Já nevím
Barbara Abel
Zdánlivě obyčejný den a zdánlivě obyčejné osudy lidí, které spolu souvisí víc, než by se mohlo zdát. Školka U pěnkavek vyjíždí na výlet, během stavění lesních domečků se ale ztratí malá Emma. Několik učitelů, včetně nepříliš oblíbené diabetičky Myléne, se ji vydá hledat. Po hrůzostrašné hodině strachu se holčička najde, ale co její učitelka? Myléne zůstala v lese, glykemický index nebezpečně klesá a pětiletá Emma opakuje jediné: „Já nevím“. Je to ale pravda? Ve skutečnosti toho ví víc, než by měla, což si uvědomuje především její matka, která má poměr s otcem zmizelé Myléne. A situace se začíná komplikovat…... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno:
2019
,
XYZ (ČR)
Originální název:
Je sais pas , 2016
více info...
Přidat komentář
Od knihy jsem příliš neočekávala, ale musím přiznat, že příběh překvapil. Určitě jsem se u čtení nenudila, ale není to ani příběh, který by ve mě zanechal nějaké dlouhodobější emoce.
Příběh není špatný. Ale za to střídání časů v jedné větě bych normálně navrhovala trest. To je hrozné zvěrstvo. Jak to mohla redaktorka takhle pustit, nechápu...
Knížka, od které jsem se nemohla odtrhnout. Stále jsem čekala jak se bude příběh vyvíjet a co z toho nakonec bude. Konec mě dostal. Nedokázala jsem ho předem odhadnout, takže mě opravdu překvapil. Pro mě skvělá kniha.
Výborné, velice dobré čtení, stránky plynou úplně samy.
Ale jak mi to šlo na nervy!
V celé knize nebyla jediná sympatická osoba - jeden horší než druhý, a to pochopitelně počítám i děti.
To jsem dlouho nezažila, přitom čtu opravdu hodně.
No, ale námět super, kniha se mi nehledě ke všemu výše, moc líbila a těším se na další od této autorky.
Doporučuji!
Podle zdejších hodnocení jsem neměla moc vysoká očekávání, ale nakonec mě knížka příjemně překvapila. Jasně, je to jednodušší oddechovka, nepředpokládám, že bych na knížku moc dlouho vzpomínala, ale fajn zábava na dvě hoďky.
Já nevím - fakt nevím, jak se mi to podařilo dočíst, protože takovou nudu jsem dlouho nezažila. Styl psaní (když pomineme již několikrát zmiňované střídání časů) je neuvěřitelně rozvleklý, ostatně stejně jako příběh sám. Postavy - to je s prominutím jeden magor vedle druhého a jejich motivace je naprosto neuvěřitelná. Od této autorky se budu držet rozhodně dál!
Kniha, od které jsem si nic moc neslibovala. Kniha, od které jsem si po přečtení prvních řádků slibovala spíš nic než moc. Ale předčila má očekávání, hlavně tedy příběhem, nebylo to nakonec úplně zlé, autorka dovedla probudit mou zvědavost. Z plno odstavců je možné přečíst jen první větu, protože zbytek jsou více méně jen plky, které průměrně inteligentnímu čtenáři docvaknou z četby mezi řádky, takže lze hodně přeskakovat a jde to rychle.
Body dolů: 1) za střídání časů, které je na pár facek...vůbec nechápu, jak to mohlo projít.
2) za až prostou jednoduchost. Danou nejen předvídatelností příběhu, ale i všelijakými banalitami, které autorka podává jako něco mimořádného, ale i hojným opakováním již řečeného a občasnými nesourodými informacemi.
Já nevím - je to v knize jakési zaklínadlo, jak se vyhnout pravdě. Úplně na začátku jsem chtěla knihu odložit, dokonce jsem přemýšlela, komu ji nabídnu. Příběh mi připadal jako slohové cvičení - vyprávění a popis. Zvítězila zvědavost, jak vše dopadne. Mně tam svým chováním vadili všichni. Myléne jsem nevnímala jako tu špatnou, ale ti ostatní to byla pěkná sebranka s šokujícím jednáním. Tři a půl hvězdy dávám za ten smutek, který kniha vzbuzuje.
Kniha mě bavila.Sileny psychotriller.Cloveka až mrzí co udělá jedna skoro normální rodina.
Tahle kniha ve mně bude asi nějakou dobu doznívat... Ráda bych ten příběh viděla zfilmovaný :-)
Mylène mi byla nesympatická hned od začátku, jak mluvila se svým otcem. No být na místě táty, asi ji jednu vrazím. Patrick, namyšlený arogantní a nesympatický. Ostatní mi nevadili. Emmy mi bylo místy i líto. Jen na konci jsem nepochopila Camille, vše mohla řešit úplně jinak, ale to je jen můj názor, autorka to zamýšlela jinak a já jí to nijak nevyčítám.
Styl psaní mi vůbec nevadil.
Pro mne super čtení, napínavý příběh o zmizení malé holčičky, který se rozvine v psychologické drama o záchranu rodiny, cti i života....Určitě stojí za přečtení, čtivá, napínavá a smutná...
Až na úplný závěr skvělé a napínavé počtení, a ač se dá vše předem vytušit, u této knihy mi to nevadilo .
Já nevím .... dvě slova, která mohou rozhodnout o životě či smrti ....
Náhled do života jedné rodiny a otázka :
Kam až můžete zajít, když chcete ochránit své blízké ? Pro každého z nás může mít tato hranice jiný rozsah ....
To je psychologické drama o nepředvídatelnosti člověka a jeho osudu ...
Ráda bych si přečetla další knihu této autorky.
Aj u mňa je to čítavá kniha, dej pomerne napínavý a hoci rozuzlenie bolo predvídavé, zhltla som ju na dvakrát. Presne ako JessieEx, mala som aj ja problém so štýlom, akým je text napísaný. Zmena časov z minulého do prítomného v jednej vete, ako napr. : Když Étienne zavěsil, dává volný průchod své zlosti. - ma znechucovala, myslela som si, že je autorka jednou z píšucich investigatívnych žurnalistiek, ktoré sa rozhodli písať román. Na konci som si prečítala aj jej profil a ajhľa - autorka divadelných hier.
Ak teda dokážete odignorovať túto chybu, dá sa dobre zgustnúť na profiloch postáv.
Já nevím, z hodnocení této knížky jsem dost rozpolcená. Chtěla jsem ji odložit už po první kapitole! Styl jakým je román napsaný se skutečně nedá číst. Nevím, zda se to dá považovat za stylistickou chybu, či pro to existuje jiný název, ale autorka/překladatelka se za celou dobu psaní nerozhodla, zda bude psát v přítomném nebo minulém čase. Takže mezi časy přeskakuje i v rámci jedné věty či odstavce. Hrozně to ruší! Sama vím, že je těžké se při psaní držet zvoleného času, ale od toho tady jsou i redaktoři, korektoři, kteří mají za úkol na toto dohlédnout. Tím pádem to nevyčítám autorce ale spíš překladatelce a hodnotím výš, než by si text samotný zasloužil. Příběh byl fajn ale naplno se rozjel až v poslední třetině. Zvraty byly super ač jsem některé předpokládala.
Ani jedna postava tu nebyla sympatická! Emma - pořádný spratek, rodiče si s ní vůbec neporadí. O výchově tu nemůže být řeč a už vůbec ne v době a zemi, kde když matka v obchodě na dceru zvýší hlas, tak ji přihlížející obviní z napadení dítěte. Camille - matka "jak se patří", slabá žena, nevěrná manželka. Patrick - nesympatický, arogantní, ve chvíli kdy se postavil proti Camille v otázce výchovy a poštval dcerku proti ní, mi začal být krajně nesympatický. Étienne - milenec s temnou minulostí a nevyzpytatelnou povahou. Mylène - ztracená učitelka, nelíčená autorkou zrovna lichotivě a já jsem celou dobu tušila proč.
Výčet nesympatických postav asi nepředstavuje knížku v moc příznivém světle. Bylo tady ale hodně věcí k přemýšlení, hluboké myšlenky. Na konci se kruh uzavírá a všechno to tak nějak dává smysl a zapadá do sebe... Jediné nevysvětlené pak zůstává Ètiennovo chování nebo spíš jeden jeho zkrat.
Takže i když bych kvůli příšernému slohu chtěla hodnotit hodně nízko, nemůžu, knížka mě dostala, doporučuji!
3,5*
Ty jo, tak to byla fakt síla. Myslela jsem, že si přečtu knížku o pátrání po ztracené holčičce, ale vyklubal se z toho naprosto šílený psychothriller se vším, co k tomuto žánru patří - napětí, dějové zvraty, myšlenkové pochody jednotlivých postav... Místy mi až běhal mráz po zádech.
V této knize mi byly všichni nesympatičtí. Děj se trochu zbytečně natahoval a konec jsem nečekala. Pro mně trochu zklamání.
Príbeh sa až moc tiahol, všetky postavy mi boli nesympatické. Niektoré časti mi prišli zle vysvetlené. Celkovo sa to čítalo dobre, ale asi by som po nej znovu nesiahla.
Kniha Já nevím je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 147x |
| Čtenářské výzvě | 15x |
| Doporučených | 6x |
| Knihotéce | 114x |
| Chystám se číst | 119x |
| Chci si koupit | 28x |
| dalších seznamech | 4x |
Docela dlouho jsem nečetla thriller a musím říct, že tenhle úplně nezklamal, ale ani jsem nebyla napětím bez sebe, jak to všechno dopadne. Opět mě naštvala špatná práce lidí, kteří mají hlídat chyby v textu, to se tady zase nepovedlo a zklamává mě to bohužel stále častěji. Každopádně styl psaní byl fajn, příběh se četl dobře, mohu vlastně doporučit komukoli, kdo nepotřebuje supernapětí..