Jakub
Alexander Lange Kielland
A. L. Kielland, jehož román „Jacob“ z r. 1891 vychází u nás po prvé, patří mezi nejpokrokovější spisovatele Norska 2. pol. 19. stol. Jako v ostatních dílech, i v tomto románu bojuje A. L. K. proti kapitalismu, kritisuje dravčí politiku lidí přišlých většinou z venkova a ženoucích se za prospěchem a kořistí, poukazuje na rozdíl mezi životem bohatých lidí a bídou dělníků. Hlavním hrdinou jeho příběhu je selský synek Törres, který se vypraví do města za zlatem. Žádný prostředek k jeho získání mu není dost špatný: dopouští se stejně lehce drobných krádeží jako rafinovaných, promyšlených intrik. Brzy se zmocní výsledku práce všech lidí ve svém okolí, především norských kupců ze starých patricijských rodů, jež autor, sám z podobné rodiny vyšlý, líčí ve světle celkem sympatickém a příznivém. Svou bezohledností dosáhne Törres bohatství, postavení, ženy, jež ho kdysi odmítla a kterou může nyní podle své vůle pokořit. On a jemu podobní tvoří vrstvu kapitalistů, kteří se zmocňují vlády nejen v obchodě a společnosti, ale i v politice a dostávají svět do krisí.... celý text
Přidat komentář
Kniha mě zaujala hned od začátku, a přesto, že některé události lze předvídat, stejně vás autor udrží v napětí. Příběh je o venkovském muži (Törres), který se vydá do města za lepším životem. Zpočátku je těžce vyveden z omylu, představoval si, že jej obyvatelé města přivítají vřele a s otevřenou náručí. Jeho vzorem je Jakub z Bible. Törresova cesta k moci je velmi zajímavá. Nejspíš ho ale budete po celou dobu nenávidět :)
Četla jsem v červenci 2008. Podle mých poznámek:
Trochu těžší styl psaní, hůře se čte - možná proto, že jde o starší překlad.
Jinak zajímavé, vypracované, hezké.
Vcelku hezký příběh o mladým sedlákovi z venkova, co si to přifaří do města, začne makat v obchodě a pak se díky vrozenému kapitalistickému cítění rozhodne, že vydělá všechny peníze co na světě jsou. Začne tedy pomalu šlohat majitelce z pokladny nějaký centy a dělá to několik let, až je pak nejbohatší ze všech a v ten moment se rozhodne všem pomstít a tak koupí jejich obchody a udělá z nich svoje obchody. A pak má ještě víc peněz. A když už má tedy tak moc peněz, že je i velitelem v okresní bance, tak se k němu konečně přitočí jedna rozvedená běhna, co ho kdysi ztrapnila, protože měl peněz málo, konečně mu ho přeblafne a sledujíc win-win situaci, kdy on bude přeblafován pravidelně a ona bude jezdit kočárem ke kadeřníkovi, se rozhodou, že se milují a z toho všeho se tedy dá celkem snadno vyvodit, že prachy sou boží a že ty nejlepší buchty jsou prodejný. Amen.
Na svoju dobu veľmi pekné a pokrokové dielo. Číta sa rýchlo, zachytáva kariérny postup mladého muža z chudobných pomerov a zároveň meniacu sa mienku blízkeho okolia.
Venkovský balík se rozhodne, že vyrazí do města a nadělá prachy. Je to sice buran, ale bystrý, učenlivý a pracovitý, takže se mu povede uchytit. Jako bonus má ale ještě jednu vlastnost, a to ne právě rozvinutý smysl pro čest. Pomáhá si tak na svém vzestupu různými fígly a podvůdky. Kielland šikovně a s humorem rozehrává mikrokosmos malého usedlého města, kterým začíná čím dál bezohledněji prorůstat Törresova osůbka. Sranda nastává například v moment, kdy si Törres, otrhaný skladník, "ušetří" na nové oblečení. Najednou je z něj městečko paf a neví jak si poradit s tím, že se "zařadil" do vyšší společnosti. Jemně pikantních momentů je tu rozhodně dost.
Výborně norský klasik zachytil především to, jak snadno se člověk stane posedlý vezdejším úspěchem a jak rozvíjení citu pro počítání kaček dokáže zcela vytlačit cit pro lidství. Je jasné, že to za socíku nechali přeložit kvůli tzv. protikapitalistickému zaměření. Na kvalitě to ale knize neubírá, protože není ani v nejmenším ideologická. Zkrátka jen ukazuje, kam se dojde s hodnotami hmotnými, chybí-li jim ty duchovní. Takže díky soudruhům za to.
Narazíte-li náhodou na toto pozapomenuté dílko, nevyhýbejte se mu.
Jakub
Postavově hodně skvěle vykreslený vzestup jednoho malého člověka až do biblických Jakubovských výšin. Líbí se mi absence katarze, výborně podaná dobová maloměstská atmosféra a syrový nádech krutého realistična ve vlastně pozitivně hozeném hávu vyprávění.