I viděl Bůh, že je to špatné
kniha od: Otto Weiss
KoupitKoupit eknihu
Výjimečné osobní svědectví z terezínského ghetta, které přečkalo válku zazděné na půdě místních kasáren. Novela Otty Weisse I viděl Bůh, že je to špatné je jedinečným literárním počinem a zároveň silným osobním svědectvím historického významu. Otto Weiss tuto knihu napsal v Terezíně v roce 1943, kresbami ji doplnila jeho dcera Helga, autorka Deníku 1938–1945, tehdy 13letá. Společně pak knihu věnovali Helžině matce Ireně k narozeninám. Krátce poté byl Otto Weiss zařazen do transportu do Osvětimi, odkud se už nevrátil. Bůh, který na sebe vzal lidskou podobu, se přichází podívat do Terezína, aby se na vlastní kůži přesvědčil, jaká je mezi vězněnými Židy situace. Do prostého příběhu je vložena vážnost i hloubka, předstíraný úsměv zakrývá hořkost a smutek. Kniha odhaluje zrůdnost a rafinovanost lživé nacistické propagandy užívané k utajení pravdy a k oklamání světa....celý text
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/301432/big_i-videl-buh-ze-je-to-spatne-CQC-301432.jpg 4.470Komentáře (21)
Kniha I viděl Bůh, že je to špatné
Když čtete tuto knížku a uvědomíte si, že je to skutečné očité svědectví, krutá pohádka nepohádka, je to větší rána do hlavy než třeba film z koncentráku plný ukrutných scén. Třeba to Jahve opravdu nevěděl, třeba mu to skutečně zatajili...."teď pospíchá, vidíte ho támhle zahýbat za roh krematoria, pospíchá domů do nebe, aby to vzal pořádně do ruky."
A on opravdu nerad...
Tragikomedie, kterou napsal sám život. Velký respekt k O. Weissovi, jeho dceři a těm dalším. Gottesmann z Himmelblau měl dávat víc pozor. No co už...
nemám rád knihy o holocaustu. Nemám, moc se jim vyhýbám. Tahle kniha si však tu cestu ke mne našla a i přes okolnosti jejího vzniku, to byla hezká a milá kniha, která ukazoval sílu lidí, kteří ten příběh žili. Smutný, velmi smutný příběh...
Lidé ztrácí víru a tak Bůh sestoupí mezi lid aby zjistil proč se tak děje. A ocitne se v Terezínském ghettu a nestačí se divit. Novelka byla sepsána p. Weissem a ilustrovaná jeho třináctiletou dcerou přímo v Terezíně, v roce 1943. Součástí je také báseň Modlitba, kterou jsem četla několikrát, jak moc se mi líbila.
Krátká novela o tom, jak Bůh nechápe proč se od něj jeho ovečky odvracejí a proč ztrácejí víru. A tak sestoupí mezi ně do terezínského ghetta a prozří ...
Je to osobní svědectví z Terezína. Jeho autor nepřežil.
Už samotné okolnosti vzniku a vydání této knihy mi spolehlivě zarosí oči. Příběh v příběhu. Působivý, psaný lehkou rukou a s nečekaným humorem. Příběh, který neměl vzniknout.
„Ne, takhle jsem si to naše společenství nepředstavoval. Já hlupák věřil, že jsme lepší než ti druzí a že bychom dovedli zorganizovat vzorný stát šťastných a spokojených občanů. I když si odmyslím všecky rušivé vlivy, přesvědčil jsem se o pravém opaku. A mezi našimi stoupenci je to nejžalostnější. Mají plnou hubu osudového společenství a podobných frází, kdežto ve skutečnosti hledí jen upozornit na sebe a získat si oblibu a přízeň vedení. Metody, jakých při tom používají, jsou hanebné a už jsem jim to kolikrát řekl. Nemají mě rádi. Naši odpůrci mají často pravdu, je to verbež. Já nenadávám, já se jen žeru, protože mne připravili o to poslední, o víru v člověka v lepší svět.“
Štítky
ghetto druhá světová válka (1939–1945) Židé vzpomínky Terezín koncentrační tábory nacistická propaganda holokaust, holocaust
Autor a jeho další knihy
| 1998 |  Tak bolely hvězdy |
| 2016 | I viděl Bůh, že je to špatné |
Kniha I viděl Bůh, že je to špatné je v
| Přečtených | 87x |
| Čtenářské výzvě | 23x |
| Doporučených | 4x |
| Knihotéce | 48x |
| Chystám se číst | 52x |
| Chci si koupit | 14x |
| dalších seznamech | 2x |