Jak jsem vyhrál válku
Patrick Ryan
Nesmrtelný satirický román z roku 1963 o válce, kde se zásady vojenské taktiky uplatňují spíše než v boji za Krále a Vlast při zápolení o zdroje alkoholického či erotického uspokojení. O donkichotském poručíku britské spojenecké armády Ernestu Goodbodym.
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2012 , Knižní klubOriginální název:
How I Won the War , 1963
více info...
Přidat komentář
Jednoduché, místy více a jindy méně vtipný pohled na absurdní situace okolo armády, války a pokus o britské Švejkování.
Bohužel mě kniha úplně nechytla ani za srdce, ani za bránici. I když – příběh o tom jak si poradit s brblajícími Řeky nemá chybu.
Neskutečná legrace...když si vyprávěné příběhy představíte, budete se smát nahlas a budete chtít ty story vyprávět prátelům, aby se smáli taky! Četla jsem několikrát!! Poručíku Fujbodymu salut !!
Nejspíš zejména téměř dvacetiletý odstup umožnil Patricku Ryanovi, který sám působil v pěším pluku, pohlížet na absurditu války s ironickým nadhledem. Kniha má formu několika na sebe volně navazujících zápisků, psaných jakoby samotným poručíkem Goodbodym, který věří, že služba armádě je nadevše záslužná a jakékoliv odchylky od pevně daného řádu nejsou přípustné. Neprochází v podstatě žádným charakterovým vývojem a jeho názory zůstávají až do konce stejně naivní.
Ryan neusiluje o závažnější poselství, pobavení čtenáře je pro něj prioritou, což občas vede ke křečovitosti a podbízivému humoru. Jednodušší vtipy založené na záměnách, nehodách a omylech naštěstí zčásti kompenzuje autorova slovní ekvilibristika, které kniha vděčí za mnoho atypických slovních spojení a přirovnání.
Výborné, výborné, výborné ... a viac slov komentára netreba. Kto to, o čom je táto kniha nepochopil, tak by mal prejsť výcvikom kurzu 212. Pohov, rozchod.
Viděla jsem ukázku divadelní hry a po nácviku Goodbodyho chůze jsem se nemohla dočkat, až otevřu knížku a přečtu si o tom mamlasovi v boji víc. Souhlasím s komentářem smilly, jen s tím rozdílem, že druhá světová není zrovna šálek mého čaje, a tak jsem se občas lehce ztrácela v tom, kde zrovna Goodbody operuje. Ale ono na tom stejně tolik nesejde. Místy k popukání (vylodění, cesta k povýšení, vodní krysy), místy trochu slabší (bitva o flašku, bordelové historky). A Goodbody jako by Švejkovi z oka vypadl, až na ty ambice, tam byl přece jen o něco silnější v kramflecích právě Ernie.
Pokud v životě něco špatného prožiješ a přežiješ, je lepší na to vzpomínat s humorem.
Knihu jsem přečetla znovu po několika letech v rámci výzvy 2017. Oblíbená mého otce.
Po par letech jsem si ji znovu otevrel a smeji se uplne stejne (mozna jeste vice) jako tenkrat!
Vyborna kniha!
Poprvé jsem tuhle knížku četl někdy kolem roku 1990. Od té doby už asi dvacetkrát, naposledy tento týden...
Mě se tohle dílo prostě neomrzí.
Je to již hodně dlouho co jsem tuto knihu četl, ale ten pocit, jak jsem se dusil smíchem... ten si tedy doopravdy živě pamatuji :-)
Super, vtipné - dlouho jsem se tak nenasmál. Pohled na válku očima jednoduššího poručíka Goodbodyho...
Převážně nevážné až zcela absurdní(jak taky jinak vtipně/vesele popsat děsivost a marnost války, válečnou mašinerii?) čtení o válce, které na 90% pobaví 90% čtenářů. Kdo nepřelouská Hellera, nechť potrénuje na Ryanovi:)
Skvělá oddechovka, první půlka naprosto bezkonkurenční, druhá trošku pokulhává, ale i tak jsou Goodbodyho příhody nezapomenutelné :)
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) satirické romány
Humorný pohled na armádu a na válku. Kniha mě velice pobavila. Mohu jen doporučit.