Husité na Žižkově: Pomíjivá paměť pražské periferie

Husité na Žižkově: Pomíjivá paměť pražské periferie https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/526659/bmid_husite-na-zizkove-pomijiva-pamet-pr-6559d99e0f6ee.jpg 4 9 4

Nápad vztyčit na Vítkově Žižkovu jezdeckou sochu dostal stavitel Karel Hartig roku 1862 a krátce nato vzniká v jeho pracovně regulační plán budoucího Žižkova. Vychází z vlasteneckého konceptu čtvrtě jako místa historické paměti s názvy ulic a prostranství odkazujícími na husitství. Obdiv k husitům byl vlastní také první republice a domnělá sociální pokrokovost tohoto pozdně středověkého hnutí se hodila komunistickému režimu, ktery z něj učinil ideologicky nástroj. Politická pnutí se propisovala do mapy Žižkova novymi názvy, zatímco se obraz lokality v obecném povědomí měnil: husitská tradice ztrácela na naléhavosti a čím dál tím silnější se stávala legenda „rudého“ Žižkova, kterou české společnosti vnutili komunisté. Petr Čornej podává historii Žižkova s charakteristickou vypravěčskou brilancí jednoho z opravdových literátů mezi historiky. V knize cítíme trochu nostalgie po zanikajícím duchu místa a mizející atmosféře seifertovských „všech krás“, jež stále více podléhají technokratickým vizím. Husité na Žižkově však nejsou memoárem, nýbrž knihou historickou, ve které Čornej líčí příběh kulturních, sociálních, stavebních, politických i ideologických proměn čtvrti.... celý text

Přidat komentář

Denny456
04.04.2024 3 z 5

Knihy Petra Čorneje mají vždycky něco do sebe a ne vždy najdete to co na první pohled slibují. A to neznamená, že by to bylo negativní hodnocení. Husité na Žižkově se v podstatné části textu zabývá názvy ulic a jejich proměnou a také starostou Hartvigem. Je to velmi zajímavý pohled na historii, i když ne každého to musí bavit.

Dant76
25.01.2024 5 z 5

Kniha vlastně o historii Žižkova a návaznosti na husity. Zajímavě a čtivě napsáno.


TipsyChipsy
23.01.2024 5 z 5

(SPOILER) Zajímavá esej, netradiční pohled na historii jedné čtvrti. Autor, husitský historik pohlíží na dějiny Žižkova skrze názvy jeho ulic. Objevuje pozoruhodné souvislosti, libuje si v úvahách. Ulice se také přejmenovávaly a tím vyjadřovaly vztah dané doby k husitům. Nejprve to byla čtvrt designovaná Karlem Hartigem k vlastenectví. Je úžasné kolik zapomenutých postav nám připomínají žižkovské ulice. Autor sleduje přejmenovávání dle změn režimů. Objevuje, že každá doba si na husitech našla svoje pozitiva. Také za protektorátu se ulice přejmenovávají v duchu německého luteránství. Komunismus obdivuje husity jako revolucionáře. Autor citlivě analyzuje jako znalec všech těch historických postav náladu dané etapy, často paradoxní závěry o tom zda daná postava byla husitský radikál, Němec, šlechtic nebo teolog a proč na ně padla volba a jak zapadají do kontextu ducha názvů žižkovských ulic. Při čtení si člověk uvědomí, jak je Žižkov vzácný, vyjímečný a co všechno se dá objevit už jen tím, že si něco zjistí o člověku, po kterém se jmenuje ulice, kterou právě jde.

sarkafarka1900
07.01.2024 4 z 5

Kniha mě rozhodně zaujala. Některé pasáže nejsou primárně ani tak o historii Žižkova, ale dá se říci, že se jedná z velké části o pražský uličník, kde jsou představovány osoby, podle kterých byly ulice pojmenovány, a také je zde popsáno přejmenovávání ulic v jednotlivých časových etapách národních dějin (takže je vlastně připomínána historie celého státu, jak se odrazila ve změnách názvů ulic). Ale nakonec mi to vůbec nevadilo. Podle mě je ovšem pro výrazně kladné hodnocení čtenářem nutné, aby se člověk na Žižkově orientoval (což je můj případ). Obávám se, že čtenář neznající Žižkov, se bude v některých částech textu ztrácet. Ale tak působí valná část vlastivědných publikací. Pro čtenáře neznalé Žižkova by pomohlo vyhrát si více s mapovými přílohami, kdy vedle reprodukcí hlavně těch nejstarších tisků by pomohlo vytvořit k tomu i plánky, kde bude vše čitelné a bude to případně propojeno s přímým porovnáním se současným stavem.