Armance / Lamiela
Stendhal (p)
Kniha umožňuje čtenáři zajímavý pohled na tvůrčí vývoj a růst uměleckého mistrovství vynikajícího spisovatele, neboť obsahuje jeho první román (Armance) a zlomek nedokončeného románu posledního (Lamiela). Mistrný zpodobitel lidských vášní a jejich konfliktů činí i tady osou děje složité a nevšední citové vztahy ženy a muže a hlavními hrdinkami ženy vášnivé a hrdé.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1961 , SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a uměníOriginální název:
Armance / Lamiela , 1827
více info...
Přidat komentář
Dva romány, dva způsoby zpracování látky. Oba spojuje téma: Co je to láska? Oktávius a Armance se utápějí ve svých představách, obavách, zásadách. Lamiela hledá, ovšem v zapouzdřen do sebe samé. Stendhal se pokusil osahat lidské nitro a prozkoumat jeho kouty. Nejlepší však je, že se to vše odehrává na pozadí dějin, společenských proměn a otřesů po restauraci monarchie (případně červencové revoluci 1830). Společenská hierarchie a role, do nichž jednotliví členové vysoké společnosti museli vplouvat, jsou samostatným tématem obou románů. Pozoruhodné.
Část díla
Autorovy další knížky
| 1961 |  Červený a černý |
| 1969 | Kartouza parmská |
| 1988 | Lucien Leuwen |
| 1964 | Římské procházky |
| 1961 | Armance / Lamiela |
Kniha Armance / Lamiela je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 9x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 16x |
| Chystám se číst | 2x |
Armance. Po prvých päťdesiatich stranách sa ma zmocnila doslova zúrivosť. Znovu príbeh o dvoch príliš vznešených komplikovaných dušiach, ktoré sa "obchádzajú". Posledných desať strán vo mne zanechalo neskutočný smútok. Neviem čím si mám tento zážitok vysvetliť. Sú príbehy, ktoré čitateľa obídu, pretože sú jeho osobnosti vzdialené a sú príbehy, v ktorých vidí čriepky svojho bytia. Tieto čriepky potom vyvolajú silný zážitok v rôznych smeroch. Príbeh Armance nie je výnimočný vlastne ničím, len mojim precítením. Lamiela. Toto nedokončené dielo mi pripomenulo Sestričku Carrie. Je však cítiť, že je nedokončené, škoda. Politicko-dejinný aspekt som nevnímal, od toho si postupne odvykám, aj tak sa stále točíme v rovnakom kruhu. (Komentár pre mňa slúži aj ako priestor pre osobné postrehy, preto prosím o zhovievavosť.)