Jednoducho na mňa zabudli

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Jednoducho na mňa zabudli súčasného českého spisovateľa Jiřího Holuba je citlivo vyrozprávaný príbeh sedemročnej Kláry, ktorá prichádza so svojimi rodičmi z Prahy do Sudet. Wolfgang, dedina, v ktorej sa usadili, má však svoje tajomstvá. Klára objaví starú skrývajúcu sa Nemku Helgu, ktorá jej rozpráva svoj životný príbeh. Príbeh, ktorý vyznieva úplne ináč, ako ho interpretuje kočiš Červinka. Klárina rodina doplatí na rozorvanú spoločenskú situáciu tesne po druhej svetovej vojne. Klára navyše odhalí strašné tajomstvo, ktoré sa vznáša nad nič netušiacim a opäť sa zaľudňujúcim Wolfgangom. Tému autor čerpal čiastočne z rodinného príbehu, a pichol tak do osieho hniezda mlčania okolo česko-nemeckých vzťahov tesne po druhej svetovej vojne. Napriek boľavým skúsenostiam zostáva pohľad hlavnej hrdinky čistý, detský, obohatený o skúsenosť, ktorá predurčila jej život....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/373558/big_jednoducho-na-mna-zabudli-9bG-373558.jpg 4.6314
Žánr:
Literatura česká, Historické romány

Vydáno: , Perfekt
Originální název:

Prostě na mě zapomněli, 2015


více info...
Nahrávám...

Komentáře (123)

Kniha Jednoducho na mňa zabudli

martina1797
03. října

Kniha není velká rozsahem, ale hloubkou. Opravdu nádherný a smutný příběh z poválečného období o odsunu Němců. Na knížku jsem narazila náhodou a jsem moc ráda, že jsem ji přečetla. Rozhodně doporučuji...

Olous1
02. října

Tuto nádhernou knihu přečtěte za chvilku,ale emoce bude ještě dlouho trvat. Moc hezký,ale zároveň i smutný příběh. Bohužel i brzo po válce to nebylo snadné. Za mě určitě 100%.


i.stefany
16. září

Přidávám se ke čtenářům, kterým se tato útlá knížečka líbila. Chvílemi mi příběh připadal skoro jako pohádka, snad proto, že ho vyprávěla svým pohledem osmiletá Klárka. Ale i přes jemný styl vyprávění, jsem si zase připomněla hrůzy, které se při vysidlování a odsunu Němců děly a jen stěží hledám slova pro to, čeho všeho jsme my lidé schopni !!!

bábuška
07. srpna

Hodně jednoduše napsaný příběh pražské rodiny, která ihned po válce patří mezi první obyvatele v osidlovaných Sudetech. To vše očima malé školačky, i písemné vyjadřování tomu odpovídá. Ale přečíst se to dá.

lištička123
03. srpna

Sice jednoduše a čtivě napsaný příběh, skvělá jednohubka.

Gigy
31. července

Příběh byl jednoduchý, většinou velmi předvídatelný, nijak zvlášť komplikovaný ani hluboký - možná právě proto je uvěřitelný. Jazyk byl jednoduchý, bez zbytečných kudrlinek a vzletností. Postavy prakticky nepropracované, líčené jen povrchově. Přesto ale dávám 4 hvězdy. Proč? Protože v jednoduchosti je zkrátka někdy ta krása. Autor si vybral téma, které je dosud nevyčerpané, není jednoduché, ale zároveň je třeba o něm mluvit.

eva3992
24. července

Příběh se odehrává v roce 1945, kdy se osmiletá Klárka s rodinou odstěhuje z Prahy do Sudet. Němci byli vyhnáni a domy si zabírají jiní obyvatelé. Klárka si nový svět okamžitě zamiluje, i její novou přítelkyni – Helgu. Ta ve vesnici vyrostla, vychovala děti, ale teď je sama. Díky Klárce však dostane novou šanci.

Tahle knížka byla nádherná! Její čtení jsem si užívala a když jsem skončila, měla jsem sto chutí začít číst znovu od začátku.

Knížka je sice útlá, avšak vydá za tisíc stran. Je tam všechno – emoce, napětí, dětský pohled na krutý svět i rozvážnost zkušených, ale třeba i poválečný život šlechty. Navíc je neskutečně krásně napsaná, veškeré popisy jsem si zamilovala, vše jsem si dokázala reálně představit a díky tomu jsem vše prožívala společně s Klárkou a její rodinou.

Konec knížky jsem nečekala a rozhodně mě nenechal chladnou. Nejen knihy přímo z války jsou kruté, ale i doba těsně po ní nebyla vůbec jednoduchá. Tím, že je knížka útlá, tak v ní nejsou zbytečné a zdlouhavé pasáže. Všechno má svůj význam, každé slovo tam patří a u čtení se rozhodně nebudete nudit. Ba naopak, já hltala slovo za slovem a nemohla jsem ji odložit.

Tuhle knížku si prostě přečtěte, nezapomeňte na ni.

Bubo19
21. května

Kniha sice nemá moc stran, ale k zamyšlení je v ní toho dost. Doba těsně po konci druhé světové války byla v Sudetech hodně těžká a pro mě je to letos už několikátá kniha, u které si říkám, že na tomto místě bych v této době žít nechtěla.
"Zlá doba dělá z lidí zvířata."
"Lidi jsou stejně divná rasa. Pořád mezi sebou válčí, tu pro tohle, tam pro něco jiného, většinou vlastně ani nejde o to, pro co se válčí, ale jestli se válčí."

1