Kámen a bolest

kniha od:


Koupit

Kámen a bolest popisuje život slavného italského sochaře, malíře a architekta Michaela Buonarrotiho a také politickou a náboženskou atmosféru přelomu 15. a 16. století. Kromě italských renesančních osobností román vykresluje také dobové poměry v církvi, která je pevně spjata se šlechtou. Autor s hlubokým kulturním zázemím v rodinách Mařáků a Schulzů, s literárním vzorem v dílech Durychových tento slavný životopis vytvořil na počátku 2. světové války. Na pozadí rozsáhlé fresky renesančního života v Itálii a jejího dramatického politického dění zachytil svrchovaný tvůrčí i lidský zápas o svobodu a důstojnost. Jeho interpretaci nebylo možno pokrýt jedinou odborností: bylo k ní třeba historika, literárního historika i uměnovědce, a to vše Karel Schulz naplňuje....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/42_/426299/kamen-a-bolest-Npr-426299.jpg 4.7312
Žánr
Romány, Literatura česká, Historické romány
Vydáno, Vyšehrad
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (69)

Kniha Kámen a bolest

Přidat komentář
alef
09. ledna

„Osamělost, která má hroty a ostny a rve do krve, osamělost zraňující, ne ta, která konejší a uspává, ale ta, která bolí. A stesk, bludný, temný a trýznivý, stesk jako černý cár tmy, který ucpává ústa k zadušení. To dítě jednou se zalkne slzami – – –, tak to řekla maminka Lucrezia. Jak je to podivně vysloveno!“

… že jsem se právě začetla do výjimečného příběhu, jsem poznala hned na prvních stránkách (vlastně po pár větách), a stačilo jen pár dalších, abych mu naprosto propadla…

„Vidět! Tvary! Tvary! Chrám S. Maria del Fiore, Santa Croce, San Marco, S. Maria Novella, ale nejvíce S. Maria del Carmine. Chrámy z prastarého kamene, prosáklého modlitbami a hudbou. Jejich klenby, sloupoví, obrazy, sochy, vše je oblečeno v hudbu. Hoch se tam vrací neustále. Za odpoledního ticha, kdy je v kostelích prázdno …“

… a byla jsem tam s ním a slyšela …

„Již se ozval první, druhý, třetí tón, hudba, hudba odněkud, snad z náhrobního kamene před ním, na němž je vytesána podoba klečícího rytíře … Co je to za hudbu? A pak již tuší: to mluví kámen. Kámen má srdce, a ono volá a zpívá. V kameni je život, který se prodírá ven na světlo, který se propaluje v tvarech a tónech, chce býti slyšen a viděn, život kamene. V kameni je sen a síla, dřímají tam moci zlé a temné i oslava Boha, kámen uhnětený rukou …“.

… a byla jsem tam s ním a viděla – Itálii vrcholné renesance …

„Florentské jaro, v němž jest vždy hudba, vždy cosi vonícího a kovového, vždy nádhera a krev, až z toho vznikne florentská růže, z hudby, kovu, krásy, krve a vůně, uzavírající se soumrakem a mlčenlivá, zachvívající se pod modravým snem večera.“

… byla jsem tam s ním a snažila se pochopit všechny vrstvy příběhu (a že tohle je příběh opravdu mnohovrstevný), ďábelské pletichaření papežské stolice, dvůr Medicejských, humanistu Lorenza Magnifica, a samozřejmě Michelangela a jeho vášeň,
snažila jsem se nalézt a poskládat všechny dílky téhle okouzlující mozaiky … „okny vtéká barevné měkké světlo“ … a to, co jsem uviděla, byl neuvěřitelně plastický, zvláštně naléhavý, obraz…

„Lid stojí v chrámu zkamenělý, ohromený. Kostnaté ruce bijí na brány Florencie a jsou to ruce mnichovy, či ruce osudu?“ …
„Zaťav dláto, prudce udeřil kladivem, aby odťal první kus mramoru. Celá Florencie slyší tyto rány. Neboť Florencie již opět naslouchá jinému bušení, než byly údery kostnaté ruky mnichovy na její bránu.“ …

… byl to obraz Florencie, která vidí, slyší a pociťuje jeho snahu … "vytvořit v ní království boží na zemi" … a která má jako první šanci zvážit význam Michelangelova umění, vidět, jak zápasí s kamenem a dává mu tvar … třeba v podobě Davida …

„A Florencie slyší údery dláta Michelangelova, jeho údery do mrtvého bloku … Michelangelo tesá Davida. Celá Florencie slyší tyto údery.“

Číst Michelangelův příběh bylo, jako sledovat, do posledního detailu, do těch úplně nejmenších a s precizností poskládaných podrobností, dokonale zpracovanou a věrohodnou výpravnou historickou ságu, plnou kontrastů a zvratů, emotivně zabarvených až vyčerpávajících scén, vykreslených s drásající názorností s pomocí dokonale autentických popisů, ale také zvukomalebných, poetických slovních spojení a básnických přirovnání, tedy, plnou neotřelých a velmi působivých vjemů, působících opravdu na všechny smysly.
A bylo to – krásné!
Autor slovy přesně vystihl (řekla bych přímo, vymodeloval) to, co Michelangelo svýma rukama, oba totiž tvořili … srdcem!
Pan Schulz vás nijak nepřesvědčuje o událostech, neargumentuje (a jako erudovaný historik o nich ví jistě dost a dost), jen přirozeně a opravdu sugestivně vypráví, co vidí, a vy to jednoduše vidíte s ním.
Děkuji za nezapomenutelný zážitek!

„Kámen žijící hlubokým, skrytým a vášnivým životem, kamenný spánek, z něhož lze probudit obry, ano, obry, postavy nadlidské, srdce vášnivá a temná, srdce osudová. Někdy se z něho dere tak prudký řev bolesti, že slyšen, srazil by k zemi zástupy, a jindy je to píseň něhy a domova, vzdušný a vznášející se obrys, dlouhý vlnící se vlas, křídlo a palma; tisíce tvarů je zakleto v kameni, tisíce životů čeká pod jeho zraňujícím povrchem.“

deirdre
08. ledna

Absolútny, hlboký čitateľský zážitok...

marhoul
06. ledna

Ačkoli nedokončená, mimořádně vydařená biografie z pera českého autora. Veledílo!

PetrCepek
05. ledna

Ač nedopsaná, přesto nejlepší biografie z pera českého autora, kterou jsem kdy četl.

befel
09.12.2019

nemůžu jinak než že se rozplynout..

Slůník
06.04.2019

Čekala jsem trochu víc - a nečekala jsem, že nebude konec :P

Messilina
31.03.2019

Velmi pěkná a kvalitní kniha. V tehdejším československu rozhodně výjimečná.

jfialova
19.03.2019

Rozsahem, tématem i hloubkou zpracování jde v české literatuře zcela jistě o jedinečné dílo. Škoda, že zůstalo nedokončené, i když nevím, zda by to pak vzhledem k úctyhodnému rozsahu bylo ještě vyhledáváno běžnými čtenáři.

1