Hvězdná hodina vrahů
Pavel Kohout
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/351780/bmid_hvezdna-hodina-vrahu-DoB-351780.png
4
176
54
Jak napsat román o nejdramatičtější době života, kterou byly pro mne, sedmnáctiletého gymnasistu, poslední měsíce druhé světové války, únor až květen 1945? Oba moji rodiče, kteří pomáhali příteli Vladimíru Petřekovi, kaplanu chrámu Karla Boromejského v pražské Reslově ulici, zásobovat po atentátu na Heydricha v kryptě ukryté parašutisty, mohli žít od června 1942 jen dík tomu, že vydržel mučení gestapa a neprozradil svou síť. Celých třicet měsíců jsem vnímal, že každý náš den může být poslední. Němci chystali krvavé finále, Češi krutou odplatu. Hledal jsem pro obě strany dvě hlavní postavy, které se tehdy ještě mohly stýkat, a našel jsem je v českém a německém kriminalistovi, úředně přinuceným ke spolupráci. Tak mohl vzniknout příběh o zrůdném mučiteli, jaký by i v té nenormální době normálně skončil na šibenici, ale že v čase konečného běsnění začne místo opuštěných žen krutě vraždit Němce, stává se pro mnohé hrdinou pražského povstání — jev, jenž se v dějinách opakuje: osudové chvíle lidstva jsou i hvězdnými hodinami vrahů. Zdánlivě kriminální román chce tedy zkoumat cítění, myšlení a jednání lidí, kteří se stanou ořechem v louskáčku děsivě vyšinuté doby, a přece v sobě najdou dost síly, aby ubránili před rozdrcením alespoň duši.... celý text
Přidat komentář
Ojedinělý případ kombinace detektivky, historického románu, love story a společenské analýzy české společnosti v letech Protektorátu. Zdařilé, poutavé, místy poněkud překombinované, ale v zásadě přijatelné.
Zvrácenost vražedných praktik si nezadá s nejnechutnějšími severskými krimi, popis slavného "boje o rozhlas" působí velmi autenticky, včetně zobrazení převlékačů kabátů a budovatelů příštích kariér "za zásluhy" (= pořizování písemného seznamu obránců pro příští využití). Jen ta hrdinná tanečnice mi nějak nesedla, ale celkový příznivý dojem z příběhu mi nedovedla pokazit.
Famózní, čtivé, napínavé. Autor využil skutečného případu a napsal skvělý román, ve kterém nechybí silná lovestory. Asi nejlepší Kohoutova kniha. Poklona.
Zajímavý příběh o hledání vraha v době konce druhé světové války. O změně režimu, chování lidí a spolupráci mezi Němci a Čechy.
okouzlen Katyní před dvaceti lety, jsem se vrátil ke Kohoutovi a děkuji všem recenzentům níže za doporučení této "multižánrové historické krimi s přesahem", sdílím čtenářské nadšení (pasáže, které se zdají klišovité, chápu jako parodii žánru, travestii, než nezáměrnou spisovatelskou nešikovnost) a ke všemu již řečenému vypichuji za sebe dva pozoruhodně vyvedené morální problémy, zejména prvek banalizace závažného při změně kontextu:
* okamžiky, kdy kriminální pátrání po sadistickém vrahovi zastíní pražské povstání (viz nejen symbolika názvu)
* (univerzální) převlékání kabátů (názorů a jmen) během a po převratu (nejen Erwin Buback)
Kruté, drsné, vynikající. Superlativy šetřit netřeba, všechny se zde však už objevily a nechci je zbytečně opakovat.
I ten citát o epidemii souhlasu a (pokaždé jen lehce modifikovaném) receptu na šťastnou budoucnost byl párkrát zmíněn. Je přímo vražedně aktuální. Lidské dějiny totiž neběží lineárně, nýbrž se točí v (začarovaných) kruzích, víme…
Tahle knížka přišla přesně, když měla: chtěla jsem velký román, aniž bych to brala žánrově nebo tematicky. A přišla Hvězdné hodina. A já dva týdny neměla stání, protože jsem to prostě musela dočíst. Působí to jako detektivka, ale je to studie (geniální studie) charakterů. Vřele doporučuju úplně všem, neb jsem nadšená!
Vynikající, sugestivní a dobře napsaná, ale zároveň krutá a hnusná kniha s bezútěšným vyzněním. Teď si budu muset přečíst něco optimistického, abych si vylepšila náladu.
"Hvězdná hodina vrahů" byla výběrem naslepo a opět se trefila do aktualit těch výročních.
Na Hvězdnou ji přejmenovali v druhém vydání, a jakoby zdůraznili ocenění mimořádnosti, které se dokonalé povedlo.
Příběh psaný v různých místech světa je tak živoucí, že vypravěčský talent - mistrný to
kumšt , vtáhne do pozoruhodného děje.
Jakoby byl inspirací pro V.Kutchera pro podobnou verzi už celé série.
Protektorát - pres ve všem a v krimibranži tuplem, čas pražského povstání ve škále pomsty a osvobozeneckých bojů, ve kterém mají živly nevídanou šanci.
Citace (po odchodu ze hřbitova) :" Dopřejte ji, ať dlouho žije ve vás."
(vzkaz pro útěchu)
Suprčtivo, Hvězdná... v mých hvězdných "F".
(SPOILER)
Četla jsem pár starších Kohoutových knih a vadila mi jeho autorská manýra, okázalé převádění, kolik toho vím a jak to dokážu chytře napsat. V Hvězdné hodině vrahů mě nic takového nerušilo a čtenářský zážitek to byl, přes všechno násilí, rozhodně kladný.
Je to detektivka s přesahem, žánrově svižná a místy trochu moc uměle spletená, rychle se dá vypozorovat, že když někdo sní o něčem hezkém, v dohledné době se mu stane neštěstí (takže překvapivé záměny postav překvapivé nejsou), ale v jiných ohledech z žánrového půdorysu vyrůstá hlubší a pestřejší literatura. Z hlavních postav Čechoslovák Morava a jeho žena ztělesňují detektivkově kladné hrdiny (tím zajímavější je Moravova závěrečná cesta do šedé zóny - byť by mě zajímalo, jestli se tím Kohout nepokusil omluvit svou osobní historii). Pražský Němec Buback a jeho partnerka naopak zosobňují nejednoznačnost historie a s tím závažnější část knihy. Zvlášť Grete je nevypočitatelná a chodící doklad touhy přežít všechny režimy za každou cenu, přesto se dá lidsky pochopit.
Není to faktografický historický román, ale o duchu doby a paradoxech česko-německého soužití, rozštěpení odboje i o té titulní hvězdné hodině vrahů všech jazyků a politických doktrín vypovídá působivě, navíc čtivou zkratkou. Přestože na konci války byla národnost důležitější než kdy předtím, po dočtení zůstává pocit, že jde vždycky o člověka, o lidi, kteří se moc neliší a záleží na nich samých, co z nich bude.
Poprve jsem četla knihu jako e-knihu a současně je to i první kniha tohoto autora. I když se chystám na nějaké jeho další knihy, tuto bych si jistě nevybrala nebýt Čtenářské výzvy. Nemám ráda knihy z války a protektorátu a už vůbec ne knihy o sadistických vrazích, přesto nemůžu upřít autorovi, že mě dokázal zaujmout natolik, aby mě zajímalo, jak vše dopadne. Neupírám mu spisovatelské nadání, ale snad jiná jeho kniha bude bližší mému vkusu.
Únor-květen 1945.
Mladý kriminální adjunkt Jan Morava dostane na starost případ sadistického vraha vdov. Případem se sozčasně tabýváni pražské gestapo (jedna z obětí je vdova po německém generálovi), které jako svého dohlížitele jmenuhe vrchního kriminálního radu Erwina Bubacka nasazeného v Praze.
Je to záminka pro zmapování podzemní činnosti pražské policie. Buback a Morava naváží zvláštní vztah a políčí past na vraha. Do toho začíná pražské povstání a karty se míchají-pronásledovaný se stává pronásledocatelem.
Výborně napsané.
(24.4.2009)
Vynikající detektivka, odehrávající se na pozadí pražského povstání na konci války, je plná napětí a má skvělý spád. Volba této historické reality jako prostředí kriminálního zločinu je netypická, byť asi ne unikátní (jistě existují i jiné detektivky z tohoto prostředí), a pro mě zajímavá. Autor má čtivý styl, je to pro mě první jeho knížka, určitě se porozhlédnu i po jeho dalších dílech.
Honba za vraždícím psychopatem na sklonku války a ve zmatku pražského povstání byla napínavá a chvílemi i odpuzující. Knížka byla podle mého soudu čtivá, ale mohla být o padesát stran kratší, získala by větší spád. Dávám 4,3 hvězdy, tedy zaokrouhluji na 4.
Ondra to napsal přesně. Čtenář neví, jestli se jedná o detektivku, milostný román nebo historickou reportáž.
Jan Morava a Erwin Buback pátrají po sériovém vrahovi. Jejich práci však komplikuje politická situace v hroutící se Třetí říši. I za cenu největších osobních obětí svůj úkol splní navzdory krvavému Pražskému povstání, v němž se dají lehce převléknout kabáty.
Začátek a milostná linka poněkud rozvláčné, ale finále s psychopatem, který se opájí moci, bylo naprosto strhující.
Atmosféra bombardovaného protektorátu na začátku roku 1945 je mrazivá několikanásobně. Autor nás obratně zavádí do chladné a nervózní zimní a jarní doby před zhroucením říše, která měla být věčná. Sledujeme nejen napínavé pátrání, ale minimálně stejný význam mají napjaté vztahy mezi českými kriminalisty a muži z gestapa, kteří na vyšetřování dohlíží, podobně jako strach kolaborantů, nejistota ustupující armády, revoluční chaos a začínající boj o budoucí politickou moc. Hlavní postavy dramatu jsou díky nečernobílému pohledu podány naprosto přesvědčivě. Divná doba, která deformovala jednotlivce i celé národy a smrt byla silnější než všichni andělé strážní. V porovnání s tím naše současné, většinou směšné, problémy jako by si někdo vymýšlel, aby alespoň nějaké byly.
95 % (116 hodnotících, průměr 90 %).
…
Přečkali ještě obyčej, který ve vznešených podnicích působil tím absurdněji, když vrchní vytáhl ze šosu fraku nůžky a stříhal čtverečky představující dekagramy masa, mouky a tuků. Buback se přitom nemohl ubránit studu, že příděl Čechů je tolikrát nižší než jeho.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) vraždy gestapo vdovy Pražské květnové povstání (1945) české krimi české detektivky Protektorát Čechy a Morava
Autorovy další knížky
| 2008 |  Katyně |
| 2008 |  Hodina tance a lásky |
| 1990 | Kde je zakopán pes: memoáromán |
| 2009 | Hvězdná hodina vrahů |
| 2005 | Konec velkých prázdnin |
Kniha Hvězdná hodina vrahů je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 226x |
| Čtenářské výzvě | 11x |
| Doporučených | 32x |
| Knihotéce | 96x |
| Chystám se číst | 94x |
| Chci si koupit | 7x |
| dalších seznamech | 4x |
Velice zdařilý román, který zachycuje pátrání po bestiálním vrahovi a zároveň atmosféru posledního roku války, s důrazem na Pražské povstání. Autor velice dobře vykreslil charakteristiky všech hlavních postav, ať už kriminálního adjunkta Moravy a jeho milé Jitky, vrchního komisaře Berana, v kontrastu s tehdejšími vysokými funkcionáři SS, kolaboranty. Líbila se mi "proměna" německého kriminalisty Bubacka, k níž přispěla nejen jeho tragicky zahynulá žena, ale i rafinovaná, do jisté míry většinu svého života vypočítavá milenka Greta. Vzhledem k tomu, že se svým chováním nikdy neřadil k sadistickým gestapákům a čím dál, tím víc se v něm projevovala lidskost, byl mi docela sympatický a jeho krutou smrt jsem mu ani trochu nepřála...