Jeho královna
Irena Piloušková
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/250452/mid_jeho-kralovna-250452.jpg
3
38
12
Vystrčila jsem hlavu a podívala se na telefon. Nevypadal nebezpečně, pořád to byl můj mobílek s růžovým krytem. Otevřela jsem zprávy. Koukal se na mě odkaz a pod ním jen nápis: A mám toho spoustu. Znovu jsem klikla na modrý řádek a vyskočilo na mě okno s obyčejnou blogovou stránkou. Měla jednoduchý název: Malá Mrcha Aneta. Sjela jsem o kousek níž a viděla sama sebe, jak odcházím z baru, sukni mám vyhrnutou až po záda a v ruce omlácené boty. Můj zadek se smál do objektivu a nevěřili byste, kolik lidí ta fotka zaujala. Už to nemohlo být horší. Omyl, bylo. Co když se jednoho dne vzbudíš a zjistíš, že celý svět, ve který jsi věřila, je vlastně jen mylná představa? Co když je tvá rodina pouhý hlouček spolubydlících? Co když se ti přestane dařit ve škole? Co když ten kluk, co ti říkal, že tě miluje, chodí za jinou? Co když se tvá nejlepší kamarádka těší z tvých problémů? Co když zjistíš, že jsi v davu sama? Co když se někdo rozhodne se ti mstít? Co když se ti budou všichni smát? Co když všichni ty fotografie uvidí? Co když tu nebude nikdo, kdo by jim řekl, ať přestanou? Co když… je to tvůj příběh?... celý text
Přidat komentář
Strašně moc se mi knížka líbila. Rozhodně doporučuji! Nastíní nám život takzvané "nafoukané" holky. Myslím, že by si jí měli hlavně přečíst ti, kteří někoho odsuzují, že je "nafoukaný", protože za tou dokonalou maskou je zranitelná osoba, která to neměla v životě lehké. Knížka je sice, jak už bylo zmíněno níže, o ničem, jakože se v ní nic moc neděje, ale je hodně psychologická a poučná.
Je to takový o ničem. Na knihu jsem se opravdu těšila, ale zklamala mě. Hlavní hrdinka Aneta se nechová na tolik, kolik jí je a navíc mi přijde, že příběh neměl ani hlavní zápletku. Knihu si můžete přečíst, nic za to nedáte, protože je úzká, ale nedoporučuji jí.
Vidím, že dost odlišné názory. Kniha byla taková dost chaotická a vlastně se tam pojednávalo jen o tom, jaká ta holka byla *coura* a závěrem se nakonec všechno otočilo k dobrému. Ušlo to nakonec.
Čekala jsem naprosto něco jiného. Ano, jsem zklamaná, jsem bohužel nemile překvapená a snad až zhnusená. Hlavní hrdinka Aneta byla... najít slušný pojem, který by obsáhl všechny neslušné tituly, co pro ní mám, je vážně těžké. Byla to prostě totálně namyšlená, pubertální, naivňoučká a dokonce rozhoď-nožková blbka s vlašským oříškem v hlavě místo mozku. Ať mi nikdo netvrdí, že v patnácti si nějaká holka může myslet, když příležitostně a nepochopitelně (v její situaci) dá týpkovi, že spolu snad najednou chodí?! Absolutně jsem ty její myšlenkový pochody nechápala a především s nimi nesouhlasila. Na jednu stranu jsem jí tu šikanu přála, jak mi lezla na nervy. Místy jsem měla chuť knihou mrštit do pryč. Člověk se v ní i ztrácel. Bez vysvětlení autorka přeskočila od jednoho k druhému a nejlépe hnedle k desátému. Proč to brát postupně a s nějakým vysvětlením?
Ke konci se zdálo, že snad trochu toho rozumu, co se za nehet vejde pobrala, a tak pro mě konec byl snad to nejlepší z celé knihy. I tak se držím myšlenky toho, že tenhle příběh je o ničem, k ničemu, zbytečný. Škoda barvy v tiskárně, škoda papíru. Mohl místo toho růst jeden - smysluplný - strom. Je to věc o málo stránkách, ale mě to trvalo snad věčnost. Příběh si mě nezískal a ani neudržel mou pozornost. Neměla jsem problém knihu odložit a věnovat se něčemu jinému. I kdyby koukání na bílou zeď - pořád by to bylo lepší. Za mě ne.
Očekávala jsem od knihy spíše to, že ji bude někdo pronásledovat. Dočkala jsem se spíše kyberšikany.
Konec byl rychle odbyt. Přesto jako pohodovka jen tak, když není co číst je dobrá.
Hodnotím 3* i když by mohla mít i méně.
Dej o nicem, kniha vam nic neda..ani jsem nepochopil, proč se vlastně ta kniha tak jmenuje..:/ a následně proč jsou pojmenovány kapitoly tak, jak jsou.. :/ sice se cte sama, do 2hod hotovo ale tot vse..bohuzel
Autorka byla u nás na besedě ve škole. Knihu jsem si potom koupila a moc se mi líbila :)
Téma super. Je vidět, že je autorka studentkou sociologie. A tím bohužel klady končí.. Klidně se mohla více rozepsat, více zajít do detailů, všechno podrobně popsat. Dočetla jsem odstavec v bodě A a na dalším odstavci byl příběh úplně někde jinde v bodě B. Občas jsem si myslela, že hlavní hrdinka vzpomíná, ale pak jsem zjistila, že příběh šel normálně dál. Aneta jako hrdinka se mi docela líbila, její rozhodnutí jsem chápala. Za hezké úvahy (naprosto souhlasím s tím, že lidi jsou zlí) a téma dávám 2*
Příběh s psychologickým podtextem doporučuji všem čtenářům. Nejde totiž o knihu vhodnou jen pro určitou věkovou kategorii. Odnese si z ní něco každý. Jak rodiče, tak náctiletí. Irena Piloušková dokázala přímo bravurně vykreslit tragický osud patnáctiletého děvčete, které okolnosti dohnaly k večerním útěkům z domova, a díky jehož nezodpovědnému chování vznikl materiál pro šikanu.
Ráda objevuju nové české autory a na Irenu nezanevřu. Jsem ale radši, když mi postavy přijdou sympatické. V tomhle případě mi Aneta nesedla. Ale kniha to není špatná.
Jeho královnaKniha Jeho královna je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 53x |
| Čtenářské výzvě | 5x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 11x |
| Chystám se číst | 19x |
| Chci si koupit | 4x |
Nalezeno v takové té knižní skříni co bývá na městě... zadarmo? neber to :)
Knížka byla v dobrém stavu, proto jsem prvně myslela, že jde o nějaké fantasy.
Hm nešlo no.
Co už.
Ta kniha je skutečně pro náctileté, ale ani jim asi nic nedá, protože téma mladých šlapek, které někdo vyfotí a umístí na net, je dnešní, denní, běžné, "normální".
Nedá se tomu tedy říkat šikana jako taková.
Spíš je to takový ...běžný ukazatel toho, jak to v pátek a sobotu vypadá na diskoškách - vždy se nějaká slepice, kterou totálně ožralou někdo ohne u umyvadel na záchodcích nebo v kopřivách u klubu. (jak zde bylo psáno.)
Je to prostě dnešní realita, ačkoliv ... číst o holce, který je 15 a roztáhne nohy všem okolo, není příjemný.
Litovat ji tu není proč. To, že spolu jako rodina nekomunikují nemá znamenat, že vám děcko na základce odejde do báru, tam se ožere tak, že leží v chcankách a nechá se ojíždět bůhvíkým... je to spíš takovej dětskej výkřik do tmy.
(kamarádskou linii s tlustým spolužákem opomíjím)
Možná je to můj dospělej pohled, prostě nevím...není to naivní, ale je to něco, co by spravilo pár přes hubičku a ne rodinná sešlost a, když to vyjde najevo, tak uraženost.
(vidět holku, jak se zválená snaží natáhnout si kalhotky veřejně na síti, není příjemný, ale nebylo by normální a žádoucí dát jí na pamětnou, místo toho, aby se cítili rodiče dotčeni..? nevim no.)
To "nalezení umisťovače" těch fotek je jen jedna věta.
Řešení po tomto odhalení není žádné - žádná policie, udání, nic.
Zato to ale sluníčkově spojilo rodinku.
Web smazal admin, přestěhovali se, takže o tom "nikdo neví" (neboli lživé "zmizelo to z netu= už to nikdy nikdo neuvidí" - fakt ohledně oscreenování a stahování autorka zcela opomněla) no a všude je sluníčko a nová láska k tomu.
Very bjůtyfl.
Kdo je malej tak ten se v tom asi najde...kdo je dospělej a řekne si, že takhle patrně vážně mládí uvažuje, bude leda tak...rád, že se to za našich let nedělo. :)
Přestože mě zklamalo oč vlastně šlo a že název s dějem nic společnýho neměl, neštvalo mě to.
Jen jsem jí to prostě přála. :)