Já se tam vrátím / Naše paní Božena Němcová / Tvář
František Halas
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/308960/bmid_ja-se-tam-vratim-nase-pani-bozena-n-IhP-308960.jpg
4
14
2
Básnické dílo Františka Halase tvoří nenahraditelnou součást českého písemnictví. Ve světové proslulosti jeho básním brání především to, že jsou psány jazykem tak mnohotvárným, že jsou téměř nepřeložitelné. Rozmanitost jeho tvorby připomínáme svazkem, kde jsou zastoupena díla: Naše paní Božena Němcová Tvář Já se tam vrátím Sbírka Tvář rok po vydání obdržela státní cenu. Je věnovaná Josefu Horovi, některé básně věnoval například Janu Zahradníčkovi. Krásné verše opěvují lásku, ale také z nich zaznívá strach ze smrti... celý text
Přidat komentář
Konzistentní poezie narážející na osudovost veršů.
Spousta smutných básní o Boženě Němcové, až epická první báseň Já se tam vrátím a prolínání se lásky se smrtí ve sbírce TVÁŘ.
Několik skvělých básní se přesto najde...
Ale většina rýmů mě neoslovila, jsou příliš obyčejnými, nemají v sobě tolik hravosti, lásky a poetičnosti.
Jedná se o trudnomyslnou sonátu z pera našeho velkého básníka a zřejmě dramaturgie nakladatelství věděla, do čeho se pouští a co mezi čtenářskou obec vpustí.
Každý z nás je nastaven (žena i muž) na jistý stupeň vnímání nejistot a smrti.
Halasovu kompilaci předkládám na zvážení všem příznivcům české poezie...
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2001 |  Já se tam vrátím... |
| 1958 |  Torso naděje |
| 1948 | Kohout plaší smrt |
| 1946 | Staré ženy |
| 1997 | Před usnutím |
Kniha Já se tam vrátím / Naše paní Božena Němcová / Tvář je v
| Přečtených | 19x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 4x |
| Chystám se číst | 2x |
| Chci si koupit | 1x |
Velmi zdařilý výběr Halasovy poezie, který v celé šíři zachycuje a obráží pestrost a rozmanitost jeho tvorby. Sbírku začíná lyrickoepický text "Já se tam vrátím" z roku 1947. Inspirací mu byla milovaná rodná krajina u Kunštátu, místo, kam se často a rád vracel.
Na relativně malém prostoru se snaží co nejlépe vystihnout a popsat své vzpomínky a dojmy, výsledkem čehož je pak zvláštní, hutná koncentrace poetických výrazů a obratů, jimiž šikovně šimrá čtenářovu představivost a probouzí v něm chuť do jeho světa vstoupit také. Nabízí lehce zidealizovaný obraz poklidného domova, viděného dětskýma očima. Inspiraci čerpá i z lidové slovesnosti, vyzdvihuje lidové tradice a zvyky, jako např. přástky, draní peří, atd.. A nezapomíná ani na přírodu, s níž je člověk provázán, jejíž síly jej doprovází od narození až do smrti.
Svému textu dal sice podobu prozaického útvaru, ale tím, jak své věty umně vyšperkoval četnými básnickými obrazy a prostředky, jej povznesl na vyšší úroveň. Stavbou věty místy připomíná slova dětské říkanky či rýmovačky z dětského slabikáře (Majko, Majko, dej mi masti na bolesti), místy naopak odkazuje k vyšším hodnotám, hlavně sepjetí člověka s přírodou, koloběhu lidského života od jara do zimy (Až má nevěsta blesků zvážní podzimem a žluva protáhne žlutý křik sadem, já se tam vrátím. Otevře se kniha dešťů a zápisy října s iniciálou psího vína budou tiše předčítat nohaté stromy.).
Ve sdělení samotného textu lze vycítit jisté napětí: obsah lehce osciluje mezi konkrétnem a abstraktnem - na pojmy "domov" a "dětství" je nahlíženo z hlediska konkrétních vzpomínek a obrazů, zároveň zde fungují i jako zcela zásadní hodnoty lidské existence.
Myslím si, že jde o neprávem opomíjený klenot naší literatury. Čtenáři se tu nabízí tolik asociací a motivů, zvláštních spojení a obrazů (v čase mezi skřivánkem a sovou... lípy budou pobzukovat chorál... bude přištěbetáno jaro...) Typická je i jistá zvukomalebnost, aliterace - a mnohokrát, v četných obměnách, zde básník pateticky proklamuje: "Já se tam vrátím!", neboť tu krajinu svého dětství nade vše miluje a ze všeho nejvíce touží zde spočinout (...jen když zbude jistota jednoho místa, místa posledního, místa jen pro hrob. Chci ho mít tam, jen tam u nás.)
Sbírka "Naše paní Božena Němcová" vyšla prvně v roce 1940. Je inspirovaná 120. výročím spisovatelčina narození. Básník její utrpení zpodobnil s utrpením národa - už jen v názvu sbírky "NAŠE paní..." ji přibližuje všem. Vytváří z ní téměř ikonu, v jeho pojetí se stává symbolem porobeného lidu.
Znázorňuje ji jako ženu statečnou, bojující s osudem, zároveň i jako oběť tragických okolností, její nešťastný osud se mu svým způsobem "hodí do karet" - může jej šikovně využít při působení na čtenáře. Jeho verše jsou velmi úderné, stručné, strohé a rázné, hojně využívá infinitivů, jednoduchých vět, nekomplikovaných obrazů. Často také odkazuje ke známým pohádkovým postavám /Popelka, Smolíček Pacholíček, kmotra Liška/, které se díky sběratelské činnosti B. Němcové staly jakýmsi ústním tradovaným národním pokladem.
... Devatero hlav
sťala bídě sama
První
Kouska chleba není
Druhá
Co na sebe vzít
Třetí
Nářek dětí z nachlazení
Čtvrtá
Jak zaplatit byt
Pátá
Botky nadranc rozbité
Šestá
Z uhlí spálen prach
Sedmá
Kdypak ten dluh splatíte
Osmá
Nemoc v útrobách
Devátá je
Láska za horama
Ale Pánbůh chodil za ní s pokladničkou
jak už chodí za chudáky...
... Paní
chlebem, plátnem voníte nám celá
pohádkám jste ústa otevřela...
Paní
pláč Koruny české srdce nám tak svírá
kde by byla bez Vás paní naše víra...
Sbírka "Tvář" vyšla poprvé v roce 1940, od 4. vydání v roce 1946 rozšířena o oddíly "Hořec" a "Tiše". Je věnovaná Josefu Horovi, umělci. Obsahuje melodické, kratší básně, jejichž forma se ustálila na pravidelných tří a čtyřverších. Básnický subjekt se vyznává ze svých milostných prožitků a horoucích citů, ze vztahu k dětství - odkrývá nám bohatý intenzivní vnitřní svět, ovšem ke konci sbírky již lze vystopovat jasné tendence odklonu od introspekce a reflexivnosti. Opakují se zde motivy plamenů, těla, krve, noci, dítěte, květiny, prázdna, ale i občasné narážky na dávnou mytologii /Sphynx, Léthé/.