Jak jsem vyhrál válku
Patrick Ryan
Nesmrtelný satirický román z roku 1963 o válce, kde se zásady vojenské taktiky uplatňují spíše než v boji za Krále a Vlast při zápolení o zdroje alkoholického či erotického uspokojení. O donkichotském poručíku britské spojenecké armády Ernestu Goodbodym.
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2012 , Knižní klubOriginální název:
How I Won the War , 1963
více info...
Přidat komentář
"Vy atamane zatracená, vy ... vy šejku arabská, docela šte mi ty zuby zničil..." tak tahle scéna s dohady, čí protéza je lepší a pevnější se mi vždy vybaví, když se řekne "Jak jsem vyhrál válku". Výborná satirická vidina války, u které se zasměju pokaždé, když ji čtu.
Jasných 5*
to nicandra: palec nahoru, také mám tuto pasáž velmi ráda :-)
Pro mě takový jiný Švejk, prostě příjemná oddechovka, u které jsem se velmi dobře bavila.
Takový Švejk po anglicku. Obzvlášť v oblibě mám tu část o "přeučování" goodbodyovského speciálního typu chůze, které skončí tím, že celá jednotka šlape po goodbodyovsku...
Krásná ukázka toho, že pravidla a hrdinství se ve válce neuplatní. Vážná témata jsou zde probírána s nadhledem a vtipem, který však nepobaví všechny čtenáře.
Co se týče obsahu, je to poměrně dobré i vtipné, ale já osobně jsem se nedokázala vyrovnat s neuvěřitelnou blbostí vojína Goodbodyho (která je ovšem stavebním kamenem celého příběhu...)
Vcelku vtipný kousek, ale přece jen, pro mě jako pro holku to zase taková paráda nebyla.
Sbírka zábavných epizod z války, přičemž v paměti mě nejvíce zůstala ta část, ve které vojáci učili domorodce hrát kriket:)
Velice zajímavé podání války. Humorný příběh z války, o které by se možná vtipkovat nemělo. Ale co už, já rozhodně nejsem nijak pobouřen a humor to byl skutečně vybraný a vhodný. Jednotka Goodbodyho byla dobrá a Goodbody samotný vtipný svou dutostí a neprozřetelností. Nejednou jsem se u této knihy zasmál.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) satirické romány
Kdyby takhle pojal Hemingway "Sbohem armádo!", mohl mě při čtení o dost víc pobavit a dost míň nasrat. Ale teď vážně: "Jak jsem vyhrál válku" je vlastně trochu Hlava XXII, ale tentokrát viděna z pohledu toho největšího magora. A nádherně baví tím, jak hlavní hrdina díky své prostotě překonává se svou jednotkou nástrahy fronty (a taky ženštin) ve válkou zmítané Evropě a Africe. Skvělé, oddychové čtení! A teď mě omluvte, musím ještě dopsat dnešní uzávěru účetních knih v mém milovaném velkoobchodu s obilím Cawberry & spol, Kettering, Northampton...