Lux Perpetua

Reynevan, hrdina knih Narrenturm a Boží bojovníci, má neustále potíže. Pořád mu někdo usiluje o život nebo mu dává nabídky, které se nedají odmítnout. Pronásledují ho nepřátelští agenti i nečisté síly, které se ani nesnaží skrývat svůj pekelný původ. Žije přece v kruté době. Zeměmi Koruny české se valí křižácká vojska ... celý text

Reynevan, hrdina knih Narrenturm a Boží bojovníci, má neustále potíže. Pořád mu někdo usiluje o život nebo mu dává nabídky, které se nedají odmítnout. Pronásledují ho nepřátelští agenti i nečisté síly, které se ani nesnaží skrývat svůj pekelný původ. Žije přece v kruté době. Zeměmi Koruny české se valí křižácká vojska i husitská armáda, země je zničená a lidský život má pramalou cenu. Slovo „smilování" se ze slovníku válečníku vytratilo. Reynevan věří v obnovu náboženství a tak stojí na straně přívrženců Jana Husa, i když se, stejně jako druhá strana, dopouštějí neuvěřitelných krutostí. Lékař a bylinkář, idealista, který se ze všech sil a nezištně snaží pomáhat nemocným a trpícím, se musí převtělit do role husitského špeha, diverzanta, vraha a nelítostného mstitele. Musí volit mezi povinností a hlasem srdce. Vsadí vše na jednu kartu a snaží se svou milovanou dostat z rukou nepřátel. méně textu

https://www.databazeknih.cz/images_books/42_/429/husitska-trilogie-lux-perpetua-rLR-429.jpg 4.4288
Série:

Husitská trilogie (3.)

Žánr:
Romány, Fantasy, Historie
Vydáno:, Leonardo
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (30)

Přidat komentář
Tyet
14. srpna

Poslední díl Husitské trilogie byl asi nejlepší, jako by se Sapkowski v prvním díle rozjel, v druhém poněkud rozpačitě přešlapoval na místě, ale ve třetím se zdá, že měl jasnou představu o směřování a vyústění celého příběhu. Samson nezklamal a Reinmar nakonec také ne. Celá trilogie byla zábavná, bylo to příjemné, odpočinkové počtení.

Romžiry
11. července

Husitská trilogie je stejně dobrá jak Zaklínač. Nadšení.

ManželéMannovi
28. června

Za poslední díl hodnotím 4*, za celou sérii rovněž. Nebylo to špatné dozvěděl jsem se hodně věcí a přemýšlel více o husitském hnutí. Jinak jako románová trilogie mě to bavilo. Ne, jako Zaklínač, ale bavilo.

Mann

Loxias
17. března

Syrove, brutalni a zaroven lehke vypraveni, kdyby mi tohle dali misto dejaku, tak bych ho snad neprospal :)

SONP
20.07.2016

Consummatum est!
Třetí a poslední díl husitské trilogie v prvních dvou třetinách navazuje na Boží bojovníky. Stále je tu hodně tehdejší politiky, a to zejména té středověké polské, o které jako český čtenář vím docela málo a tak jsou některé pasáže dost náročné na porozumění. Já si musel místy vzít na pomoc Wikipedii, ale díky tomu pro mě čtení bylo i historicky poučné.

Zhruba ve dvou třetinách nastává obrat od všech těch biskupů, hercoků a knížat a snad moc nebudu spoilovat, když napíšu, že kniha dostává velké grády, jakmile Reynevanova femme fatale Jutta uprchne z kláštera a je (pro)následována kladnými i zápornými hrdiny knihy. Tahle pasáž by ode mě musela dostat snad šest hvězd - nedalo se od ní zkrátka odtrhnout. Škoda, že tahle dobrodružná linie je trochu zastíněna tím obrovským množstvím historických reálií, ale Sapkowski prostě tentokrát chtěl napsat něco jiného než analogii zaklínače z husitské doby.
I tak ale celá trilogie stojí za přečtení, z málokteré knihy tak dýchá středověký život jako z tohoto rozsáhlého díla, a navíc nelze být nefascinován tím, kolik toho má Sapkowski načteno z historie. A pro nás scifisty je tam i něco navíc. 80%

panouk
02.06.2016

Jednoznačně nejlepší kniha polského autora, která se mi posud dostala do ruky, včetně obou dalších dílů. Od prvního zapůjčení přečteno již asi 6 x..

Albina
17.01.2016

Aby člověk docenil hodnoty Sapkowského obrazu husitské doby, je asi potřeba větší životní i čtenářské zkušenosti. Já jsem se nemohla dalších dílů dočkat natolik, že jsem dokonce na internetu četla ukázky v polštině, a kamarádka, které jsem knihy půjčovala, na mě naléhala, ať další díl napíšu sama, když to Sapkowskému a Komárkovi trvá tak dlouho. :)

ŽabákDokvákal
30.12.2015

Vynikající historická fantasy. Celá trilogie je velmi čtivá a během čtení jsem si vzpomněl na hodiny dějepisu na základní škole. Výklad o husitských válkách dostal hned jiný rozměr. Na své si přijde každý, milovník fantasy, nadšenec do historie, romantická duše i dobrodruh vyhledávající akci.

kalache
20.11.2015

...Jirásek čumí jak puk!...

Plue
24.09.2015

Těžko se loučím s Reynevanem a jeho druhy - Samsonem a Šarlejem. Těžko se loučím s husitskou trilogií...
Reinmar z Bělavy působil jako průvodce - proplouval historií a seznamoval čtenáře s reáliemi té doby, se svým příběhem. Úžasným. Smutným...

ziriant
12.08.2015

Ach jo. Bez husitské trilogie bych dokázala žít.

Nehoda
08.07.2015

Nejen na této, ale i na ostatních knihách této trilogie mě obtěžovaly neustálé latinské texty a nekonečně dlouhé citáty z bible. Naprosto mě to vytrhávalo z děje. Nebudu tady opakovat již napsané věci tak typické pro autorovu tvorbu, které nás některé občas trošku donutí k tiku, ale řeknu zde jen jedno: '' I přes to všechno mě celé trilogie neskutečně bavila, prostředí, ve kterém se odehrávala mi bylo velmi blízké a skloubení historie a takové trošku scifi formy se mi líbilo... Za mě 80%.''

SnowCat_5
24.05.2015

Mno, musím říct že tenhle díl mne tedy moc nebavil. Hlavní hrdina opakoval celkem hodně chyb z dřívějška i když už né tak často. No prostě ženský no. Ale jako celek musím říct že je to perfektní trilogie :)

MaxQ
26.02.2015

Jedním slovem nadšení. Postav jak na orloji a pokud na konci knihy potká Reynevan někoho z prvního dílu, jsem v koncích, ale vůbec to nevadí. Příběh a hlavně prostředí, ve kterém se děje, je uchvacující.

Skawin
27.12.2014

I třetí díl úžasné jistoricko-scifi trilogie se nedá ohodnotit jinak než plným počtem hvězdiček :-)

Arrizabalaga
19.11.2014

Zasazení děje do středověku je důkladné a zároveň velmi povedené. I když závěry románových sérií nejsou autorovou nejsilnější Lux Perpetua tuto úlohu plní výrazně lépe než Paní jezera, a to nejen díky historickému rámci. Všechny příběhové linie jsou zakončeny a záhady rozluštěny nebo je alespoň přiměřeno naznačeno jejich řešení, neobjevili se žádní zbyteční Artušové, naopak, Montségur do románu skvěle zapadá. Chybí jen vysvětlení proč se Grellenort přestal zajímat o Samsona a trochu kostrbatě působí úlohy Jastřembcových lidí a jejich nulová koordinace.

ondrej1515
11.11.2014

Nesouhlasím se zápornými recenzemi na tuhle sérii.

Husitská trilogie je minimálně stejně povedená jako Zaklínač, dokonce po dočtení mě to i mrzelo že to končí a skoro jsem nemohl spát kvůli tomu konci, kterej je typicky brutální jako u všeho co psal Sapkowski.

Je to praktický stejný jako Zaklínač, jenom s jinejma postavama a v reálném světě, ve fantasy světě, kde ale každý nehází firebally jako u západních autorů fantasy.

Narrenturm je prvníl, který zezačátku nudí, ke konci se ale rozjede do typické zaklínačské brutality a je vyspělejší verzí Zaklínače. Autor trochu vyspěl a je to na psaní znát.

Boží Bojovníci jsou super díl, celá kniha se drží tempa kdy se furt něco děje a nepustí vás to až do konce

Lux Perpetua [pozor SPOILERy!!!] - poslední díl (bohužel) má ještě hutnější atmosféru než 2. díl a ke konci si budete přát aby to ještě nekončilo a hlavně ne tak tragicky..... když umřela Jutta De Apolda tak jsem byl fakt naštvanej, protože vlastně jsem ty 3 knížky četl uplně zbytečně, ale u Sapkowskiho člověk nemůže čekat dobrej konec ;-)

Celá tahle série mě chytla a pustila až u posledního stránky posledního dílu.

Někdo namítá, že celá série je o jednom úchylákovi co nahání ženský a pokaždý jak největší retard skočí přímo někomu před meč... no a je to pravda, jenomže o tom byl v podstatě i Zaklínač. Oproti Zaklínači tady ale nejsou žádné vyšší cíle, což někomu může vadit. Pokud teda za vyšší cíl nepovažujete vítězství husitů/inkvizice (podle toho komu fandíte).

Doporučuju. ;-)

PS: vemte si k tomu slovník latiny

Mišulenka
21.10.2014

Škoda, že nemůžu dát víc hvězdiček než pět. Včera jsem po Codeinu usnula jak Šípková Růženka a dneska od šesti od rána čtu. A právě jsem se dostala k poslední větě.
Upřímně lituju knihy, které přijdou po Hustiské trilogii, protože je to příběh tak impozantní a hluboký, že u mě nebude dlouho překonán. Inteligentní styl, s jakým je psán, mě naprosto uchvátil. Tleskám a smekám!

Pro mě je Lux Perpetua nejlepším dílem. Ve všech třech případech jsem si po dočtení řekla jen: "Ty vole, hustý" a chňapala po dalším díle. Lux Perpetua získal prvenství asi i proto, že celé rozmotané klubíčko příběhu, které vypadá jako stochapadlová chobotnice, úspěšně rozmotá a noblesně ukončí.
Jsem vážně ohromená, jaký frajer se z Reynevana stal. Začala jsem ho mít i ráda!

Dost plkání, šupnu sem pár citací. (obsahuje SPOILERY)

..."Vždycky je naděje. Naděje je věčné světlo. Lux Perpetua. La luce etterna."...

..."Mám toho dost," přerušil mlčení Reynevan. "Po krk. Víš, co mi řekl Samson tehdy v únoru pod chebskými hradbami? Když se rozhodl odejít od nás a vrátit se k Markétě? Použil slova proroka Izaiáše: Čekáme-li na světlo, aj, tma, pakli na blesk, v mrákotách chodíme. Celé dva měsíce myslím na ta jeho slova. A na to, že se mnou je to stejné. Že šmátrám po stěně jako slepec, tápu jako bez očí. Že v poledne klopýtám jako v noci. A že se cítím jako mrtvý....
... Dost mám bloudění ve tmě, jdu na světlem života. Zkrátka se zříkám světa, protože o svět bez Jutty nestojím. Odjedu daleko, co nejdále od Čech, Lužice, Slezka, kde mi ji všechno připomíná."...

..."Nenašel jsem zapomnění v kořalce," vyhrkl. "Nenašel v hampejzu. Nemohu spát, nemohu ani pořádně usnout. A když si na chvíli zdřímnu, probudím se na mokrém polštáři, ubrečený jako děcko. Když se holím, mýdlo mi schne na bradě a já s břitvou v ruce civím na žíly na zápěstí. Copak se dá takhle žít?"...

ŽabákDokvákal
15.10.2014

Vynikající historická fantasy. Celá trilogie je velmi čtivá a během čtení jsem si vzpomněl na hodiny dějepisu na základní škole. Výklad o husitských válkách dostal hned jiný rozměr! Na své si přijde každý, milovník fantasy, nadšenec do historie, romantická duše i dobrodruh vyhledávající akci.

Wamann
24.09.2014

Nádherná trilogie, skvělý nápad kombinovat Husity s fantasy, tato kniha to vše uzavírá,

Angis
08.09.2014

Rád bych reagoval na několik komentářů napříč celou triologií a to převážně těch negativních, zkalmaných, atp.

Nechci nikoho urazit, ale to, že některý čtenář nechápe nějaký dialog, nebo děj neznamená, že nedává smysl. Stejně tak nesouhlasím s tím, že nám autor neprozradil, kdo byl Samson.

Četl jsem Sapkowského knihy, ať už zaklínače, tuto triologii, nebo povídky MNOHOKRÁT a pokaždé jsem v nich našel něco nového, nějaká další souvislost najednou začala dávat smysl. Autor už má takový styl, že člověk musí nad jeho dílem přemýšlet. Proto mám jeho knížky tak rád, děj je složitý, v mnoha vrstvách, ale vše dává smysl, vše má svůj důvod.


POZOR SPOILERY:
Třeba scéna v druhé díle, kdy je Bělava sám ve Slezsku v hospodě, venku po něm začne někdo pálit z kuše a zabije mnicha s tonzurou.. scéna, kdy jsem po prvním přečtení vůbec nechápal, kdo a proč. Ani pozdější vysvětlení nedávalo moc smysl, nebylo pořádně poznat, kdo je vlastně cílem útoku. Při opakovaném čtení jsem si všimnul detailu, který jsem poprvé vypustil z hlavy - Biskup Olešnický při rozmluvě s Birkartem říká, že je Reynevan dovede k Vogelsangu. Jsem si téměř jistý, že Vogelsangem zabitý chlápek s tonzurou byl Biskupův člověk, který Reynevana sledoval..

Nevím, jestli jsem to podal srozumitelně. Jen jsem chtěl napsat, že je třeba pamatovat, jaké zájmy mají různé kliky a události ke kterým dochází pak skrz tyto zájmy probrat.. narážek a nápověd je dost.

A ten Samson - došlo mi to až po hodně dlouhé době, ale podle mého vstoupil do hromotluka s tváří idiota archanděl Michael. Po tolika přečteních sázím na to, že apatyka u "archanděla" nemá náhodný název, stejně tak když hrdinové putovali na Trosky, tak dle mého nebyla náhoda, že je příběh zavál na hrad Michalovice, kde je vyloženě zmíněno, že hrad je zasvěcen právě archandělu Michaelovi.. Je to vratká konstrukce, ale jiné odkazy na Samsonovu identitu nejsou, tahle teorie jako jediná dává smysl. KONEC SPOILERU.

Ještě dodám, že třetí díl jsem taky po prvním čtení považoval za slabý a pociťoval značné zklamání, ale s opakovaným čtením se mé vnímání třetího dílu zlepšilo.

karelk
03.02.2014

(obsahuje spoilery)
Poslední díl přesně podle Sapkowskiho. Stejě jako v Zaklínačovi, i tady je poslední díl uspěchaný, zvláštní, nedobrodružný, popisný.
Dle recenzí níže jsem předpokládal, jak to s Juttou dopadne, čekal jsem ale větší dobrodružství. posledních 10% knihy už pak bylo víceméně o ničem.

Celkový dojem z trilogie dobrý, dojem z posledního dílu průměrný...

Lady Dracula
10.09.2013

A jsme na konci. Třetí a zároveň poslední díl trilogie je přečten a já se nemohu ubránit mírnému úsměvu, mírnému zklamání a zvláštním pocitům plynoucího z toho, že už je konec.

Kniha je sice z celé trilogie relativně nejslabší, možná proto, že Sapkowski do díla přidal více koření v podobě zoufalého hledání Reinmarovi ztracené lásky. Nicméně jsem ráda, že vše zůstalo dle hesla: Takový je život (a válka), ať už se to týkalo Jutty nebo Elenče. Navíc je v tomhle díle asi nejmarkantněji vidět, jak se Reinmar měnil a že někdy pár krušných let nám pomůže zmoudřet o mnoho let dřívěji.
Když jsme se s tím namyšleným mladíkem setkali poprvé, bylo to ještě mládě krátkou dobu chutnající všechny slasti i strasti života, naivně myslící.
Teď, na konci, je to již vyzrálý muž, který si spoustu věcí uvědomil, poupravil hodnoty a našel tu správnou cestu. Samozřejmě s pomocí přátel, kteří se stále objevovali jako na zavolanou (což mě ale tak trochu štvalo i v předchozích dílech), hlavně tedy díky Šarlejovi, který se stal moji nejoblíbenější postavou, a Samsonovi, jehož přeci jen byla škoda, kor, když se čtenář vlastně pořádně nedověděl, kým tedy byl.
Kromě lásky by se dala kniha otitulovat ještě jedním slovem a to pomstou. Ať už ze strany Reinmara či Pomurnika. Na jednu stranu můžeme litovat "Lancelota", na druhou si můžeme říkat, zůstalo to v rodině...ačkoli, více by se mi líbil souboj mezi těma dvěma, ale to bychom se už skoro drželi starého známého dobro vs. zlo (i když zrovna Reinmar že by měl zastupovat dobro po tom všem? Ptám se proč ne? Vždyť kdož jsi bez viny, hoď kamenem)
Nicméně, opět musím vyzdvihnout fakt, že se mi velmi líbí, jak Sapkowski nijak nepřikrášluje husity, církev, Poláky....Servítky si nebere vlastně vůbec nikde a u nikoho. Prostě píše tak, jak se to nejspíše odehrávalo, bez příkras, se všemi těmi spíše tabuizovanými (ne)výhodami lidského bytí. A za to má u mě velké plus.

Každopádně tak či tak mi přišlo, že autorovi stejně jako vypravěči nad hrobem, malinko dochází dech a jak se kniha chýlí ke konci, děj se zrychluje, ale zároveň zpomaluje ve smyslu, že se čím dál více autor omezuje na popisy dějinných událostí a dává větší prostor lásce a jejím strastem. Ale chápu, jak jinak knihu ukončit :)
Takže závěrem: Et lux perpetua luceat eis!

Gwin
10.08.2013

Poslední díl této trilogie je pro mě zklamáním. Ani nevím přesně proč, ale zdálo se mi to výrazně slabší než předchozí dva díly, takové nedokončené, nepromyšlené.

jesuswlasac
25.07.2013

celkom pekný záver celej trilogie ...veľké plus pre autora že kniha nekončí prihluplym happyendom ale končí ako skutočnosť !!!

krista
11.07.2013

Třetí díl mi přišel asi nejslabší - nečekala jsem nějaký šťastný konec, ale Jutty mi bylo moc líto..... a vlastně i Reynevana....
Ovšem potěšila pomsta :) sice pozdní a rukou jiné, ale přece.

Ladas27
21.06.2013

Pro mě docela zklamání. Po dvou řekl bych až geniálních dílech tohle? Jako by autor měl toho historického výzkumu plné zuby a chtěl sérii co nejdříve ukončit.

Jonny
14.03.2013

Z celé trilogie mi třetí díl přišel jako nejslabší. Zbytečně natahované, nic převratného se vlastně neudálo - většina se dala očekávat z předchozích dílů. Oceňuji jak autor naložil s Juttou, ač jsem z toho byl docela sklíčený....

Rocker-Tialk
29.01.2012

Reynevan už ví, že dělal chyby, že i když pro někoho obětuje vše, obvykle se k němu všichni otočí zády, když od něj zrovna něco nepotřebují. Reinmar z Bělavy se stává tragickou postavou ztracenou v marnosti, kterou prosvětluje jen tu a tam matný paprsek naděje. Obětoval lásku pro pravdu a ideu, teď se nebojí obětovat všechny pravdy a ideje světa pro svou lásku. Zvrat tu opět střídá zvrat a atmosféru melancholie a marnosti dokresluje dekadentní humor. Z bezhlavého dítka štěstěny se stal vlivem událostí důmyslný smolař, kterému není dopřáno pomsty ani v té úplně poslední chvíli. I když si myslí, že je pánem situace, je Reynevan permanentně někým manipulován, ačkoliv už ne tak okatě, jako v předešlých dílech. Jestliže Narrenturm nemělo jasný cíl, za kterým Reynevan šel, Lux Perpetua má cíl jediný: Najít ji. Za jakoukoliv cenu. Největší sílu tady má opět závěr knihy. Ukazuje se síla symbolů nekonečný koloběh života, nástup nové generace a odchod té staré. A Reinmar se dostává do té staré, končí permanentně někým ovládán bez možnosti dosáhnout jakéhokoliv cíle. Nic není, jaké se zdá, dokonce ani závěrečný triumf "zlé strany".

Minas
02.06.2011

Reynevanův příběh se stává více ponurejším a s odhodláním sobě vlastním se vydává na cestu získat svou milovanou zpět. Avšak kde jsou ty jistoty, kterých se dočkal v minulém díle? Stejně tak jako se stal významnou osobností, se nyní stává velmi nedůvěryhodnou osobou, nepohodlnou pro více stran. Zrada a těžké zkoušky mu neustále klepou na rameno, ale přese všechno si drží naději. Naději na splnění svých cílů, naději, že se rozhoduje správně. Ale co když i naděje pomine?
Jakou roli v soukolí historie sehrávají Božíčko, Rixa a Veronika? Dozvíme se odkud k nám přišel Samson nebo co je vlastně zač? A kdo vlastně sepisuje ony dějiny?

Příběh je roztěkaný jako v prvním díle, chvíli se Reynevan nachází na oné straně, jen aby vzápětí odtamtud mohl prchnout. Přátelství opět zachraňuje zadek, ale už ne tak měrou vrchovatou a někdy ani přátelé pomoci nemohou. První tři čtvrtiny ubíhá kniha v nastaveném tempu Narrenturmu a Božích Bojovníků, ale pak se děj jakoby zastaví. Vše je ztraceno - Čekáme-li na světlo, aj, tma, pakli na blesk, v mrákotách chodíme. Najednou je všude pachuť zklamání a smutku. Takhle přeci ne, tak ne.. Ale to najednou dává autorovi překrásnou možnost vykreslit historické dění a to tím způsobem, jako by se člověk na místě zastavil a kolem něj zuřivě proudila historie. Zatímco vy se užíráte, kolem vás je už všechno jinak.. Stejně tak jako děj končí v roce 1429, beze slova pokračuje rokem 1434 a opět s grácií vykresluje dějinné události. A příběh končí tak, jak by takový příběh končit měl. Nadějí v Lux Perpetua..

Zůstalo pouze její jméno, prázdné slovo, které ani nemělo smysl vyslovovat.
Dokonáno jest.