Kartouza Parmská
Stendhal (p)
V tomto románu se Stendhal vyznal ze své lásky k Itálii, v níž se karbonáři, svobodomyslní, stateční, veselí vášnivý hrdinové s renesančními rysy, tajní republikáni a ctitelé francouzské revoluce bojují specificky italským způsobem s nejčernějším italským absolutismem, policejní zvůlí, proti provinciálním despociím malých knížectví, jež byly poslušným nástrojem Svaté aliance, tedy konservování všeho starého před revolucionujícími idejemi francouzské revoluce.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1957 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
La Chartreuse de Parme , 1839
více info...
Přidat komentář
Nasla som ju doma medzi zaprasenymi knihami a nevedela som o nej nic. Brala som ju do ruk bez akehokolvek ocakavania. Pri citani ma prekvapilo, ake pekne dielko to je. Nic nasilne, obcas mozno trochu nudne, obcas zaujimavejsie. Vztah medzi hlavnymi hrdinami je vykresleny mierne, nenasilne. Fabrice aj jeho Clelia vo mne vyvolavali rozporuplne pocity, ale aspon nieco vyvolavali, co je plus. Pacila sa mi aj atmosfera Napoleonskeho Francuzska.
Moje hodnotenie: 75%
četla jsem ji už před delší dobou a musím uznat, že to, že se mi dobře četla a příběh se mi líbil, jsou jediný dvě věci, co si z ní pamatuju. Ta kniha je po pár letech neuchopitelná, vybavuju si jen pár okamžiků, ale děj z toho neposkládám...
I kydž se nejedná o stěžejní autorovo dílo, je příběh podán svižně a s vtipem. Popisné scény neodmyslitelně k romantismu patří a nemohou být tudíž považovány za závadu, ale spíš za charakteristiku díla. Připočtu-li výborný překlad, mám pouze jedinou výtku - Červený a černý je prostě lepší.
Začiatok a koniec mal veľmi rýchly spád, ako v dnešných akčných románoch, ani sa nezdalo, že ide o klasické dielo. Ale ten zvyšok bol pravé klasické dielo, ako má byť. Bohatosť jazykových formulácií, palácové intrigy posplietané ako pavučina, do toho vmiešaná politika, romantika, myšlienkové pochody, rázne skutky a to všetko jasne zrozumiteľné. Vynikajúce čítanie. A ten popis pozorovania Fabrizzia z obloka väzania do obloka voliéry Clelie na ôsmich stranách, ako sa navzájom pozorovali, čo si mysleli, čo cítili, ako sa neskôr dorozumievali, bol pre mňa krásny zážitok...
Po pravdě jsem čekal přece jen o trochu víc, kniha je sice řemeslně zvládnutá, hezky se čte a až na pár zdlouhavých pasáží mě bavila. Co mi však přišlo trochu divné, je konec. Celou knihu si autor s dynamikou příběhu moc hlavu nelámal, drobnosti dokáže roztáhnout i na 50 stran, ale na předposlední stránce jako by zjistil, že už přetahuje, a celou ji naprosto školácky zakončil. Divné...
Zdlouhavé, po srovnání s Červeným a černým se rozhodně nedivím, že se tato kniha nedostala do šuršího povědomí.
Štítky knihy
zfilmováno vězení, věznice francouzská literatura
Autorovy další knížky
1961 | Červený a černý |
1969 | Kartouza parmská |
1988 | Lucien Leuwen |
1964 | Římské procházky |
1961 | Armance / Lamiela |
Kniha Kartouza Parmská je v
Právě čtených | 4x |
Přečtených | 353x |
Čtenářské výzvě | 17x |
Doporučených | 8x |
Knihotéce | 465x |
Chystám se číst | 100x |
Chci si koupit | 12x |
dalších seznamech | 9x |
Kniha byla prošpikovaná pletichami a zákulisními intrikami, takže děj často o hlavním hrdinovi bez něj. Perla byla v tom, že celá linie byla plná nečekaných zvratů a nelze teda říct, že by kniha byla lehce předvídatelná, ale prvních sto stran bylo pro mě utrpení překousat, pak už se to rozjelo.