Islámskému státu na dostřel

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Válka, Islámský stát, únos, mučení, vraždění, oranžový hábit, znásilnění, bombardování, uprchlíci... a strach. To jsou slova, která vytanou na mysli asi každému ve spojení se syrským konfliktem. A napadala i novinářky Lenku Klicperovou a Markétu Kutilovou, když si začaly pohrávat s nápadem odjet do Sýrie s cílem dostat se až do Kobaní. Města, jež se stalo Stalingradem Blízkého východu, města, jež se jako první dokázalo dostat ze spárů teroristů z Islámského státu. Byly první české novinářky, které Kobaní navštívily od dobytí města, a ve své knize doprovázené sugestivními fotografiemi líčí příběhy statečných, nezlomných lidí žijících v troskách svých domů či bojujících na frontě nedaleko pozic Islámského státu. Zasvěcený doslov politologa Tomáše Kaválka zasazuje text do širšího kontextu. Část z výtěžku z prodaných výtisků bude zaslána na konto SOS Kobaní, jež autorky založily....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/271142/big_islamskemu-statu-na-dostrel-vjU-271142.jpg 4.4134
Nahrávám...

Komentáře (23)

Kniha Islámskému státu na dostřel

helena8303
včera

Knížku jsem si půjčila, mnoho jsem od ní nečekala, autorky patří k mainstreamu. Byla jsem příjemně překvapená, v rámci možností pravdivá reportáž. Vynikající fotky, související s jednotlivými příběhy, Kutilová umí fotit a autorky mohly fotit i záběry, ke kterým by se muž nedostal.
Místy se Klicperová umí na věc podívat i z jiného úhlu, než z toho “ Asad = vrah z Damašku “
Za to jí děkuji a přeji hodně úspěchů, v rozklíčování těch smutným událostech v regionu.
Klicperovou sleduji už dlouho a řekla bych, že zraje jako víno.

josefina_silena
27. března

Útlá knížka, která prostřednictvím krátkých zápisků popisuje aktuální situaci v Kobaní. Asi jsem čekala více nezávislosti a méně emocí (např. poznámka "Co by na to říkaly české matky odmítající očkování?"), ale i přes to se jednalo o zajímavé čtení. Ráda si přečtu i další knihy od autorek. Pokud, podobně jako já, o tématu moc nevíte, doporučuji přečíst si nejdříve doslov pro lepší porozumění kontextu a některých zkratek.


ZuzkaTrojka
12. ledna

Výborná kniha která vás uvede do reality této země, fotky vám zastaví krev v žilách.

Hema
02. ledna

To je tak strašný svědectví, že se mi to vůbec nečetlo dobře, budu muset sáhnout po nějaké oddychovce.

grimik
30.12.2019

Jako reportážní kniha přeci jen poměrně chudé, jak textem, tak obrazově. Dovedl bych si to představit o kapánek víc reportážní. Oběma ženám ale patří obrovský respekt za odvahu a díky přínosné zpravodajství z tohoto regionu.

KejmlP
07.08.2018

Rozhodně jde o zajímavou reportáž. Kniha je nicméně spíš válečnou reportáží, často hrající na city, než aby se z ní člověk dozvěděl více o povaze konfliktu v Sýrii. Autorky představí stav města Kobani po tvrdých bojích s IS, ukazují jeho obyvatele a některé jejich pohnuté osudy. Vše doplňují působivé fotografie.
Rozhodně oceňuji jejich odvahu. Pokud chcete ale informace o Islámském státě či pozadí konfliktu, doporučuju odbornější literaturu. Konflikty je nutné zkoumat s nadhledem, přes politické a společenské vlivy, nikoliv jen skrz emoce a osobní lidské osudy. Ty jsou leckdy tragické, ale Syrský konflikt nelze pochopit jen skrz to že IS užívá brutální způsob boje, a že děti v Kobani trpí. Pro vhled do povahy války je ale kniha výborná. Jako válečnou reportáž mohu doporučit.
Chválím krátký, ale vyvážený doslov, který přecejen zasazuje věci víc do kontextu, a ukazuje, že konflikt není černobílý, a Kurdové, kterým se u nás tak fandí, nejsou rozhodně žádní svatoušci. (Momentálně třeba provádí na územích, které Kurdům nikdy nepatřila, protiarabské etnické čistky.)

evask
07.05.2018

Pro mě nové informace.

Damato
06.04.2018

Taky jsem ji přečetla za noc. Autorky obdivuji, jsou neskutečně statečné. Tuhle knihu by měli povinně číst všichni ti, co drží pomyslný palec na udržení míru na naší Zemi. Ale oni by to vlastně stejně asi nepochopili, protože to jsou sobci, zahledění do sebe a do své moci.
Proto mi po dočtení zůstal v duší vztek a lítost. Všechny státy a jejich politici mají plnou pusu humanismu , vstřícnosti a pomoci a kdoví čeho všeho ještě. Tak jak je sakra možné, že v 21 století, kdy posíláme do hlubokého vesmíru všelijaké sondy, aby našli stopu života nejsme jako lidi schopní se domluvit mezi sebou. Jak se asi domluvíme , my horda nesnášenlivých, závistivých a po moci toužících "HOMO " s někým, kdo třeba umí žít v klidu a v míru někde na druhé straně Galaxie? Jen doufejme, že bude na vyšší technické úrovni, protože jinak ho ten náš mírumilovný a všehoschopný člověk ve jménu něčeho , čemu normální smrtelník stejně nerozumí, začne terorizovat a obracet k obrazu svému ,začne mu vnucovat své náboženství , násilým přesvědčovat o správnosti jen svých vlastních hodnot a kdoví co ještě.

1