Smrt před branami

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

V Impériu i za jeho hranicemi stále narůstá hrozba války. Helena Aquilla, císařův Krkavec, čelí útokům ze všech stran. Císař Markus, pronásledovaný minulostí, ztrácí příčetnost a velitelka využívá jeho šílenství, aby posílila vlastní moc. Helena hledá způsob, jak zastavit blížící se temnotu, a v sázce se ocitá nejen život její sestry, ale všech obyvatel Impéria. Laia ze Serry, která se nyní zdržuje daleko na východě, ví, že osud světa nezávisí na machinacích válečnického dvora, ale na tom, zda se podaří zastavit Temnonoše. Ve snaze ho svrhnout však Laia naráží na nečekané hrozby ze strany těch, na jejichž pomoc spoléhala. V zemi mezi životem a smrtí se Elias Veturius vzdal svobody, aby mohl sloužit jako Strážce duší. Tím se však zaslíbil pradávné moci, která se nezastaví před ničím, jen aby zajistila Eliasovu oddanost - dokonce i za cenu jeho lidství....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/37_/378955/smrt-pred-branami-mnA-378955.jpeg 4.3158
Série

Jiskra v popelu 3.

Žánr
Romány, Fantasy, Pro děti a mládež
Vydáno, Host
Orig. název

A Reaper at the Gates, 2018

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (45)

Kniha Smrt před branami

Přidat komentář
Gooverka
01. dubna

Na třetím díle této fantasy série musím ocenit, že stejně jako předchozí má kniha neuvěřitelný spád, který vás nutí číst stále dál. Tento díl byl pro mne zatím nejslabší, ale stále si držel vysokou úroveň. Moc se mi líbí střídání postav a jejich příběhů, ale některé linky mi přišly moc překombinované, postavy se někdy chovaly dost nelogicky, i děj byl o dost složitější (o to víc, když si jako já nepamatujete vše, co se stalo v předchozím díle). Těším se ale na poslední díl, snad se ho dočkáme brzy.

Denisa.knizky
29. března

Jsem rada, ze se nejedna o posledni dil, presto, ze jsem si to mylne myslela. Zila jsem v tom, ze se jedna o triologii. Kazdopadne za me byl cely pribeh vesmes hrozne ctivy, napinavy a zaver je presne naladen na zaverecny dil. Musim vsak dodat, ze ac mam postavu Eliase rada, jeho pasaze me tentokrat moc nebavili, respektive vadilo mi, ze se chova trochu jako tupan:) Soucasne jsem se trochu ztracela v tom, kdo s kym a kde bojuje, tech mensich utoku i vetsich boju bylo tolik, ze mi kolikrat uniklo, kdo je jeste v imperiu, kdo jsou plebejci, namornici, ucenci, kdo s kym tahne a kdo je proti komu. Ale celkovy dojem to nezkazilo. Kdyz k tomu clovek pristupuje tak, ze se jedna o serii pro young adults a ze je pribeh protknut vasnivou romantikou a opravdovou laskou, coz je pekne zpestreni, tak se jedna o povedeny nejen dil ale celou serii. Doporucuji treba pro oddechove ale napinave cteni treba na dovolenou:)

LiLLu
28. března

Ja jsem celou dobu zila v tom ze je to zaverecny dil?!! To zas vsechno zapomenu nez vyjde 4ka:-(

sgjoli
15. března

Ufff... tak s touto knihou jsem se hodně prala. A opravdu jsem nečekala, že to budu číst 3 týdny. Pořád je to na vysoké úrovni, ale když to srovnám s předchozími díly, je to zatím nejslabší díl. Ačkoliv jsem si předchozí díly užívala, tady jsem měla z nějakého důvodu problém se začíst. Nemohla jsem se do toho ponořit, nebyla jsem vtažená do příběhu. Připadalo mi to těžkopádné a místy dost rozvleklé. Hodnotím 3 a půl hvězdami a je mi to fakt líto. Ale další díl si určitě přečtu, to jo... :-)

Pedruska01
08. března

Těšila jsem se. Opravdu jsem se hodně těšila, protože tohle byla tak trochu dost očekávaná kniha a pokračování úžasného příběhu. Hned jak jsem mohla, tak jsem si ji pořídila a otevřela. A pak se to stalo. Zklamání. Na počáteční radost jsem ji až moc dlouho četla.
Souhlasím tu s několika komentáři pode mnou. Ten začátek byl utrpení. Dlouhé, až moc dlouhé na rozjezd. Nechápu proč. Taky jsem hlavně po takové době od přečtení druhého dílu dost věcí zapomněla, tudíž jsem v tom měla kapku chaos. Místy jsem opravdu ten děj nazvala pěknou blbostí. Samozřejmě, tohle je fantas příběh, a tak je celkem logické, že se tu objeví nějaká ta nadpřirozená bytost. Jenže jim bylo zbytečně moc. A nebylo to jenom tohle, co mi tak trochu vadilo. Překombinované. Až moc. Trochu si tím autorka uškodila. Kdyby to tím chtěla oživit, prosím, ale žádné přeplácávání - raději stále linku "reálna".
Pořád příběh vypráví tři hlavní hrdinové (+ malé oživení) a pouze jeden hrdina mě vážně bavil! Což považuji za lehkou bídu. Elias, kterého jsem měla ráda... bože, jeho dějovou linku jsem trpěla. Především u něj mě k příběhu napadalo slovo: blbost. Místo čekání a to kolem, vážně? Bylo to něco, co mi přišlo jako hloupost, bylo to divné až nudné. Četla jsem ho nejneraději. Laia... oblíbenost, kterou jsem jí věnovala bohužel klesla. Nejspíš mi vadilo to, jak byla jednou plná pozitiv, přesvědčení, síly a pak? Fňukala, jaká to je chudinka, že na to nemá, že to nedokáže, že je slabá. Boha jeho! Ještě pochopím, kdyby měla pochyby po nějakém čase, ale ona tahle pochybovala obratem. Jak přesýpací hodiny. Stačilo otočit a už si jela tu svou jedním a pak druhým směrem. Sláva, že to nebylo po celou tu knihu a taky, že se na konci vzpamatovala a ukázala, že na to opravdu má, že koná a je statečná. A poslední vypravěč byl Krkavec. Ten titul je tak "tvrdý" - osobně radši Helena. Helena byla výborná. Mám dojem, jako by to celé zachraňovala - ty její kapitoly byly záživné, napínavé, uvěřitelné, bolestné a vážně luxusní všemi směry. Tolik toho dokázala, obětovala, ztratila a já ji toužila tak hrozně pomoct! Ze začátku toho malého utrpení mě jedině ona držela, abych obracela stránky dál. Vážně. Hrozně jsem se na její kapitoly těšila. Byl to zážitek.
Připadala jsem si jak na houpačce nebo jako blázen. Byla jsem na rovině a krok za krokem jsem se propadala do podivné strmé rokle. Stále a stále jsem klesala - trvalo to věčnost, až, když jsem věděla, že se blížím k cíly, jsem zjistila, že stoupám. Pořád jsem šla nahoru a ještě výš a šlo to rychleji a rychleji. Ani jsem se nenaděla a stála jsem na vrcholu. Tedy, knihu jsem dočetla a zaklapla ji. Takový byl vývoj a spád knihy. Nemám zdání, co si o tom vlastně myslet. Až ke konci autorka pořádně chytla dech - to, co většinou známe - a mě to upřímně hrozně mrzí. Co se stalo?
Něco málo nám autorka v rámci tajemstvích objasnila, ale zase mnohé přidala. Překvapila mě identita kuchty, osud Marka - od něj jsem očekávala víc vůči Heleně - zpětně ani nevím proč :D, ale ke konci se mi zdál snad... milosrdný, lidský? Dokonce mi ho bylo i líto. Zvláštní. A konečně mě vážně potěšil Harper - potřebuju víc, skončilo to až moc brzy, až moc tvrdě. Fandím mu, protože především Helena by si to zasloužila. Velitelku jsem tentokrát až tolik neproklínala, možná proto, že nebylo místo pro její brutální skutky, ale přesto mám chuť tu bestii vykuchat a toužím po chvíli, kdy ji někdo konečně a definitivně zastaví. Upřímně doufám, že bude trpět. Dlouho. Bolestně. Nepředstavitelně. Músa byl také zajímavá postavička. Uvidíme, co nám chlapec ukáže dál. A co teprve Temnonoš?
Autorka si připravila pěknou půdu proto, aby mohla dokončit svůj příběh, všechno rozplést a vysvětlit a to jsou ty největší důvody, proč se na závěr/pokračování tak těším, i když tohle mě jako celek zklamalo. Nějaká ta stovka zbytečných stránek. Taková škoda! Pořádně to nechápu a hrozně mě to mrzí. Ohledně hodnocení jsem na rozpacích. Třetina stála za prd, třetina to pomalu napravovala a poslední třetina byla neuvěřitelná jízda, kterou jsem si báječně užila, až jsem litovala, že to nepokračuje dál. Budu krutá a vím to, Smrt před branami označím jako průměr. Byť silnější. Těším se na pokračování - i když kvůli němu nejspíš předčasně zešedivým!, a plně doufám, že tam to hodnocení bude nejvyšší - přesně jako u prvního dílu. Snad mě Sabaa už nezklame :)

RemiBlack
03. března

2019/13
Dobře tedy, mám to za sebou. (A můžeme vesele čekat 2 roky na pokračování...) Přejděme ale rovnou k hodnocení a verdiktu:
Horší než první díl, ale pořád mockrát lepší, než druhý. Kolegové pode mnou tu zmiňují, že jim vadí Eliasova změna a jeho linka obecně. Vidím to úplně naopak! Elias si v tomto díle konečně (!) uvědomil, kde je jeho místo - ať už dobrovolně, nebo ne. Zbavili jsme se většiny vedlejších postav, které jen zabíraly místo tragickou minulostí. I Helenina linka se mi dost líbila. Konec docela pěkný. A co hlavně cením: četlo se to rychle, na rozdíl od druhého dílu tu bylo i napětí atd.

A teď si pojďme odůvodnit, proč dávám 3*.
Laia. Promerlina, horší (hloupější) hlavní hrdinku jsem snad nikdy neviděla. Mary Sue. Vůbec si nevěří, ale zase si myslí, že může dokázat cokoliv. Nezvládne to (je přece tak slabá, bojí se, nicka...), ale přece to zvládne (je přece tak silná, odvážná, cílevědomá). Nechce vést odboj, ale musí všechny zachránit (vlastním tělem a hrdinnou obětí, popř. obětováním ostatních, které ale nechce opustit). Pořád potřebuje nějakou pomoc (Músa třeba - mimochodem dobrá postava!), a pak to zahodí, není jí dost nebo tak něco (Darin). Ach jo... Dále, kuchta. - Minulost jak z mexické telenovely. Příběh si prostě hezky jel, napětí, zápletka a všechno... a pak se objeví Laia a plácne nějakou pitomost a je to celý v háji.

Závěrem tedy průměr. Ale když už jsem došla až sem, pustím se i do pokračování. (A pořád si stojím za tím, že chci knihu o tom, jak byli Elias a Helena pěťáci!)

Alee
02. března

Jedním z překvapení bylo, že třetí díl nebude poslední. Upřímně ale doufám, že čtvrtý už ano, protože si nejsem jistá, jestli je možné z tohoto příběhu vyždímat takhle rozsáhlou sérii. Nicméně mi připadalo, že se o to autorka začala snažit. Také jsem měla pocit, že autorka sem tam ohýbá vlastní nastavená pravidla a reálie, aby se jí to do příběhu hodilo. Nevybavím si bohužel moc příkladů (snad kromě nějakých proroctví, která se tam občas jen tak mimochodem mihla), ale působilo to na mě, že to neměla úplně dopředu rozmyšlené. Co se týče postav, tak nejlepší byla jednoznačně Helena (Krkavec) a její dějová linie. Laia moc nezaujala, ale ani neurazila. Nejhůř bohužel skončil Elias, jehož příběh jsem doposud měla z tří hlavních hrdinů nejraději. Autorka ho uklidila do Místa čekání, udělala z něj naprosto odosobněného Strážce duší. Jediné, co během této knihy od Eliase vidíme je to, jak se stává méně a méně lidským. Což je sice zajímavá myšlenka, která poskytuje pár pěkných momentů, ale jako příběh pro hlavní postavu to není úplně to, co bych preferovala. Většinou je to totiž celkem nuda, kdy Elias mluví s duchy, s Džiny, s nějakou multidimenzionální magickou bytostí nebo má vize a podobně. Jeho osobnosti se nedostane žádného rozvoje, naopak svou osobnost ztratí. Mě to přijde vážně škoda, protože celá tahle dějová linie okolo duchů mi přišla úplně zbytečná. Pokud se vám líbily první dva díly této série, tak si třetí díl určitě neváhejte přečíst. Odhalí vám velkou část z originálního světa, který je inspirovaný blízkým východem a starověkým Římem. Jen počítejte s tím, že chvíli trvá, než se příběh rozhýbe. Konec ale naznačuje, že další díl bude stát za to.

fa.sci.ko
27. února

Už dlouho se mi nestalo, abych knihu četla skoro tři týdny a ejhle, povedlo se mi to u mé oblíbené série :D
Začátek se neuvěřitelně táhl a zcela vážně jsem přemýšlela, že knihu odložím. Naštěstí situaci zachraňovala Helena, jejíž dějová linka mě nakonec donutila k dočtení a stala se oficiálně mojí nejoblíbenější postavou. Laia mě nějak zvlášť neuchvátila a Eliasova mi přišla vysloveně nudná. Budu doufat, že závěrečný díl bude mnohem lepší, jinak bych asi byla trochu zklamaná (i když posledních několik stran téhle knihy bylo celkem pecka).

Cari
27. února

Na tuhle knihu jsem se tak těšila! Myslím, že na žádnou knihu jsem se tak netěšila, jako právě na pokračování Jiskry. O to víc je mí líto, že musím dát 3.5 hvězdičky a vysvětlím proč.

Začátek se docela táhl, ale to by ani tolik nevadilo. Podobně tomu bylo i u druhého dílu, a pak to byla jedna velká jízda! Třetí díl začal pozvolně, čekala jsem kdy se celý příběh rozjede. Ono se to rozjelo, ale až na posledních sto stranách, ty byly bezkonkurenční! Ovšem k celkovému rozsahu knihy, je to fakt málo. Eliasová linka mi přišla v tomto díle naprostá zbytečná. Vlastně... Celá ta záležitost s duchy mi prostě kazí jinak výborný příběh. Už na konci druhého dílu jsem se nad tím šklebila, protože mi to celkově nesedělo. I to, jak autorka vymyslela (nedomyslela) fungování toho světa. Nejprve se do něj živý člověk nemohl dostat, ani Elias, jen skrze nějaké bezvědomí, do kterého upadal a pak tam s ním Laia vesele klábosí, přestože je živá?? A v třetím díle už se tam dostanou v pohodě všichni.

Třetí díl se nese v duchu boje a pomsty. A celou dobu se řeší tyhle ty mocenské boje, ale takovým způsobem, že najednou postavy, snad až na Helenu ztrácí své charaktery. Chyběla mi tam ta jejich lidská část. Nějaká jiskřička naděje. V příběhu nebyl prostor pro nic, až na boje a řeči o něm. Takže celý příběh vyzněl tak nějak do prázdna. Tím, jak se autorka soustředila na boje a intriky, byl příběh zbaven " osobnosti".

Přijde mi, že z toho autorka chce udělat Hry o trůny... I ten nápad s duchy tomu nasvědčuje a Temnonoš je takový Noční král. Líbil se mi první díl, druhý ještě víc. Líbil se mi ten svět, kde nebyli duchové, džinové apod. Bez toho to byl originální, drsný a zcela reálný svět, který jsem si dokázala krásně představit. Najednou tam autorka na konci druhého dílu přidá duchy a různou havěť, ačkoliv první díl vůbec nenasvědčoval tomu, že by tam takové věci měly být. Ani teda druhý moc ne. Třetí díl už je toho plný a podle mě to teda příběhu akorát uškodilo. Mám z toho celkově pocit, že to měla autorka vymyšlené zpočátku úplně jinak, ale nakonec si zvolila tento směr asi právě díky inspiraci GOT. Přijde mi, že vše vymýšlela až za pochodu, hlavně tu záležitost s duchy a prostě je vidět, jak je ta linka nepřirozená a že vaří z vody. Za mě prostě ne...

A ano, pár tajemství nám autorka odhalila, ale prostě ten příběh to nikam moc neposunulo. Eliasová linka naprostá zbytečná. Postavy ztratily své charaktery. Svět své kouzlo. Místo toho nám naservírovala džiny, duchy a podobné hlouposti, které se tam vůbec nechodí a nepůsobí vůbec přirozeně. Autorka se snažila být tolik originální, až to přehnala.

Proč jsem dočetla? Krkavec a ... Jejich linka je úžasná. A Helena je prostě nejlepší postava celé série! A začínám si myslet, že celou dobu je vlastně ONA ta hlavní postava a hrdinka celého příběhu. Že ona je ta jiskra v popelu... :)

jeani001
20. února

Smrt před branami, pro mě osobně asi nevíce očekávaná kniha ever, takže co o ní říct teď, když mám tuhle krásku konečně přečtenou?
Prostě: "WOW!!! boží!!! páni!!!" (nadšeně poskakuju po místnosti)

Tak začnu asi obálkou, je opět překrásná, vymazlená a prostě skvělá, přesně tak jak to Host umí. :-)

Ohledně příběhu se asi nemá smysl moc rozepisovat, jsou tu opět všichni naši staří známí, takže ať už fandíte Laie, Eliasovi, Heleně či Temnonošovi, tak si všichni přijdete na své. :-)
Navíc tentokráte byla Sabaa milosrdná a odhalila nám i pár tajemství, což je super! Na druhou stranu byla trochu krutá, protože mnoho jich ještě zůstává a další k tomu přidala jako bonus.

Ano, tohle je věc, kterou mě překvapila, naštvala a potěšila zároveň, tento díl totiž není poslední! Prostě nemůže být! (Nemáte prosím někdo informace o tom, kolik dílů se nakonec chystá a kdy?)

A kolik dávám hvězd? Samozřejmě pět, ale pokud by to šlo, dala bych i deset! :-)

Teriiii
19. února

Tak tohle... Mě dostalo. Jako vážně!
Jak mě začátek ubíjel a já si říkala, jestli jsem si náhodou nespletla svou oblíbenou sérii, tak se postupně vše obrátilo v naprosto napínavý příběh, kdy posledních sto stránek jsem hltala a odmítala se od knihy hnout. Celou dobu jsem navíc žila v domnění, že se jedná o trilogii a ono teda asi ne?

Každopádně, jak jsem v předchozích dílech milovala Eliase, tady mě jeho linka příběhu příliš neoslnila, abych byla upřímná - až na pár světlých výjimek. Naopak jsem si ještě více oblíbila Helenu a fandím jí a tomu jednomu dotyčnému. Kdo už četl, pochopí, koho mám na mysli. :) Hrdinka Laia zůstala stále na stejném místě v mém pomyslném žebříčku oblíbenosti. A její část příběhu? To jedno velké odhalení... mi bohužel moc smysl nedávalo, ale smířila jsem se s ním. Keris Veturie stále stejná bestie. :D

Třetí díl Jiskry všem vřele doporučuji! Není to asi jízda úplně od začátku, ale od určitého úseku určitě. Takže jen do toho! :)

Markysek45
13. února

Skvělé pokračování příběhu a příprava na epické finále. Tahir vytvořila komplexní dílo, kterému nechybí vůbec nic. Jsou zde všechny pozitivní i negativní vlastnosti, emoce, všechny možné druhy lásek a sporů a já jí to věřím. Přestože byl rozjezd pomalejší, tak díky závěrečným 100 stranám jsem na něj úplně zapomněla. 4 * a to jen proto, že si plný počet šetřím na finále. Doufám, že mě nezklame.

Spoiler:
Jak Helena v mých očích roste, tak Elias padá. Jeho linka byla až na pár světlých okamžiků celkem nudná. Ale doufám, že poslední kapitola prozradila přesně to, co jsem pochopila. Že to byl všechno plán. A já doufám, že se snad ještě může vrátit jeho staré já.

3

Štítky

pro dospívající mládež (young adult)

Autor a jeho další knihy

Sabaa Tahir
americká, 1983

Kniha Smrt před branami je v

Právě čtených6x
Přečtených192x
Čtenářské výzvě50x
Doporučených17x
Knihotéce116x
Chystám se číst168x
Chci si koupit92x
dalších seznamech5x