%………. Opět update top 3 , čtených v roce 2022……
Jako slabozrací byli staří impresionisté nejsilnější, mohli díky tomu zdůraznit to podstatné a nedrželi se tak neústupně rigidních forem…..
A teď musím rychle běžet, nebo to špatně dopadne..
Zajímavý příběh žen napříč 3 generacemi. Sledovat jejich vzlety i pády, zamilovavání se a následné frustrace a opuštění bylo vskutku pozoruhodné. Babka Varinka byla neuvěřitelná figurka, která mě bavila svými hláškami, na Olze mě zaujal její divoký temperament a téměř zběsilý přístup k životu a Esther mě oslovila svým barevným viděním (nikdy předtím me nenapadlo že se vše včetně pocitů dá vyjádřit různými barvami). Také mi Ester bylo asi nejvíce líto když svému divokému medvědovi Sebastianovi zevšedněla a on začal hledat "nový model". Bylo to takové spíše holčičí čtení, ale to neznamená, že by to bylo špatně.
Moc jsem se na knihu tesila. Rodinna saga mela opravdu zajimavy osud. Nektere postavy me doslova stvaly, ale trocha odlehceni a humoru to vyvazily. Nicmene ocekavani byla vetsi, presmira pouzitych metafor a prirovnani ni nekdy ztezovala pochopeni deje.
Babička, dcera a tři vnučky, co kus, to nezaměnitelný originál (až se chce říct exot), a ve srovnání s nimi poněkud ploše bezbarví muži v pozadí... Romantické čekání na tu svou Píseň písní, které u poslední generace nabere značně zoufalý kurs (i když v závěru autorka s tou antičervenou knihovnou přece jen ubrala a nechala otevřená vrátka)...s jednoznačným vyzněním ve prospěch síly rodinných a přátelských vztahů a udržení vlastních "nohou" na zemi.
V podstatě kniha o ženských snech o lásce a deziluzích, o hledání svého místa, o životních ztrátách a hodnotách, s lehce bizarními či magickorealistickými prvky, místy opravdu dojemná, akorát já nejsem pro ni ten správný cílový čtenář.
Potvrdila jsem si, že na tyhle rodinné ságy nejsem - a to ani tehdy, když se v nich objevují barvité postavy, vymazlené metafory a na pozadí probíhají velké dějiny 20. století. Strašně ráda bych řekla něco jiného, ale nebavilo…
Začetla jsem se snadno, v postavách se orientovala, i ten magický realismus byl dávkován snesitelně…ale prostě ne. Not my cup of tea.
Zajímavé vyprávění o rodině, kde rozdílnost povah je neskutečně spojuje a jejich neshody jejich sounáležitost jen upevňují, krásné čtení
To je prostě.... ryzí krása, hraní se slovy, pomalu plynoucí text, v němž se vlastně nic neděje, přesto je v tom vyřčeno mnoho... Úžasná kronika jedné rodiny.
Rodinná kronika, mírně bizarní, vyváženě namixovaný smutek a radost, šťastné i méně šťastné momenty. Podle ohlasů na bookstagramu jsem ale čekala, že mě dostane víc, že se mi postavy dostanou pod kůži a budu s nimi trpět a radovat se. Bohužel, nakonec to u mně zůstalo dost na povrchu. Přesto je to knížka velice dobrá a jako dárek bych ji koupila komukoliv. A to u mnoha nejde říct.
Příběh úsporný na styl vyprávění, nikoliv však na děj a emoce. Velmi dobře se mi četly netradiční osudy postav, jejich lidských/zvířecích vlastností i slabostí, eskapád (těch bylo někdy až zbytečně moc). Spisovatelce se podařil vytvořit kouzelný svět plný laskavosti, humoru i smutku a podivností, který občas působil chaoticky (a - jaj, ty výrazy typu "trtkání"... ) - ale ve kterém mi bylo velmi příjemně.
KODAŇSKÁ PÍSEŇ PÍSNÍ je knihou, kterou si zamilujete. Máte-li otevřenou mysl a nebojíte se experimentovat, věřte mi, že budete uchváceni. Tato rodinná sága nám přibližuje život tří generací jedné kodaňské rodiny. Začíná však na počátku 20.století v Rusku, kde poznáváme Varinku, cirkusovou umělkyni, jenž ukradne srdce mladému Dánovi Hannibalovi. A právě oni dva, odlišní jako slunce a měsíc, položí základ této velice zajímavé rodiny. A tak poznáváme sestry Filipu, Olgu, Esther a jejich rodiče Evu a Jana Gustava a spoustu dalších zajímavých lidiček, kteří jim vstoupili do života. Vyprávění vám může přijít místy chaotické, chvíli mi trvalo, než jsem to přijala, ale pak přišla láska obrovská a já si užívala každou stránku, každé slovo, každé písmenko a neskutečně moc jsem se bavila. Máme zde běžný život, který je ovšem vylíčen tak neskutečně poutavě, občas poeticky, melancholicky, ale potom do toho střelí Varinka nějakou svou hlášku a vrátí vás zase nohama pevně na zem. Chvíli se vznášíte v oblacích a přemýšlíte nad tou obrovskou láskou, která hory přenáší a netoužíte po ničem jiném, a najednou vás autorka z těch výšin sesadí a vrhne do zmatku, chaosu a nelehkých situací, které život přináší, ovšem bez patosu bez zbytečných příkras a vy to všechno přijímáte naprosto samozřejmě a bez výhrad... To je pro mě KODAŇSKÁ PÍSEŇ PÍSNÍ. A nemůžu si odpustit tady nezmínit Varinčin lék na všechno: "Ser na to hovado!" - kdo četl, ví :-)
Knižní střípky
Hodně zajímavé charaktery postav, jednotlivé epizody i jazyk. Čtení mě bavilo :)
Neobyčejná kniha o jedné neobyčejné rodině. Výrazy které mi lezly na nervy byly: sestra mi na uvítanou olízala obličej; trtkat; satanské jedovaté prdy. Opravdu v některých chvílích jak kdybych četla Hartla :)
Knížka, která mne po delší době chytla. Krásný příběh, nebo spíš příběhy jedné rodiny. Nekonečné střetávání očekávání, naděje, touhy žít svůj sen a reality. A nikdy to nevzdat. Knížka je jako maják v temnotě.
Ano, ano, ano - říkám jednoznačně ANO. Kniha je bezva, příběh nevšední, Varinka je ovšem nej. Sprostá jako dlaždič, zábavná, originální, tajemná, exotická... prostě svoje...ty její polívky, kachny a labutě polapené v parku :) a ty její průpovídky. Každopádně moc se mi líbily hroši úvahy o životě na konci knihy... "některé hrochy člověk dostane jako cenu útěchy namísto původních snů o slonech"
Host do domu, slon domu, totiž hroch do domu.....
Magický realismus v plné síle. Severská literatura ukazuje své perelky a dobře je ukazuje. Takový debut to je až úplná drzost, ale je to opravdu fantastické čtení.
Doporučuji.
Tak to byl nářez. Přiznávám, že chvílemi jsem se ztrácela, ale bylo to vcelku skvělé čtení. Varinka a její drsnost mě naprosto okouzlila. Malá žena s velkým espritem. Autorku určitě budu nadále sledovat.
Štítky knihy
humor dánská literatura magický realismus ságy nešťastná láska Kodaň Petrohrad (Rusko)
Kodaňská Píseň písní
Osobne nemám rada ten rádoby mudrlantský to rozprávača, ktorý je vševediaci a všetko komentuje takými otrepanými frázami, keď popisuje nejakú životnú situáciu. K počudovaniu mi to funguje u Stefanssona (Letné svetlo a potom príde noc), ale veľmi mi to nefungovalo u Wintersonovej Vášni. Píseň písní spadala u mňa ako pri druhej zmieňovanej knihe a ja sa čudujem, že som ju nakoniec dočítala bez odloženia. Možno som čakala, že sa to zlepší. Nezlepšilo sa!