Jak pukaly ledy

Během napínavé partie listopadové revoluce si jeden z významných hráčů vedl deník. Při jednáních, vedených za zavřenými dveřmi, zaznamenával i to, co studie historiků nezachytí: nejen slova, ale i pomlky. Nejen činy, ale i váhání a rozpaky. Naději i obavy. Gesta. Odvážné skutky lidí, kteří by jinak zůstali pro dějiny bezejmenní. ... celý text

Během napínavé partie listopadové revoluce si jeden z významných hráčů vedl deník. Při jednáních, vedených za zavřenými dveřmi, zaznamenával i to, co studie historiků nezachytí: nejen slova, ale i pomlky. Nejen činy, ale i váhání a rozpaky. Naději i obavy. Gesta. Odvážné skutky lidí, kteří by jinak zůstali pro dějiny bezejmenní. Překotnost událostí na ulicích, v revolučním štábu, mezi stávkujícími studenty. Atmosféru okamžiků rozhodnutí v bytě Václava Havla i premiéra komunistické vlády Ladislava Adamce… Tak se zrodilo svědectví, jaké jiné revoluce nemají. Unikátní zpráva textaře, novináře a revolučního parlamentáře Michala Horáčka. méně textu

https://www.databazeknih.cz/images_books/16_/16/jak-pukaly-ledy.jpg 3.825
Žánr:
Literatura naučná, Historie
Vydáno:, XYZ
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (4)

Přidat komentář
Hubertus
13. ledna

Vzhledem k tomu, že jsem ročník 93 a revoluci jsem nezažil to pro mě byl opravdu barvitý a autentický pohled na revoluci. Kniha skvěle popisuje zákulisní jednání a vznik, pozadí a atmosféru OF.

Marčullkas
25.02.2014

autentický pohled na revoluci.

Morgainne
18.09.2012

Ú T E R Ý 21. L I S T O P A D U

00:15 " Je to možný?"
Ptá se Václav Havel. Právě jsme mu triumfálně přinesli Na zábradlí venkovské vydání Lidové demokracie.
"Není, pane Havle," povídám.
"No ne, vážně, je to možný?" ptá se znovu. Úžas se vylil v břehů. A radost. Nepamatuji, kdy jsem naposled viděl člověka, jehož by radost tak prostoupila. V pravé ruce drží skleničku, levou si v týle prohrábne vlasy, podívá se na chvíli vzhůru, pak se na mne usměje s neslyšným vzkazem. Ano, taky si to myslím, pane Václave: Život je opojné dobrodružství.
"To by mě nenapadlo," řekne potichu, jinak snad ani nemluví - "že když člověk něco takového v neděli odpoledne napíše, bude to v pondělí v noci v novinách."

P Á T E K 2 4. L I S T O P A D U

19:20 Vracíme se k Laterně. Michael nabízí mladému řidiči peníze, ten je s úsměvem odmítá: "Já se rád někdy jen tak projedu po Praze."
"Pojď se projít," navrhuji Michaelovi. "Já bych šel ke svatému Václavu."
Jdeme lezavým deštěm a máme pocit, že tak krásné počasí jsme ještě nezažili.

19:38 Z pasáže Alfa se řítí nějaký chlapec v kožené bundě a řve.
"Padl Jakeš! Padlo politbyro!"

19:42 Před sochou svatého Václava se shlukl hrozen lidí. Kdosi k nim mluví přes mikrofon: "A to je už dnes opravdu všechno. Zítra nashledanou!"
"Počkejte! Počkejte!" skandují nějací studenti vedle nás. Muž u mikrofonu neslyší, slézá z podstavce.
"Počkejte!" křičí tenoučká blondýna, proplétá se davem. Za okamžik je mluvčí znovu u mikrofonu: "Přátelé, tak přece ještě jednu zprávu na dobrou noc!"
Prší, ale do deště létají čepice. A celé náměstí tančí.

WEIL
14.08.2011

Nezvykle rychle napsaná a rychle vydaná a dobře se i prodávající kniha.

Co se týče psaní, tak v této oblasti M. Horáček vydělal asi svůj první milión.