Jak jsem sbíral
František Kretz
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/412165/bmid_jak-jsem-sbiral-V2A-412165.jpg
0
0
1
V knížce „Jak jsem sbíral" (Pelclovy Chvilky č. 98-99) přihlásil se k slovu pan Frant. Kretz, sběratel, jehož nezlomnému úsilí podařilo se získati pro naše musea sbírky jedinečné ceny. Počal intensivně sbírati od r. 1885, v době, kdy vědecký zájem o lidové umění moravské a uherskoslovenské byl ještě nepatrný, a omezil se záhy na studium keramiky, zejména však výšivek a krajek, v nichž tvůrčí fantasie lidu, ornamentální bohatství a jemná technika projevují se nejpatrněji. Neštítil se ničeho. Z moravského a uherského Slovenska dával si zasílati celé balíky páchnoucích hadrů a z nich vybíral staré, odložené součásti krojové a výšivkové vzory. Nešlo mu jen o to sebrati množství krásných předmětů, usiloval o vědecké utřídění nahromaděné látky, snažil se zachytiti vývoj lidového ornamentu, jeho postupné zdokonalování, vyvrcholení po stránce technické i umělecké a pozvolný úpadek. Fr. Kretz jest u nás průkopníkem a namnoze zakladatelem vědeckého studia důležitých oblastí lidového umění a vykonal dílo vysoce zajímavé pro uměleckou kulturu našeho národa. (Národopisný věštník československý)... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
sběratelství lidová kultura etnografie, národopis národní obrození
Autorovy další knížky
| 1913 |  Jak jsem sbíral |
| 1924 | Slovácko |
| 1919 | Informace o Slovensku |
| 1887 | Z cest po východní Moravě |
| 1907 | Toulky po spišské stolici |
Kniha Jak jsem sbíral je v
| Přečtených | 1x |
Dozvuky národního obrození, prolínajícího celé "dlouhé 19. století". Autor se zaměřoval na kroje, výšivky, dřevoryty a keramiku zejména na Slovácku; v brožurce líčí potíže a nepochopení, s nimiž se musel vypořádat. Jeho nostalgie nad zanikajícím lidovým světem je snad zajímavou variantou fin de siècle.
Když mi bylo patnáct, dostala jsem tři brožurky v jednom antikvariátu. Četba mě tehdy strašlivě nebavila, bohužel. Zapsala jsem si, že autor se často opakuje, píše nudně a zaplavuje čtenáře fůrou lamentací. Zajímavější pro mě byl jazyk z počátku 20. století a klad listů.