Když za nás Bůh netahá kaštany z ohně
Marek Vácha , Renata Kalenská
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533460/bmid_kdyz-za-nas-buh-netaha-kastany-z-oh-65e3a68e0524d.jpg
5
6
1
Desatero Marka Orko Váchy o životě, lásce, sexu, církvi, přírodě a přátelství Tahle kniha vznikala při putování Podyjím, při rozjímání na zahradě jedné fary i dlouhých hovorech u vína. Když se potká novinářka, co se umí ptát, a kněz, lékařský etik a přírodovědec, který má co říct, vznikne hluboký, třaskavý a místy dojemný dialog. Něco jako dvojitá osobní zpověď. Třeba o tom, jak se nebát budoucnosti, jak vnímat svět i sebe a jak si vychutnat každou přítomnou chvíli. Marek Orko Vácha a Renata Kalenská zvou čtenáře k empatickému a otevřenému knižnímu rozhovoru, volně inspirovanému biblickým desaterem.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
smrt rozhovory faráři katolická církev věda a víra etika křesťanský život řeholní, klášterní život katoličtí kněží eugenika
Kniha Když za nás Bůh netahá kaštany z ohně je v
| Právě čtených | 6x |
| Přečtených | 7x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Knihotéce | 4x |
| Chystám se číst | 40x |
| Chci si koupit | 15x |
"Včera jsem četl Eckharta, který říká: ,Bůh nejraději odpouští ty velké hříchy, protože nejraději dává velké dary.' A opravdu nikdy si nenechej sebrat status hříšníka, protože konec začne ve chvíli, kdy si řeknu: ,To vlastně není žádný hřích.' "
Bylo to otevřené, upřímné, chvílemi až lehce za hranou, ale na to už jsme u Orka zvyklí. Když přišla řeč na radost z kněžství, udílení svátostí, víry i ze života, bylo to až krystalicky čisté, hluboké a velice realistické. Tolik, že radostně.
Orko je maximalista a možná chvílemi příliš tlačí na pilu, ale v jádru je zdravě srovnaný chlap a lze se od něj hodně inspirovat!
V kapitole 'láska' jsem potkala trochu vztek na jeho jistou naivitu, co ovšem pramení z mizerného vedení ještě ze semináře. Ve chvíli, kdy s Renatou (která se chvílemi točí v kruhu) narazí na potřebnost supervize, se sám nachytá na švestkách. Je smutná realita katolické církve, že fajn 'kluky' hodí do vody bez nasměrování na hledání moudrého zpovědníka. Řeholníci to mají ve svých komunitách o něco snazší.
Renata Kalenská nezdá se být v otázkách tentokrát v optimální formě, trochu si nechala vzít odstup a možná mohli spolu vše během autorizace lehce učestat, ale co už. Takhle nám alespoň nesebrali živou atmosféru rozhovorů a mohli jsme pocitově opravdu sedět s nimi u stolu na faře a chodit na dlouhé procházky Podyjím :o)
Vznikla dobrá kniha.
5/5