Hvězda kruhu knížat
Aleš Novotný
https://www.databazeknih.cz/img/books/96_/96154/bmid_hvezda-kruhu-knizat-lj4-96154.jpg
4
6
1
Obálkový podnázev: Vášně doby přemyslovské. Historický román z českých dějin 11. století nás uvádí do doby bojů a intrik mezi příslušníky vládnoucího rodu Přemyslovců. V románě se paralelně rozvíjejí a proplétají tři dějové linie. Konflikt stárnoucího krále Vratislava s jeho synem Bořivojem, žárlivě si střežícím své nástupnictví proti bratrům a bratrancům. Sledujeme narůstající rivalitu mezi Čechami a Moravou, kterou podněcuje chytrý a bezohledný králův bratr Konrád. Posledním sledovaným problémem jsou rozpory mezi stále mocnější katolickou církví reprezentovanou biskupem Kosmou a mezi upadající domácí církví staroslověnskou. S těmito hrdiny prožíváme klíčový problém románské doby, otázku legitimního nástupnictví na panovnickém stolci.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 2011 |  Smrt Konráda Brněnského: Detektivní příběh ze středověkých Čech a Moravy |
| 2003 |  Hvězda kruhu knížat |
| 2015 | Středověk očima lékaře |
| 2005 |  Pornografie ve středověku? |
| 2021 | Osud kláštera sázavského |
Kniha Hvězda kruhu knížat je v
| Přečtených | 10x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 7x |
| Chystám se číst | 1x |
Srdce naivního historika při začtení do knihy zaplesalo. Citlivě volený jazyk a styl, znalost (alespoň zdánlivá) dobových reálií... Něco takového v dnešní době náročný čtenář těžko nalezne. Jenže zdání může klamat. Zpočátku jsem měla dojem, že by příběh snad mohl být veden ve stylu "Hry o trůny" (a a v zásadě bych asi proti takovému přístupu nic nenamítala) - plný intrik, překvapivých zvratů a dynamického vývoje událostí. Autor se bohužel zbytečně zamotává do vlastních pseudohistorických interpretací, věty a myšlenky se stále opakují a děj se chvílemi dost vleče. Ač pocházím z Moravy, trochu mi vadilo celé to "vyzdvihování" Moravy a její slávy a starobylosti - zbytečně křečovité, často nepodložené... Spor mezi králem a jeho nejstarším synem vzniká na hodně slabých základech (proč by král chtěl vydědit nejstaršího syna jen proto, že mu neoznámil, kam pojede?). Korunu všemu nasadila skutečnost, že Břetislav a Božetěch jsou v knize velcí přátelé a přitom to byl právě Břetislav, kdo vyhnal sázavské mnichy... a autor se už neobtěžoval vložit do svého příběhu alespoň zárodek nějaké budoucí nevraživosti. Interpretace maleb ve znojemské rotundě je sice zajímavá, ale bohužel jsem měla dojem, jako by příběh byl ohýbán a tvořen tak, aby do ní zapadl.
Jako celek a jako historický román se mi kniha líbila (i přes zmíněné výhrady), se skutečnou historií má tento příběh asi málo společného, ale to už je právo romanopisců... :-)