Jednoducho na mňa zabudli
Jiří Holub
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/373558/bmid_jednoducho-na-mna-zabudli-9bG-373558.jpg
5
434
155
Jednoducho na mňa zabudli súčasného českého spisovateľa Jiřího Holuba je citlivo vyrozprávaný príbeh sedemročnej Kláry, ktorá prichádza so svojimi rodičmi z Prahy do Sudet. Wolfgang, dedina, v ktorej sa usadili, má však svoje tajomstvá. Klára objaví starú skrývajúcu sa Nemku Helgu, ktorá jej rozpráva svoj životný príbeh. Príbeh, ktorý vyznieva úplne ináč, ako ho interpretuje kočiš Červinka. Klárina rodina doplatí na rozorvanú spoločenskú situáciu tesne po druhej svetovej vojne. Klára navyše odhalí strašné tajomstvo, ktoré sa vznáša nad nič netušiacim a opäť sa zaľudňujúcim Wolfgangom. Tému autor čerpal čiastočne z rodinného príbehu, a pichol tak do osieho hniezda mlčania okolo česko-nemeckých vzťahov tesne po druhej svetovej vojne. Napriek boľavým skúsenostiam zostáva pohľad hlavnej hrdinky čistý, detský, obohatený o skúsenosť, ktorá predurčila jej život.... celý text
Literatura česká Historické romány
Vydáno: 2017 , PerfektOriginální název:
Prostě na mě zapomněli , 2015
více info...
Přidat komentář
no takový škvár už jsem dlouho nečetl: amatérské, škobrtavě školácké, nebetyčně naivní (jak kdyby bylo autorovi tak 15 let), nevěrohodná, až pohádková zápletka (máme tu hodnou paní kněžnu, která zve všechny komunisty a jejich děti na návštěvu; sice se tu objeví i bláznivá "Viktorka", ale jinak ta harmonie z těch dobrých lidí jen prýští), toporné, šablonovité, černo-bílé charaktery; psychologie a motivace (zejména ženských) postav naprosto zpackaná (takto se prostě nechová a takto nemyslí 8leté dítě), jeden logický lapsus vedle druhého (v poválečné bídě potravin na příděl dítě každý den odnáší několik porcí jídla a rodiče si vůbec ničeho nevšimnou?); práce s jazykem úplně mimo - neodpovídá paradigmatu poválečné doby, ale současnosti atd. atd.
V knihe pre mládež (tam by som ju žánrovo asi „šupla" ja) naozaj zaujímavá téma. Pointa už menej (prečo podobné príbehy končia tak schematicky? To je nejaké pravidlo? Trend?) Keď som ju asi pred rokom čítala, mala som z nej pomerne ambivalentný pocit s nádychom do pozitívna, preto tie štyri hviezdy (hoci je pravda, že viac ju čítať zrejme nebudem a vlastne ani nemám potrebu ju niekomu konkrétnemu odporúčať). Za mňa kniha na jedno (pomerne rýchle a pomerne zaujímavé) prečítanie, ktorá však nezanechá hlbšiu emočnú či myšlienkovú stopu.
Zvyšok za mňa vyjadrila InaPražáková.
Moje první kniha od Jiřího Holuba. Ze začátku jsem váhala, zda nečtu knihu určenou dětem. Je to příběh, který se odehrává po skončení druhé světové války po odsunu Němců a osidlování pohraničí. Je vyprávěn osmiletou holčičkou. Asi do 3/4 mi příběh přišel moc idylický, plochý, nevykresloval plně realitu. Moc se tam toho nedělo, příběh se vlekl. Na posledních cca 10 stránkách se pak odehrálo vše podstatné, co se čtenář měl dozvědět. Kniha stojí za přečtení, ale nic hlubokého asi ve mně nezanechá. Existují určitě knihy barvitější, syrovější, realističtější z této poválečné doby. Přesto hodnotím čtyřmi hvězdičkami.
No páni. Kdejaká kniha má stránek 500 a za pár dní už si na ni nevzpomenu, tahle má 136 stránek a musim říct, že jsem nad ní přemýšlela ještě týden po přečtení.
Klárka se těsně po válce spolu s rodiči a malým bráškou stěhuje z Prahy do Sudet, kde tatínek získal místo ředitele v místní kaolínce. Klárce se v nové chalupě velmi líbí a brzy se tajně spřátelí i s původní místní obyvatelkou Helgou. Helga Klárce postupně vypravuje, jak to na vesnici chodilo dřív, když ještě žili Češi i Němci pěkně pospolu. Potom ale do života všech místních ošklivě zasáhne válka a pro mnohé ještě hůř konec války, kdy se začnou objevovat "hrdinní Čechové", kteří se hodlají mstít za příkoří, která jim "byla spáchána".
Myslím, že po válce se v každé vesnici našel nějaký takový Červinka, který bral "spravedlnost" do vlastních rukou .... :-(
"Brrr. Lidi jsou stejně divná rasa. Pořád mezi sebou válčí, tu pro tohle, tu pro něco jiného, většinou vlastně ani nejde o to, pro co se válčí, ale jestli se válčí."
Krátké čtení o hrůzách, které se odehrávalo v pohraničí při odsunu Němců. Nenazvala bych knihu krásnou, ani hezkou, spíš je knížka temná a odkrývá odvrácenou tvař lidí.
Hezké vyprávění, Klárka se svým vnímáním světa a bohatou slovní zásobou sice působí značně přemoudřele, ale řekněme, že je třeba o pět let starší než jak tvrdí autor:-). Tématicky mi knížka a osudy jejích hlavních hrdinů silně připomínají díla z pera paní Mornštajnové, naštěstí v tomto případě značně zkrácenou verzi. Moc pěkné čtení na páteční večer.
Jako bonus jsem se při každém vyslovení jména Helga ocitla v Cimrmanově Záskoku:-).
Malá útlá knížka na jeden večer s velice silným příběhem který zůstane dlouho v mé hlavě.
Hezký příběh, který jsem si i přes drobné výhrady užila. Vypravěčem je dívka jménem Klárka, které je podle mě přisuzován větší nadhled a větší vyzrálost, než jakých by dítě bylo schopno. Nicméně příběh je tak poutavý a tak uvěřitelný, že se to dalo bez problémů přehlédnout. Hezká kniha o nehezkých dobách, doporučuji.
Kniha s velmi silným příběhem z pohraničí. Kde končí lidská tvář a začíná sobeckost? Lidé zastírali své pravé tváře, jen možná dítě je dokázalo odhalit. A jedna událost a vše je jinak, život, který si člověk vysnil, končí...velmi dobré, doporučuji!
Rok 1945 sudety. Klárka s rodinou se stěhují za prací.
Jednohubečka, nabitá emocemi, hrůzou, láskou, oddaností, krutostí, bolestí.
Tohle by si měl přečíst každý, kdo má rád příběhy z tohohle období.
Po dočtení jsem měla husí kůži, bylo mi ouzko, smutno. Na pár stranách maličké knížečky se objevuje tolik všeho. Každá strana má svou hloubku.
Nechci říct že to je krásná kniha, (i když je v jiném slova smyslu). Tohle musíte číst, pak pochopíte.
Dnes odpoledne jsem otevřela malou nenápadnou knížečku a vůbec jsem nevěděla co mě čeká... .
Čekal mě krásně napsaný příběh na který hned tak nezapomenu.
Jsou malé knihy s velkým obsahem a tato je jedna z nich.
Pane Holube patří Vám velká poklona.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) sudetští Němci Sudety dětský hrdina pro děti od 12 let osidlování pohraničí historické romány přátelství z dětství dějiny pro děti a mládež
Autorovy další knížky
| 2015 |  Prostě na mě zapomněli |
| 2011 | Zádušní mše za hraběnku |
| 2011 | Jak se zbavit Mstivý Soni |
| 2009 | Kolik váží Matylda |
| 2010 | Vzpoura strašidel |
Kniha Jednoducho na mňa zabudli je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 589x |
| Čtenářské výzvě | 156x |
| Doporučených | 65x |
| Knihotéce | 105x |
| Chystám se číst | 453x |
| Chci si koupit | 80x |
| dalších seznamech | 7x |
Kniha sice nemá moc stran, ale k zamyšlení je v ní toho dost. Doba těsně po konci druhé světové války byla v Sudetech hodně těžká a pro mě je to letos už několikátá kniha, u které si říkám, že na tomto místě bych v této době žít nechtěla.
"Zlá doba dělá z lidí zvířata."
"Lidi jsou stejně divná rasa. Pořád mezi sebou válčí, tu pro tohle, tam pro něco jiného, většinou vlastně ani nejde o to, pro co se válčí, ale jestli se válčí."