Nebe po bouři
Jiskra v popelu série
< 4. díl
Dlouho očekávaný závěr bestsellerové tetralogie Jiskra v popelu Po staletí uvěznění džinové útočí a zanechávají po sobě krvavou spoušť ve městech i vesnicích. Pro Temnonoše je však pomsta na lidských nepřátelích pouhým začátkem. Po džinově boku stojí velitelka Keris Veturie, která se prohlásila za císařovnu a požaduje hlavy všech, kdo se její vládě vzpouzejí. Na předních místech tohoto seznamu samozřejmě figuruje Krkavec — Helena Aquilla — a její zbývající příbuzní. Laia ze Serry je odhodlaná zastavit blížící se apokalypsu, a veškerou energii proto napře ke zničení Temnonoše. Přitom však probudí starobylou sílu, která ji může dovést k vítězství, nebo také k nepředstavitelné zkáze. Hluboko v Místě čekání se Strážce duší usilovně snaží zapomenout na život a na lásku, které opustil To by však znamenalo přehlížet hory mrtvých, které za sebou nechává Temnonoš a jeho džinové. Aby Strážce duší dodržel svou přísahu, musí vyhlédnout za hranice své říše a ujmout poslání, jež může zachránit — ale také zničit — všechno, co dosud poznal.... celý text
Originální název: A Sky Beyond the Storm, 2020
více info...
Komentáře knihy Nebe po bouři
Přidat komentář
Přečetla jsem. Ale už vícekrát číst nemusím. Mělo to své kladné strany, ale bohužel, našla jsem i ty zápory. Pro mne průměr, který mne moc neoslovil.
Upřímně, tohle byl boj. První díl mě vážně bavil. To prostředí, postavy a i celý příběh. Ale s každým dalším dílem moje nadšení klesalo.
Příběh se mi příšerně táhl a v tomhle díle ze všeho nejvíc. Elias, který mě zprvu tak moc bavil, mě s přeměnou na Strážce duší bavil méně a méně, až mě prakticky přestal zajímat a celá ta situace kolem mi přišla, jak píše Lia1423, přitažená za vlasy.
Vlastně se mi pohled změnil i u ostatních postav prakticky v každé knize. Náklonost k Eliasovi zmizela, Helena\Krkavec mě nejdřív štvala, pak jsem si ji oblíbila a pak ji jen tolerovala a u Laily to bylo jak na houpačce, kdy jsem jí střídavě fandila a střídavě ji nemohla vystát a to u každé knihy.
Ale tady jsem zkrátka bojovala nejvíc. To neustálé putování napříč celou sérií mě dost ubíjelo. Ale chtěla jsem vědět, jak to celé dopadne. I když jsem měla jisté tušení a vlastně jsem jen čekala, jestli se mi potvrdí nebo ne.
A potvrdilo. Až na pár detailů to skončilo přesně tak, jak jsem čekala. Ale dopracovat se k tomu bylo teda něco. Celkový dojem je zkrátka takový nijaký. Až na první díl mě příběh nedržel nijak napnutou, osudy některých postav mi byly úplně ukradené a většina zvratů se mnou nic nedělala.
Ale jsem ráda, že jsem to dočetla a nevzala jsem to, i když jsem mockrát chtěla.
Dočetla jsem to. Konečně. Byl to boj od samého začátku až do nepřekvapujícího konce. A opravdu jen zřídka jako teď jsem pociťovala tak silné nutkání knihu odložit a nechat nedočtenou. A kdyby se nejednalo už o poslední díl, pravděpodobně by to tak i dopadlo
Hned po pár kapitolách mé naivní naděje, že se v tomto díle něco zlepší, vzaly za své. Změnilo se zhruba tak jenom to, že jsem začala vážně nesnášet Laiu a naopak má nenávist k Heleně se změnila na lhostejné tolerování. Ale ta linka s Eliasem/Strážcem duší mi pořád přijde naprosto přitažená za vlasy. Nebudu lhát - jsem na sebe vážně hrdá, že se mi to povedlo dočíst.
Nedokážu ale přijít na to proč - proč mě všechny zvraty, vztahy i smrti postav nechávaly chladnou, když obvykle prožívám i věci, jež by mě zasáhnout neměly. Autorka píše krásně a podle tématu, motivů, žánru i dalších různých řazení se tato série velmi podobá jiným, těm, které mě většinou okouzlí, ale tentokrát se tak nestalo.
V průběhu prokousávání se touto knihou, jsem přečetla další čtyři, což samo o sobě hodně říká a já jsem donedávna nepatřila mezi ty, co by se zároveň věnovali vícero příběhům najednou, ale Nebe po bouři ve mně tuto vlastnost očividně probudilo.
Je vlastně celkem škoda, že se z toho pro mě vyklubalo takové zklamání, protože první i druhý díl se mi líbil.
Naprosto skvělá série. Poslední díl byl opravdu velmi poutavý a samotný konec mě moc potěšil. Emoční houpačka od první do poslední stránky. Nikdy bych nečekala, že to napíšu, ale Helena mi v tomhle díle opravdu přirostla k srdci. Pokud rádi čtete fantasy, tohle v knihovně rozhodně musíte mít. Poslední díl si odnáší plný počet bodů a zařazuju sérii do své nejoblíbenější.
První dil byl vystrel pak uz to pro me slo dolu, nicmene je to tak poutave ze to clovek cte i kdyz uz ho to obcas tak trochu vytaci. Mozna za to mohli i poporodni hormony kdyz jsem to cetla ale proste mi trochu vadi jak se hlavni postavy chovaji, ale jinak je to serie ktera urcite zustane doma v knihovne.
Wow, wow, wow. Tahle série mě chytla a nepustila. Jedna z těch, co vás umí naprosto pohltit. Četla jsem v každé volné chvilce. Ten svět, co Sabaa vytvořila je neskutečný, plastický, propracovaný, silný. A hlavně nečernobílý.
V seriálové podobě to vidím jako další Hru o trůny.
Celá série je skvěle promyšlená, v průběhu dílů do sebe vše zapadá..je tam plno věcí k zamyšlení..pomalé tempo vyprávění, které jsem četla strhující rychlostí..a nějakých cca 150 posledních stran pro mě byla emoční jízda..
Ačkoliv již od druhého dílu je znatelná sestupná kvalita knih, byla jsem odhodlaná celou sérii dočíst.
Ovšem poslední díl je podle mě snad ze všech nejslabší. Kromě Heleny mě žádné postavy nebavily, jejich osud mě nezajímal a byly mi čím dál méně sympatické.
Se samotným závěrem také nejsem spokojená. Krom toho, že autorka nechala zemřít moji oblíbenou postavu, tak se rozhodla, že zprovodí ze světa snad všechny kromě vypravěčů.
Celá série dočtená, až je mi to líto, protože Sabaa Tahir stvořila úžasný a hlavně originální svět. Všechny díly byly skvělé, neměla jsem pocit, že by některý z nich byl vyloženě vycpávkový. Příběh plný napětí, postupného odhalování, nečekaných zvratů a k tomu pěkná romantická linka. Za mě mohu jen doporučit, celou sérii jsem si opravdu užila.
I po přečtení ve mně příběh dlouho rezonoval.
Závěr tetralogie mě překvapil - jak veškerá proroctví byla promyšlená, že mnoho věcí není takové, jak se na první pohled zdá, že ani postavy nejsou jednoduché a jejich konání má svůj význam.
Závěrečný díl ve mně rozdmýchal emoce. Posledních 60 stran jsem četla se slzami v očích.
Ačkoli jsem k tomuto příběhu přišla zcela náhodou, jsem moc ráda, že jsem se dostala k novému žánru.
"Kde je život, tam je i naděje."
Skvělá emoční jízda a završení série plné zvratů, napětí, bolesti, obětování i lásky. Vše bylo v dokonalé rovnováze.
Vývoj hlavních postav napříč celým příběhem byl skvěle promyšlený.
Celou sérii moc doporučuju.
"My jsme ti, kdo přežili. Možná že máme smůlu, ale takový je náš uděl. A když už tu jsme a nic s tím nenaděláme, měli bychom žít."
Ten pocit po dočtení série je vždy takový sladkobolný, jako loučení. Nebylo tomu jinak ani u Jiskry. Pořád si teda stojím za tím, že to bylo zbytečně natahované a mohla to být klidně i trilogie, ale líbilo se mi to a moc. Oblíbila jsem si spoustu postav, zejména Helena je naprosto skvělá, že předčí Laiu bych po prvním dílu nečekala. Věřím, že do tohohle světa se ještě jednou určitě vrátím. Skvělá série.
Na poslední díl jsem se těšila. Bohužel již jsem si nepamatovala všechny události a postavy z minulého dílu. Do teď nevím, kdo byl Músa?! Za boha si nemohu vzpomenout.
Ale zásadní postavy se nedají zapomenout.
Paní Tahirová píše hrozně čtivě, její knihy mě baví. Obdivuji její fantazii a představivost. Na brutalitu této serie jsem si už zvykla. ALE rozhodně bych ji nedoporučila dětem.
Jsem ráda, že je tato série uzavřená, bylo to hezké prožití, ale stačilo.
Kniha měla spád a všechno dosedlo na ta správná místa. Mám pocit, že každý dostal to, co si zasloužil.
Tato kniha ve mně vyvolala tolik emocí! Štěstí, radost, smutek, smutek, strach, mnohem víc! Sabaa Tahir má opravdu kouzlo, že tyto věci během čtení pocítíte.
Příběh měl silnou zápletku a neuvěřitelný vývoj postav. Byly tam dějové zvraty, které nikdo neviděl přicházet, a kniha byla tak dobrá, že pro mě bylo těžké se od ní odtrhnout. Když se podíváte na knihy v sérii, můžete skutečně vidět, jak každá postava vyspěla a stala se odvážnější. Bylo neuvěřitelné vidět jejich růst.
Jsem ráda, že se jim i přes jejich zlomená srdce podařilo něco změnit a najít v nějaké podobě štěstí!
Záverečný diel, a ja musím zhodnotiť, že to bolo naozaj skvelé rozhodnutie, začať čítať túto sériu!
Záverečná časť bola vynikajúca, prekvapivá, tragická, akčná, dojemná a čo ja teda určite môžem, tak aj romantická! Krásna romantická dejová linka, kde na začiatku série som netušila ako to vlastne dopadne ale dopadlo to!!!
Mne knihy naozaj sadli a nevylučujem, že sa k nim časom opäť vrátim :)
Som nadšená a u mňa má 5 hviezdičiek nie len posledný diel, ale aj celá séria!
Poslední a závěrečný díl mé milované série, Jiskra v popelu. Nemohla jsem se dočkat, až se k tomu dostanu. A dostala jsem to, co jsem chtěla, návrat do mého oblíbeného světa, ke známým postavám.
V porovnání s předchozími díly, je tenhle asi nejslabší z nich (ale není nijak špatný). Díky čemu? Díky tomu, že se tu děj tak docela vlekl! Já bych čekala, že se bude práskat akce za akcí, že se bude strategicky plánovat, jak dosáhnout vysněného cíle. Ale ono to bylo o pár akcičkách Heleny, a potom se celou knihu čekalo na závěr, kde to teprve kompletně vypuklo.
A do toho jsme čekali, až si hlavní hrdinové přestanou hrát na zarytý brzdy, a přiznají si to, co celou dobu nechtějí, a myslí si, jak to zvládnou samotní každý zvlášť. Štěstím bylo, že to mělo ty emoce, který s náma cloumaly, a že to drželo napětí.
Přes to všechno se to mně četlo skvěle, a ukončení série jsem si nostalgicky užila.
Velmi pekne. Aj smutne, ale dobre napisane. Napinave, premyslene a neprekombinovane viac ako treba.
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Vypněte si reklamy na Databázi
Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:
Nebo se staňte členem DK Premium a využijte Databázi naplno - více o DK Premium
Sabaa Tahir také napsal(a)
| 2016 | Jiskra v popelu |
| 2017 | Plamen v temnotě |
| 2019 | Smrt před branami |
| 2023 | Všechen můj hněv |
| 2021 | Nebe po bouři |

92 %
78 %

Záverečný diel Jiskry v popelu bol plný emócií, ťažkých rozhodnutí, bojov a nečakaných úmrtí.
Džinovia sú voľný a Temnonoš s nimi tiahne do vojny, po boku s veliteľkou, ktorá sa ustanovila za císarovnú - to mi je za dvojku všade len skaza a zbytočná smrť.
Krkavec však berie svoje vojská a snaží sa všetkých chrániť, tá má po boku Lailu a hoci jej ide hlavne o Temnonoša nenechá ju v tom, jej brat naplno kuje zbrane aby sa mohli ubrániť.
A Elias? Elias sa rozhodol, že viac už nebude Eliasom ale naplno sa vrhne do odvadzania duši.
Veľmi pekné zakončenie celej serie, prišli sme o veľa postáv - tu sa s tým autorka teda rozhodne nepárala ale získali sme aj nové priateľstvá, ktoré budú na celý život.
Čo sa týka celej série, mne sa veľmi páčila, mágia, boj ale aj do hĺbky opísané postavy a ich pocity, čím som hltala ich vývoj a cestu životom a hlavne tu bola cítiť oddanosť a láska.