Chlapectví

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Mistrovská současná próza Chlapectví působivě vypráví o životě třináctiletého mladíka, souženého pocitem provinění a strachem. Odmítá otce, necítí k němu nejmenší úctu, a trpí výchovou matky, jež ho současně zbožňuje i nesnáší. Chlapec, vyrůstající poblíž Kapského Města, žije dvojím životem - ze vzorného a nesmírně schopného studenta ve škole se doma mění ve frackovského tyrana, který však bez ustání trpí hrůzou, že ztratí matčinu lásku. Utíká do svého uzavřeného světa, objevuje literaturu, probouzí se v něm sexuální touha a stále silněji si uvědomuje rozpory dožívajícího apartheidu. To vše v něm vyvolává zmatek a hoch se upíná k jedinému místu, kam podle vlastního přesvědčení patří: k rodinné farmě, jež mu však nikdy nebude doopravdy náležet. Charakteristický styl Coetzeeho vyprávění vtáhne čtenáře do děje od první stránky a předestře před námi hrdinův pubertální náhled na život stejně jako jeho nelehké dospívání. Realistické záběry se splétají v jediný celistvý, působivý obraz světa a duše dorůstajícího mladého muže....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/13995/chlapectvi-PRf-13995.jpg 3.948
Série

John Maxwell Coetzee 1.

Žánr
Literatura světová, Romány
Vydáno, Metafora
Orig. název

Boyhood, 1997

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (9)

Kniha Chlapectví

Přidat komentář
ondras666
17.07.2019

Jednoduchý příběh se silným podtextem.
Nelehké dospívání mladého chlapce v Jižní Africe. Autor dokonale vystihl pocity, které v sobě musí mít. Narůstající pocity nenávisti k otci, protichůdné pocity k matce, kterou obdivuje, uznává a zároveň nenávidí. Brilantní dílo.

Jája92
16.02.2018

Ačkoliv kniha není obsáhlá, dějově to plně nahrazuje.


jahlina
21.06.2017

Nečetlo se mi úplně lehce, ale nakonec hodnotím pozitivně. Je zajímavé, co se honí hlavou dospívajícímu chlapci, komplikované vztahy k oběma rodičům, ve mě vzbuzují otázku, co asi budou řešit za pár let moji dva kluci.

Skjaninka
02.07.2014

"Někdy se ta temnota rozptýlí. Obloha, která mu obvykle sedí nad hlavou jako pevný neproniknutelný krunýř, ne tak blízko, aby se na ni dalo dosáhnout, ale ani o moc výš, se na škvíru pootevře a on na chvilku vidí svět takový, jaký opravdu je. Vidí sebe v bílé košili s ohrnutými rukávy a v šedých kraťasech na přelomu detství a dospělosti: už není díté, žádný kolemjdoucí by ho už za dítě nepokládal, už je na dítě moc velký, už je velký a nemuže se upínat k výmluvě, ale pořád je jako dítě hloupý a uzavřený do sebe: dětinský, zabedněný, nevzdělaný, zaostalý."

Konečne taký Coetzee, ktorý sa mi páči. Som si vedomá toho, že Coetzeeho predchádzajúce knihy, ktoré som pred pár rokmi čítala, boli na mňa určitým spôsobom zložité a tým pádom som ich nedokázala chápať v ich plnom zmysle. Možno keby sa k nim vrátim dnes, zmením pohľad na ne. Ale práve preto, že nemám vo zvyku opakovane čítať už prečítané a aj preto, že v živote asi nestihnem prečítať všetko, čo by som chcela, tak som sa rozodla siahnuť po tejto neprečítanej trilógii. S malou dušičkou som otvárala prvú stránku Chlapectí. Ani som sa nenazdala a prvá tretina kniha ubehla bez mrknutia oka. Ostala som pohltená. Pohltená hutnosťou myšlienok dospievajúceho chlapca. Pohltená jeho strachom zo straty matkinej lásky. Pohltená jeho neopodstatnenou nenávisťou k otcovi. Pohltená jeho strácaním sa v sebe samom. Až tak pohltená, že po Chlapectví som bez váhania otvárala Mládí.

"Obloha se otevře, vidí svět, jaký je, pak se obloha zavře a on je zase sám, žije ten jediný příběh, který si připustí, příběh sebe sama."

4/5

MartinaF
29.06.2014

Pro mě je to kniha, která neurazí ani nenadchne. Asi nejsem přiznivec tohoto stylu psaní, ale přesto v této knize mě cosi zaujalo - ta euforie a nadšení z farmy Voëlfontein a ten popis, co se na farmě děje, byl velmi zajímavý. Četla jsem Zrání a to se mi líbilo o něco víc.

cessy
01.02.2014

Prežiť obdobie dospievania samo o sebe nie je jednoduché v žiadnej dobe. Pritom ním ani nemusíte prejsť v čase, keď svetom zmietajú vojnové konflikty, či iná kataklizma, alebo, ako je to v prípade Johna, ústrednej postavy, s ktorou sa autor identifikuje, ak vyrastáte počiatkom druhej polovice 20. storočia v Juhoafrickej republike a ste dennodenne priamo konfrontovaný dopadom rasistickej a diskriminačnej politiky štátu – s priepastnými rozdielmi medzi chudobou a bohatstvom, civilizovanosťou a zaostalosťou, dôsledne uplatňovanou rasovou segregáciou – takže nie je možné, aby sa to neodrazilo na formovaní vašej osobnosti. Postava Johna je takmer anonymná, jej meno je spomenuté sotva raz, čo jej v spojitosti s charakterom Johnových myšlienok dodáva určitú univerzálnosť, Coetzeemu sa podarilo zahrnúť do nej všetkých ľudí bez ohľadu na pohlavie. Tomuto zámeru neodporuje ani zvolená forma – použitá 3. osoba, ktorá substituuje 1.osobu, a to tak šikovne, až nadobudnete pocit, že text je písaný v 1. osobe, že jeho rozprávačom ste vy, že ide o vaše vlastné myšlienky. Sú to myšlienky toho najintímnejšieho charakteru, prirodzené každému človeku, dôsledne chránené pred očami a ušami iných ľudí, sú odrazom temnej stránky ľudskej osobnosti. Ide síce o myšlienky dieťaťa, resp. dospievajúceho chlapca, je v nich však poznať určitý kritický hodnotiaci nadhľad oveľa staršieho človeka, nijako to však neznižuje autenticitu knihy. Pre mňa osobne je kniha mimoriadna ešte pre jeden aspekt, v duchu ktorého sa nesie celá prvá časť Coetzeeho spomienkového cyklu. John pokladá matku za svojho jediného spojenca, jediného človeka, ktorý ho má skutočne rád, ale ako to už býva vo väčšine prípadov vo vzájomnom vzťahu matky a jej dieťaťa, práve matke John najviac ubližuje a hoci si to plne uvedomuje, nevie svoje pocity a správanie ovládať a zmeniť. Práve iracionálny charakter tohto vzťahu sa Coetzemu podarilo dokonale zachytiť. Čím viac lásky a starostlivosti matka Johnovi prejavuje, tým viac je on podráždenejší a voči nej zbytočne krutejší. Ruku na srdce - bol váš vzťah v čase dospievania a pravdepodobne ešte aj dlhú dobu potom k rodičom iný?

Dell
21.01.2013

Kniha je opravdu dobře napsaná, ale něco jí chybí. Nebo možná jen mně osobně úplně nezaujala. Dávám 4*, ale je to hodnocení s velkým nadhledem, kdybych se řídila čistě svými pocity a nadšením / zklamáním, asi by to byly jen 3*. Opět jsem v situaci, kdy mi chybí nějaký mezistupeň - 3,5*.
Knize se vpodstatě nedá nic vytknout, je jako dokonalý výtvor, který je pro svou dokonalost trochu sterilní.
Rozum mi říká, že je to kniha plná barvitých detailů, citů a konfliktů, ale tento racionální závěr není v souladu s mými pocity.
No, možná jsem ji jen nečetla ve správný čas.

fík
06.01.2013

Autobiografické prvky knižky velmi krásně souznějí s pocity malého hrdiny. Snad každý kluk /i děvče/ v tomto věku prožíval větší či menší propasti ve vztahu k okolí, k rodičům, ke světu tady ještě zesílené obrovskou různorodostí entit. Určitě si čtenář dovede dosadit svá místa - a věřím, nebude to Jižní Afrika. Moc upřímná psychologická sonda, krásně napsaná a čtivá.

1